Hardback: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
= Hardback<br/> = | = Hardback<br/> = | ||
| − | '''Hardback''', je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180</ref> V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší. | + | '''Hardback''', je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. <ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 180</ref> V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě ([http://wiki.knihovna.cz/index.php/Paperback paperback]) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší. |
Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu. | Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu. | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
*tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby | *tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby | ||
*tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává, | *tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává, | ||
| − | *tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou. | + | *tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Estetika estetikou]. |
| − | |||
| − | Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé. "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek." <ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332</ref> | + | |
| + | '''Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:''' | ||
| + | |||
| + | Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách [http://eshop.knihydobrovsky.cz/ http://eshop.knihydobrovsky.cz/] knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za: | ||
| + | |||
| + | Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl. | ||
| + | |||
| + | [[File:Hardbackvspaperback.jpg|350px|Srovnání cen hardback a paperback v internetovém obchodě eshop.knihydobrovsky.cz]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | <br/>. | ||
| + | |||
| + | == '''Dělení tuhých vazeb''' == | ||
| + | |||
| + | Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé. "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek." <ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.332</ref> | ||
| | ||
| Řádek 40: | Řádek 54: | ||
'''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový. | '''V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem'''. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový. | ||
| − | '''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. Tuto vazbu můžeme dále dělit na : | + | '''V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem.''' Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem. |
| + | |||
| + | Tuto vazbu můžeme dále dělit na : | ||
| − | ''' | + | ''' '''V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem |
| − | + | V8b - tuhá vazba s papírovým potahem | |
| − | + | V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže) | |
| − | '''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy termoplastických fólií, někdy v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333</ref> | + | '''V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. '''Při výrobě desek se kombinují různé druhy termoplastických fólií, někdy v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.<ref>KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. str.333</ref> |
== '''Historie tuhé knižní vazby''' == | == '''Historie tuhé knižní vazby''' == | ||
| − | První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky''' podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu. Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17</ref> | + | První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Pergamen Pergamen] byl pevnější a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Papyrus papyrus]. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové '''složky''' podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu. Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. str. 16-17</ref> |
| − | O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10</ref> | + | O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.<ref>PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. str. 9-10</ref> |
| − | Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno. <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10</ref> | + | Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat '''lepenka'''. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno. <ref>DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2. vyd. str.9 - 10</ref> |
== Užitečné odkazy == | == Užitečné odkazy == | ||
| Řádek 71: | Řádek 87: | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | == Literatura: == | ||
| + | |||
| + | #DOLEŽAL, Jaroslav. ''Vazby knih''. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s. | ||
| + | #KAPLANOVÁ, Marie. ''Moderní polygrafie''. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2. | ||
| + | #PEŠINA, Jaroslav. ''Knižní vazba v minulosti''. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů. | ||
| + | #TOBOLKA, Zdeněk Václav. ''Kniha: její vznik, vývoj a rozbor''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2015, 12:02
Autor: Monika Langerová
Klíčová slova: hardback, knižní vazba, knižní desky, obal knih
Synonyma: pevná vazba, tuhá vazba, hardcover, hardbound book
Související pojmy:
nadřazené - vazba
podřazené - V7, V8, V9
Hardback
Hardback, je označení pro druh knihařské vazby. Vazba je obal, který knihu udržuje pohromadě, chrání ji před poškozením a případně ji i zdobí. [1] V češtině se častěji setkáme s názvem tuhá nebo pevná vazba. Knihu v tuhé vazbě poznáme podle toho, že jsou její desky vyrobeny z lepenky nebo z plastu a oproti měkké vazbě (paperback) jsou pevnější, kvalitnější, vydrží delší dobu a jsou také dražší.
Hardback je tedy označení pro knihy, které jsou určeny k častému používání a je na ně kladen nárok na odolnost vůči mechanickému poškození. Zatímco paperbacková verze knih je vhodnější pro jednorázová použití, hardback slouží k trvalému uchovávání. V poslední době je velice časté, že se některá díla nejdříve vydají v hardbackové verzi a později v paperbackové verzi za nižší cenu.
V neposlední řadě je důležité zmínit estetickou hodnotu hardbackových knih. Knižní desky v sobě, na rozdíl od měkkých obálek, nesou určitou eleganci a vyvolávají dojem větší kvality. U některých speciálních edic se navíc můžeme setkat s uměleckořemeslným zpracováním, týká se to například knih z kůže, dřeva nebo zdobených drahými kovy.
Rozdíl mezi tuhou a měkkou vazbou
- tuhá vazba je mnohem starší než vazba měkká a prošla si dlouhým vývojem,
- tuhé vazby mají desky, měkké vazby mají obálku,
- tuhé vazby se nedají ohýbat, měkké vazby se ohýbat dají,
- tuhé vazby jsou dražší, protože jsou náročnější na materiál i technologii výroby
- tuhé vazby mají větší odolnost, měkká vazba se rychleji opotřebovává,
- tuhé vazby jsou vhodné pro uměleckořemeslné zpracování, měkké vazby dávají přednost funkčnosti před estetikou.
Ukázka ceny Hardback vs. Paperback:
Knihy Dobrovský nabízí [ 2014-12-08] na svých internetových stránkách http://eshop.knihydobrovsky.cz/ knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna za:
Hardback - 306 Kč / Paperback - 218 Kč Jedná se přibližně o stokorunový rozdíl.
.
Dělení tuhých vazeb
Knihařské vazby se všeobecně dělí na měkké, polotuhé a tuhé. "Rozdělení tuhých vazeb nezávisí na způsobu spojení knižních bloků, jako je tomu u měkkých vazeb, ale na konstrukci desek." [2]
V7 - tuhé vazby s kombinovaným potahem. Kombinovaný znamená, že kniha má například potaženy desky plátnem, ale hřbet je papírový.
V8 - tuhá vazba s nekombinovaným potahem. Desky jsou, na rozdíl od vazby V7, potaženy pouze jedním druhem materiálu. Nejčastěji je tímto materiálem plátno, ale můžeme se setkat také s laminovaným nebo lakovaným papírem.
Tuto vazbu můžeme dále dělit na :
V8a - tuhá vazba s polaminovaným potahem
V8b - tuhá vazba s papírovým potahem
V8c - tuhá vazba s jiným potahovým materiálem (např. kůže)
V9 - tuhá vazba s deskami z plastů. Při výrobě desek se kombinují různé druhy termoplastických fólií, někdy v kombinaci s lepenkou nebo různými vycpávkami. Desky se svařují a tvarují teplem. Takovéto desky z plastu jsou vhodné zejména pro výrobu kapesních diářů, kalendářů, záznamníků, plánovačů nebo příruček.[3]
Historie tuhé knižní vazby
První tuhé knižní vazby vznikaly v dobách, kdy pergamen nahradil papyrusové svitky. Pergamen byl pevnější a nedal se tak dobře smotávat do svitků jako papyrus. V Přední Asii proto začali pergamenové listy místo smotávání překládat napůl a vkládat je do sebe. Díky tomu vznikly pergamenové složky podobné knihám jak je známe dnes. Tvar dnešní knihy ale měly už i hliněné destičky, které existovaly dávno před vynálezem pergamenu. Tyto hliněné destičky se k sobě svazovaly nití nebo drátěnými kroužky a jejich tvaru se říkalo codex (caudex).[4]
O tom jak vypadaly první pergamenové knižní vazby nemáme moc informací. Víme ale, že od doby karolinské a následně v celém středověku, byly knihy nákladně zdobeny drahými materiály. Dějiny knižní vazby proto úzce souvisí s dějinami uměleckých řemesel. Knihy měly prkénkové desky, které byly potaženy kůží nebo látkou a na tento potah byla aplikována výzdoba. Knihy se pak do polic neukládaly hřbetem ven, nýbrž hřbety k sobě, aby vynikla jejich výzdoba.[5]
Během renesance se začala místo těžkých knižních desek používat lepenka. Knihy se tak zlehčily, zlevnily a měly příjemnější formát. V roce 1830 byl v Anglii vymyšlen nový potahový materiál - knihařské plátno. [6]
Užitečné odkazy
Jak se dělá kniha - Technický základ pro knihovníky: http://www.inflow.cz/files/vyroba-knihy.pdf
vazba knih -digitální knihovna MZK: http://kramerius.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:6711a751-6ad8-4d9e-9263-adcfa4c5dd18
Poznámky
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 180
- ↑ KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.332
- ↑ KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. str.333
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. str. 16-17
- ↑ PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. str. 9-10
- ↑ DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2. vyd. str.9 - 10
Literatura:
- DOLEŽAL, Jaroslav. Vazby knih. 2., přeprac. vyd. Praha: SNTL, 1976, 127 s.
- KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. 1. vyd. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2009, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
- PEŠINA, Jaroslav. Knižní vazba v minulosti. Praha: Jan Štenc, 1939, 41, [3] s., 50 vzorů.
- TOBOLKA, Zdeněk Václav. Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. 1. vyd. Praha: Orbis, 1949, 243 s., 180 s. obr. příl.
