Typy dokumentů

Autor: Tereza Pojezná

Klíčová slova: dokument, instituce

Synonyma: druhy dokumentů

Pojem dokument

Obecně lze pojem dokument definovat jako "jakýkoli hmotný nosič, na němž jsou znakově zaznamenané znalosti či zkušenosti (tedy potenciální informace)." 

Pojem dokument zavedl v 19. století belgický právník Paul Otlet (1863 – 1944) diverzifikací pojmu kniha, který původně zahrnoval hliněné destičky, papyrové svitky, pergamenové kodexy a samotnou papírovou knihu.

V současné době existuje teoretický a praktický obor dokumentalistika, jenž se zabývá systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí potenciálních informací.  "Dokumentalistika má své základy nejen v technice, ale i v humanitních studiích." 

Od 1. pol. 20. století zprostředkovávají dokumenty mimo knihovny i další instituce, např. bibliografická, dokumentační a informační střediska.

Dělení dokumentů

Dle způsobu záznamu dat

• písemné (textové) – mají formu tištěného či psaného jazykového projevu (mohou je doprovázet i ilustrace)
• obrazové – zahrnuje dokumenty tvořené především zobrazeními či znázorněními, které obsah vizualizují bezprostředně nebo prostřednictvím určitých značek - symbolu (př. grafy, diagramy, schémata, mapy, plány, technické výkresy, fotografie, kinematografické dokumenty atd.)
• zvukové (auditivní) – tvoří je záznam zvuku (př. hudba, mluvené slovo, zvuky zvířat atd.), který je reprodukovaný pomocí specifického technického zařízení (př. gramofonové desky, CD, DVD atd.)
• audiovizuální – představuje dokumenty, na nichž je současně zaznamenaný zvuk i obraz (př. VHS, DVD, CD-ROM atd.)
• elektronické – dokumenty, které je možné editovat pomocí technického zařízení (zejména počítače), přičemž neexistují fyzicky na papíře, ale jen virtuálně v počítačové paměti (př. e-kniha, e-časopis atd.)
• digitální – představuje jakýkoli znak fonetické abecedy, obrázkového písma, jakýkoli obraz, zvuk v podobě řetězce jedniček a nul (dokument převedený do dvojkové soustavy)

Dle odvozenosti obsahu

• primární - dokument obsahující vlastní informace a data (př. monografie, encyklopedie, článek)
• sekundární - informuje o existenci primárních dokumentů, umožňuje zjistit, kde se primární dokument nachází (př. knihovní katalogy, nakladatelské katalogy)
• terciární - obsahuje informace o existenci sekundárních dokumentů (př. soupis bibiliografií)

Dle kontinuity

• periodické - dokumenty vycházející postupně v samostatných částech spojených společným názvem, obsahující označení posloupnosti (např. číslování), mající jednotnou úpravu a jedno obsahové zaměření (př. noviny, časopisy, ročenky atd.)
• neperiodické – jedná se o dokumenty, které byly vydané pouze jedenkrát, a proto představují ukončený celek

Dle míry zveřejnění

• zveřejněné- dokumenty dostupné široké veřejnosti bez omezení
• nezveřejněné – dokumenty, které nejsou přístupné pro veřejnost nebo jsou přístupné pouze v rámci určitých předpisů, které stanovují zacházení s důvěrnými informacemi
• interní – dokumenty vydávané a přístupné v rámci určité organizace

Jednotlivé typy dokumentů

• monografie - dokument skládající se z jedné nebo z většího počtu částí, které jsou předem stanovené nebo předpokládané, tvořící jednu bibliografickou popisnou jednotu

• sborník - publikace dvou nebo více samostatných textů, které jsou zpravidla alespoň rámcově tematicky příbuzné, a které propojuje společný název

• učebnice - dokument podávají  výklad poznatků z určité teoretické či praktické oblasti

• skripta - učební text, určený vysokoškolským studentům zpravidla jako náhrada za chybějící učebnici

• příručka - dokument, jenž umožňuje rychlý přístup k základním informacím a znalostem z určitého vědního oboru či oblasti

• encyklopedie - publikace s abecedním či systematickým uspořádáním, shrnující základní poznatky lidského vědění

• noviny - periodická publikace informující o aktuálních politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahraničí

• časopis - dokument s určeným názvem, vycházející v pravidelných týdenních či půlročních intervalech, s předem stanoveným zaměřením

• ročenka - publikace vycházející jednou ročně s účelem poskytnou přehledné informace různého druhu ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci nebo oboru

• periodický sborník - sborník obsahující zpravidla původní texty vědeckých prací, vydávaný zejména vědeckými institucemi (univerzitami, vysokými školami či akademickými ústavy)

• nepravé periodikum - dokument vydávaný postupně s neurčenou periodicitou, zpravidla organizacemi, korporacemi a institucemi odborného nebo vědeckého zaměření

• patentový dokument - obsahuje popisy vynálezů, objevů, ochranných známek, zlepšovacích návrhů  atd.

• normativní dokument - dokument obsahující kritéria pro materiály, výrobky, postupy a služby, sloužicí k danému účelu 

• vědecko-kvalifikační práce - odborná a  vědecká práce sloužící jako podklad pro udělení akademické, vědecké či pedagogické hodnosti

• firemní literatura -  dokument reklamního, propagačního či obchodního charakteru, vydávaný zejména firmami a obchodními organizaci

• výzkumná zpráva - zpráva informující o řešení výzkumného problému, jeho postupu a dosažených výsledcích

• legislativní dokument - dokument obsahujcící zákony, vyhlášky či předpisy 

• separát - výtisk článku publikovaného dříve v časopisu, jenž slouží speciálně pro potřeby autora

• grafika - dokument, v němž je obsah prezentován dvourozměrně, netextovým zobrazením

• fotografie - obrazový dokument, obsahující záznam trojrozměrného objektu vytvořený s použitím fotografického přístroje

• gramofonová deska 

• magnetofonová kazeta 

• CD (CD-ROM)

• DVD

• zvukový film

• VHS

Instituce uchovávající dokumenty

• knihovny - kulturní, informační a vzdělávací instituce shromažďující, zpracovávající a uchovávající organizovanou sbírku dokumentů a poskytující knihovnické a informační služby (TDKIV)

• mediatéka – druh knihovny shromažďující a zpřístupňující soubor knih, časopisů, obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů

• artotéky– knihovna vytvořená z reprodukovaných děl výtvarného umění (např. grafika, fotografie, plakáty, apod.) a z knihovního fondu relevantních textových dokumentů z oboru výtvarného umění

• filmotéky - uspořádaná sbírka filmů v knihovně nebo jiné instituci

• videotéky - uspořádaný soubor videodokumentů budovaný v knihovně nebo jiné instituci se studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem

• fondy odvysílaných textů

Použité zdroje

• SEDLÁČKOVÁ, Beáta. Dokumentografie. Část 1., Typologie dokumentů. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 1993. 84 s. ISBN 80-901581-2-9.

• KATUŠČÁK, Dušan, MATTHAEIDESOVÁ, Marta a NOVÁKOVÁ, Marta. Informačná výchova: terminologický a výkladový slovník: odbor knižničná a informačná veda. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1998. 375 s. Edícia terminologických a výkladových slovníkov, Zv. 6. ISBN 80-08-02818-1.

• VODIČKOVÁ, Hana a CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický. 1. vyd. Praha: SPN, 1965. 119, [1] s. Edice Ústř. vědecko-met. kabinetu knihovnictví. Publikace státních věd. knihoven.

• HLAVATÁ, Eva, ed. a kol. Informační prameny: terminologický slovník. Vyd. 1. Praha: ÚVTEI, 1979. iii, 331 s. Terminologie informatiky; Sv. 1.

• LORENZ, Michal. Informační věda – retrospektivní ohlédnutí II. Dokumentalisté v první informační válce. Inflow: information journal [online]. Brno: [Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, KISK], 07/04/2013, roč. 6, č. 4 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacni-veda-retrospektivni-ohlednuti-ii-dokumentaliste-v-prvni-informacni-valce

• LORENZ, Michal. Informace_jako_artefakt (2) [prezentace]. 2013 [cit. 2014-10-29].