Významné osobnosti

Autor: Růžičková Martina

Seznam významných osobností v období 1990 po současnost 

Mezinárodní osobnosti 

Henriette Davidson Avram

(1919 - 2006)

Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat. 

Marcia Bates 

(1942 - ) 

Americká profesorka, významná v oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.

Nicholas J. Belkin 

(1942 - ) 

Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.

Eugene Garfield  

(1925 – ) 

Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vznik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).  Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v oblasti bibliometrie, jeho výzkum v této oblasti vedl k založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.

Jorge E. Hirsch 

(1953 - )

Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v oblasti scientometrie a v roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.

Elfreda Chatman 

(1942 - 2012)

Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v oblasti metodologie, a to v podobě několika teorií. Teorie Života v kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).

Peter Ingwersen 

(1947 - )

Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.

Claude Elwood Shannon 

(1916 - 2001) 

Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s umělou inteligencí. Publikoval: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.

Brian Campbell Vickery 

(1918 - 2009)

Britský informační vědec a knihovník, jedna z nejvýznamnějších osobností 20. stol. v oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.

České osobnosti

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.

(1925 – 2005) 

Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vyučovat začal v roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) poté na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.

Jiří Mahen

(1882 - 1939)

Po absolvování filozofické fakulty v Praze, krátce působil jako středoškolský profesor. Byl redaktorem Lidových novin v Brně, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, spolupracoval s deníkem Svoboda v Brně, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem a pracoval zde až do své smrti.

Sáva Medonos 

(1915 – 1985)

Kromě účasti v Československé dokumentační společnosti, byl členem ve Svazu českých knihovníků (SČK na 4. poradě SČK zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie. Přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.

Tomáš ŘEHÁK, RNDr.

(1964 - )

Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupil v roce 1992 na pozici experta pro automatizaci knihovních agend a vznik knihovnického systému s názvem Koniáš. Městské knihovně v Praze řediteluje od roku 2002 a zasadil se o změnu vizuálního stylu knihovny, zřízení digitalizačního oddělení, které převádí tištěné dokumenty do elektronické podoby, spuštění webové prezentace pro mládež, dokončení automatizace všech poboček MKP a wi-fi na všech pobočkách.

PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. 

Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila, a do října 2008 vedla, oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.

Mgr. Josef Schwarz 

(1974 - )

Vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK. Pracoval v několika knihovnách (mj. knihovna Evangelické teologické fakulty UK a Parlamentní knihovna) a jako nezávislý informační konzultant. V polovině ledna 2007 byl jmenován ředitelem SVI (Středisko vědeckých informací).

Zdeněk Václav Tobolka

(1874 – 1951)

Tobolka začal jako aprobovaný profesor dějepisu a zeměpisu, později nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze) Roku 1918 se zasadil o založení knihovny Národního shromáždění (dnešní Parlamentní knihovna) s mezinárodní meziknihovní výměnnou službou a mezinárodní parlamentní informační službou. Katalogizace se řídila Tobolkovými pravidly jmenného (1921) a věcného (1930) katalogu, vydanými hlavně pro potřeby knihovny Národního shromáždění.

 Ladislav Jan Živný

(1872 - 1949)

Živný nejprve působil jako učitel na několika školách v Čechách. Později byl ředitelem Československého ústavu bibliografického a v letech 1925 až 1929 dále pokračoval v práci na české národní bibliografii v Národní knihovně a vyučoval ve Státní knihovnické škole. Stal se členem Spolku československých knihovníků a jejich přátel. Celý život se intenzivně zabýval o problematiku legislativy knihoven a významně ovlivnil obsah československý knihovní zákon, který vyšel v roce 1919.

Osobnosti oceněné medailí Zdeňka Václava Tobolky  

Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo  za celoživotní práci v českém knihovnictví.

v roce 2014:

• Mgr. Marie Balíková, Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Zdeňka Friedlová, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• Ing. Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Hana Nová  Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví

v roce 2013:

• Sylva Šimsová za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• Děvana Pavlíková za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Michaela Řeháková, Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví
• Mgr. Ladislava Zemánková, Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví

z Masarykovy univerzity:

• 2011  - Mgr. Zdeňka Dohnálková, Masarykova univerzita v Brně za rozvoj českého knihovnictví
• 2013  - RNDr. Miroslav Bartošek, Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.

Andrew Lass - Cena VIZE 97 

Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network).  Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových mezinárodnímu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k rozvoji vědy. 

Použité zdroje

Učební pomůcka Kabinetu informačních studií na FF, MU

references/>