Výukové metody: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 16: Řádek 16:
 
== Charakteristiky ==
 
== Charakteristiky ==
  
Metoda (z řeckého methodos - cesta za určitým cílem) představuje soubor cílevědomých postupů v různých oborech lidské činnosti.  ''„Hlavním úkolem vyučovacích metod je cílevědomě usměrňovat učební proces žáka a zajišťovat k tomu všechny nezbytné podmínky, jako je výběr a organizace učiva, zpřístupnění pramene poznání, opatření pomůcek a pod.“''[[#Literatura|[2., s.45]]]. V současnosti se klade velký důraz na aktivní zapojování žáků do vyučovacího procesu, což umožňuje větší rozvoj jejich ososbnosti. Pro pedagogy z toho ale vyplývá nutnost důkladnějších příprav na výuku.
+
Metoda (z řeckého methodos - cesta za určitým cílem) představuje soubor cílevědomých postupů v různých oborech lidské činnosti.  ''„Hlavním úkolem vyučovacích metod je cílevědomě usměrňovat učební proces žáka a zajišťovat k tomu všechny nezbytné podmínky, jako je výběr a organizace učiva, zpřístupnění pramene poznání, opatření pomůcek a pod.“''[[#Literatura|[2., s.45]]]. V současnosti se klade velký důraz na aktivní zapojování žáků do vyučovacího procesu, což umožňuje lepší rozvoj jejich osobnosti. Pro pedagogy z toho ale vyplývá nutnost důkladnějších příprav na výuku. Vychází se z interakce učitel - žák - obsah; to znamená, že obsah přednášeného učiva by měl být v souladu s činností učitele i žáka tak, aby byly co nejvíc naplněny vzdělávací a výchovné cíle. Tento model bývá doplňován o ''didaktické prostředky, které zejména vlivem moderních médií aktivně vstupují do interakce s ostatními strukturními prvky výuky.''[[#Literatura|[1., s.21]]]
 +
Úroveň výukových metod je ovlivněna následujícími faktory:
 +
  - povaha učebních cílů (jednostlivé stupně vzdělávání)
 +
  - obsah výuky (různé předměty vyžadují odlišné přístupy)
 +
  - časové možnosti (časová jednostka, frekvence)
 +
  - velikost skupiny (počet žáků)
 +
  - materiální podmínky (velikost a vybavenost učeben)
  
 
== Organizace výuky ==
 
== Organizace výuky ==

Verze z 17. 10. 2010, 16:08

Autor: Věra Adámková

Klíčová slova: vzdělávání, výchova, škola, učení, studium, výuka

Synonyma: vyučovací metody, aktivizační metody ve výuce, didaktické techniky

Související pojmy: učební pomůcky, učitelé, žáci, studenti

nadřazené - kurikulum, didaktika, pedagogika

podřazené - učební plány, vzdělávací postupy


Charakteristiky

Metoda (z řeckého methodos - cesta za určitým cílem) představuje soubor cílevědomých postupů v různých oborech lidské činnosti. „Hlavním úkolem vyučovacích metod je cílevědomě usměrňovat učební proces žáka a zajišťovat k tomu všechny nezbytné podmínky, jako je výběr a organizace učiva, zpřístupnění pramene poznání, opatření pomůcek a pod.“[2., s.45]. V současnosti se klade velký důraz na aktivní zapojování žáků do vyučovacího procesu, což umožňuje lepší rozvoj jejich osobnosti. Pro pedagogy z toho ale vyplývá nutnost důkladnějších příprav na výuku. Vychází se z interakce učitel - žák - obsah; to znamená, že obsah přednášeného učiva by měl být v souladu s činností učitele i žáka tak, aby byly co nejvíc naplněny vzdělávací a výchovné cíle. Tento model bývá doplňován o didaktické prostředky, které zejména vlivem moderních médií aktivně vstupují do interakce s ostatními strukturními prvky výuky.[1., s.21] Úroveň výukových metod je ovlivněna následujícími faktory:

  - povaha učebních cílů (jednostlivé stupně vzdělávání)
  - obsah výuky (různé předměty vyžadují odlišné přístupy)
  - časové možnosti (časová jednostka, frekvence)
  - velikost skupiny (počet žáků)
  - materiální podmínky (velikost a vybavenost učeben)

Organizace výuky

Výukové prostředky

Netradiční výukové metody

Použitá literatura

  1. MAŇÁK, Josef; ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno : Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-7315-039-5.
  2. HLADÍLEK, Miroslav. Úvod do didaktiky. 1. Praha : Vysoká škola J. A. Komenského, 2004. 88 s. ISBN 80-86723-07-0.
  3. PECINA, Pavel. Tvořivost ve vzdělávání žáků. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2008. 99 s. ISBN 978-80-210-4551-4.
  4. HLAVATÝ, Josef. Didaktická technika pro učitele. 1. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2002. 119 s. ISBN 80-7080-479-3.