Slovotvorba: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
==Charakteristika== | ==Charakteristika== | ||
| − | Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným | + | Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref> Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br /> |
| − | Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, | + | Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý<ref> CHUDOMELOVÁ, Věra a Karina MAŤEJŮ. ''Maturitní otázky - český jazyk''. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. s. 36. Maturitní otázky. ISBN 978-80-253-0602-4.</ref> a zkracování: Čedok, ČTK. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).<ref>SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]''. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 29. ISBN 978-80-253-0468-6.</ref><br /> |
==Odvozování (derivace)== | ==Odvozování (derivace)== | ||
| − | Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. | + | Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. |
| − | Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby) | + | Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby).<br /> |
===Struktura slova=== | ===Struktura slova=== | ||
| − | Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní) | + | Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní), kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky).<br /> |
Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br /> | Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br /> | ||
| − | Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní). | + | Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní). |
| − | Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření | + | Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:<br /> |
- slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br /> | - slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br /> | ||
| − | - slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony. 2 51<br /> | + | - slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.<ref name="Sochrová">SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk v kostce: pro střední školy''. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.</ref><br /> |
==Skládání (kompozice)== | ==Skládání (kompozice)== | ||
Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:<br /> | Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:<br /> | ||
| + | |||
1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)<br /> | 1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)<br /> | ||
2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)<br /> | 2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)<br /> | ||
3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr) <br /> | 3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr) <br /> | ||
| − | 4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití). | + | 4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití)<ref>SOCHROVÁ, Marie. ''Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]''. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 32. ISBN 978-80-253-0468-6.</ref><br /> |
==Zkracování (abreviace)== | ==Zkracování (abreviace)== | ||
| − | V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy). | + | V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy).<br /> |
Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br /> | Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br /> | ||
| + | |||
| + | ==Poznámky== | ||
| + | <references/> | ||
==Použitá literatura== | ==Použitá literatura== | ||
Verze z 29. 12. 2011, 11:37
Autor:
Klíčová slova:
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené -
podřazené -
Charakteristika
Slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům.[1] Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.
Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý[2] a zkracování: Čedok, ČTK. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).[3]
Odvozování (derivace)
Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty.
Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby).
Struktura slova
Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní), kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky).
Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.
Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).
Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova a rozděluje slovo na dvě části:
- slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen.
- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony.[1]
Skládání (kompozice)
Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:
1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)
2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)
3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr)
4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití)[4]
Zkracování (abreviace)
V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy).
Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. s. 51. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.
- ↑ CHUDOMELOVÁ, Věra a Karina MAŤEJŮ. Maturitní otázky - český jazyk. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. s. 36. Maturitní otázky. ISBN 978-80-253-0602-4.
- ↑ SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 29. ISBN 978-80-253-0468-6.
- ↑ SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura: český jazyk: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. s. 32. ISBN 978-80-253-0468-6.
Použitá literatura
- CHUDOMELOVÁ, Věra a Karina MAŤEJŮ. Maturitní otázky - český jazyk. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 96 s. Maturitní otázky. ISBN 978-80-253-0602-4.
- SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura: literatura, český jazyk, čtenářský deník, cvičení z českého jazyka: [ucelená, přehledná, osvědčená příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy]. 1. vyd. [Havlíčkův Brod: Fragment], 2007. 88, 104, 140, 126 s. ISBN 978-80-253-0468-6.
- SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s. V kostce. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0950-6.
