Informační profese: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Petra Pešková)
 
m (6 revizí: IMPORT H-L: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Petra Pešková
 
'''Autor:''' Petra Pešková
 +
 +
'''Klíčová slova:''' informační profese, informační profesionál, informační pracovník
 +
 +
'''Synonyma:''' profese informačního pracovníka
 +
 +
'''Související pojmy:'''
 +
 +
<blockquote>
 +
''nadřazené'' - knihovník, informační pracovník
 +
<blockquote>
 +
''podřazené'' - ---</blockquote>
 +
 +
==Charakteristiky==
 +
Informační profese je pojem, který je specifický pro 21. století a to tím, že patří do oboru velmi se rozvíjejícího a rychle se měnícího. Dřívější označení knihovník, rešeršér a další je dnes obecně nazýváno informační profesí. Není to z důvodu změny názvosloví, ale proto, že obor se stal velmi dynamickým a vyvíjí se obrovskou rychlostí. Metody a způsoby práce, včetně nabízených služeb se zvětšují a proto vzniká také tento pojem – informační profese.
 +
 +
==Databáze TDKIV==
 +
Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy pojem informační profese nezná, i to hovoří o jejím novém významu. Můžeme jej nahradit slovním spojením informační profesionál, které databáze TDKIV definuje takto: ''Profesní kategorie odborných pracovníků, kteří vykonávají informační činnost v různých oblastech informačního sektoru''. Pojem informační profesionál má svou anglickou obdobu v pojmech jako information worker nebo information professional.
 +
 +
==Etika v praxi informační profese==
 +
Pro informační profesi jako činnost pracující na poli informací a služeb je jednou ze zásadních otázek také její etika. Za základní dokument lze považovat ''„Kodex etiky českých knihovníků“'' a také zde můžeme uvést základní body z článku zveřejněném v  knihovnické revue Národní knihovna (č.1/2003) autorky Jitky Hurychové „Etika v informační společnosti“. Ta stanovila čtyři základní body:
 +
 +
• Respektování duševního vlastnictví (copyright) versus svobodný a rovnoprávný přístup k informacím pro všechny
 +
 +
• Respektování soukromí uživatelů dat a informací versus potřeby státu a různých agentur získat osobní data občan ů
 +
 +
• Princip srozumitelné, přesné a pravdivé reprezentace dat
 +
 +
• Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.
 +
 +
==Vzdělávání informačních profesionálů==
 +
Jak je uvedeno výše, informační profese je obor stále se měnící a proto vzdělávání v této oblasti je velmi důležité a posouvá tuto profesi dále. Dnešní pojetí vzdělávacího procesu zaměřeného na informační profese zahrnuje širokou škálu vědních, aplikačních i praktických disciplín založených jak na sociálních, tak na přírodních a technických vědách a oborech. Teoretickým jádrem se však stala už svébytná aplikovaná, sociálně orientovaná informační věda a oblast, v níž se informační profese uplatňují, se od prapůvodní knihovnické rozrostla do značné šíře a pestrosti odborných činností, prostupujících v dnešním informatizujícím se světě prakticky veškerá povolání založená na intelektuálních činnostech. Je tedy zřejmé, že informační profese s sebou nese nutnost stálého vzdělávání a zlepšování se ve všech oborech, které můžeme označit jako součást informační činnosti.
 +
 +
==Odborné kompetence informačních specialistů související s informační profesí==
 +
Problematika odborných kompetencí, které se prioritně vztahují k výkonu profese informačního specialisty, byla již odborníky z celého světa mnohokrát diskutována. I to dalo vzniknout dokumentu: ''„Evropský průvodce kompetencemi v oboru informačních a knihovnických služeb“'', který stanovuje základní dovednosti pro informační profesi. Průvodce dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb se skládá ze dvou základních částí. V části první se autoři zabývají především profesními kompetencemi a osobními schopnostmi informačních profesionálů, v části druhé jsou potom podrobně charakterizovány čtyři základní úrovně kvalifikace informačních profesionálů:
 +
 +
• úroveň 1: asistent v informačních službách,
 +
 +
• úroveň 2: technik v informačních službách,
 +
 +
• úroveň 3: manažer v informačních službách,
 +
 +
• úroveň 4: expert v informačních službách
 +
 +
==Použitá literatura==
 +
1. ''Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. Část 1. Kompetence a schopnosti. Část 2. Úrovně kvalifikace.'' 2006. Přel. Lucie Landová, překlad upravila a redig. Jarmila Burgetová. Praha : SKIP ČR, 2006. 91 s.
 +
ISBN 80-85851-17-2.
 +
 +
2. J. Burgetová. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. ''Národní knihovna'', 2004, 15, č. 1, s. 3-6.
 +
 +
3. J. Hurychová: „Etika v informační společnosti“. ''Národní knihovna'', 2003, 14, č. 1, s. 3-6.
 +
 +
4. R. Vlasák. INFORMAČNÍ SEKTOR, INFORMAČNÍ PROFESE A INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. ''Národní knihovna'', 2001, 12, č. 3, s. 159-168.
 +
 +
5. Národní knihovna ČR. ''NKP.cz'' [online]. 2010 [cit. 2010-05-27]. Informační profesionál. Dostupné z www: http://sigma.nkp.cz/F/

Aktuální verze z 20. 2. 2012, 11:28

Autor: Petra Pešková

Klíčová slova: informační profese, informační profesionál, informační pracovník

Synonyma: profese informačního pracovníka

Související pojmy:

nadřazené - knihovník, informační pracovník

podřazené - ---

Charakteristiky

Informační profese je pojem, který je specifický pro 21. století a to tím, že patří do oboru velmi se rozvíjejícího a rychle se měnícího. Dřívější označení knihovník, rešeršér a další je dnes obecně nazýváno informační profesí. Není to z důvodu změny názvosloví, ale proto, že obor se stal velmi dynamickým a vyvíjí se obrovskou rychlostí. Metody a způsoby práce, včetně nabízených služeb se zvětšují a proto vzniká také tento pojem – informační profese.

Databáze TDKIV

Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy pojem informační profese nezná, i to hovoří o jejím novém významu. Můžeme jej nahradit slovním spojením informační profesionál, které databáze TDKIV definuje takto: Profesní kategorie odborných pracovníků, kteří vykonávají informační činnost v různých oblastech informačního sektoru. Pojem informační profesionál má svou anglickou obdobu v pojmech jako information worker nebo information professional.

Etika v praxi informační profese

Pro informační profesi jako činnost pracující na poli informací a služeb je jednou ze zásadních otázek také její etika. Za základní dokument lze považovat „Kodex etiky českých knihovníků“ a také zde můžeme uvést základní body z článku zveřejněném v knihovnické revue Národní knihovna (č.1/2003) autorky Jitky Hurychové „Etika v informační společnosti“. Ta stanovila čtyři základní body:

• Respektování duševního vlastnictví (copyright) versus svobodný a rovnoprávný přístup k informacím pro všechny

• Respektování soukromí uživatelů dat a informací versus potřeby státu a různých agentur získat osobní data občan ů

• Princip srozumitelné, přesné a pravdivé reprezentace dat

• Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.

Vzdělávání informačních profesionálů

Jak je uvedeno výše, informační profese je obor stále se měnící a proto vzdělávání v této oblasti je velmi důležité a posouvá tuto profesi dále. Dnešní pojetí vzdělávacího procesu zaměřeného na informační profese zahrnuje širokou škálu vědních, aplikačních i praktických disciplín založených jak na sociálních, tak na přírodních a technických vědách a oborech. Teoretickým jádrem se však stala už svébytná aplikovaná, sociálně orientovaná informační věda a oblast, v níž se informační profese uplatňují, se od prapůvodní knihovnické rozrostla do značné šíře a pestrosti odborných činností, prostupujících v dnešním informatizujícím se světě prakticky veškerá povolání založená na intelektuálních činnostech. Je tedy zřejmé, že informační profese s sebou nese nutnost stálého vzdělávání a zlepšování se ve všech oborech, které můžeme označit jako součást informační činnosti.

Odborné kompetence informačních specialistů související s informační profesí

Problematika odborných kompetencí, které se prioritně vztahují k výkonu profese informačního specialisty, byla již odborníky z celého světa mnohokrát diskutována. I to dalo vzniknout dokumentu: „Evropský průvodce kompetencemi v oboru informačních a knihovnických služeb“, který stanovuje základní dovednosti pro informační profesi. Průvodce dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb se skládá ze dvou základních částí. V části první se autoři zabývají především profesními kompetencemi a osobními schopnostmi informačních profesionálů, v části druhé jsou potom podrobně charakterizovány čtyři základní úrovně kvalifikace informačních profesionálů:

• úroveň 1: asistent v informačních službách,

• úroveň 2: technik v informačních službách,

• úroveň 3: manažer v informačních službách,

• úroveň 4: expert v informačních službách

Použitá literatura

1. Evropský průvodce kompetencemi v oboru knihovnických a informačních služeb. Část 1. Kompetence a schopnosti. Část 2. Úrovně kvalifikace. 2006. Přel. Lucie Landová, překlad upravila a redig. Jarmila Burgetová. Praha : SKIP ČR, 2006. 91 s. ISBN 80-85851-17-2.

2. J. Burgetová. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna, 2004, 15, č. 1, s. 3-6.

3. J. Hurychová: „Etika v informační společnosti“. Národní knihovna, 2003, 14, č. 1, s. 3-6.

4. R. Vlasák. INFORMAČNÍ SEKTOR, INFORMAČNÍ PROFESE A INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Národní knihovna, 2001, 12, č. 3, s. 159-168.

5. Národní knihovna ČR. NKP.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-27]. Informační profesionál. Dostupné z www: http://sigma.nkp.cz/F/