Kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání): Porovnání verzí
m (31 revizí: IMPORT J-K: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)) |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Klíčová slova:''' kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum | '''Klíčová slova:''' kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum | ||
| − | '''Synonyma''' | + | '''Synonyma:''' pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Obecná charakteristika == | == Obecná charakteristika == | ||
| − | Kvantitativní výzkum | + | Kvantitativní výzkum<ref name="Disman"></ref><ref name="Hendl1">HENDL, Jan. ''Úvod do kvalitativního výzkumu.'' Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.</ref> se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický. Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými. Jeho hlavním cílem je ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz. <br /> |
| − | Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu | + | Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [[#Literatura|[1, s. 285]]] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu zkoumaného problému, o porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.<ref name="Hendl1"></ref><ref name="Ragin">RAGIN, Charles C. ''Constructing social research: the unity and diversity of method.'' Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.</ref> Hlavním cílem je vytváření nových teorií. |
| − | Kvantitativní výzkumník<ref name="Hendl1"></ref> chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za determinované a tedy měřitelné a předpověditelné. <br /> | + | Kvantitativní výzkumník<ref name="Hendl1"></ref> chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za [http://cs.wikipedia.org/wiki/Determinismus determinované] a tedy měřitelné a předpověditelné. <br /> |
Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí. | Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí. | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
*Pokud potřebujeme generalizovat naše nálezy na populaci jedinců. | *Pokud potřebujeme generalizovat naše nálezy na populaci jedinců. | ||
*Pokud je naším cílem testování hypotéz. | *Pokud je naším cílem testování hypotéz. | ||
| − | *Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla | + | *Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opomenuta. |
*Pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují studovaný problém, nemá pro nás prvořadou důležitost. | *Pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují studovaný problém, nemá pro nás prvořadou důležitost. | ||
Kvalitativní výzkum používáme za těchto okolností: | Kvalitativní výzkum používáme za těchto okolností: | ||
| − | *Potřebujeme-li | + | *Potřebujeme-li zjistit, jak populace prožívá studovaný problém. |
*Studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost. | *Studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost. | ||
*Jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou akci. | *Jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou akci. | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
*+ relativně rychlý sběr a analýza dat | *+ relativně rychlý sběr a analýza dat | ||
*+ výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi | *+ výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi | ||
| − | *- | + | *- kategorie použité ve výzkumu nemusí odpovídat lokálním, subkulturním apod. zvláštnostem |
| + | *- výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné | ||
| + | *- výzkumník může opomenout důležité fenomény či intervenující proměnné, protože se soustřeďuje pouze na testování určité teorie, která s nimi nemusí počítat | ||
| Řádek 77: | Řádek 79: | ||
*+ zohlednění místních či jiných zvláštností | *+ zohlednění místních či jiných zvláštností | ||
*+ počáteční prozkoumání problému | *+ počáteční prozkoumání problému | ||
| + | *- problematická [http://cs.wikipedia.org/wiki/Generalizace generalizace] výsledků | ||
*- výzkum časově náročný | *- výzkum časově náročný | ||
| − | *- výsledky | + | *- výsledky snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka |
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
<references/> | <references/> | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2012, 11:37
Autor: Veronika Víšková
Klíčová slova: kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
Synonyma: pozitivistický, experimentální, empiricko-analytický výzkum; konstruktivistický, interpretativní, reflexivní výzkum
Související pojmy:
- nadřazené - společenskovědní výzkum
- podřazené - experiment, zúčastněné a nezúčastněné pozorování, rozhovor, analýza dokumentů
Kvantitativní a kvalitativní výzkum jsou základní typy společenskovědního výzkumu. Podle Dismana[1] jsou tyto přístupy přes své rozdíly vzájemně komplementární, doplňují se. Kvalitativní výzkum pomáhá porozumět sociální realitě a kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.
Obecná charakteristika
Kvantitativní výzkum[1][2] se také označuje jako tradiční, pozitivistický, experimentální nebo empiricko-analytický. Zaměřuje se na hledání vztahů mezi dvěma či více proměnnými. Jeho hlavním cílem je ověřování platnosti teorií pomocí testování z těchto teorií vyvozených hypotéz.
Kvalitativní výzkum bývá také nazýván konstruktivistickým, naturalistickým, interpretativním nebo reflexivním. Disman jej charakterizuje jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality. [1, s. 285] Kvalitativní přístup klade důraz na důkladné (hloubkové) poznání zkoumaného sociálního jevu (události, fenoménu). Snaží se o vytvoření komplexního, holistického obrazu zkoumaného problému, o porozumění lidem v různých sociálních situacích a jejich interpretacím těchto situací.[2][3] Hlavním cílem je vytváření nových teorií.
Kvantitativní výzkumník[2] chápe sociální realitu jako existující nezávisle na jeho osobnosti. Udržuje si od ní odstup nezúčastněného pozorovatele a snaží se o její popis. Lidské chování považuje za determinované a tedy měřitelné a předpověditelné.
Kvalitativní výzkumník se domnívá, že sociální realita by měla být spíše interpretována než popisována, a to na základě toho, jak ji prožívají konkrétní jednotlivci. Lidské chování je nahlíženo jako výsledek svobodných rozhodnutí.
Metodologie
Kvantitativní výzkum[1] je založen na deduktivním přístupu – z teorie jsou vyvozovány hypotézy, které jsou poté prostřednictvím sebraných dat testovány. Kvalitativní typ výzkumu je založen na induktivní logice, kdy na počátku výzkumného procesu je sběr dat. V sebraných datech výzkumník posléze pátrá po pravidelnostech a na základě svých objevů poté formuluje (nové) teorie či hypotézy.
Vzorem[1][4] pro kvantitativní typ výzkumu jsou metody přírodních věd. Metodologie kvantitativního výzkumu je výrazně strukturovaná a využívá statistické metody. Kvalitativní přístup je pružnější a méně atomizovaný. I v průběhu výzkumu jsou činěna rozhodnutí, jak by se mělo postupovat dále. Lze také měnit výzkumné otázky či hypotézy.
Kvalitativní výzkumníci[1][3] typicky pracují s malým množstvím případů. Pozorované případy jsou však studovány do hloubky, je zkoumáno mnoho jejich vlastností (proměnných). Setkáváme se zde tedy se silnou redukcí počtu sledovaných jedinců, v důsledku čehož je zobecnění zjištěných výsledků na celou populaci problematické.
Kvantitativní výzkumy sledují velké množství případů, ovšem jen málo jejich vlastností. Dochází zde k výrazné redukci počtu sledovaných proměnných a vztahů mezi nimi. Výsledky výzkumů lze však snadno generalizovat na celou populaci.
Kvantitativní výzkum[1] vyžaduje silnou standardizaci, která mu zajišťuje vysokou reliabilitu. Standardizace ale také vede k výrazné redukci množství zjišťovaných informací, což způsobuje poměrně nízkou validitu výzkumů.
V kvalitativním výzkumu je standardizace jen slabá, a proto má kvalitativní výzkum nižší reliabilitu než výzkum kvantitativní. Nízká úroveň standardizace kvalitativního výzkumu a menší počet transformací, kterými získávané informace procházejí, mu však zajišťují vysokou validitu.
Sběr dat
Mezi kvantitativní techniky sběru dat patří např. experiment, statistické šetření, obsahová analýza či strukturované pozorování.[3][4] K základním metodám kvalitativního výzkumu patří např. zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, analýza osobních textů či dokumentů.[1]
V kvantitativním výzkumu[1] jsou sbírána jen ta data, která potřebujeme k testování hypotéz, v kvalitativním výzkumu se výzkumník snaží sebrat všechna data související s tématem šetření.
Kvantitativní výzkum pracuje s daty zpracovatelnými počítačem, kvalitativní výzkum nikoli. Kvalitativní přístup se zajímá o subjektivní data, kvantitativní o data objektivní.
Cílem konstrukce vzorku v kvantitativním výzkumu je reprezentace populace jedinců. V kvalitativním výzkumu se jedná o reprezentaci populace problému.
Použití
Kvantitativní výzkum je využíván v těchto situacích:
- Pokud potřebujeme generalizovat naše nálezy na populaci jedinců.
- Pokud je naším cílem testování hypotéz.
- Jsme-li s dostatečnou jistotou schopni říci, které proměnné jsou podstatné pro studovaný problém a že žádná z důležitých proměnných nebyla opomenuta.
- Pokud to, jak zkoumaní lidé interpretují studovaný problém, nemá pro nás prvořadou důležitost.
Kvalitativní výzkum používáme za těchto okolností:
- Potřebujeme-li zjistit, jak populace prožívá studovaný problém.
- Studujeme-li takový problém, o kterém nemáme dostatečnou předběžnou znalost.
- Jako předvýzkum pro kvantitativní výzkumnou akci.
Výhody a nevýhody podle Hendla:
Kvantitativní výzkum[4]:
- + eliminace působení rušivých proměnných
- + relativně rychlý sběr a analýza dat
- + výsledky poměrně nezávislé na výzkumníkovi
- - kategorie použité ve výzkumu nemusí odpovídat lokálním, subkulturním apod. zvláštnostem
- - výsledky mohou být příliš abstraktní, obecné
- - výzkumník může opomenout důležité fenomény či intervenující proměnné, protože se soustřeďuje pouze na testování určité teorie, která s nimi nemusí počítat
Kvalitativní výzkum:
- + problém zkoumán v přirozeném prostředí
- + zohlednění místních či jiných zvláštností
- + počáteční prozkoumání problému
- - problematická generalizace výsledků
- - výzkum časově náročný
- - výsledky snadněji ovlivnitelné osobou výzkumníka
Použitá literatura
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 374 s. ISBN 8024601397.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 8024600307.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 RAGIN, Charles C. Constructing social research: the unity and diversity of method. Thousand Oaks: Pine Forge Press, 1994. 194 s. ISBN 0803990219.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 8073670402.
