Prokrastinace: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| (Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Vendula Výborná | '''Autor:''' Vendula Výborná | ||
| − | '''Klíčová slova:''' odkládání úkolů | + | '''Klíčová slova:''' odkládání úkolů, lenost |
| − | '''Synonyma:''' --- | + | '''Synonyma:''' odkládání, liknavost<ref>GABRHELÍK, Roman. ''Od zítřka se začnu učit. Psychologie dnes.'' [online]. [cit. 2014-06-02-] Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=8785.</ref> |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
''podřazené'' - ---</blockquote> | ''podřazené'' - ---</blockquote> | ||
| − | == | + | ==Etymologie== |
| + | V současné češtině použivaný pojem prokrastinace (prokrastinovat, prokrastinátor) je přejatý z anglického slova procrastination, který pochází z latinského výrazu procrastinatus, což je adjektivum odvozené od minulého příčestí slova procrastinare složeného z pro- (pro, na) a crastinus (zítřejší) odvozeného z cras (zítra), znamená tedy patřící zítřku. | ||
| − | + | ==Charakteristika== | |
| − | Prokrastinace je | + | Prokrastinace je chronická tendence odkládání povinných úkolů (většinou psychicky náročných) na pozdější dobu. Během prokrastinace člověk nedokáže splnit nepříjemné činnosti a dělá naopak práci nedůležitou a často i kontraproduktivní.<br/>Prokrastinace obvykle bývá definována dvojím způsobem. První způsob je již výše zmíněné chorobné odkládání povinností. Druhý způsob popisuje prokrastinaci jako neschopnost odolat současným požitkům, kdy je mysl soustředěna na přítomnost a člověk není schopen myslet na budoucí dlouhodobé cíle, ale řeší úkoly, které přinášejí krátkodobý užitek.<ref> Viz FIORE, Neil A. ''Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly.'' 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.</ref><br/>Prokrastinace je většinou posuzována jako obvyklé a přirozené lidské jednání, do té míry, než se stane chronickou. Prokrastinace se poté může stát nebezpečnou pro psychický stav jedince, který jí trpí. Může totiž vyústit v psychickou krizi a [[stres|stres]]. Prokrastinátor se náhradní a zbytečnou činností snaží vyrovnat se stavy [[úzkost|úzkosti]] a pocitu viny způsobeného neplněním povinností, čímž dochází k [[rozhodovací paralýza|rozhodovací paralýze]] a ztrácí se tak jeho [[produktivita|produktivita]].<ref>''Kde je složitý výběr, tam odkládáme rozhodnutí.'' [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/kde-je-slozity-vyber-tam-odkladame-rozhodnuti-43208/ </ref> Ztrátou produktivity a zároveň i energie se pak člověk dostává do tzv. [[prokrastinační kruh|prokrastinačního kruhu]].<br/>Takto chronická prokrastinace může přerůst v nebezpečné [[mentální poruchy|mentální poruchy]], které často nejsou postiženým člověkem nijak řešeny z důvodu častého omylu, že prokrastinace je ve skutečnosti slabá vůle či lenost. Lenost je ovšem opačný jev než prokrastinace vzhledem ke skutečnosti, že „lenivý člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen, prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže se k tomu přemluvit. Rád by něco dokázal, ale nejde mu to.“<ref>LUDWIG, Petr. ''Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno.'' Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, 2013, 271 s. ISBN 978-80-87270-51-6. s. 18</ref> |
| − | Prokrastinace obvykle bývá definována dvojím způsobem. První způsob je již výše zmíněné chorobné odkládání povinností. Druhý způsob popisuje prokrastinaci jako neschopnost odolat současným požitkům, kdy je mysl soustředěna na přítomnost a člověk není schopen myslet na budoucí dlouhodobé cíle, ale řeší úkoly, které přinášejí krátkodobý užitek.<ref> | ||
| − | Prokrastinace je většinou posuzována jako obvyklé a přirozené lidské jednání, do té míry, než se stane chronickou. Prokrastinace se poté může stát nebezpečnou pro psychický stav jedince, který jí trpí. Může totiž vyústit v psychickou krizi a [[stres|stres]]. Prokrastinátor se náhradní a zbytečnou činností snaží vyrovnat se stavy [[úzkost|úzkosti]] a pocitu viny způsobeného neplněním povinností, čímž dochází k [[rozhodovací paralýza|rozhodovací paralýze]] a ztrácí se tak jeho [[produktivita|produktivita]].<ref> | ||
| − | Takto chronická prokrastinace může přerůst v nebezpečné [[mentální poruchy|mentální poruchy]], které často nejsou postiženým člověkem nijak řešeny z důvodu častého omylu, že prokrastinace je ve skutečnosti slabá vůle či lenost. Lenost je ovšem opačný jev než prokrastinace vzhledem ke skutečnosti, že „lenivý člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen, prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže se k tomu přemluvit. Rád by něco dokázal, ale nejde mu to.“<ref>LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace: | ||
Pojem prokrastinace je znám již dlouho dobu, ale teprve v posledních letech se mu dostává pozornosti jak v laické společnosti, tak ve vědeckých kruzích. | Pojem prokrastinace je znám již dlouho dobu, ale teprve v posledních letech se mu dostává pozornosti jak v laické společnosti, tak ve vědeckých kruzích. | ||
| Řádek 26: | Řádek 24: | ||
*2. AKCESCHOPNOST – tato část se věnuje konkrétním metody v boji proti prokrastinaci, jako jsou každodenní návyky klíčových činností a řízení času | *2. AKCESCHOPNOST – tato část se věnuje konkrétním metody v boji proti prokrastinaci, jako jsou každodenní návyky klíčových činností a řízení času | ||
*3. VÝSTUPY – po naučení se bojovat proti prokrastinaci je potřeba udržet nabyté návyky a spolu s nimi udržovat také spokojenost spojenou s vyšší emoční stabilitou | *3. VÝSTUPY – po naučení se bojovat proti prokrastinaci je potřeba udržet nabyté návyky a spolu s nimi udržovat také spokojenost spojenou s vyšší emoční stabilitou | ||
| − | *4. OBJEKTIVITA – odstranění mylných předsudků o světě i sobě samotném, zároveň uvědomění si svých slabin a nedostatků, které vyžadují zlepšení<ref>Viz LUDWIG, Petr: Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516. s. 31</ref> | + | *4. OBJEKTIVITA – odstranění mylných předsudků o světě i sobě samotném, zároveň uvědomění si svých slabin a nedostatků, které vyžadují zlepšení<ref>Viz LUDWIG, Petr: ''Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno.'' Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516. s. 31</ref> |
| − | |||
| − | |||
==Reference== | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||
| − | == | + | ==Použité zdroje== |
| − | * LUDWIG, Petr | + | * LUDWIG, Petr. ''Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno.'' Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516. |
| − | * GRUBER, David | + | * GABRHELÍK, Roman. ''Od zítřka se začnu učit. Psychologie dnes.'' [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=8785 |
| − | * FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5. | + | * GRUBER, David. ''Prokrastinace - odklad, který mrzí.'' Gruber-TDP, 2013. ISBN 978-80-85624-84-7 |
| + | * FIORE, Neil A. ''Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly.'' 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5. | ||
| + | * ''Kde je složitý výběr, tam odkládáme rozhodnutí.'' [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/kde-je-slozity-vyber-tam-odkladame-rozhodnuti-43208/ | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2014, 12:35
Autor: Vendula Výborná
Klíčová slova: odkládání úkolů, lenost
Synonyma: odkládání, liknavost[1]
Související pojmy:
nadřazené - dysmotivační syndrom, LOBO
podřazené - ---
Etymologie
V současné češtině použivaný pojem prokrastinace (prokrastinovat, prokrastinátor) je přejatý z anglického slova procrastination, který pochází z latinského výrazu procrastinatus, což je adjektivum odvozené od minulého příčestí slova procrastinare složeného z pro- (pro, na) a crastinus (zítřejší) odvozeného z cras (zítra), znamená tedy patřící zítřku.
Charakteristika
Prokrastinace je chronická tendence odkládání povinných úkolů (většinou psychicky náročných) na pozdější dobu. Během prokrastinace člověk nedokáže splnit nepříjemné činnosti a dělá naopak práci nedůležitou a často i kontraproduktivní.
Prokrastinace obvykle bývá definována dvojím způsobem. První způsob je již výše zmíněné chorobné odkládání povinností. Druhý způsob popisuje prokrastinaci jako neschopnost odolat současným požitkům, kdy je mysl soustředěna na přítomnost a člověk není schopen myslet na budoucí dlouhodobé cíle, ale řeší úkoly, které přinášejí krátkodobý užitek.[2]
Prokrastinace je většinou posuzována jako obvyklé a přirozené lidské jednání, do té míry, než se stane chronickou. Prokrastinace se poté může stát nebezpečnou pro psychický stav jedince, který jí trpí. Může totiž vyústit v psychickou krizi a stres. Prokrastinátor se náhradní a zbytečnou činností snaží vyrovnat se stavy úzkosti a pocitu viny způsobeného neplněním povinností, čímž dochází k rozhodovací paralýze a ztrácí se tak jeho produktivita.[3] Ztrátou produktivity a zároveň i energie se pak člověk dostává do tzv. prokrastinačního kruhu.
Takto chronická prokrastinace může přerůst v nebezpečné mentální poruchy, které často nejsou postiženým člověkem nijak řešeny z důvodu častého omylu, že prokrastinace je ve skutečnosti slabá vůle či lenost. Lenost je ovšem opačný jev než prokrastinace vzhledem ke skutečnosti, že „lenivý člověk nic dělat nechce a je s tímto stavem spokojen, prokrastinující člověk by naopak rád něco dělal, ale nedokáže se k tomu přemluvit. Rád by něco dokázal, ale nejde mu to.“[4]
Pojem prokrastinace je znám již dlouho dobu, ale teprve v posledních letech se mu dostává pozornosti jak v laické společnosti, tak ve vědeckých kruzích.
Jak s prokrastinací bojovat
Vzhledem k čím dál častějšímu výskytu prokrastinace u lidí, je potřeba naučit se s touto chorobnou tendencí bojovat. Petr Ludwig ve své knize Konec prokrastinace radí jak se potýkat s prokrastinací a představuje několik jednoduchých nástrojů pro boj s ní, které rozvrhuje do čtyř bloků, a to:
- 1. MOTIVACE – v první části představuje metody, které pomáhají vytvořit osobní vizi, díky níž se pak rozvinou vnitřní motivace
- 2. AKCESCHOPNOST – tato část se věnuje konkrétním metody v boji proti prokrastinaci, jako jsou každodenní návyky klíčových činností a řízení času
- 3. VÝSTUPY – po naučení se bojovat proti prokrastinaci je potřeba udržet nabyté návyky a spolu s nimi udržovat také spokojenost spojenou s vyšší emoční stabilitou
- 4. OBJEKTIVITA – odstranění mylných předsudků o světě i sobě samotném, zároveň uvědomění si svých slabin a nedostatků, které vyžadují zlepšení[5]
Reference
- ↑ GABRHELÍK, Roman. Od zítřka se začnu učit. Psychologie dnes. [online]. [cit. 2014-06-02-] Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=8785.
- ↑ Viz FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.
- ↑ Kde je složitý výběr, tam odkládáme rozhodnutí. [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/kde-je-slozity-vyber-tam-odkladame-rozhodnuti-43208/
- ↑ LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, 2013, 271 s. ISBN 978-80-87270-51-6. s. 18
- ↑ Viz LUDWIG, Petr: Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516. s. 31
Použité zdroje
- LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace: Jak přestat odkládat a začít žít naplno. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 9788087270516.
- GABRHELÍK, Roman. Od zítřka se začnu učit. Psychologie dnes. [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=8785
- GRUBER, David. Prokrastinace - odklad, který mrzí. Gruber-TDP, 2013. ISBN 978-80-85624-84-7
- FIORE, Neil A. Snadná cesta z prokrastinace: jak přestat odkládat úkoly. 1. české vyd. Praha: Grada, 2014, 219 s. ISBN 978-80-247-5083-5.
- Kde je složitý výběr, tam odkládáme rozhodnutí. [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/kde-je-slozity-vyber-tam-odkladame-rozhodnuti-43208/
