Pracovník zpravodajské služby: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: == POPIS PRÁCE == Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby: *Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působnos...) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | == | + | == Popis práce == |
Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby: | Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby: | ||
| − | *Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působností) monitoruje činnosti nepřátelských tajných služeb, zabývá se hrozbami terorismu a organizovaného zločinu | + | *'''Bezpečnostní informační služba (BIS)''' – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působností) monitoruje činnosti nepřátelských tajných služeb, zabývá se hrozbami terorismu a organizovaného zločinu<ref name="ref1">''Bezpečnostní informační služba: BIS'' [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,bis,cz</ref> |
| − | *Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – civilní rozvědka (s vnější působností) zabývá se informacemi, které mají původ v zahraničí, vyvíjí diplomatický nátlak | + | *'''Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)''' – civilní rozvědka (s vnější působností) zabývá se informacemi, které mají původ v zahraničí, vyvíjí diplomatický nátlak<ref>''Úřad pro zahraniční styky a informace: ÚZSI'' [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,uzsi,cz</ref> |
| − | *Vojenské zpravodajství (VZ) – vojenská rozvědka i kontrarozvědka (s vnější i vnitřní působností) shromažďuje a vyhodnocuje informace pro zajištění obrany České republiky | + | *'''Vojenské zpravodajství (VZ)''' – vojenská rozvědka i kontrarozvědka (s vnější i vnitřní působností) shromažďuje a vyhodnocuje informace pro zajištění obrany České republiky<ref>''Vojenské zpravodajství: VZ'' [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,vzcr,cz</ref> |
| − | == | + | == Náplň práce == |
| − | Informační pracovník v zpravodajské službě bude pravděpodobně plnit buď operativní úkoly, nebo se bude zabývat analytickou činností. Operativní část se skládá z vlastní zpravodajské činnosti a případného řízení teritoriálních zpravodajských orgánů. Analytická činnost znamená shromažďování a vyhodnocování informací. Informace je v tomto kontextu poznatek rozvědné povahy (politické záměry cizích států, hospodářská | + | Informační pracovník v zpravodajské službě bude pravděpodobně plnit buď operativní úkoly, nebo se bude zabývat analytickou činností. Operativní část se skládá z vlastní zpravodajské činnosti a případného řízení teritoriálních zpravodajských orgánů. Analytická činnost znamená shromažďování a vyhodnocování informací. Informace je v tomto kontextu poznatek rozvědné povahy (politické záměry cizích států, hospodářská tajemství aj.) a kontrarozvědné povahy (organizace a práce cizích tajných služeb, funkce teroristických buněk aj.). Informační pracovník u informace posuzuje:<ref>CHURAŇ, Milan. ''Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti.'' 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-020-9.</ref> |
*Důležitost (významná/málo významná/bezvýznamná) | *Důležitost (významná/málo významná/bezvýznamná) | ||
*Věrohodnost (pravdivá/pravděpodobná/nepravdivá) | *Věrohodnost (pravdivá/pravděpodobná/nepravdivá) | ||
*Prověřenost (potvrzená z jiných zdrojů/nepotvrzená) | *Prověřenost (potvrzená z jiných zdrojů/nepotvrzená) | ||
*Úplnost (relativní škála) | *Úplnost (relativní škála) | ||
| − | *Časovost (nejnovější/nová/ zastaralá) | + | *Časovost (nejnovější/nová/zastaralá) |
| − | == | + | == Povinnosti == |
| − | Výstupem práce pracovníka zpravodajské služby je tzv. výstupní zpráva. Ta muže mít několik forem. "Analytická studie" je obsáhlejší analytický produkt, zpracovávající analyticko-rešeršním způsobem určité ucelené téma v rámci konkrétní problematiky. "Zpravodajská informace" je analytický produkt zpracovaný na základě jednoho či více zpravodajských zdrojů (vlastní operativní práce, spolupracující zahraniční služba, rádiové zpravodajství), podle okolností s použitím (ve variabilní míře) otevřených zdrojů. Identifikace zdroje je samozřejmě zastřena. "Signální informace" je krátká, neanalyzovaná zpráva, neobsahující kontextuální údaje; slouží k okamžitému informování adresáta a je založena zpravidla na podkladu jednoho zpravodajského zdroje. "Výběr z otevřených zdrojů" je přehled stručných anotací článků (a případně i jiných typů sdělení) ze zahraničních otevřených zdrojů k určité problematice, periodicky zpracovávaný a pokrývající delší časový úsek. "Stanovisko/nález" je dílčí a kratší výstup, přinášející popis či podrobné vysvětlení k určitému konkrétnímu zjištění nebo názoru, založenému na předchozím šetření (zejména archivním) nebo posouzení jevu, událostí nebo souvislostí. Nejčastěji se jedná o výsledek archivně-lustračních činností a probírání vlastních datových fondů. | + | Výstupem práce pracovníka zpravodajské služby je tzv. výstupní zpráva. Ta muže mít několik forem. "Analytická studie" je obsáhlejší analytický produkt, zpracovávající analyticko-rešeršním způsobem určité ucelené téma v rámci konkrétní problematiky. "Zpravodajská informace" je analytický produkt zpracovaný na základě jednoho či více zpravodajských zdrojů (vlastní operativní práce, spolupracující zahraniční služba, rádiové zpravodajství), podle okolností s použitím (ve variabilní míře) otevřených zdrojů. Identifikace zdroje je samozřejmě zastřena. "Signální informace" je krátká, neanalyzovaná zpráva, neobsahující kontextuální údaje; slouží k okamžitému informování adresáta a je založena zpravidla na podkladu jednoho zpravodajského zdroje. "Výběr z otevřených zdrojů" je přehled stručných anotací článků (a případně i jiných typů sdělení) ze zahraničních otevřených zdrojů k určité problematice, periodicky zpracovávaný a pokrývající delší časový úsek. "Stanovisko/nález" je dílčí a kratší výstup, přinášející popis či podrobné vysvětlení k určitému konkrétnímu zjištění nebo názoru, založenému na předchozím šetření (zejména archivním) nebo posouzení jevu, událostí nebo souvislostí. Nejčastěji se jedná o výsledek archivně-lustračních činností a probírání vlastních datových fondů.<ref name="ref1"/> |
| − | Pracovník zpravodajské služby má k dispozici širokou škálu prostředků pro splnění úkolu. Patří mezi ně: | + | Pracovník zpravodajské služby má k dispozici širokou škálu prostředků pro splnění úkolu. Patří mezi ně:<ref>Process Models for Data Mining and Predictive Anylysis. ''Data mining and predictive analysis: intelligence gathering and crime analysis''. Second edition. Amsterdam: Elsevier, 2015, s. 54. ISBN 978-0-12-800229-2.</ref> |
| − | *TECHINT - používání technických prostředků pro získávání informací jako je skryté fotografování, natáčení, odposlechy a monitorování síťového provozu (ÚZSI nesmí odposlouchávat na území ČR) | + | *'''TECHINT (Technical intelligence)'''- používání technických prostředků pro získávání informací jako je skryté fotografování, natáčení, odposlechy a monitorování síťového provozu (ÚZSI nesmí odposlouchávat na území ČR) |
| − | *HUMINT – používání agenturních osob, řídící důstojník vybírá a získává tajné spolupracovníky a řídí jejich akce | + | *'''HUMINT (Human-source intelligence)''' – používání agenturních osob, řídící důstojník vybírá a získává tajné spolupracovníky a řídí jejich akce |
| − | *SIGINT – používání radiotechniky pro odposlechy rádiového vysílání, možné využití pro kontrarozvědnou činnost a narušení nepřátelských operací | + | *'''SIGINT (Signals intelligence)''' – obecné označení pro získávání informací pomocí interpretace signálů, např. používání radiotechniky pro odposlechy rádiového vysílání, možné využití pro kontrarozvědnou činnost a narušení nepřátelských operací; subdisciplíny jsou '''COMINT (Communication intelligence)''' a '''ELINT (Electronic intelligence)''' |
| − | *IMINT | + | *'''GEOINT (Geospatial intelligence)''' – obecná kategorie pro získávání informací z orbitu, nebo ze země; subdisciplínou je '''IMINT (Imagery intelligence)''' používání optických přístrojů pro pořizování záznamu terénu z výšky jako jsou špionážní letouny, bezpilotní prostředky a družice |
| − | *OSINT – využívání otevřených zdrojů, pracovník provádí rešerše ve veřejně dostupných zdrojích, účastní se přednášek | + | *'''OSINT (Open-source intelligence)''' – využívání otevřených zdrojů, pracovník provádí rešerše ve veřejně dostupných zdrojích, účastní se přednášek |
| − | *MASINT – zkoumání radarového obrazu, seismické činnosti a specifických chemických, biologických a radiačních stop | + | *'''MASINT (Measurement and signature intelligence)''' – zkoumání radarového obrazu, seismické činnosti a specifických chemických, biologických a radiačních stop |
| − | == | + | == Kariéra == |
| − | Vzhledem k povaze zaměstnání není znám konkrétní kariérní vzorec. Platy pracovníků nebyly zveřejněny. | + | Vzhledem k povaze zaměstnání není znám konkrétní kariérní vzorec. U vysokoškolského adepta z oblasti informační vědy a knihovnictví se očekává kariéra operačního důstojníka. Platy pracovníků nebyly zveřejněny, ale vychází se z platových tabulek podle nařízení vlády č. 227/2014 Sb.,<ref>Předpis č. 286/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2016</ref> které navazují na předpis 361/2003 Sb.,<ref>Zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů</ref> případně podle předpisu č. 59/2015 Sb.<ref>Nařízení vlády č. 59/2015 Sb. ze dne 9. března 2015 o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání</ref> pro vojáky z povolání a mimořádné odměny nejsou omezeny maximální výší. Při výpočtu platu záleží vždy na hodnosti a počtu let ve služebním poměru. |
| − | == | + | == Vzdělání == |
Je požadováno ukončené středoškolské vzdělání, případně vysokoškolské vzdělání různého zaměření. Jazyková vybavenost je výhodou a u ÚZSI nezbytností. Požaduje se vysoká inteligence a dobrý společensko-politický přehled. Podle cílového určení může být vyžadován specialista s vysokoškolským titulem, nebo pro práci v terénu stačí středoškolské vzdělání, bezpečnostní prověrka a následný výcvik. | Je požadováno ukončené středoškolské vzdělání, případně vysokoškolské vzdělání různého zaměření. Jazyková vybavenost je výhodou a u ÚZSI nezbytností. Požaduje se vysoká inteligence a dobrý společensko-politický přehled. Podle cílového určení může být vyžadován specialista s vysokoškolským titulem, nebo pro práci v terénu stačí středoškolské vzdělání, bezpečnostní prověrka a následný výcvik. | ||
| − | == | + | == Kompetence == |
Na práci v elitním útvaru jsou kladeny ty nejvyšší požadavky. Požaduje se spolehlivost, odpovědnost, loajalita, svědomitost, morální odpovědnost a schopnost podřídit se podmínkám služby. Zajímavostí je i nutnost akceptovat omezení osobních práv a svobod – agentury mají právo přiměřeně nahlížet do osobního života svého pracovníka. | Na práci v elitním útvaru jsou kladeny ty nejvyšší požadavky. Požaduje se spolehlivost, odpovědnost, loajalita, svědomitost, morální odpovědnost a schopnost podřídit se podmínkám služby. Zajímavostí je i nutnost akceptovat omezení osobních práv a svobod – agentury mají právo přiměřeně nahlížet do osobního života svého pracovníka. | ||
Společné požadavky jsou: | Společné požadavky jsou: | ||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
*negativní lustrační osvědčení | *negativní lustrační osvědčení | ||
*fyzické a duševní zdraví | *fyzické a duševní zdraví | ||
| − | V závislosti na vybrané agentuře musí být dále splněny specifické zákonné podmínky, jako je například služební poměr v armádě (VZ), nebo různá úroveň bezpečnostní prověrky (podle určení). Konkrétní zákony jsou uvedeny ve zdrojích. | + | Před vstupem do služebního poměru musí uchazeč absolvovat důkladnou lékařskou prohlídku, jejíž součástí je i psychologické vyšetření. Dále musí vyhovovat podmínkám zákona č. 412/2005 Sb., jedná se o tzv. bezpečnostní způsobilost.<ref>Zákon č. 412/2005 Sb. ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti</ref> V závislosti na vybrané agentuře musí být dále splněny specifické zákonné podmínky, jako je například služební poměr v armádě (VZ), nebo různá úroveň bezpečnostní prověrky (podle určení). Konkrétní zákony jsou uvedeny ve zdrojích. |
| − | == | + | == Profesní sdružení == |
Pracovníci zpravodajských služeb nesmí být členy žádných politických stran a hnutí, nesmí podnikat a nesmí veřejně projevovat svůj osobní názor. Obecně vzato nesmí se soukromě společensky a veřejně angažovat. Výjimkou je plnění úkolu. | Pracovníci zpravodajských služeb nesmí být členy žádných politických stran a hnutí, nesmí podnikat a nesmí veřejně projevovat svůj osobní názor. Obecně vzato nesmí se soukromě společensky a veřejně angažovat. Výjimkou je plnění úkolu. | ||
| − | == | + | == Zdroje == |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
*SHULSKY, Abram N a Gary James SCHMITT. Silent warfare: understanding the world of intelligence. 3rd ed., rev. Washington, D.C.: Brassey's, Inc, c2002. ISBN 15-748-8345-3. | *SHULSKY, Abram N a Gary James SCHMITT. Silent warfare: understanding the world of intelligence. 3rd ed., rev. Washington, D.C.: Brassey's, Inc, c2002. ISBN 15-748-8345-3. | ||
*SYMON, Paul B. Defense Intelligence Analysis in the Age of Big Data. JFQ: Joint Force Quarterly [online]. 2015, (79), 4-11 [cit. 2016-04-05]. ISSN 10700692. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=110830455&lang=cs&site=edslive&scope=site | *SYMON, Paul B. Defense Intelligence Analysis in the Age of Big Data. JFQ: Joint Force Quarterly [online]. 2015, (79), 4-11 [cit. 2016-04-05]. ISSN 10700692. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=110830455&lang=cs&site=edslive&scope=site | ||
*TUCKER, David. The end of intelligence: espionage and state power in the information age. Stanford, California: Stanford University Press, 2014. ISBN 978-080-4792-653. | *TUCKER, David. The end of intelligence: espionage and state power in the information age. Stanford, California: Stanford University Press, 2014. ISBN 978-080-4792-653. | ||
| − | + | *Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998, o bezpečnosti České republiky | |
| − | *Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky | ||
| − | |||
*Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů | *Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů | ||
*Zákon č. 140/1996 Sb. ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti | *Zákon č. 140/1996 Sb. ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti | ||
| − | |||
*Zákon č. 153/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky | *Zákon č. 153/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky | ||
*Zákon č. 154/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě | *Zákon č. 154/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě | ||
*Zákon č. 221/1999 Sb. ze dne 14. září 1999, o vojácích z povolání | *Zákon č. 221/1999 Sb. ze dne 14. září 1999, o vojácích z povolání | ||
*Zákon č. 289/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství | *Zákon č. 289/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství | ||
| − | + | <references /> | |
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 25. 6. 2016, 15:29
Popis práce
Česká republika má k dispozici 3 zpravodajské služby:
- Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka (s vnitřní působností) monitoruje činnosti nepřátelských tajných služeb, zabývá se hrozbami terorismu a organizovaného zločinu[1]
- Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – civilní rozvědka (s vnější působností) zabývá se informacemi, které mají původ v zahraničí, vyvíjí diplomatický nátlak[2]
- Vojenské zpravodajství (VZ) – vojenská rozvědka i kontrarozvědka (s vnější i vnitřní působností) shromažďuje a vyhodnocuje informace pro zajištění obrany České republiky[3]
Náplň práce
Informační pracovník v zpravodajské službě bude pravděpodobně plnit buď operativní úkoly, nebo se bude zabývat analytickou činností. Operativní část se skládá z vlastní zpravodajské činnosti a případného řízení teritoriálních zpravodajských orgánů. Analytická činnost znamená shromažďování a vyhodnocování informací. Informace je v tomto kontextu poznatek rozvědné povahy (politické záměry cizích států, hospodářská tajemství aj.) a kontrarozvědné povahy (organizace a práce cizích tajných služeb, funkce teroristických buněk aj.). Informační pracovník u informace posuzuje:[4]
- Důležitost (významná/málo významná/bezvýznamná)
- Věrohodnost (pravdivá/pravděpodobná/nepravdivá)
- Prověřenost (potvrzená z jiných zdrojů/nepotvrzená)
- Úplnost (relativní škála)
- Časovost (nejnovější/nová/zastaralá)
Povinnosti
Výstupem práce pracovníka zpravodajské služby je tzv. výstupní zpráva. Ta muže mít několik forem. "Analytická studie" je obsáhlejší analytický produkt, zpracovávající analyticko-rešeršním způsobem určité ucelené téma v rámci konkrétní problematiky. "Zpravodajská informace" je analytický produkt zpracovaný na základě jednoho či více zpravodajských zdrojů (vlastní operativní práce, spolupracující zahraniční služba, rádiové zpravodajství), podle okolností s použitím (ve variabilní míře) otevřených zdrojů. Identifikace zdroje je samozřejmě zastřena. "Signální informace" je krátká, neanalyzovaná zpráva, neobsahující kontextuální údaje; slouží k okamžitému informování adresáta a je založena zpravidla na podkladu jednoho zpravodajského zdroje. "Výběr z otevřených zdrojů" je přehled stručných anotací článků (a případně i jiných typů sdělení) ze zahraničních otevřených zdrojů k určité problematice, periodicky zpracovávaný a pokrývající delší časový úsek. "Stanovisko/nález" je dílčí a kratší výstup, přinášející popis či podrobné vysvětlení k určitému konkrétnímu zjištění nebo názoru, založenému na předchozím šetření (zejména archivním) nebo posouzení jevu, událostí nebo souvislostí. Nejčastěji se jedná o výsledek archivně-lustračních činností a probírání vlastních datových fondů.[1]
Pracovník zpravodajské služby má k dispozici širokou škálu prostředků pro splnění úkolu. Patří mezi ně:[5]
- TECHINT (Technical intelligence)- používání technických prostředků pro získávání informací jako je skryté fotografování, natáčení, odposlechy a monitorování síťového provozu (ÚZSI nesmí odposlouchávat na území ČR)
- HUMINT (Human-source intelligence) – používání agenturních osob, řídící důstojník vybírá a získává tajné spolupracovníky a řídí jejich akce
- SIGINT (Signals intelligence) – obecné označení pro získávání informací pomocí interpretace signálů, např. používání radiotechniky pro odposlechy rádiového vysílání, možné využití pro kontrarozvědnou činnost a narušení nepřátelských operací; subdisciplíny jsou COMINT (Communication intelligence) a ELINT (Electronic intelligence)
- GEOINT (Geospatial intelligence) – obecná kategorie pro získávání informací z orbitu, nebo ze země; subdisciplínou je IMINT (Imagery intelligence) používání optických přístrojů pro pořizování záznamu terénu z výšky jako jsou špionážní letouny, bezpilotní prostředky a družice
- OSINT (Open-source intelligence) – využívání otevřených zdrojů, pracovník provádí rešerše ve veřejně dostupných zdrojích, účastní se přednášek
- MASINT (Measurement and signature intelligence) – zkoumání radarového obrazu, seismické činnosti a specifických chemických, biologických a radiačních stop
Kariéra
Vzhledem k povaze zaměstnání není znám konkrétní kariérní vzorec. U vysokoškolského adepta z oblasti informační vědy a knihovnictví se očekává kariéra operačního důstojníka. Platy pracovníků nebyly zveřejněny, ale vychází se z platových tabulek podle nařízení vlády č. 227/2014 Sb.,[6] které navazují na předpis 361/2003 Sb.,[7] případně podle předpisu č. 59/2015 Sb.[8] pro vojáky z povolání a mimořádné odměny nejsou omezeny maximální výší. Při výpočtu platu záleží vždy na hodnosti a počtu let ve služebním poměru.
Vzdělání
Je požadováno ukončené středoškolské vzdělání, případně vysokoškolské vzdělání různého zaměření. Jazyková vybavenost je výhodou a u ÚZSI nezbytností. Požaduje se vysoká inteligence a dobrý společensko-politický přehled. Podle cílového určení může být vyžadován specialista s vysokoškolským titulem, nebo pro práci v terénu stačí středoškolské vzdělání, bezpečnostní prověrka a následný výcvik.
Kompetence
Na práci v elitním útvaru jsou kladeny ty nejvyšší požadavky. Požaduje se spolehlivost, odpovědnost, loajalita, svědomitost, morální odpovědnost a schopnost podřídit se podmínkám služby. Zajímavostí je i nutnost akceptovat omezení osobních práv a svobod – agentury mají právo přiměřeně nahlížet do osobního života svého pracovníka. Společné požadavky jsou:
- občanství České republiky
- minimální stáří 18 let
- bezúhonnost
- negativní lustrační osvědčení
- fyzické a duševní zdraví
Před vstupem do služebního poměru musí uchazeč absolvovat důkladnou lékařskou prohlídku, jejíž součástí je i psychologické vyšetření. Dále musí vyhovovat podmínkám zákona č. 412/2005 Sb., jedná se o tzv. bezpečnostní způsobilost.[9] V závislosti na vybrané agentuře musí být dále splněny specifické zákonné podmínky, jako je například služební poměr v armádě (VZ), nebo různá úroveň bezpečnostní prověrky (podle určení). Konkrétní zákony jsou uvedeny ve zdrojích.
Profesní sdružení
Pracovníci zpravodajských služeb nesmí být členy žádných politických stran a hnutí, nesmí podnikat a nesmí veřejně projevovat svůj osobní názor. Obecně vzato nesmí se soukromě společensky a veřejně angažovat. Výjimkou je plnění úkolu.
Zdroje
- SHULSKY, Abram N a Gary James SCHMITT. Silent warfare: understanding the world of intelligence. 3rd ed., rev. Washington, D.C.: Brassey's, Inc, c2002. ISBN 15-748-8345-3.
- SYMON, Paul B. Defense Intelligence Analysis in the Age of Big Data. JFQ: Joint Force Quarterly [online]. 2015, (79), 4-11 [cit. 2016-04-05]. ISSN 10700692. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=110830455&lang=cs&site=edslive&scope=site
- TUCKER, David. The end of intelligence: espionage and state power in the information age. Stanford, California: Stanford University Press, 2014. ISBN 978-080-4792-653.
- Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998, o bezpečnosti České republiky
- Zákon č. 101/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
- Zákon č. 140/1996 Sb. ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti
- Zákon č. 153/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky
- Zákon č. 154/1994 Sb. ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě
- Zákon č. 221/1999 Sb. ze dne 14. září 1999, o vojácích z povolání
- Zákon č. 289/2005 Sb. ze dne 16. června 2005 o Vojenském zpravodajství
- ↑ 1,0 1,1 Bezpečnostní informační služba: BIS [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,bis,cz
- ↑ Úřad pro zahraniční styky a informace: ÚZSI [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,uzsi,cz
- ↑ Vojenské zpravodajství: VZ [online]. Praha, 2013 [cit. 2016-05-27]. Dostupné z: www,vzcr,cz
- ↑ CHURAŇ, Milan. Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-020-9.
- ↑ Process Models for Data Mining and Predictive Anylysis. Data mining and predictive analysis: intelligence gathering and crime analysis. Second edition. Amsterdam: Elsevier, 2015, s. 54. ISBN 978-0-12-800229-2.
- ↑ Předpis č. 286/2015 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2016
- ↑ Zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
- ↑ Nařízení vlády č. 59/2015 Sb. ze dne 9. března 2015 o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání
- ↑ Zákon č. 412/2005 Sb. ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
