Kvalita informace: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Barbora Mohelníková<br /> '''Klíčová slova:''' informace, matematika, entropie<br /> '''Synonyma:''' výklad zprávy<br /> '''Související pojmy:''' <...)
 
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Barbora Mohelníková<br />
 
'''Autor:''' Barbora Mohelníková<br />
  
'''Klíčová slova:''' informace, matematika, entropie<br />
+
'''Klíčová slova:''' informace, kvalita<br />
  
'''Synonyma:''' výklad zprávy<br />
+
'''Synonyma:''' hodnota zprávy <br />
  
'''Související pojmy:'''
+
'''Související pojmy:'''hodnocení zdrojů
<blockquote>
+
== Informace ==
''nadřazené'' - entropie, matematika, fyzika </blockquote>
+
*„Informace jsou data, která mají smysl, význam.
<blockquote>
+
*Informace jsou sdělitelné znalosti.“ <ref>BRAUNER, Aleš. Webový portál kvality dat a informací : diplomová práce.Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2010. 65 s. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.</ref>
''podřazené'' - bit, byte</blockquote>
+
Informaci si nelze představit ani jako hmotu, ani jako energii, informace se tedy využíváním nespotřebovává. Jednotkou míry informace je jeden bit. Bit vyjadřuje jednu ze dvou možných variant (0,1). <ref>ČINČERA, Jan. Informace, komunikace a společnost : Kapitoly z informační vědy. 1, pracovní. Praha : Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 2002. 39 s.</ref>
== Historie ==
 
Teorie [[informace]] se poprvé objevila ve 40. letech 20. století. Jejími tvůrci byli matematici Claude Elwood Shannon a Norbert Wiener. Myšlenky [[vědecká teorie|teorie]] informace se objevuje v Shannonově díle Matematická teorie komunikace a v díle Wienera Kybernetika a společnost.<br />
 
Protože Shannon a Wiener byli oba matematikové je v jejich pojetí informace měřitelnou veličinou. V jejich pojetí je teorie informace pouze matematicko-statistická, její význam, hodnota a smysl v ní není vůbec řešen.<ref>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. Str. 12</ref>
 
  
== Teorie informace a entropie ==
+
== Informační zdroje ==
'''Teorie informace''' zkoumá matematickou reprezentaci podmínek a parametrů ovlivňujících přenos a zpracování informací.<br />
+
Informační zdroj je klíčový při hodnocení kvality informací. Pokud máme kvalitní informační zdroj, dá se téměř s jistotou říci, že i daná informace bude kvalitní. Informační zdroje dělíme podle smyslů, míry masovosti, podle periodicity a podle komunikačního média<ref name="citace1">Informatika a výpočetní technika. [online]. Dostupné z WWW: http://www.grk.cz/public/upload/studenti/online_vyuka/ivt/02_informatika.pdf</ref>Informační zdroje podle komunikačního média dělíme na papírové a elektronické informační zdroje, které jsou v dnešní době velmi využívané, a u kterých je obtížnější určit jejich kvalitu, protože často nelze dohledat autora. (já sama) „Pokud stránka nenese jasné znaky určující jejího tvůrce, lze tuto informaci občas získat rozklíčováním domény v URL adrese.“ <ref> Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje: Jak hodnotit?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 7 [cit. 19.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/787>. urn:nbn:cz:ik‐000787. ISSN 1212-5075.</ref> Kvalitní informační zdroje obsahují relevantní informace, tedy takové, které odpovídají tomu, co potřebujeme zjistit, jsou pro nás důležitá a dávají nám možnost se svobodně rozhodnout, zda danou informaci přijmeme. <ref name="citace1"/>
„Teorie informace je klíčovou disciplínou pro jakoukoli oblast informatiky. Popisuje, jakým způsobem můžeme pracovat s informacemi, jakým způsobem je možné je kódovat, jaká jsou omezení v přenosu dat. Jde tedy o fundamentální vědu, bez jejíchž – alespoň základních – znalostí se v oblasti teoretické informatiky nebo počítačových sítí můžeme jen velmi obtížně pohnout dále.
 
  
'''Entropie''' je klíčovým pojmem teorie informace. Tento pojem byl zaveden v termodynamice. Entropie je střední hodnotou informace jednoho kódovaného znaku, její míra souvisí s řadou náhodných čísel, přičemž řada naprosto náhodných čísel by měla mít maximální míru entropie. Entropie brání více zkomprimovat nějakou informaci.Jinými slovy je entropie míra neuspořádanosti soustavy, růst vyjadřuje přechod od organizovaných, málo pravděpodobných stavů ke  stavům chaotickým, vysoce pravděpodobným.<ref>VAŇKOVÁ, Jana. Teorie informace v gymnaziálním kurzu informatiky. Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2011, [cit. 2013-05-19]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/14121/TEORIE-INFORMACE-V-GYMNAZIALNIM-KURZU-INFORMATIKY.html>. ISSN 1802-4785.</ref>
+
== Kvalitní informace ==
 +
Kvalitní informaci lze obecně charakterizovat takto: je prověřená časem a zkušenostmi, je logická a smysluplná, není získána z pochybných zdrojů, autor je ověřen, shoduje se ve většině bodů s ostatními zdroji, obsahuje odkaz na studii. <ref> Dostupný z WWW: http://www.astragal.cz/clanky/moje-autorske-clanky/pro-vasi-duchovni-cestu/jak-poznat-kvalitni-informace_.html</ref>
  
== Jednotky informace==
+
== Hodnocení informací ==
'''Bit''' - základní jednotka informace, má hodnotu 0 nebo 1<br />
+
Potřeba hodnotit informace se zvyšuje v posledních letech, kvůli jejich obrovskému a stále narůstajícímu množství. Hodnocení informací je důležitou složkou informační gramotnosti, která umožňuje uživatelům třídit informace. Hodnocení informací je vlastně rozpoznávání a rozdělení kvalitních informací. <ref name="citace2">Kurz práce s informacemi.Informační etika a hodnocení informací. [online] Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf</ref>Tím, že hodnotíme informace hodnotíme vlastně obsah textu<ref>MAZÁČOVÁ, Pavlína. Hodnocení a interpretace odborného textu. [online]. Brno : KISK FF MU. 2012. Dostupné z WWW: http://www.slideshare.net/rs_knihovnaffmu/hodnocen-a-interpretace-informac</ref> Je rozdíl v hodnocení tištěné informace a informace na internetu, protože tištěné informace již prošly při zpracování kritickým zhodnocením editora a redaktorů, kdežto informace vyskytující se na internetu nemusí být vůbec kontrolovány, případně jen na velmi nízké úrovni. Sami můžeme informace na internetu hodnotit podle toho, komu si myslíme, že je informace určena, zda je uveden autor, a zda je daný autor důvěryhodný. Dále podle toho, jak snadno byla daná informace přístupná. První odkaz na informaci, kterou hledáme nemusí být nejdůvěryhodnější. (já sama, bez citace)
 +
Hodnocení informací musí zohledňovat kvalitu dat i kvalitu aplikace, která informace vyhodnocuje. Je možné zohledňovat i důvěryhodnost
 +
autora příslušné aplikace. Není vždy pravda, že informace nemůže být kvalitnější než data, ze kterých je generována. <ref name="citace3">KRÁL, Jaroslav, ŽEMLIČKA, Michal. Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veřejné správě. Praha : Univerzita Karlova. 2006.</ref>
  
'''Byte''' - 1 byte = 8 bitů, 256 možných kombinací 0 a 1 <ref>BALÁŠ, Martin; MACHÁČEK, Martin. Základy informatiky a teorie informace [online prezentace]. Dostupný z WWW: http://www.ulozto.cz/xr1bzJm/zaklady-informatiky-a-teorie-informace-2-ppt</ref>
+
== Kvalita informace==
 
+
Kvalita informace je to, jak je produkt nebo služba schopna vyhovět požadavkům uživatele nebo uživatelů. Neexistuje všude platící pravidlo definující kvalitu informace, protože to co může být kvalitní pro jednoho uživatele nemusí být kvalitní pro druhého. A to z toho důvodu, že kvalita informace závisí na potřebách uživatele.<ref name="citace2"/>
== Claud Elwood Shannon ==
+
*'''inherentní kvalita informace'''–je dána tím jak správně a přesně informace zobrazují objekty reálného světa, které mají reprezentovat
Claude Elwood Shannon se narodil v roce 1916 v Gaylordu, který se nachází ve státě Michigan. Od dětství byl jeho idolem Thomas Edison, což ho vedlo k velkému zájmu o mechanické a elektrické přístroje. Později tedy studoval elektrické inženýrství v Michiganu. Při studiu ho začala velmi zajímat matematika, takže kromě elektrického inženýrství vystudoval nakonec i matematiku. Podílel se na sestrojení analogového počítače. Díky němu vznikl obor [[informatika]].<ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969</ref> <br />
+
*'''pragmatická kvalita informace'''–je hodnota, kterou uživatel získá využitím dané informace
Podle shannona se teorie informace zabývá vylepšováním přenosu zpráv pomocí [[komunikace|komunikačních]] technologií. Podle něho je informace vlastnost, která odstraňuje apriorní (vrozenou) neznalost příjemce.<ref name="bachratý">BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. s.12 Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.</ref>
+
kvalita informace je závislá na kvalitě zdroje, kde se posuzuje odbornost autora, aktuálnost, objektivnost, ucelenost a správnost. Vědecké informace se posuzují prostřednictvím recenze, podle aktuálnosti a četnosti výskytu informace. <ref name="citace1"/>  
 
+
Kvalita informací závisí nejen na kvalitě dat, ale také na kvalitě zpracování neboli vyhodnocování dat prováděném při vytváření informací <ref name="citace3"/>
== Norbert Wiener ==
 
Norbert Wiener se narodil v roce 1894 v městě Columbia, které leží ve státě Missouri. Byl geniální, číst se naučil již ve třech letech, střední školu dokončil již v 11 letech a ve 14 letech získal bakalářský titul, v 18 letech získal doktorát z matematické logiky. Je tvůrcem vědního oboru [[kybernetika]]. <ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037</ref> Zkoumal, jak se stroje dorozumívají mezi jejich jednotlivými částmi a také jak jsou řízeny jako celek.<br />
 
Podle něho byla informace vhodným nosičem, který umožňuje realizaci vztahů mezi složkami systému a obsah toho, co měníme s vnějším prostředím při přizpůsobování se mu.<ref name="bachratý"/>
 
 
 
== Další pojetí teorie informace ==
 
Podle '''Stoniera''' existuje informace nezávisle na člověku a jeho vědomí. Existuje ve fyzikální podobě jako součást vnitřní struktury objektů. Stonier řekl:„…informace může existovat mimo lidskou bytost. Můžeme argumentovat tím, že [[kniha]] a v ní uložené informace nemají žádný užitek, pokud nejsou čtené člověkem. To je pravda, ale nepopírá to fakt, že informace je zde, tak jako předtím.“<ref>STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru: Průzkum v informační fyzice. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2002. strana 16</ref> <br />
 
Projevem informace je podle něho organizovanost. Informaci dělí na kynetickou a strukturní. Uvádí pojem infon, který je hypotetická kvantová částice, která se skládá pouze z informace. Infon je nehmotný, bez energie a hybnosti.
 
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
Řádek 41: Řádek 33:
  
 
== Použitá literatura ==
 
== Použitá literatura ==
*BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 51 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.
+
*BRAUNER, Aleš. Webový portál kvality dat a informací : diplomová práce.Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2010. 65 s. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
*BALÁŠ, Martin; MACHÁČEK, Martin. Základy informatiky a teorie informace [online prezentace]. Dostupný z WWW: http://www.ulozto.cz/xr1bzJm/zaklady-informatiky-a-teorie-informace-2-ppt
+
*CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. Str. 12
*CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
+
*ČINČERA, Jan. Informace, komunikace a společnost : Kapitoly z informační vědy. 1, pracovní. Praha : Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 2002. 39 s.
*KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969
+
* Informatika a výpočetní technika. [online]. Dostupné z WWW: http://www.grk.cz/public/upload/studenti/online_vyuka/ivt/02_informatika.pdf
*KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037
+
*KRÁL, Jaroslav, ŽEMLIČKA, Michal. Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veřejné správě. Praha : Univerzita Karlova. 2006.
*STONIER, Tom. Informace a vnitřní struktura vesmíru: Průzkum v informační fyzice. Přeložili Marie Martinásková a Pavel Beneš. 1. vyd. Praha : BEN – technická literatura, 2002. 160 s. ISBN 80-7300-050-4.
+
*Kurz práce s informacemi.Informační etika a hodnocení informací. [online] Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf
*VAŇKOVÁ , Jana . Teorie informace v gymnaziálním kurzu informatiky. Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2011, [cit. 2013-05-19]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/14121/TEORIE-INFORMACE-V-GYMNAZIALNIM-KURZU-INFORMATIKY.html>. ISSN 1802-4785.
+
*LUDWIG, Petr. Osobní wiki = mozek 2.0. [online]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/PetrLudwig/20140410kiskosobn-wiki
 
+
*MAZÁČOVÁ, Pavlína. Hodnocení a interpretace odborného textu. [online]. Brno : KISK FF MU. 2012. Dostupné z WWW: http://www.slideshare.net/rs_knihovnaffmu/hodnocen-a-interpretace-
[[Kategorie:Informační věda jako vědecký obor]]
+
*Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje: Jak hodnotit?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 7 [cit. 19.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/787>. urn:nbn:cz:ik‐000787. ISSN 1212-5075.

Aktuální verze z 24. 6. 2014, 07:50

Autor: Barbora Mohelníková

Klíčová slova: informace, kvalita

Synonyma: hodnota zprávy

Související pojmy:hodnocení zdrojů

Informace

  • „Informace jsou data, která mají smysl, význam.
  • Informace jsou sdělitelné znalosti.“ [1]

Informaci si nelze představit ani jako hmotu, ani jako energii, informace se tedy využíváním nespotřebovává. Jednotkou míry informace je jeden bit. Bit vyjadřuje jednu ze dvou možných variant (0,1). [2]

Informační zdroje

Informační zdroj je klíčový při hodnocení kvality informací. Pokud máme kvalitní informační zdroj, dá se téměř s jistotou říci, že i daná informace bude kvalitní. Informační zdroje dělíme podle smyslů, míry masovosti, podle periodicity a podle komunikačního média[3]Informační zdroje podle komunikačního média dělíme na papírové a elektronické informační zdroje, které jsou v dnešní době velmi využívané, a u kterých je obtížnější určit jejich kvalitu, protože často nelze dohledat autora. (já sama) „Pokud stránka nenese jasné znaky určující jejího tvůrce, lze tuto informaci občas získat rozklíčováním domény v URL adrese.“ [4] Kvalitní informační zdroje obsahují relevantní informace, tedy takové, které odpovídají tomu, co potřebujeme zjistit, jsou pro nás důležitá a dávají nám možnost se svobodně rozhodnout, zda danou informaci přijmeme. [3]

Kvalitní informace

Kvalitní informaci lze obecně charakterizovat takto: je prověřená časem a zkušenostmi, je logická a smysluplná, není získána z pochybných zdrojů, autor je ověřen, shoduje se ve většině bodů s ostatními zdroji, obsahuje odkaz na studii. [5]

Hodnocení informací

Potřeba hodnotit informace se zvyšuje v posledních letech, kvůli jejich obrovskému a stále narůstajícímu množství. Hodnocení informací je důležitou složkou informační gramotnosti, která umožňuje uživatelům třídit informace. Hodnocení informací je vlastně rozpoznávání a rozdělení kvalitních informací. [6]Tím, že hodnotíme informace hodnotíme vlastně obsah textu[7] Je rozdíl v hodnocení tištěné informace a informace na internetu, protože tištěné informace již prošly při zpracování kritickým zhodnocením editora a redaktorů, kdežto informace vyskytující se na internetu nemusí být vůbec kontrolovány, případně jen na velmi nízké úrovni. Sami můžeme informace na internetu hodnotit podle toho, komu si myslíme, že je informace určena, zda je uveden autor, a zda je daný autor důvěryhodný. Dále podle toho, jak snadno byla daná informace přístupná. První odkaz na informaci, kterou hledáme nemusí být nejdůvěryhodnější. (já sama, bez citace) Hodnocení informací musí zohledňovat kvalitu dat i kvalitu aplikace, která informace vyhodnocuje. Je možné zohledňovat i důvěryhodnost autora příslušné aplikace. Není vždy pravda, že informace nemůže být kvalitnější než data, ze kterých je generována. [8]

Kvalita informace

Kvalita informace je to, jak je produkt nebo služba schopna vyhovět požadavkům uživatele nebo uživatelů. Neexistuje všude platící pravidlo definující kvalitu informace, protože to co může být kvalitní pro jednoho uživatele nemusí být kvalitní pro druhého. A to z toho důvodu, že kvalita informace závisí na potřebách uživatele.[6]

  • inherentní kvalita informace–je dána tím jak správně a přesně informace zobrazují objekty reálného světa, které mají reprezentovat
  • pragmatická kvalita informace–je hodnota, kterou uživatel získá využitím dané informace

kvalita informace je závislá na kvalitě zdroje, kde se posuzuje odbornost autora, aktuálnost, objektivnost, ucelenost a správnost. Vědecké informace se posuzují prostřednictvím recenze, podle aktuálnosti a četnosti výskytu informace. [3] Kvalita informací závisí nejen na kvalitě dat, ale také na kvalitě zpracování neboli vyhodnocování dat prováděném při vytváření informací [8]

Poznámky

  1. BRAUNER, Aleš. Webový portál kvality dat a informací : diplomová práce.Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2010. 65 s. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
  2. ČINČERA, Jan. Informace, komunikace a společnost : Kapitoly z informační vědy. 1, pracovní. Praha : Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 2002. 39 s.
  3. 3,0 3,1 3,2 Informatika a výpočetní technika. [online]. Dostupné z WWW: http://www.grk.cz/public/upload/studenti/online_vyuka/ivt/02_informatika.pdf
  4. Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje: Jak hodnotit?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 7 [cit. 19.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/787>. urn:nbn:cz:ik‐000787. ISSN 1212-5075.
  5. Dostupný z WWW: http://www.astragal.cz/clanky/moje-autorske-clanky/pro-vasi-duchovni-cestu/jak-poznat-kvalitni-informace_.html
  6. 6,0 6,1 Kurz práce s informacemi.Informační etika a hodnocení informací. [online] Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf
  7. MAZÁČOVÁ, Pavlína. Hodnocení a interpretace odborného textu. [online]. Brno : KISK FF MU. 2012. Dostupné z WWW: http://www.slideshare.net/rs_knihovnaffmu/hodnocen-a-interpretace-informac
  8. 8,0 8,1 KRÁL, Jaroslav, ŽEMLIČKA, Michal. Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veřejné správě. Praha : Univerzita Karlova. 2006.

Použitá literatura