Aktivizační metoda

Autor: Joanna Galuszka

Klíčová slova: výuka, aktivita

Synonyma: motivující metoda

Související pojmy:

nadřazené - pedagogika, výuka, metoda

podřazené - brainstorming, didaktika

Aktivizační (aktivizující) metoda

„Aktivizující metody výuky (z lat. actio – jednání, konání, činnost, actus – pohyb, jednání, dělání) jako postupy, při nichž se výchovně vzdělávacích cílů dosahuje především na základě vlastní učební činností žáků a které vedou k rozvoji myšlenkové kultury žáků, a to z hlediska získávání vědomostí i myšlenkových dovedností, rozvoje iniciativy a poznávacích potřeb.“

Aktivizačními metodami jsou označovány metody, kdy je aktivita žáka zřetelná. Nejedná se pouze o myšlenkovou aktivitu, ale také o chování - samostatnost žáka v hodinách a spolupráce s učitelem. Rozvíjí zejména kritické myšlení a schopnost učit se. Žák je schopen přijímat nové informace, pochopit je a vlastními slovy interpretovat a předat dál.

Tyto metody dovolují žákům účastnit se aktivně v hodině, učí se vyjadřovat své myšlenky, názory nápady, rozvíjí komunikativnost, umožňují řešit problémy a zpracovávat skupinové projekty, dosahovat lepších výsledky a zvýšit motivaci k samotnému učení.

Při využití aktivizačních metod je důležité:

• Přemýšlet o smyslu aktivizačních metod, vyhnout se aktivizaci pro aktivizaci
• Skloubit účelně aktivizační metody s metodami, kdy aktivita žáka není příliš vidět, je založena na pozorování, promýšlení atp.

Druhy

1. Metody diskusní

U této metody je podstatou dialog, komunikace žáků mezi sebou a s učitelem. Tato metoda pomáhá rozvíjet poznávací funkce jako například indentifikaci, analýzu, indukci a dedukci, posiluje sociální vazby a učí práci v kolektivu, týmu. Diskuse napomáhá studentům osvojit si informace, vyslechnout druhého, umět reagovat a předat svůj názor vlastními slovy.

2. Metody heuristické, řešení problémů

Učitelovy otázky mají dovést žáka k samostatnému řešení problémů, přičemž z počátku učitel radí a usměrňuje žákovy myšlenky. Tato metoda napomáhá učitelům poznat své žáky - jejich myšlenkové pochody, rychlost reakce, atp.

3. Metody situační

Podstatou situačních (případových) metod je řešení případů/problémů, u kterých je více možnosti řešení. Žák se má naučit rozhodnout podle vlastních znalostí, dovedností a názorů. Tato metoda má žáky připravit na řešení každodenních problémů. Používá se spíše k vzdělávání dospělých a k profesní přípravě pracovníků.

4. Metody inscenační

Inscenační metody, neboli hraní rolí, je hledání řešení v modelové situaci a hrané roli, které se žáci přizpůsobují. Získávají nové zkušenosti - nejen emocionální, ale také si osvojují reakce na různé situace.

5. Didaktické hry

Didaktické hry jsou hry společenské nebo pohybové, které mají za úkol vzdělávat a procvičovat hráče v průběhu hry. Zaměřují se především na logiku, představivost,... Většinou má hra přesně daná pravidla a učitel dohlíží na stanovené cíle, průběh hry i závěr.

6. Brainstormingové metody (burza dobrých nápadů)

Předpokladem pro brainstormingovou metodu jsou znalosti žáka a schopnost diskutovat nad tématem. Učitel předloží problém, každý žák přednese svůj způsob řešení a po vyslechnutí všech nápadů začíná diskuse, jak nejlíp zadaný problém vyřešit.