Hypertext: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
''nadřazené'' - zpracování dokumentů, sdílení informací, hypermedia</blockquote> | ''nadřazené'' - zpracování dokumentů, sdílení informací, hypermedia</blockquote> | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''podřazené'' - hyperlink, link, | + | ''podřazené'' - hyperlink, link, nod</blockquote> |
==Hypertext== | ==Hypertext== | ||
| − | Text, který není omezený lineární formou. ( | + | Text, který není omezený lineární formou.[[#Literatura|[1]]] Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu.[[#Literatura|[2]]] Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web. |
| − | ==Historie== | + | ==Historie hypertextu== |
| − | První nástin struktury podobné hypertextovým aplikacím nastíníl ve svém článku Vannevar Bush. V roce 1945 napsal prognostický článek pro časopis The Atlantic Monthly nazvaný „As We May Think“. Ke konci článku představuje svoji myšlenku zařízení budoucnosti, které nazval „Memex“. | + | První nástin struktury podobné hypertextovým aplikacím nastíníl ve svém článku Vannevar Bush. V roce 1945 napsal prognostický článek pro časopis The Atlantic Monthly nazvaný „As We May Think“. Ke konci článku představuje svoji myšlenku zařízení budoucnosti, které nazval „Memex“.[[#Literatura|[3]]] Mělo to být nové informační médium, které by vyhledávalo informace způsobem, jakým pracuje lidský mozek. Vychází z předpokladu, že klasické skladování a klasifikace informací není lidskému myšlení vlastní, protože člověk myslí asociativně. Teoreticky navrhl přístroj MemEx (Memory Extended), který nabízí možnost „asociativního indexování“, kde jakákoli položka může okamžitě a automaticky vést k jiné libovolné položce.[[#Literatura|[4]]] |
| − | |||
| − | |||
| − | Samotný termín hypertext byl vytvořen Theodorem H. Nelsonem v roce 1965. Nelson trpěl poruchou pozornosti, čemuž je částečně připisována jeho potřeba vytvořit systém, který by tuto poruchu kompenzoval. Na takovémto systému začal pracovat v roce 1960, kdy nastoupil na postgraduální studium na Harvardu. Jádrem jeho projektu byl systém podobný textovému procesoru, ale který by umožnil pracovat s různými verzemi dokumentu a navíc by umožňil dokumenty spojovat nelineárně. Přestože Nelson projekt v prvním ročníku nedokončil, pracoval na něm dál a jeho řešení se pro něj stalo prvořadým zájmem. A tak v roce 1965 přednesl referát, ve kterém začal používat termín hypertext. Na základě hypertextu poté pracoval na projektu XANADU, což měla být celosvětová síř pro zachování a sdílení myšlenek lidstva. Projekt nebyl nikdy doveden do finální fáze a v roce 199 byl jeho kód zanechán jao open-source. | + | Samotný termín hypertext byl vytvořen Theodorem H. Nelsonem v roce 1965. Nelson trpěl poruchou pozornosti, čemuž je částečně připisována jeho potřeba vytvořit systém, který by tuto poruchu kompenzoval. Na takovémto systému začal pracovat v roce 1960, kdy nastoupil na postgraduální studium na Harvardu. Jádrem jeho projektu byl systém podobný textovému procesoru, ale který by umožnil pracovat s různými verzemi dokumentu a navíc by umožňil dokumenty spojovat nelineárně. Přestože Nelson projekt v prvním ročníku nedokončil, pracoval na něm dál a jeho řešení se pro něj stalo prvořadým zájmem. A tak v roce 1965 přednesl referát, ve kterém začal používat termín hypertext. Na základě hypertextu poté pracoval na projektu XANADU, což měla být celosvětová síř pro zachování a sdílení myšlenek lidstva. Projekt nebyl nikdy doveden do finální fáze a v roce 199 byl jeho kód zanechán jao open-source.[[#Literatura|[5]]] |
| − | První, komu se připsuje autorství první fungující aplikace využívající hypertext (jakkoliv se tento termín z počátku jeho práce nepoužíval) je Douglas Engelbart. Mezi léty 1960 a 1970 vyvinula jeho nově zřízená laboratoř ARC propracovaný hypermediální-groupware systém zvaný NLS (oN-Line Systém). NLS usnadnil vytváření digitálních knihoven a ukládání a vyhledávání elektronických dokumentů pomocí hypertextu. Byla to první úspěšná realizace hypertextové aplikace. | + | První, komu se připsuje autorství první fungující aplikace využívající hypertext (jakkoliv se tento termín z počátku jeho práce nepoužíval) je Douglas Engelbart. Mezi léty 1960 a 1970 vyvinula jeho nově zřízená laboratoř ARC propracovaný hypermediální-groupware systém zvaný NLS (oN-Line Systém). NLS usnadnil vytváření digitálních knihoven a ukládání a vyhledávání elektronických dokumentů pomocí hypertextu. Byla to první úspěšná realizace hypertextové aplikace. [[#Literatura|[6]]] |
| − | V roce 1989 podal Tim Berners-Lee návrh na CERN vytvořit informační systém, který by tvořil pavučinu informací. Zpočátku se jeho návrh setkal s nulovou reakcí, ale on začal na myšlence přesto pracovat. V roce 1990 napsal Hypertext Transfer Protocol | + | V roce 1989 podal [[Tim Berners-Lee]] návrh na CERN vytvořit informační systém, který by tvořil pavučinu informací. Zpočátku se jeho návrh setkal s nulovou reakcí, ale on začal na myšlence přesto pracovat. V roce 1990 napsal Hypertext Transfer Protocol (HTTP) - jazyk počítače, který by se měl používat ke komunikaci hypertextových dokumentů přes Internet a navrhl systém jejich adresování. Berners-Lee nazývá adresy Universal Resource Identifier (URI). (To je nyní obvykle známo jako URL-Uniform Resource Locator.) Do konce roku také napsal klientský program (browser) pro načtení a zobrazení hypertextových dokumentů. Nazval tento klient "WorldWideWeb." (což se postupem času stalo názvem celé Internetové služby pod protokolem http) Hypertextové stránky byly formátovány s použitím Hypertext Markup Language (HTML), který Berners-Lee sám napsal. Sám také napsal první webový server. Webový server je software, který ukládá webové stránky na počítači a dává je k dispozici pro přístup ostatním lidem. Tento první webový server bude navždy známý jako "info.cern.ch." v CERN.[[#Literatura|[7]]] |
| − | (HTTP) - jazyk počítače, který by se měl používat ke komunikaci hypertextových dokumentů přes Internet a navrhl systém jejich adresování. Berners-Lee nazývá | ||
==Struktura hypertextu== | ==Struktura hypertextu== | ||
| − | Hypertextový dokumentmůže mít různou strukturu a je důležité naučit se v něm orientovat. Rozlišujeme následující hypertextové struktury: | + | Hypertextový dokumentmůže mít různou strukturu a je důležité naučit se v něm orientovat. |
| − | lineární struktura | + | |
| − | hierarchická struktura | + | Rozlišujeme následující hypertextové struktury: |
| − | pavučinová struktura | + | |
| − | Lineární struktura je nejjednodušší, skládá se z jedné stránky, která obsahuje odkazy na všechny ostatní. Hierarchická struktura již více využívá možností hypertextu a nejlépe, co do využití, je na tom struktura pavučinová, kde jsou stránky různě navzájem propojeny odkazy. | + | - lineární struktura |
| + | |||
| + | - hierarchická struktura | ||
| + | |||
| + | - pavučinová struktura | ||
| + | |||
| + | Lineární struktura je nejjednodušší, skládá se z jedné stránky, která obsahuje odkazy na všechny ostatní. | ||
| + | Hierarchická struktura již více využívá možností hypertextu a nejlépe, co do využití, je na tom struktura pavučinová, kde jsou stránky různě navzájem propojeny odkazy. | ||
V konečném důsledku z povahy hypertextu vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou okrajové texty (vysvětlivky apod.) podřazeny, jak jeto dáno prostorovou koncepcí tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli autora. | V konečném důsledku z povahy hypertextu vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou okrajové texty (vysvětlivky apod.) podřazeny, jak jeto dáno prostorovou koncepcí tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli autora. | ||
| − | Základem hypertextu jsou tzv. nody (uzly) a linky (hyperlinky, hypertextové odkazy). Nody jsou informační jednotky, které se mohou lišit velikostí a obsahem, ale musejí být uzavřené, srozumitelné samy o sobě. Každý nod by měl představovat vnitřně koherentní bod v textu. K základním typům nodů patří introdukce, příklad, obsah, závěr ad. Podle lokalizace v textu rozlišujeme dva typy nodů: nod interní (autorský), v němž link vede k jiným nodům uvnitř daného autorského textu, a nod externí, u kterého link vede k jiným autorům kdekoliv v internetové síti. Tento typ je v podstatě analogický k poznámkám pod čarou v tištěném textu. | + | Základem hypertextu jsou tzv. nody (uzly) a linky (hyperlinky, hypertextové odkazy). Nody jsou informační jednotky, které se mohou lišit velikostí a obsahem, ale musejí být uzavřené, srozumitelné samy o sobě. Každý nod by měl představovat vnitřně koherentní bod v textu. K základním typům nodů patří introdukce, příklad, obsah, závěr ad. Podle lokalizace v textu rozlišujeme dva typy nodů: nod interní (autorský), v němž link vede k jiným nodům uvnitř daného autorského textu, a nod externí, u kterého link vede k jiným autorům kdekoliv v internetové síti. Tento typ je v podstatě analogický k poznámkám pod čarou v tištěném textu.[[#Literatura|[8]]] |
| − | + | ==Použitá literatura== | |
| − | http:// | + | # ''What is hypertext'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.w3.org/WhatIs.html> |
| + | # MAREŠOVÁ, Hana: ''K hypertextové struktuře'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/14-06/maresova.htm> | ||
| + | # ''Internet pioneers'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html> | ||
| + | # BUSH, V. As we may thing. the Atlantic [on-line]. 1945 [cit. 11.3.2010]. Dostupné z <http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/4/> | ||
| + | # ''Internet pioneers'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html> | ||
| + | # ''Internet pioneers'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/englebart.html> | ||
| + | # ''Internet pioneers'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/lee.html> | ||
| + | # MAREŠOVÁ, Hana: ''K hypertextové struktuře'' [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/14-06/maresova.htm> | ||
Aktuální verze z 28. 5. 2016, 16:20
Autor: Petr Hejtmánek
Klíčová slova: nelineární text, počítač, počítačová síť, Internet, World Wide Web
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené - zpracování dokumentů, sdílení informací, hypermedia
podřazené - hyperlink, link, nod
Hypertext
Text, který není omezený lineární formou.[1] Hypertext je pojem označující skupinu textů, které jsou mezi sebou propojeny pomocí odkazů (linků), což umožňuje čtenáři procházet textem nelineárně, bez striktně definovaného počátku, konce i sledu textu.[2] Na technologii hypertextu je založeno internetové prostředí globální počítačové sítě, tzv. World Wide Web.
Historie hypertextu
První nástin struktury podobné hypertextovým aplikacím nastíníl ve svém článku Vannevar Bush. V roce 1945 napsal prognostický článek pro časopis The Atlantic Monthly nazvaný „As We May Think“. Ke konci článku představuje svoji myšlenku zařízení budoucnosti, které nazval „Memex“.[3] Mělo to být nové informační médium, které by vyhledávalo informace způsobem, jakým pracuje lidský mozek. Vychází z předpokladu, že klasické skladování a klasifikace informací není lidskému myšlení vlastní, protože člověk myslí asociativně. Teoreticky navrhl přístroj MemEx (Memory Extended), který nabízí možnost „asociativního indexování“, kde jakákoli položka může okamžitě a automaticky vést k jiné libovolné položce.[4]
Samotný termín hypertext byl vytvořen Theodorem H. Nelsonem v roce 1965. Nelson trpěl poruchou pozornosti, čemuž je částečně připisována jeho potřeba vytvořit systém, který by tuto poruchu kompenzoval. Na takovémto systému začal pracovat v roce 1960, kdy nastoupil na postgraduální studium na Harvardu. Jádrem jeho projektu byl systém podobný textovému procesoru, ale který by umožnil pracovat s různými verzemi dokumentu a navíc by umožňil dokumenty spojovat nelineárně. Přestože Nelson projekt v prvním ročníku nedokončil, pracoval na něm dál a jeho řešení se pro něj stalo prvořadým zájmem. A tak v roce 1965 přednesl referát, ve kterém začal používat termín hypertext. Na základě hypertextu poté pracoval na projektu XANADU, což měla být celosvětová síř pro zachování a sdílení myšlenek lidstva. Projekt nebyl nikdy doveden do finální fáze a v roce 199 byl jeho kód zanechán jao open-source.[5]
První, komu se připsuje autorství první fungující aplikace využívající hypertext (jakkoliv se tento termín z počátku jeho práce nepoužíval) je Douglas Engelbart. Mezi léty 1960 a 1970 vyvinula jeho nově zřízená laboratoř ARC propracovaný hypermediální-groupware systém zvaný NLS (oN-Line Systém). NLS usnadnil vytváření digitálních knihoven a ukládání a vyhledávání elektronických dokumentů pomocí hypertextu. Byla to první úspěšná realizace hypertextové aplikace. [6]
V roce 1989 podal Tim Berners-Lee návrh na CERN vytvořit informační systém, který by tvořil pavučinu informací. Zpočátku se jeho návrh setkal s nulovou reakcí, ale on začal na myšlence přesto pracovat. V roce 1990 napsal Hypertext Transfer Protocol (HTTP) - jazyk počítače, který by se měl používat ke komunikaci hypertextových dokumentů přes Internet a navrhl systém jejich adresování. Berners-Lee nazývá adresy Universal Resource Identifier (URI). (To je nyní obvykle známo jako URL-Uniform Resource Locator.) Do konce roku také napsal klientský program (browser) pro načtení a zobrazení hypertextových dokumentů. Nazval tento klient "WorldWideWeb." (což se postupem času stalo názvem celé Internetové služby pod protokolem http) Hypertextové stránky byly formátovány s použitím Hypertext Markup Language (HTML), který Berners-Lee sám napsal. Sám také napsal první webový server. Webový server je software, který ukládá webové stránky na počítači a dává je k dispozici pro přístup ostatním lidem. Tento první webový server bude navždy známý jako "info.cern.ch." v CERN.[7]
Struktura hypertextu
Hypertextový dokumentmůže mít různou strukturu a je důležité naučit se v něm orientovat.
Rozlišujeme následující hypertextové struktury:
- lineární struktura
- hierarchická struktura
- pavučinová struktura
Lineární struktura je nejjednodušší, skládá se z jedné stránky, která obsahuje odkazy na všechny ostatní. Hierarchická struktura již více využívá možností hypertextu a nejlépe, co do využití, je na tom struktura pavučinová, kde jsou stránky různě navzájem propojeny odkazy. V konečném důsledku z povahy hypertextu vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou okrajové texty (vysvětlivky apod.) podřazeny, jak jeto dáno prostorovou koncepcí tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli autora. Základem hypertextu jsou tzv. nody (uzly) a linky (hyperlinky, hypertextové odkazy). Nody jsou informační jednotky, které se mohou lišit velikostí a obsahem, ale musejí být uzavřené, srozumitelné samy o sobě. Každý nod by měl představovat vnitřně koherentní bod v textu. K základním typům nodů patří introdukce, příklad, obsah, závěr ad. Podle lokalizace v textu rozlišujeme dva typy nodů: nod interní (autorský), v němž link vede k jiným nodům uvnitř daného autorského textu, a nod externí, u kterého link vede k jiným autorům kdekoliv v internetové síti. Tento typ je v podstatě analogický k poznámkám pod čarou v tištěném textu.[8]
Použitá literatura
- What is hypertext [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.w3.org/WhatIs.html>
- MAREŠOVÁ, Hana: K hypertextové struktuře [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/14-06/maresova.htm>
- Internet pioneers [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html>
- BUSH, V. As we may thing. the Atlantic [on-line]. 1945 [cit. 11.3.2010]. Dostupné z <http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/4/>
- Internet pioneers [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/nelson.html>
- Internet pioneers [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/englebart.html>
- Internet pioneers [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://www.ibiblio.org/pioneers/lee.html>
- MAREŠOVÁ, Hana: K hypertextové struktuře [on-line] [cit.10.3.2010] Dostupné z URL:<http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/14-06/maresova.htm>
