Geolokace: Porovnání verzí
m (9 revizí: IMPORT F-G: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
<blockquote>''nadřazené:'' --- </blockquote> | <blockquote>''nadřazené:'' --- </blockquote> | ||
| − | <blockquote> ''podřazené:'' | + | <blockquote> ''podřazené:'' --- </blockquote> |
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Metody zjišťování polohy == | == Metody zjišťování polohy == | ||
| − | Pasivní metody - ''"jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | + | '''Pasivní metody''' - ''"jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> |
| + | '''Geolokace podle IP adresy''' | ||
| − | |||
- patří k jednodušším metodám geolokace | - patří k jednodušším metodám geolokace | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp | - existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp | ||
| + | '''Geolokace na základě DNS záznamů''' | ||
| + | - reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby | ||
| + | - struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje) | ||
| + | '''Geolokace s využitím Wifi''' | ||
| + | |||
| + | -pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu | ||
| + | |||
| + | - internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps | ||
| + | |||
| + | - polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů | ||
| + | |||
| + | '''Aktivní metody''' - ''"jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | ||
| + | |||
| + | '''Metoda GeoPing''' | ||
| + | |||
| + | - poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti | ||
| + | |||
| + | - určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů | ||
| + | |||
| + | - poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti | ||
| + | |||
| + | '''Metoda ShortestPing''' | ||
| + | |||
| + | - metoda založená na měření zpoždění | ||
| + | |||
| + | - poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění | ||
| + | |||
| + | - nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost | ||
| + | |||
| + | '''Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG)''' | ||
| + | |||
| + | - ''"měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | ||
| + | |||
| + | '''Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG)''' | ||
| + | |||
| + | - rozšíření techniky CBG | ||
| + | |||
| + | == Jaká data se využívají == | ||
| + | '''Primární zdroje dat''' – regionální internetové registry, které přidělují IP ve svých regionech. Každá kontinentální oblast má své hlavní centrum pro správu IP. | ||
| + | <blockquote>• American Register for Internet Numbers (ARIN) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Evropské síťové koordinační centrum (RIPE NCC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Asijsko-Pacifické síťové informační centrum (APNIC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Latinsko Americké a Karibické Internetové adresy registrů (LACNIC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Africké síťové informační centrum (AfriNIC) </blockquote> | ||
| + | |||
| + | '''Sekundární zdroje dat''' | ||
| + | <blockquote>• zadání bližších dat nebo zadání dvojice dat </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• data od poskytovatelů informačních služeb </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• data od dodavatelů </blockquote> | ||
| + | |||
| + | == K čemu se geolokace využívá == | ||
| + | Geolokace má určitě velkou budoucnost, nutno dodat, že na velké projekty teprve čekáme. Zde jsou příklady nynějšího využívání geolokace: | ||
| + | <blockquote>• získání informací o nejbližších veřejných místech (kavárny, restaurace, kina, bankomaty, pamětihodnosti, stanice MHD aj.)</blockquote> | ||
| + | <blockquote>• cílená reklama na internetu (původ na webech s pornografií)</blockquote> | ||
| + | <blockquote>• aktuální informace o dopravní situaci</blockquote> | ||
| + | <blockquote>• upgradovaná navigace (příklad: Chci se dostat z ulice Lidická na ulici Arne Nováka, navigace nám řekne, na kterou tramvaj nastoupit, kdy vystoupit atd.) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• zjištění polohy lidí </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• hraní her v reálném prostředí (např. obměna hry Monopoly na Foursquare)</blockquote> | ||
| Řádek 39: | Řádek 97: | ||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
| − | # | + | #Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>. |
| + | #VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539. | ||
| + | #DOČEKAL, Daniel . Lupa.cz [online]. 27.1.2010 [cit. 2011-12-20]. Fousquare je prý "příští Twitter". Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/foursquare-je-pry-quotpristi-twitterquot/>. | ||
| + | #HASSMAN, Martin. Vimeo [online]. 2011 [cit. 2011-12-20]. Geolokace bez legrace. Dostupné z WWW: <http://vimeo.com/32591297>. | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2012, 11:21
Autor: Eliška Hrabalová
Klíčová slova: IP adresa, zjišťování polohy
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené: ---
podřazené: ---
Definice geolokace
Geolokace představuje způsob, pomocí něhož je možné určit polohu zařízení s připojením k internetové síti. Mezi tato zařízení patří mimo jiné osobní počítač, notebook, PDA, případně mobilní telefon s GPS navigací.[1]
Metody zjišťování polohy
Pasivní metody - "jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."[2]
Geolokace podle IP adresy
- patří k jednodušším metodám geolokace
- výhodou je, že je téměř vždy dostupná
- nevýhodou je její vysoká míra nepřesnosti pohybující se v řádech desítek kilometrů
- pokud chceme využít geolokaci, porovnáváme IP adresy se zaregistrovanými IP adresami z organizace IANA
- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp
Geolokace na základě DNS záznamů
- reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby
- struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje)
Geolokace s využitím Wifi
-pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu
- internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps
- polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů
Aktivní metody - "jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."[3]
Metoda GeoPing
- poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti
- určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů
- poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti
Metoda ShortestPing
- metoda založená na měření zpoždění
- poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění
- nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost
Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG)
- "měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"[4]
Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG)
- rozšíření techniky CBG
Jaká data se využívají
Primární zdroje dat – regionální internetové registry, které přidělují IP ve svých regionech. Každá kontinentální oblast má své hlavní centrum pro správu IP.
• American Register for Internet Numbers (ARIN)
• Evropské síťové koordinační centrum (RIPE NCC)
• Asijsko-Pacifické síťové informační centrum (APNIC)
• Latinsko Americké a Karibické Internetové adresy registrů (LACNIC)
• Africké síťové informační centrum (AfriNIC)
Sekundární zdroje dat
• zadání bližších dat nebo zadání dvojice dat
• data od poskytovatelů informačních služeb
• data od dodavatelů
K čemu se geolokace využívá
Geolokace má určitě velkou budoucnost, nutno dodat, že na velké projekty teprve čekáme. Zde jsou příklady nynějšího využívání geolokace:
• získání informací o nejbližších veřejných místech (kavárny, restaurace, kina, bankomaty, pamětihodnosti, stanice MHD aj.)
• cílená reklama na internetu (původ na webech s pornografií)
• aktuální informace o dopravní situaci
• upgradovaná navigace (příklad: Chci se dostat z ulice Lidická na ulici Arne Nováka, navigace nám řekne, na kterou tramvaj nastoupit, kdy vystoupit atd.)
• zjištění polohy lidí
• hraní her v reálném prostředí (např. obměna hry Monopoly na Foursquare)
Poznámky
- ↑ Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
Použitá literatura
- Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
- VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- DOČEKAL, Daniel . Lupa.cz [online]. 27.1.2010 [cit. 2011-12-20]. Fousquare je prý "příští Twitter". Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/foursquare-je-pry-quotpristi-twitterquot/>.
- HASSMAN, Martin. Vimeo [online]. 2011 [cit. 2011-12-20]. Geolokace bez legrace. Dostupné z WWW: <http://vimeo.com/32591297>.
