Library 2.0

Definice

Základem Library 2.0 jsou změny soustředěné na uživatele. Je to model knihovních služeb, které podporují neustálé a cílevědomé změny, které jsou přitažlivými pro účast uživatelů.

Základní charakteristika

• zapojení uživatele do vytváření služeb knihovny, aktivní účast v procesech plánování a programech knihovny
• knihovna reaguje na uživatele - je obohacována
• kombinace OPAC katalogu a služeb RSS kanálů
• možnost hodnocení uživateli, interaktivita
• blogy knihovníků (informace pro kolegy)
• dostupnost virtuálně na Internetu
• nabídka technologií umožňující využívat sociální síť

--K.urbankova 11:57, 27. 2. 2008 (CET)

Různé pohledy (extrémní) na Library 2.0

• Technologický - knihovna má budoucnost na webu, Web 2.0 technologie vše vyřeší, klasické knihovny zaniknou.
• Humanitní - všechno se musí točit kolem uživatelů, co nepoužívají nemá právo na existenci, knihovna se jim musí stále přizpůsobovat, aktivně zjišťovat co chtějí a realizovat to.
• Konzervativní - Library 2.0 je humbuk jako Web 2.0, samotné technologie toho moc nevyřeší, uživatelský přístup už dávno v knihovnách existuje a je základem knihovnictví.
• Skeptický - Library 2.0 je nesmysl a v praxi nikdy nedojde k jejímu uskutečnění

Přidejte další, když na ně narazíte. Kadlec 10:53, 7. 3. 2008 (CET)

Nápady, jak využít Web 2.0 v knihovnách (nové služby, aplikace, ...)

Zde přidávejte svoje nebo i cizí nápady. Vyzývám všechny studenty tohoto kurzu, aby se zamysleli a přidali sem nápady. Později je můžeme probrat.

Nápověda: Aplikujte myšlenky (Webu)2.0 na knihovny - akvizici, katalogizaci, referenční služby, vzdělávání, dolování dat z databází ...

Pro začátek pár nápadů ze semináře s prezenčními studenty (doplňte mě, nedělal jsem si poznámky):

• Umožnit čtenářům popsat knihy, které mají doma, a zpřístupnit je prostřednictvím knihovního katalogu ostatním, knihovna by zprostředkovala výpůjčku.
• Uživatelé by mohli sdíleně popisovat dokumenty na webu a přidávat je do katalogu.

---

• Uživatelé by mohli na webové stránce knihovny průběžně vytvářet seznam dokumentů, které by měla knihovna koupit (včetně časopisů, které by měla knihovna odebírat, apod.). Tento seznam by měl být přístupný všem registrovaným uživatelům knihovny, aby mohli podpořit koupi určitého dokumentu. U každé konkrétní citace dokumentu by bylo počítadlo zájemců. Takto by knihovna snadno a rychle zjistila, o které dokumenty mají uživatelé skutečně zájem. Toto zjišťování uživatelského zájmu by se nemuselo omezit jen na jednotlivé dokumenty, ale mohl by se zjišťovat i zájem o produkci konkrétních nakladatelství, určitou tematiku, žánry, autory atd.
• Uživatelům by se měla umožnit, případně usnadnit jak vzájemná komunikace mezi sebou, tak komunikace s knihovnou. Ke každé části knihovního webu by mohlo existovat uživatelské diskusní fórum, které by umožnilo uživatelům výměnu názorů a zkušeností a zaměstnancům knihovny dovědět se, s čím jsou uživatelé spokojeni a co je naopak třeba zlepšit. Spíše pro potřeby uživatelů by pak mohla sloužit diskusní fóra k jednotlivým knihám.
• Knihovna by mohla vytvořit pro své uživatele e-learningový kurs zaměřený na využívání svých služeb.

--Pešková L. 23:35, 8. 3. 2008 (CET)

• Součástí záznamu knihy by měl být i náhled některých vybraných stránek knihy včetně stránky s obsahem; ten by často o knize vypověděl více než selekční obraz dokumentu.

--Pešková L. 15:18, 15. 3. 2008 (CET)

---

• Uživatelské hodnocení dokumentů - co by se hodnotilo?
  • Přínosnost publikace pro dané téma
  • Pro jakou úroveň odborných znalostí se kniha hodí
  • Zpracování tématu autorem
  • Atd.

Toto hodnocení by pak, podobně jako v e-shopech hvězdičky, ukazovalo, jak moc je kniha přínosná, oblíbena atd. Výpis publikaíc by se podle nich dal řadit.

• Personalizace prostředí, zvolit vzhled, zobrazování funkcí, bubliny s nápovědou
• Funkce, která umožní uložit vyhledanou knihu do osobní databáze. S tím by bylo dobré i zavést "štítkování"
• Vyhledávání podle historie uživatele - stejně jako google, by katalog mohl nabízet různé výsledky na stejný dotaz podle (oboru, zájmů, preferencí - to by si uživatel navolil) popř. podle historie vyhledávání, podle předmětů (katalog by šmíroval, co má dané učo zapsané na semestr a jestli mu může nabídnout nějakou zajímavou knihu)
• Podle navolených oborů při vstupu do katalogu ukazovat nové knížky
• A hlavně AJAX!!!! Náhled detailu knihy, aniž bych musela kliknout na záznam

--Tereza 20:03, 10. 3. 2008 (CET)

---

• Ke každému bibliografickému záznamu v katalogu by mohla být připojena stupnice pro hodnocení titulu a také počitadlo, které by sledovalo počet uživatelů zapojených do hodnocení. Hodnocení poslouží jako zpětná vazba pro ostatní uživatele. Nerozhodným uživatelům, kteří titul neznají, poskytne jakési vodítko. Získají tak informaci, jak knihu hodnotí a co si o ní myslí ti, kteří ji četli.
• Protože hodnocení pomocí stupnice je pouze rámcové, měla by existovat možnost zapojit se do diskuse k titulu. Prostor pro přidávání komentářů k titulu a výměnu názorů. Opět tato funkce poslouží jako přidaná hodnota katalogu knihovny.
• Uživatel knihovny si může zadat oblast svého zájmu, a to při registraci nebo kdykoliv během členství v knihovně. Může specifikovat obor, u něhož si přeje sledovat novinky v literatuře. Pomocí služby SDI bude pak pravidelně informován o nových přírůstcích, aniž by musel hledat na stránkách katalogu. Informován může být pomocí mailu,sms zprávy apod. Stejně tak si může určit tituly časopisů, které ho zajímají. Vyjde-li nové číslo určeného časopisu, je čtenář bezprostředně informován.

Kovářová Dana

---

• Možnost přispění registrovaných uživatelů k indexaci knih, k přiřazování předmětových hesel, ať už pomocí slovníku nebo pomocí vlastního hesla, třeba na základě stručné nápovědy v podobě jednotlivých aspektů, k nimž se k indexaci přihlíží (žánr, doba, místo, téma apod.).
• Možnost psaní recenzí, seznam nejoblíbenějších knih viditelný ostatním čtenářům, komentáře, hodnocení.
• Komunikace s knihovníkem - Zeptej se svého knihovníka.
• Teď jsem se mrkla do toho KOHA katalogu a docela se mi líbí funkce, že ve vyhledaných záznamech jsou proklikatelná i jména autorů. Tak jednoduše přejdete na seznam knih, které daný autor napsal.

--Katka H.

---

• knihovny by měly nabízet nové databáze a umožnit k nim přístup, s tím že by mohly být přístupny prezentace, které by naváděly uživatele, jak s databázemi pracovat
• informace které by poskytl uživatel prostřednictvím fóra by pomohly v akvizici a tím by docházelo ke zkvalitnění výběru literatury (dle potřeb uživatelů)

-- Poskierová Lucka 12:58, 18. 3. 2008 (CET)

---

V souvislosti s Library 2.0 tady hodně mluvíme o potřebách uživatelů a s tím souvisejícím nákupem fondů, přístupům k databázím apod. Zní to moc pěkně - nakupovat do knihoven jen ty knihy, o které je zájem a které uživatelé sami vyberou. Jsem ale v tomto ohledu trochu skeptická - akvizice se většinou řídí v první řadě jedinou podmínkou, a to jsou finance. A u univerzitních knihoven také tím, jaké publikace si objednávají jednotlivé katedry, ústavy a kabinety - a tyto požadavky vycházejí většinou od vyučujících, ne od studentů! Možná by v konceptu Library 2.0 měla být tedy zahrnuta i otázka financování - ale zatím netuším jak.

Iva Zadražilová

---

Mě osobně nejvíce oslovuje export dat do jiných systémů.

• generování povinné literatury ze složky mých oblíbených knih
• jejich automatické zobrazování na jiných stránkách (viz včerejší online přednáška)
• zobrazování záznamů v podobě citací a jejich snadné zkopírování do mých textů!!!
• export do citacních systémů (např. RefWorks, EndNote)

A samozřejmě také využívání informací z jiných systémů a služeb

• obálky a info o knize z Amazon.com
• náhledy kapitol z Google Books (viz experimenty M. Vojnara)

Určitě bych uvítal i různá hodnocení uživatelů (hvězdičky, komentáře, uživatelské recenze). Tady je samozřejmě nutné vytvořit komunitu uživatelů. Včera zaznělo zapojení vyučujících, k čemuž jsem ale velmi skeptický :)

A ještě k AJAXu. AJAX je výborná technologie, která by se však měla používat s mírou a ne za každou cenu. Trochu mi tento boom připomíná javasrciptové sněžení a další efekty tak populární před asi 8 lety, které uživateli nijak neusnadňovali orientaci na stránce, spíše naopak. Takže AJAX ano, ale jen tam, kde pomůže použitelnosti a přístupnosti.

--M. Krčál 12:38, 18. 3. 2008 (CET)

Odkazy

• Futurelib: Designing the future -- Library Systems and Data Formats. Wiki systém, ve kterém se řeší dva hlavní okruhy technických knihovnických problémů: Next Generation Catalog a Next Generation Data Format. (Velmi doporučuji).
• Systems Librarian column by Marshall Breeding at Library Technology Guides - desítky článků na téma tohoto kurzu. Must read!
  • It's Time to Break the Mold of the Original ILS
    • Současné systémy zvládají dobře jen papírové dokumenty, je třeba pracovat i s digitálními.
    • Velká nespokojenost knihovníků se současnými komerčními systémy. Chtělo by to otevřené open source systémy s dokumentovaným API, aby se data z ILS mohly používat i v jiných aplikacích.
    • Současné ILS jsou moc univerzální, mají spousty možností konfigurace a je těžké je správně nastavit a udržovat v chodu. Systémy by se měly zjednodušit, rozdělit na víc jednoduchých aplikací, propojit pomocí služeb.
  • The Birth of a New Generation of Library Interfaces
    • Uživatelské rozhraní v knihovních katalozích by mělo odrážet potřeby uživatelů, na které jsou zvyklí z prostředí Internetu, a to s využitím nejmodernějších technologií.
    • "Starý OPAC umírá" neboli tradičním katalogům zaměřeným především na sbírky fyzických dokumentů odzvonilo, protože nesplňují očekávání nynějšího ovzduší Webu 2.0.
    • Nová vize uživatelského rozhraní OPACu (4 charakteristiky):
      • Veškerý obsah katalogu dostupný z jednoho místa.
      • Moderní vzhled rozhraní, seřazení dle relevance, fasetová navigace, přidané hodnoty v podobě naskenovaných obálek knih, recenzí, komentářů a hodnocení.
      • Efektivní dodávání dokumentů - nabídka dostupných zdrojů, ideálně k dispozicvi "na jedno kliknutí".
      • Využití tradničních funkcí OPACu - rozšířené vyhledávání, možnost rezervace, dostupnost dokumentu apod.
    • Rapidní rozvoj v oblasti automatizace knihoven vede ke konkurenci komerčních automatizovaných systémů a systémů založených na Open Source, vytvářených samotnými knihovnami.
    • Příklady OPACů nové generace: AquaBrowser, Encore, Primo, Polaris Online Catalogue, WorldCat Local.
  • Librarians face online social networks
    • Breeding na příkladu služby Facebook (podobné: MySpace, Linkedln, and Friendster) popisuje možnosti využití společenských sítí knihovnami k zlepšení jejich služeb - většina am. studentů podobné služby využívá - desítky mil. uživatelů po celém světě.
    • Popis služby facebook.com: každý člen má profil, získává přátelé, patří do sítí a vytváří skupiny (resp. přidavají se k nim). Člen obvykle reprezentuje skutečnou osobu, poskytuje fakta o své osobě, dále si může stanovit aktuální náladu/aktivitu, posílat veřejné komentáře na stránky svých přátel ("wall posts"), systém umožňuje posílání soukromých zpráv, RSS kanál profilu. Facebook je také jednou z nejpopulárnějších stránek na sdílení fotografií: jednoduchost + umožňuje tagovat jednotlivé kamarády na fotkách a spoluvytvářet tak sítě.
    • Neustálý vývoj a nové nápady - klíč k úspěchu služby.
    • Téma bezpečnosti a zveřejňování osobních informací a možnost jejich zneužití - řešeno pomocí různých úrovní zabezpečení, které si uživatelé mohou zvolit.
    • Jak mohou facebook využít knihovníci: rozšířit svůj dosah tam, kde se pohybuje většina studentů - možnost zodpovídat faktografické dotazy x mnoho studentů si ale knihovníky do svých přátel nepřidá - knihovníci ale mohou sami využívat možnosti zájmových a společenských sítí a nechat se inspirovat pro zdokonalování vlastních služeb + možnost integrace obsahu a služeb knihovny do Facebook.
    • Facebook jako součást obecného trendu vývoje webu směrem k větší podpoře spolupráce a sociálních vazeb (= k aktivitě).
  • We Need to Go Beyond Web 2.0
  • Thinking About Your Next OPAC
    • Rychlý rozvoj uživatelského rozhraní ("User Interface"), i v knihovnách, jak díky komerčním službám, tak i opensource iniciativám (Encore, Primo, AquaBrowser, Endeca, Koha, Evergreen atd.) - soustředí na nejrůznější rysy/vlastnosti, předpoklady a funkce, které významně překračují naše současné představy o možnostech web. prezentace knihoven.
    • Dnešní uživatelé mají větší požadavky, jsou zvyklí na komfort - rozhraní musí oslovit; klíčové vlastnosti, koncepty a techniky, které jsou nepostradatelné pro atraktivní a efektivní vyhledávací prostředí:
      • hodnocení, vyhledávání a uspořádání záznamů dle jejich relevance (nejzájimavější a nejdůležitější nejdřív)
      • fasetová navigace (dle témat, autorit, dat, formátu - slouží k odfiltrování záznamů nesouvisejících s hledaným tématem) a clusteringové třídění výsledků
      • snadná navigace ("Breadcrumb Trails"), snadná cesta zpět
      • rychlejší a jednotné prostředí, intuitivní a funkčně bohaté (např. jako Amazon) - integrace prohledávání všech fondů knihovny (i EIZ - přímý přístup k fulltextům)
  • An Update on Open Source ILS
  • Working towards transparency in library automation
    • Knihovníci by si měli klást otázku: Kdo jsou vlastníci a většinoví investoři, kteří určují vývojovou strategii a produkt?
      • Vztah knihovny a jejího dodavatele automatizace softwaru a služeb není jen jednoduché zprostředkování a udržování systému, ale jedná se o dlouhodobou spolupráci a strategické úsilí.
      • Knihovníci potřebují mít přístup k informacím o finančních zájmech společností, se kterými obchodují.
    • Data o tom, jak knihovny naložily s veřejnými finančními prostředky na automatizované systémy, by měly být snadno dostupné. Skutečnost je však taková, že společnosti jen výjimečně uvádějí opravdové částky, které byly za automatizované systémy zaplaceny, protože je zde snaha manažérů udržet seznamy zákazníků v tajnosti.
    • „lib-webcats“ je databáze knihoven a jejich automatizovaných systémů, která přinesla více transparentnosti – otevřenosti, komunikace a zodpovědnosti - do oblasti automatizace knihoven.
      • Z databáze „lib-webcats“ lze vyčíst, které systémy jsou stále prosperující, které již ne, je zde možné vysledovat trendy pro různé typy a velikosti knihoven.
      • Databáze se dále vyvíjí a byly do ní již přidány pole pro některé další produkty automatizace – alternativní rozhraní, moduly řízení elektronických zdrojů atd.
  • Technology for the next generation
  • Knitting systems together
  • Web 2.0? Let's get to Web 1.0 first
  • How we funneled searchers from Google to our collections by catering to Web crawlers
  • Musings on the state of the ILS in 2006
  • Analyzing Web server logs to improve a site's usage
  • Looking toward the future of library technology
  • Reflecting on 20 Years of Library Technology
  • Re-Integrating the integrated library system
  • Now that it's all digital, where do I put it? exploring data storage technologies
  • The trend toward outsourcing the ILS: recognizing the benefits of shared systems
  • Essential elements of a library Web site
    • potenciál webových stránek knihovny pozitivně a efektivně reprezentovat. Na základě vlastního neustálého pozorování autor popisuje základní součásti web. stránek knihovny:
      • perzistentní a jednoduchá url adresa - snadno zapamatovatelná/identifikovatelná adresa
      • možnost kontaktovat knihovníky - mail nebo formulář; používát spíše společnou adresu
      • snadno/rychlo dohledatalné základní info o knihovně (ofic. název, adresa, tel. a email. kontakty, otvírací doba, link na online kat., popis zařízení a fondu knihovny)
      • + u větších knihoven - zaměření na EIZ - průvodci, oborové brány; mapa stránek; seznam pracovníků; search box
      • vyhnout se zbytečnostem - problematické: flash, zvukové pozadí, efekty
    • jen základ - weby knihoven mohou být portály nabízející široké spektrum služeb
  • The many facets of managing electronic resources
  • The right technology: no-tech, low-tech, or high-tech
  • The Open Archives Initiative

• • Technology for the next generation
    • služby knihoven se musí řídit potřebami dnešní generace, která hledá rychlé a atraktivní zdroje
      • jednou z největších výzev v knihovnách je, že lidé starší a střední generace, kteří tam pracují, mají vytvářet služby vhodné pro generací nového tisíciletí
      • přitom se jedná často o hodně rozdílné technologie, které tyto generace znají a používají
      • nová generace je zvyklá dostat informace rychle, bezprostředně, netoleruje zpoždění, očekává přívětivá uživatelská rozhraní
      • je to vidět i v komunikaci, například místo e-mailu používají raději rychlejší telefon, nepracují samostatně, sdružují se do skupin a sociálních sítí, dávají přednost grafice /obrazu, zvuku/ než textu
      • některé nabídky dnešních knihoven nemůže nová generace ocenit - obzvláště přeplněné www stránky, oddělené zdroje informací /knihy zvlášť, články jinde, digitální zdroje zase na jiném místě/, nebo knihovní katalogy podobné katalogizačním lístkům, které nová generace nikdy nepoznala
      • jako řešení by mohl posloužit Web 2.0 - nabízí použití blogů, RSS technolgoicí, internetovou komunikaci, komunitní služby, lepší přístup uživatelů k informacím a datům
      • některé potřeby uživatelů jsou ale i mimo Web 2.0 - intuitivní knihovní rozhraní, lepší vyhledávače, možnost hodnocení obsahu, lepší modely hledání, ditigtalizace, využití multimédií apod.
      • uspokojit požadavky nové generace není jen tím hlavním cílem - to, co se bude líbit této generaci, by se mělo líbit a vyhovovat nakonec všem, není tedy potřeba to vnímat jako generační problém, ale jako zlepšení služeb pro všechny uživatele

• Digital Libraries: "Lipstick on a Pig" http://www.libraryjournal.com/article/CA516027.html

"Librarians appear to be afflicted with a type of myopia. We see only minor, easy-to-make corrections instead of changes that will truly affect the user experience."

"We need to focus more energy on important, systemic changes rather than cosmetic ones."

"... you can put lipstick on a pig, but it's still very much a pig."

• Building Academic Library 2.0 by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare] http://www.slideshare.net/librarianmer/building-academic-library-20/
• Going Where Our Patrons Are Online by Meredith Farkas [prezentace na SlideShare] http://www.slideshare.net/librarianmer/going-where-our-patrons-are-online/
• Jack M. Maness. Library 2.0 Theory: Web 2.0 and Its Implications for Libraries. Webology, Volume 3, Number 2, June, 2006.
• Toward the Next Gen Catalog. ALA TEchSource.