Technooptimismus: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
'''Synonyma:''' technologický optimismus | '''Synonyma:''' technologický optimismus | ||
| − | '''Související pojmy:''' [[Technopesimismus]], [[Transhumanismus]] | + | '''Související pojmy:''' [[Technopesimismus]], [[Transhumanismus]] |
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''nadřazené'' - technologický determinismus</blockquote> | + | ''nadřazené'' - technologický [[Determinismus|determinismus]]</blockquote> |
<blockquote> | <blockquote> | ||
''podřazené'' - Meta-technologie , [[Technofilie]] | ''podřazené'' - Meta-technologie , [[Technofilie]] | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Definice == | == Definice == | ||
| − | Technooptimismus, nebo-li technologický optimismus, | + | Technooptimismus, nebo-li technologický optimismus, říká, že díky vývoji technologií budeme žít lépe, déle bezpečněji a pohodlněji. Je to jedna z forem technologického determinismu, což znamená, že vychází z předpokladu, že technologie, které společnost využívá, ovlivňují nebo přímo řídí vývoj sociálních struktur a hodnot. Protikladem mu je technopesimismus, ale oba tyto pohledy na danou problematiku mohou koexistovat. Technooptimismus |
| − | vyjadřuje kladný postoj k vývoji všech technologií a k novým vynálezům, jakožto k něčemu, co je pro lidstvo přínosem. "''Technooptimismus je takový přístup ke světu, který v rozvoji vědy a techniky vidí možnost řešení základních současných i budoucích problémů lidské civilizace. Spoléhá na to, že lidé jsou vždy schopni na nějaké technické řešení přijít, že moderní dějiny to dokládají a že se nakonec dokážeme vyhnout hrozícím krizím.''"¹ | + | vyjadřuje kladný postoj k vývoji všech technologií a k novým vynálezům, jakožto k něčemu, co je pro lidstvo přínosem. "''Technooptimismus je takový přístup ke světu, který v rozvoji vědy a techniky vidí možnost řešení základních současných i budoucích problémů lidské civilizace. Spoléhá na to, že lidé jsou vždy schopni na nějaké technické řešení přijít, že moderní dějiny to dokládají a že se nakonec dokážeme vyhnout hrozícím krizím.Počátky tohoto způsobu myšlení a vztahu ke světu můžeme spojovat s nástupem moderní vědy na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Od té doby získal v západním světě dominantní postavení.''"¹ |
== Příklady pozitivních vlivů a přínosů == | == Příklady pozitivních vlivů a přínosů == | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Významnými technooptimisty jsou například Stephen Hawking, Marvin Minsky, Kevin Warwick a mnoho dalších. <br> | Významnými technooptimisty jsou například Stephen Hawking, Marvin Minsky, Kevin Warwick a mnoho dalších. <br> | ||
| − | == Technooptimismus | + | == Technooptimismus ve filmu == |
| − | Známky technooptimismu najdeme především v žánru science fiction, tedy ve sci-fi. Děj bývá často v relativně blízké budoucnosti, kde už ovšem technologie velice pokročily. | + | Známky technooptimismu najdeme především v žánru science fiction, tedy ve sci-fi, méně často také ve fantasy. Děj bývá často v relativně blízké budoucnosti, kde už ovšem technologie velice pokročily. Velká část filmů a literatury je směřována opačným, tedy technopesimistickým směrem, jako například Matrix, 1984 od George Orwella a mnoho dalších.<br><br> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | <br><br> | ||
''Příklady filmů s technooptimistickými prvky:''<br> | ''Příklady filmů s technooptimistickými prvky:''<br> | ||
| Řádek 49: | Řádek 43: | ||
Číslo 5 žije (1986) Režie: John Badham <br> | Číslo 5 žije (1986) Režie: John Badham <br> | ||
Karlík a továrna na čokoládu (2005) Režie: Tim Burton <br> | Karlík a továrna na čokoládu (2005) Režie: Tim Burton <br> | ||
| − | |||
Muži v černém (1997) Režie: Barry Sonnenfeld <br> | Muži v černém (1997) Režie: Barry Sonnenfeld <br> | ||
| Řádek 59: | Řádek 52: | ||
WATSON, Richard. Akta budoucnosti: Historie příštích 50 let. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 295 s. ISBN 978-80-265-0043-8.<br> | WATSON, Richard. Akta budoucnosti: Historie příštích 50 let. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 295 s. ISBN 978-80-265-0043-8.<br> | ||
PILNÝ, Ivan a Tereza KUČEROVÁ. Manéž informačního věku: kdo uvízl v síti internetu. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 230 s. ISBN 978-80-265-0169-5.<br> | PILNÝ, Ivan a Tereza KUČEROVÁ. Manéž informačního věku: kdo uvízl v síti internetu. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 230 s. ISBN 978-80-265-0169-5.<br> | ||
| − | + | ¹KOMÁREK, Michal. PRÁVO. Právo: Nezávislé noviny. 3.5.2012. Praha: Borgis, a.s., 2012. ISSN 1211-2119 <br> | |
'''Internetové zdroje aktuální k datu 26.12.2014'''<br> | '''Internetové zdroje aktuální k datu 26.12.2014'''<br> | ||
| Řádek 70: | Řádek 63: | ||
http://www.transhumanismus.cz/?p=56 <br> | http://www.transhumanismus.cz/?p=56 <br> | ||
http://vcela.wordpress.com/2008/01/20/data-made-flesh-shrnuti/ <br> | http://vcela.wordpress.com/2008/01/20/data-made-flesh-shrnuti/ <br> | ||
| − | + | http://wiki.knihovna.cz/index.php/Technooptimismus<br> | |
Aktuální verze z 26. 12. 2014, 20:40
Autor: Šárka Brázdová
Klíčová slova: Technologie,Optimismus
Synonyma: technologický optimismus
Související pojmy: Technopesimismus, Transhumanismus
nadřazené - technologický determinismus
podřazené - Meta-technologie , Technofilie
Definice
Technooptimismus, nebo-li technologický optimismus, říká, že díky vývoji technologií budeme žít lépe, déle bezpečněji a pohodlněji. Je to jedna z forem technologického determinismu, což znamená, že vychází z předpokladu, že technologie, které společnost využívá, ovlivňují nebo přímo řídí vývoj sociálních struktur a hodnot. Protikladem mu je technopesimismus, ale oba tyto pohledy na danou problematiku mohou koexistovat. Technooptimismus vyjadřuje kladný postoj k vývoji všech technologií a k novým vynálezům, jakožto k něčemu, co je pro lidstvo přínosem. "Technooptimismus je takový přístup ke světu, který v rozvoji vědy a techniky vidí možnost řešení základních současných i budoucích problémů lidské civilizace. Spoléhá na to, že lidé jsou vždy schopni na nějaké technické řešení přijít, že moderní dějiny to dokládají a že se nakonec dokážeme vyhnout hrozícím krizím.Počátky tohoto způsobu myšlení a vztahu ke světu můžeme spojovat s nástupem moderní vědy na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Od té doby získal v západním světě dominantní postavení."¹
Příklady pozitivních vlivů a přínosů
- kvalitní komunikace na obrovské vzdálenosti
- velký přínos ve zdravotnických postupech, vyšší úspěšnost v léčení, dokonalejší protézy a umělé orgány, časem snad i umělá krev a plasma
- s novými technologiemi se objevují nové možnosti výzkumu, nové teorie, hlubší poznání
- manuální a nebezpečnou práci budou moci vykonávat stroje - větší bezpečí a lepší zdraví pro lidské zaměstnance
- možnost vylepšení technologických postupů výroby, zdokonalení likvidování odpadů -> šetrné zpracování jaderného odpadu,šetření fosilních paliv
- stroje, jež podpoří tvorbu ozonové vrstvy, umožní reprodukci vymírajících druhů, jejich lepší ochranu před pytláky
- možnost spojení lidí z celého světa
- šetření času, ať už rychlejším vyhledáváním informací nebo domácími pracemi...
- možnost e-Governmentu, větší účast lidí v politice
- vyšší bezpečnost lidí i majetku díky větším možnostem ochrany
Hlavní technooptimisticky orientované směry a myslitelé
techno-utopismus
singularitarianismus je hnutí, jež je přesvědčeno, že vznikne superinteligence a s ní přijde konec světa tak,jak ho známe my.
Transhumanismus jehož velkou osobností je oxfordský filozof Nicka Bostrom, zakladatel World Transhumanist Association
extropismus - jeho zastánci věří, že jednou technika pokročí natolik, že lidský život už nebude mít konce.
Významnými technooptimisty jsou například Stephen Hawking, Marvin Minsky, Kevin Warwick a mnoho dalších.
Technooptimismus ve filmu
Známky technooptimismu najdeme především v žánru science fiction, tedy ve sci-fi, méně často také ve fantasy. Děj bývá často v relativně blízké budoucnosti, kde už ovšem technologie velice pokročily. Velká část filmů a literatury je směřována opačným, tedy technopesimistickým směrem, jako například Matrix, 1984 od George Orwella a mnoho dalších.
Příklady filmů s technooptimistickými prvky:
Aeon Flux (2005) Režie: Karyn Kusama
Číslo 5 žije (1986) Režie: John Badham
Karlík a továrna na čokoládu (2005) Režie: Tim Burton
Muži v černém (1997) Režie: Barry Sonnenfeld
Zdroje
SAK, Petr. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.
MAYER-SCHÖNBERGER, Viktor a Kenneth CUKIER. Big Data. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2014, 256 s. ISBN 978-80-251-4119-9
WATSON, Richard. Akta budoucnosti: Historie příštích 50 let. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 295 s. ISBN 978-80-265-0043-8.
PILNÝ, Ivan a Tereza KUČEROVÁ. Manéž informačního věku: kdo uvízl v síti internetu. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, 230 s. ISBN 978-80-265-0169-5.
¹KOMÁREK, Michal. PRÁVO. Právo: Nezávislé noviny. 3.5.2012. Praha: Borgis, a.s., 2012. ISSN 1211-2119
Internetové zdroje aktuální k datu 26.12.2014
http://www.csfd.cz/film/11893-muzi-v-cernem/
http://www.csfd.cz/film/223262-iron-man/
http://www.csfd.cz/film/135983-karlik-a-tovarna-na-cokoladu/
http://www.csfd.cz/film/387-cislo-5-zije/
http://www.csfd.cz/film/182360-aeon-flux/
http://wikisofia.cz/index.php/Filozofie_techniky_a_nová_média
http://www.transhumanismus.cz/?p=56
http://vcela.wordpress.com/2008/01/20/data-made-flesh-shrnuti/
http://wiki.knihovna.cz/index.php/Technooptimismus
