Dotazník: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m (68 revizí: IMPORT D-F: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 13: Řádek 13:
  
 
== Dotazník a jeho terminologie ==
 
== Dotazník a jeho terminologie ==
Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba odpovídá písemně.[[#Literatura|[1, s. 163]]]
+
''"Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba odpovídá písemně."''[[#Použitá literatura|[1, s. 163]]]
  
 
Dotazník zahrnuje několik základních pojmů, jsou jimi:
 
Dotazník zahrnuje několik základních pojmů, jsou jimi:
Řádek 23: Řádek 23:
 
1. Určíme si, co chceme výzkumem dokázat, jaký máme cíl.
 
1. Určíme si, co chceme výzkumem dokázat, jaký máme cíl.
  
2. Rozhodneme o designu dotazníku.
+
2. Formulujeme otázky (měly by být především jednoznačné, stručné a výstižné, naopak by neměly být sugestivní a neměly by se opakovat otázky příbuzné).
  
3. Stanovíme si, komu bude dotazník určen.
+
3. Rozhodneme o designu dotazníku.  
  
4. Provedeme předvýzkum.
+
4. Stanovíme si, komu bude dotazník určen.
  
5. Zhodnotíme dotazník a provedeme případné změny.
+
5. Otestujeme dotazník na malém množství respondentů (předvýzkum) a také sami na sobě.
 +
 
 +
6. Zhodnotíme dotazník a provedeme případné změny.
  
 
== Struktura dotazníku ==
 
== Struktura dotazníku ==
Řádek 41: Řádek 43:
 
<blockquote><blockquote>• ''výčtové otázky'' - lze si vybrat hned několik alternativ</blockquote></blockquote>  
 
<blockquote><blockquote>• ''výčtové otázky'' - lze si vybrat hned několik alternativ</blockquote></blockquote>  
 
<blockquote><blockquote>• ''škálové otázky'' - jsou nejvhodnější pro analýzu dat, respondent hodnotí navržené odpovědi, existují tři možnosti škálového hodnocení - v případě ''hodnotící škály'' respondent hodnotí svůj postoj k navrženým odpovědím výběrem ze stupnice, druhou možností je ''škála pořadí'', kde respondent seřazuje odpovědi tak, jak je sám upřednostňuje, třetí možností je ''škála konstantní sumy'', kdy respondent rozděluje body mezi jednotlivé možnosti dle svého uvážení</blockquote></blockquote>  
 
<blockquote><blockquote>• ''škálové otázky'' - jsou nejvhodnější pro analýzu dat, respondent hodnotí navržené odpovědi, existují tři možnosti škálového hodnocení - v případě ''hodnotící škály'' respondent hodnotí svůj postoj k navrženým odpovědím výběrem ze stupnice, druhou možností je ''škála pořadí'', kde respondent seřazuje odpovědi tak, jak je sám upřednostňuje, třetí možností je ''škála konstantní sumy'', kdy respondent rozděluje body mezi jednotlivé možnosti dle svého uvážení</blockquote></blockquote>  
<blockquote>Výhody uzavřených otázek: jednoduše se vyplňují, snadněji zpracovávají, do otázek zapracujeme problematiku, jež nás zajímá</blockquote>  
+
<blockquote>'''Výhody uzavřených otázek:''' jednoduše se vyplňují, snadněji zpracovávají, do otázek zapracujeme problematiku, jež nás zajímá</blockquote>  
<blockquote>Nevýhody uzavřených otázek: je možné, že otázky nevystihnou názory respondentů, jsou složitější na vytvoření, respondenti mohou otázky vyplnit nahodile</blockquote>
+
<blockquote>'''Nevýhody uzavřených otázek:''' je možné, že otázky nevystihnou názory respondentů, jsou složitější na vytvoření, respondenti mohou otázky vyplnit nahodile</blockquote>
  
 
<blockquote>'''''b) otevřené''''' - respondent může na tyto otázky odpovídat volně vlastními slovy</blockquote>  
 
<blockquote>'''''b) otevřené''''' - respondent může na tyto otázky odpovídat volně vlastními slovy</blockquote>  
<blockquote>Výhody otevřených otázek: odpovědi jsou originální a přesně vystihují respondentův názor, jsou vhodné pro získání kontaktu s respondentem, respondent se hlouběji zamýšlí nad tématem</blockquote>
+
<blockquote>'''Výhody otevřených otázek:''' odpovědi jsou originální a přesně vystihují respondentův názor, jsou vhodné pro získání kontaktu s respondentem, respondent se hlouběji zamýšlí nad tématem</blockquote>
<blockquote>Nevýhody otevřených otázek: složitější zpracování odpovědí, různorodá kvalita odpovědí</blockquote>
+
<blockquote>'''Nevýhody otevřených otázek:''' složitější zpracování odpovědí, různorodá kvalita odpovědí</blockquote>
  
<blockquote>'''''c) polouzavřené''''' – nejdříve alternativní odpověď, po níž následuje vysvětlení v podobě otevřené otázky</blockquote>
+
<blockquote>'''''c) polouzavřené''''' – respondent nejdříve napíše alternativní odpověď, po níž následuje vysvětlení v podobě otevřené otázky</blockquote>
  
<blockquote> '''''Řazení otázek''''' – na začátku by se měly objevit otázky zajímavé, které upoutají respondentovu pozornost, uprostřed otázky stěžejní, nad kterými je potřeba se zamyslet, a na konci otázky méně důležité či závažné</blockquote>
+
<blockquote> '''''Řazení otázek''''' – ''"na začátku dotazníku by měly být zařazeny zajímavé otázky, které upoutají pozornost respondenta. uprostřed by se měly nacházet stěžejní otázky, jejichž vyplnění vyžaduje soustředění, a na konci otázky méně závažné"[[#Použitá literatura|[6]]]''</blockquote>
  
 
'''3. část''' - poděkování za spolupráci při vyplňování dotazníku, je zde také možnost sem připsat stručné pokyny k odevzdání dotazníku
 
'''3. část''' - poděkování za spolupráci při vyplňování dotazníku, je zde také možnost sem připsat stručné pokyny k odevzdání dotazníku
Řádek 65: Řádek 67:
 
<blockquote>• je obtížnější získat respondenty, kteří mohou dotazník jednoduše zahodit</blockquote>
 
<blockquote>• je obtížnější získat respondenty, kteří mohou dotazník jednoduše zahodit</blockquote>
 
<blockquote>• respondenti mohou v dotazníku vyplnit nepravdivé informace</blockquote>
 
<blockquote>• respondenti mohou v dotazníku vyplnit nepravdivé informace</blockquote>
 +
<blockquote>• dotazník nedokáže zachytit velké množství komunikačních nuancí</blockquote>
  
 
== Použitá literatura ==
 
== Použitá literatura ==
Řádek 72: Řádek 75:
 
#DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-24601-39-7.
 
#DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele''. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-24601-39-7.
 
#''Dotazník-online'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-06]. Typy otázek v dotazníku. Dostupné z WWW: <http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm>.
 
#''Dotazník-online'' [online]. 2007 [cit. 2010-12-06]. Typy otázek v dotazníku. Dostupné z WWW: <http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm>.
 +
#''Dotazník-online'' [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: <http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm>.

Aktuální verze z 6. 2. 2012, 11:08

Autor: Eliška Hrabalová

Klíčová slova: výzkumná metoda, statistická data, písemné dotazování

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené: kvantitativní metodologie

podřazené: ---


Dotazník a jeho terminologie

"Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba odpovídá písemně."[1, s. 163]

Dotazník zahrnuje několik základních pojmů, jsou jimi:

• respondent – osoba vyplňující dotazník

• otázky/položky – prvky dotazníku

• administrace – zadávání dotazníku

Postup při tvorbě dotazníku

1. Určíme si, co chceme výzkumem dokázat, jaký máme cíl.

2. Formulujeme otázky (měly by být především jednoznačné, stručné a výstižné, naopak by neměly být sugestivní a neměly by se opakovat otázky příbuzné).

3. Rozhodneme o designu dotazníku.

4. Stanovíme si, komu bude dotazník určen.

5. Otestujeme dotazník na malém množství respondentů (předvýzkum) a také sami na sobě.

6. Zhodnotíme dotazník a provedeme případné změny.

Struktura dotazníku

1. část – část vstupní - obsahuje hlavičku (název a adresa instituce, která dotazník zadává, a/nebo jméno autora/autorů dotazníku),vysvětlení cíle dotazníku (zde se zdůrazňuje, jak je vyplnění odpovědí důležité a přínosné, čímž jsou respondenti motivováni k vyplnění a jeho navrácení), stručné pokyny, jak dotazník vyplnit, poděkování za čas, který respondent vyplňování dotazníku věnuje

2. část – obsahuje vlastní otázky, otázky dělíme podle stupně otevřenosti na:

a) uzavřené – již navržené odpovědi, z nichž si respondent vybírá; do této skupiny otázek spadá několik dalších typů otázek:

dichotomické a trichotomické otázky - výběr z odpovědí ANO/NE nebo ANO/NE/NEVÍM

výběrové otázky - výběr z jedné vypsané alternativy

výčtové otázky - lze si vybrat hned několik alternativ

škálové otázky - jsou nejvhodnější pro analýzu dat, respondent hodnotí navržené odpovědi, existují tři možnosti škálového hodnocení - v případě hodnotící škály respondent hodnotí svůj postoj k navrženým odpovědím výběrem ze stupnice, druhou možností je škála pořadí, kde respondent seřazuje odpovědi tak, jak je sám upřednostňuje, třetí možností je škála konstantní sumy, kdy respondent rozděluje body mezi jednotlivé možnosti dle svého uvážení

Výhody uzavřených otázek: jednoduše se vyplňují, snadněji zpracovávají, do otázek zapracujeme problematiku, jež nás zajímá

Nevýhody uzavřených otázek: je možné, že otázky nevystihnou názory respondentů, jsou složitější na vytvoření, respondenti mohou otázky vyplnit nahodile

b) otevřené - respondent může na tyto otázky odpovídat volně vlastními slovy

Výhody otevřených otázek: odpovědi jsou originální a přesně vystihují respondentův názor, jsou vhodné pro získání kontaktu s respondentem, respondent se hlouběji zamýšlí nad tématem

Nevýhody otevřených otázek: složitější zpracování odpovědí, různorodá kvalita odpovědí

c) polouzavřené – respondent nejdříve napíše alternativní odpověď, po níž následuje vysvětlení v podobě otevřené otázky

Řazení otázek"na začátku dotazníku by měly být zařazeny zajímavé otázky, které upoutají pozornost respondenta. uprostřed by se měly nacházet stěžejní otázky, jejichž vyplnění vyžaduje soustředění, a na konci otázky méně závažné"[6]

3. část - poděkování za spolupráci při vyplňování dotazníku, je zde také možnost sem připsat stručné pokyny k odevzdání dotazníku

Výhody a nevýhody dotazníku

Výhody

• jedná se o jednu z nejlevnějších metod průzkumu

• je jednoduchý na vyplnění

• respondenti ho mohou v klidu vyplnit, nikdo je přitom neobtěžuje

• shromážděná data se jednoduše zpracovávají a vyhodnocují

Nevýhody

• je obtížnější získat respondenty, kteří mohou dotazník jednoduše zahodit

• respondenti mohou v dotazníku vyplnit nepravdivé informace

• dotazník nedokáže zachytit velké množství komunikačních nuancí

Použitá literatura

  1. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-24713-69-4.
  2. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6.
  3. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : Karolinum, 1993. 163 s. ISBN 80-70666-62-5.
  4. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-24601-39-7.
  5. Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2010-12-06]. Typy otázek v dotazníku. Dostupné z WWW: <http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm>.
  6. Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2011-01-07]. Základy tvorby dotazníku. Dostupné z WWW: <http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm>.