Role-playing

Autor: Foral Jakub

Klíčová slova: RPG, role-playing,vývojová psychologie, imaginace

Nadřazené pojmy: Virtuální realita

Podřazené pojmy: LARP, Dungeon and dragons

Charakteristika

Role-playing je termín, který popisuje situaci, kdy někdo změní svoje chování, aby převzal roli někoho jiného, buď vědomě nebo nevědomě. Nabízí se zde i jiná definice a to, že se jedná o změnu chování k naplnění sociální role. V psychologii se tento termín volně používá v těchto 3 případech:

1) Při odkazování na hraní rolí obecně, jako v divadle, nebo ve vzdělávacím prostředí.

2) Při odkazování na převzetí role stávajícího charakteru nebo osoby s partnerem, který bere roli někoho jiného, často zahrnující různé žánry z praxe.

3) Při odkazování na širokou škálu her, zahrnujících počítačové nebo konzolové hry na hrdiny, hry hrané přes email a další.

Zábava

Mnoho dětí, ale i dospělých se v dnešní době věnuje hraní her na hrdiny, ať už se jedná o stolní verze, ve kterých je určen tzv. dungeon master (česky pán jeskyně), který vede ostatní hráče určitým příběhem po mapě vymyšleného světa, který má svá pravidla. Hráči si na začátku hry vybírají rasu, kterou budou představovat a povolání této postavy. Je zde pestrá škála možností, takže je opravdu z čeho vybírat, od člověka-válečníka až po nemrtvého-čaroděje. Hra zpravidla končí po zabití hlavního záporáka nebo nalezením pokladu. Konec ale může nastat i zabitím všech hráčů.

Další formou zábavy je tzv.LARP (z anglického Live Action Role Play), což je forma hraní rolí podobná hrám na hrdiny, ve které však lidé nehrají ve formě stolní hry, ale přímo fyzicky převezmou role svých postav a představují je svými činy. Účastníci jednají jednak mezi sebou navzájem, ale také se svým prostředím, které reprezentuje vymyšlený svět, přitom usilují o splnění jistých cílů.

Motivace

Co vlastně lidi motivuje k této formě zábavy? J. Krajhanzl ve své práci dochází k 6 nejrozšířenějším skupinám motivací, které se však často prolínají:

1. Setkání, spolubytí s kamarády a přáteli, zábava.

2. Možnost vyzkoušet si jinou „roli“.

3. Prožívání jiného světa, vztah k fantasy jako takové.

4. Seberealizace při tvorbě světa, řešení problémů atp.

5. Odreagování se, možnost přijít na jiné myšlenky.

6. Osobní psychický rozvoj, učení se soc. dovednostem apod. (analytické myšlení, komunikační dovednosti, empatie).

Psychologie

Důležitou složkou RPG (Her hraní rolí) je silný vztah mezi hráčem a jím vytvořenou postavou. Hráči jsou obvykle charakterizováni jako: introvertní, vzdělaný muž kolem 20 let. Rozhovor je důležitou metodou pro získávání informací přímo od hráčů. S pomocí zakotvené teorie a analytické psychologie, přinesla tato metoda 2 zjištění:

1.Hráč se identifikuje se svou postavou na symbolickém základě. Postava je vnímána nejenom jako část osobnosti hráče, ale i jako něco co jej přesahuje.

2.Jsou zde přítomny 2 druhy imaginace. Ve hře často převládá sdílená a konkrétní představivost, s převahou narace, ačkoliv v mimoherní imaginaci jsou fantazie objektové a mají hvězdicové směřování.

Dalším pojmem, který úzce souvisí s hraním her je psychologie pohádek, což je odvětvím psychoterapie. Vychází z přesvědčení, že pohádka je podobně jako mýty nebo sny, vyjádřením vnitřní skutečnosti člověka, jakýmsi poselstvím, které chce být interpretováno.

Přínosy

Hraní rolí má podle J. Hughese, kromě již zmíněné zábavy a rozptýlení, další 4 přínosy:

1. Hraní role poskytuje únik před sociálním tlakem. V roli se může hráč chovat jinak, než je mu povoleno ve skutečnosti.

2. Hraní rolí zvyšuje pocit kontroly a vnímané osobní zdatnosti (self-efficacy), což je: „Subjektivní představa vlastní schopnosti kontrolovat – řídit – běh dění, v němž se daná osoba nachází“ (Křivohlavý 2001, s.75). Pocit kontroly nad děním je v životě podstatným vlivem na zvládání těžkostí a na psychické zdraví a pohodu, a je tedy významnou hodnotou. Uplatnění těchto dějů vyžaduje hráčovu identifikaci s postavou a jejími úspěchy.

3. Hraní rolí je důležitým faktorem pro rozvoj sociálních dovedností (například empatii, umožňuje nacvičování a objevování sociálních strategií).

4. Hraní rolí vzdělává hráče – vede jej ke studiu reálií (historie, folklóru, mýtů …).

Použitá literatura

KRAJHANZL, Jan. Psychologické aspekty fantasy role-playing games [online]. 2001 [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fstudierpg.unas.cz%2Fkrajhanzl_psychologicke_aspekty_fantasy_rpg.doc&ei=RxSKU_3gFYWAPYHGgLAK&usg=AFQjCNHcKH2YRexW7snEIQRjslp0py0Gpg&sig2=wehK9XXYfhP3T3ZoKiYmSQ&bvm=bv.67720277,d.bGE&cad=rja. Seminární práce. Masarykova univerzita.

Hughes, John (1988). Therapy is Fantasy: Roleplaying, Healing and the Construction of Symbolic Order. Paper presented in Anthropology IV Honours 1988, Medical Anthropology Seminar, Dr. Margo Lyon, Dept. of Prehistory & Anthropology, Australian National University. Online: http://www.rpgstudies.net/hughes/therapy_is_fantasy.html

Blinka, Lukáš - Šmahel, David (2007). "Role-playing" hry v kontextu analytické psychologie. Československá psychologie, 51, 2, 169-182 .

WALTHERI. Co je to larp? [online]. 2011 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://www.larp.cz/cs/info

RILSTONE, Andrew. Role-Playing Games: An Overview. [online]. 1994 [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: <http://www.rpg.net/oracle/essays/rpgoverview.html>