Vannevar Bush

Vannevar Bush (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor.

Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)

Život

Mládí

Vannevar Bush se narodil 11. března 1890 v Everettu v americkém státě Massachusetts, v rodině pastora a člena vlády Richarda Perryho Bushe a jeho manželky Emmy Linwood Paine. Říká se, že zvláštní jméno Vannevar dostal od přítele svého otce, pastora Johna Van Nevarina. Sám Bush říkal, že jej lidé oslovují "Van", protože nedovedou jméno správně vyslovit. Vannevar se narodil jako třetí. Měl dvě starší sestry, Edith a Rebu. Roku 1892 se rodina kvůli otcově práci přestěhovala do Chelsea, kde žili na faře hlavního kostela. V mládí trpěl Vannevar řadou onemocnění. Sužovala jej revmatická horečka, onemocněl tyfem a zánětem slepého střeva. Během dospívání byl několikrát dlouhodobě upoután na lůžko. I přes svůj zdravotní stav byl Vannevar sebevědomý, jeho povaha se vyznačovala svéhlavostí až útočností. Už jako dítě si rád hrál s nejrůznějšími předměty v okolí, doma si často hrál v suterénu se zkumavkami a pokoušel se o chemické reakce. Velký význam pro Vannevarovu kariéra měla jeho starší sestra Edith, která vyučovala na jeho střední škole trigonometrii. Vannevar patřil mezi její žáky a znalosti jeho sestry jej fascinovaly a pobídly k rozhodnutí studovat matematiku na vysoké škole.

Studium

Studoval na Tufts College v Medford, kde získal bakalářský a roku 1913 i magisterský titul v oboru Matematika. Absolvoval velmi rychle díky speciálnímu povolení od vedení univerzity, které mu umožnilo dokončit magisterský titul v době studia bakalářského stupně. Důvodem byly finanční problémy rodiny. Poté následovalo období, kdy vyučoval a působil v oblasti elektroniky, aby získal finanční prostředky pro postgraduální studium. Na Massachusettském technologickém institutu v Bostonu (dále jen MIT) a na Harvardské univerzitě v Cambridge obdržel roku 1916 doktorát z oboru Elektroinženýrství. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.

První světová válka

V druhé polovině roku 1913, ihned po promoci, si jej najala General Electric do zkušebního oddělení, kde měl za úkol testovat elektronická zařízení. Již po třech měsících ho čekalo povýšení. V říjnu 1914 opustil General Electric (údajně byl propuštěn poté, co jeho zařízení vzplanulo), vrátil se na Tufts College a získal místo učitele matematiky. V létě roku 1915 pracoval u námořnictva v Brooklynu, U.S. jako inspektor. V září 1915 odešel od námořnictva. Následujícího roku skupinka zainteresovaných vědců zformovala National Research Council (NRC). Jejich společným cílem bylo inovovace zbrojního průmyslu, mezi hlavní úkoly patřilo zlepšení detekce ponorek. Bush přišel s představou o zařízení užívající k detekci magnetické pole, kterou v květnu 1917 ve Washingtonu představil řediteli této instituce. S jeho povolením se pustil Bush do výroby přístroje, který bohužel neobstál u testů.

Meziválečné období

V roce 1919 opustil Tufts a odešel pracovat do oddělení elektrotechniky v MIT, kde pracuje na analogových počítačích. Roku 1922 patřil Bush mezi zakladatele pozdější Raytheon Company, výrobny elektronických součástek.

1930-1940

Do 30. let 20. století se vypracoval na profesora elektroinženýrství na MIT, kde mimo jiné sestavil diferenční analyzátor. V této době navrhl schéma pozdějších rozměrných mechanických počítačů, jejichž výkonnost však nebyla dostačující, takže je na počátku 40. let nahradily stroje digitální. V té době už Bush předvídal existenci revolučních strojů pro ukládání a znovu získávání informací jak z oblasti všeobecných znalostí lidstva, tak i osobní informace, například vzpomínky. V letech 1932 až 1938 zastával na MIT pozici historicky prvního děkana na School of Engineering. Roku 1938 byl zvolen prezidentem Carnegie Institution ve Washingtonu D.C., tím však jeho působení na MIT neskončilo - téměř po dvaceti letech se tam vrátil, tentokrát už jako prezident celého institutu. Současně byl v roce 1940 zvolen předsedou Výboru pro výzkum národní obrany (National Defense Research Committe).

Druhá světová válka

Druhá světová válka byla pro Bushe obdobím, kdy se dostal do povědomí veřejnosti. Roku 1941 byl prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem jmenován ředitelem Úřadu pro vědu a výzkum (The Office of Scientific Research and Development, OSRD), měl tedy za úkol dohlížet na vojenskou technologii. Tak se dostal i k Projektu Manhattan a dalším válečným úkolům. Protože byl Bush rekreační lukostřelec, jeho oblíbeným projektem bylo vylepšování luku. To, že se jednalo o zbraň starou několik set let, nemělo pro Bushe až tak velký význam, nejdůležitější pro něj byla možnost něco změnit, již tato zbraň nabízela jedinci v době masivního bombardování a atomových útoků.

Poválečné období

V roce 1946 jmenovali Bushe předsedou Joint Research and Development Board of World War and Navy Departments. Během let 1947 a 1948 působil jako předseda Development Board of the National Military Establishment. V letech 1957 až 1959 předsedal MIT Corporation, od roku 1959 do roku 1971 jako čestný předseda.

Soukromí

5. září 1916 se Vannevar Bush oženil s Phoebe Davis. Phoebe byla Vannvarovou láskou už z dob vysokoškolského studia. Měli spolu dvě děti, Richarda Davise a Johna Hathawaye. Bush žil s rodinou nejprve v Belmontu, Massachusetts. Bush ale trávil spoustu času mimo domov. Jejich společným oblíbeným místem byla Phoebina rodinná chata v South Dennis. Od ledna 1939 žili ve Washingtonu.

Phoebe trpěla mnoho let hypertenzí. V červenci roku 1969 dostala infarkt, na jehož následky zemřela 24. července. Po smrti manželky se Vannevarům zdravotní stav začal zhoršovat. Ztrácel vůli žít a byl schopen strávit celý den v posteli. V posledních letech jeho života potřeboval nepřetržitou pomoc hospodyně a péči skupiny zdravotníků. Vannevar Bush zemřel ve věku 84 let, 28. června 1974.

Práce

Vynálezy

Svůj první vynález, zařízení prohledávající zemi, vynalezl již během studií. Přístroj nazval "profile tracer" (kopírovač profilu, přel. aut.) a roku 1912 jej patentoval s číslem 1048649. Stroj sestával ze dvou pneumatik jízdního kola, které byly spojeny dřevěnou bednou s mechanickým zařízením uvnitř, které při tlačení stroje po zemi automaticky propočítával výšku a kreslil primitivní mapu. Tímto způsobem mohl danou práci místo obvyklých tří lidí vykonávat pouze jeden. Bush očekával komerční úspěch tohoto vynálezu, snažil se prodat licenci k přístroji několik firmám, žádná si ji ale nekoupila a stroj se tak nikdy v praxi neuchytil.

Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor. Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace. Ve 30.letech rostl mikrofilm v oblíbenosti a Bush, coby nadšený fotograf, měl také o tuto technologii zájem. Na MIT sestavil Bush spolu s Johnem H. Howardem zařízení nazvané „rapid selector“ (rychlovolič, přel. aut.), jehož úkolem bylo velmi rychle odkazovat na informace uložené na mikrofilmu.. Tento stroj byl určen do rukou FBI, které by jeho užitím dokázalo prohlédnout a přezkoumat tisíc otisků prstů za minutu. Zařízení mohlo být umístěno na psacím stole a mohl uchovávat obrovské množství informací právě na mikrofilmu. Uživatelem vybrané snímky mohly být posléze promítnuty na obrazovce. FBI vynález odmítlo, Bush přesto pokračoval v sestavování. V pozdních 30.letech dohlížel na výrobu čtyř těchto selektorů, kterou trápily technické potíže a vůbec současný stav technologie jim bránil v uskutečnění.

Vannevar Bush získal za dobu svého života 47 patentů.

Aktivity během druhé světové války

Kariérně velmi významné bylo pro Bushe období druhé světové války. Na příkaz amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta Bush vedl tým vyvíjející první atomovou bombu, podílel se tedy na projektu s krycím jménem Manhattan a připravil tak půdu pro další velké americké projekty v období studené války. Dohlížel i na výrobu jiných vojenských nástrojů, které nebyly sice tak známé, přesto ale hrozivé. Sestavil také utajenou výzkumnou skupinu, vyvíjející zbraně pro špionáž. V roce 1945 vyšla jeho nejslavnější esej As We May Think. Po skončení války sepsal Bush zprávu The Endless Frontier, ve které navrhoval systém na federální podporu vědy, tedy vývoje a výzkumu pro nevojenské účely.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Bushův největší význam tkví pravděpodobně v tom, jak ovlivnil své následovníky vizemi o přístroji na uchovávání a zpětné vyhledání informací či jinými idejemi.

Ve svém článku ho G. P. Zachary nazývá „kmotrem informačního věku“. Vynálezce počítačové myši a jeden z průkopníků Arpanetu Doug Engelbart mu vděčí za myšlenku, že základem počítače nemusí být jen stroj na zpracování číselných údajů, ale i na organizaci informací, což můžeme pokládat za důležitý prvek právě dnes, v době informačního přehlcení. Ted Nelson, popularizátor pojmu hypertext, mu vyjádřil díky za inspiraci. Se vznikem internetu se z Vannevara Bushe stal prorok kyberkultury. Někteří nadšenci dokonce prohlašují, že jeho článek „As We May Think“ položil myšlenkový základ pro dnešní WWW. Profesor informační vědy Andries van Dam klade důraz na Bushovy vize o rozšíření lidské mysli.

Jiří Cejpek označuje Bushův článek jako jeden z možných mezníků pro vznik informační vědy a prezentuje ho jako častý názor odborníků, přestože sám Bush počátek této vědy v širším pojetí klade do dob daleko dřívějších – k založení Aššurbanipalovy knihovny jakožto první organizované sbírky dokumentů.

Ocenění

Vannevar Bush získal za svou práci mnohá ocenění a medaile. Zde je jejich stručný soupis, včetně let udělení a dalších relevantních informací.

• 1928 - Medaile Louise Edwarda Levyho (Franklin Institute) za práci na analyzačních zařízeních
• 1935 - Lammeho medaile (American Institute of Electrical Engineers) za „vývoj metod a zařízení pro aplikaci matematické analýzy na problémy elektrotechniky“
• 1939 - Cena výzkumné společnost (Kolumbijská univerzita)
• 1941 - Ballouova medaile (Tufts College)
• 1943 - Holleyova medaile (American Society of Mechanical Engineers)
• 1945 - Zlatá medaile (National Institute of Social Sciences) za vynikající službu lidstvu; Medaile za vynikající službu (Roosevelt Memorial Association); Public Welfare Medal Marcella Hartleyho (National Academy of Sciences)
• 1946 - Washingtonova cena (Western Society of Engineers)
• červen 1947 - Medaile za vynikající službu Tufts College; Hooverova medaile za rok 1946 (American Institute of Engineers, American Society of Civil Engineers, American Institute of Mining and Metallurgical Engineers, American Society of Mechanical Engineers)
• 11. 2. 1948 - titul rytíř-komandér civilní divize Řádu britského impéria
• 27. 5. 1948 - Medaile za zásluhy s bronzovým dubovým listem (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• únor 1949 - Medaile Institutu pro průmyslový výzkum (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• 13. 1. 1964 - Národní vyznamenání za vědu (uděleno americkým prezidentem Lyndonem B. Johnsonem)

Čestné tituly

Vannevaru Bushovi udělily čestný titul následující instituce:

Tufts College, Brownova univerzita, Yaleova niverzita, Pennsylvánská univerzita, Brooklynský polytechnický institut, Stevensův technologický institut, Washingtonská univerzita, Trinity College, Kolumbijská univerzita, Princetonská univerzita, Carnegieho technologický institut, Univerzita v Cambridge a další.

Cena Vannevara Bushe

Roku 1980 začala Národní vědecká rada (National Science Board) každoročně udělovat Cenu Vannevara Bushe. Toto ocenění může získat ten, kdo dosáhl výjimečného přínosu v oblasti vědy či technologie a službou veřejnosti se zasloužil o blaho národa.

Publikace

1945

• As We May Think (Jak bychom mohli myslet, přel. aut.)

Bushův nejvýznamnější článek, vydaný v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly, popisuje zařízení pro zvětšení lidské paměti. Přístroj s názvem memex nápadně připomíná dnešní počítač připojený do internetové sítě. Bush vždy věřil v budoucnost analogových zařízení, proto i návrh memexu je založen na mikrofilmu. Přestože k realizaci tohoto projektu nedošlo, Bush nikdy nepřestal uvažovat o jeho možnostech.

• The Endless Frontier / Science: The Endless Frontier (Nekonečná hranice / Věda: Nekonečná hranice, přel. aut.)

Jedná se o zprávu odeslanou po skončení druhé světové války americkému prezidentu Harrymu Trumanovi v době, kdy se Bush chtěl přeorientovat z vojenství na výzkum pro civilní účely. Zpráva obsahuje návrh na trvalou podporu výzkumu z federálních fondů. Na základě tohoto doporučení poté vznikly dvě organizace - National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a Advanced Research Projects Agency (Agentura pro výzkum pokročilých projektů), které měly zajistit podporu a financování vědy z federálních zdrojů a garantovat tak převahu USA na poli nejmodernějších technologií.

Doporučená četba

• G. Pascal ZACHARY: The Godfather

Jedná se o článek zabývající se převážně kariérou a názory Vannevara Bushe. Zmíněny jsou zde i některé základní informace o tomto vědci a jeho vliv na další vědecké generace. Autorem článku je G. P. Zachary, který zároveň napsal Bushovu biografii nazvanou „Endless Frontier: Vannevar Bush, Engineer of American Century“.

• Vannevar Bush: As We May Think

As We May Think je Bushův pravděpodobně nejznámější a nejcitovanější článek. Tato esej začíná vhledem do soudobé vědy - čeho dosáhla, čemu by se měla dále věnovat. Dále už se více zaměřuje na techniku, která dokáže zaznamenávat znalosti a objevy. Počet záznamů různých informací však stoupá a lidstvo se začíná ocitat na prahu informační přesycenosti. Důležité záznamy se ztrácejí v těch nepodstatných. Možné řešení vidí Vannevar Bush v propojení souvisejících informací do sítě, ve které bude možno vyhledávat pomocí přístroje zvaného memex.

Externí zdroje

http://www.kerryr.net/pioneers/bush.htm

http://businessworld.cz/ostatni/prukopnici-informacniho-veku-4-vannevar-bush-6402

http://www.livinginternet.com/i/ii_bush.htm

http://u-tx.net/ccritics/as-we-may-think.html