Mediální gramotnost: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (382684)
 
Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (382684)
  
 +
 +
„Gramotnost znamená ovládnutí různých druhů komunikace za účelem začlenění jedince v dané společnosti, pro jeho uspokojivé konání a bytí ve prospěch svůj i druhých. Jedná se o schopnost, která mu umožní řešit proměnlivé problémy denního života.“<ref>DOLEŽALOVÁ, Jana.  ''Funkční gramotnost – proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech.'' Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s. 14. ISBN 80-7041-115-5.</ref> Mediální gramotnost tedy znamená schopnost získávat přístup k médiím a kriticky vyhodnocovat informace z médií získané.
 +
 +
==Vztah mezi informační a mediální gramotností==
 +
 +
Ve vztahu mezi těmito gramotnostmi se setkáváme se dvěma hlavními myšlenkovými proudy. První považuje oblast informační gramotnosti za širší pojem, a gramotnost mediální řadí pod ni; druhý proud uvažuje o mediální gramotnosti jako o konceptu, pod nějž je řazena i gramotnost informační.
 +
Vztah mediální a informační gramotnosti je na první pohled velmi úzký. V obou případech je zdůrazňována práce s ICT.
  
 
== Teorie ==
 
== Teorie ==
Média slouží ke zprostředkování informací(kromě toho slouží také k zábavě, vzdělávání..) a cílem médií je dostat informace k jedinci co nejrychleji.  
+
Média slouží ke zprostředkování informací (kromě toho slouží také k zábavě, vzdělávání..) a cílem médií je dostat informace k jedinci co nejrychleji.  
Nejznámějšími typy médií jsou ''média masová''(televize, rozhlas, časopisy, noviny), ''média sociální''(tématické weby) nebo ''média institucionální''(firmy, úřady).
+
Nejznámějšími typy médií jsou ''média masová'' (televize, rozhlas, časopisy, noviny), ''média sociální'' (tématické weby) nebo ''média institucionální'' (firmy, úřady).
 
Mediální gramotnost je schopnost získat, analyzovat, hodnotit, tvořit a podílet se prostřednictvím zpráv různých forem. Tyto formy zahrnují informace v tištěné, elektronické nebo digitální podobě. Informace lze rozdělit například i na noviny, rozhlas, televizi či internet.  
 
Mediální gramotnost je schopnost získat, analyzovat, hodnotit, tvořit a podílet se prostřednictvím zpráv různých forem. Tyto formy zahrnují informace v tištěné, elektronické nebo digitální podobě. Informace lze rozdělit například i na noviny, rozhlas, televizi či internet.  
 
Mediální gramotnost má jedinci pomoci stát se kompetentními při kontrole interpretace toho, co vidí a slyší.  
 
Mediální gramotnost má jedinci pomoci stát se kompetentními při kontrole interpretace toho, co vidí a slyší.  
Řádek 11: Řádek 18:
 
Taková osoba je schopna :
 
Taková osoba je schopna :
  
- hodnotit a srovnávat fakta(rozliší podstatné a nepodstatné)
+
*hodnotit a srovnávat fakta(rozliší podstatné a nepodstatné)
 +
 
 +
*zapojit se do mediální komunikace
 +
 
 +
*porovnávat získané informace se svými vlastními
 +
 
 +
*udržovat si od médií kritický odstup
 +
 
 +
*zhodnotit věrohodnost informace
 +
 
 +
*sledovat zpravodajství
 +
 
 +
Mediálně gramotný člověk se zároveň vyvaruje manipulaci médii, ke které využívají nejrůznější triky jako je klamavý titulek, desinterpretace, desinformace, vytržení z kontextu a další.
 +
 
 +
== Mediální výchova ==
 +
 
 +
Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje ''„systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“''<ref>VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. ''Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií'' [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm</ref>
 +
 
 +
Hlavní cíle<ref>JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. ''Metodický portál: Články'' [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
 +
</ref> mediální výchovy:
 +
*Přiblížit, jak fungují mediální texty
 +
*Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
 +
*Vyložit, jak fungují mediální organizace
 +
*Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam
 +
 
 +
Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.<ref>JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: ''Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků'' [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf</ref>
 +
 
 +
 
 +
Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:
 +
 
 +
'''Mediální výchova na gymnáziích'''
 +
 
 +
Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. ''Media Set'' - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.
  
- zapojit se do mediální komunikace
+
'''Média tvořivě'''
  
- porovnávat získané informace se svými vlastními
+
Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka ''Média tvořivě''. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.
  
- udržovat si od médií kritický odstup
+
'''Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech'''
  
- zhodnotit věrohodnost informace
+
Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.
 +
 
 +
'''Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou'''
  
- sledovat zpravodajství
+
Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR,  slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz
  
Mediálně gramotný člověk se zároveň vyvaruje manipulaci médii, ke které využívají nejrůznější triky jako je klamavý titulek, desinterpretace, desingormace, vytržení z kontextu a další.  
+
== Stav mediální gramotnosti v zahraničí ==
 +
V současné době ve většině rozvojových zemí roste trend zařazovaní do všeobecného vzdělávání i mediální výchovu. Tyto snahy lze pozorovat již od období druhé světové války, kdy byla určitá  informační gramotnost považována za snahu o ochranu před totalitní propadandou.
 +
Pojetí mediální gramotnosti v každé zemi se odvíjí od vlastních specifik dané země(kulturních, historických, sociálních, politických, ekonomický, náboženských,..), která je třeba respektovat a brát v úvahu.
 +
Pier Cesare Rivoltella uvádí čtyři modely mediální výchovy. Model kanadský, zaměřený na rozvíjení kritického myšlení a občanství, model Spojených států, zaměřený na obranu před sexem a násilím, model latinskoamerický, zaměřený na odolnost proti ideologii a na posílení kulturních hodnot a model australský, jehož cílem je ochrana minorit. V těchto čtyřech oblastech probíhal v posledních 30 - 40 letech vývoj mediální výchovy nejintenzivněji.
 +
 
 +
V mnoha zemích stále není mediální gramotnost součástí školního programu, v tomto případě hrají svou nezaměnitelnou roli na poli mediálního vzdělávání neziskové organizace a asociace, které pořádají vzdělávací akce pro veřejnost dle aktuálních potřeb.  
  
 
== Stav mediální gramotnosti v ČR ==
 
== Stav mediální gramotnosti v ČR ==
Řádek 56: Řádek 102:
 
*Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).  
 
*Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).  
 
*Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.
 
*Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.
 
== Mediální výchova ==
 
 
Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje ''„systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“''<ref>VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. ''Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií'' [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm</ref>
 
 
Hlavní cíle<ref>JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. ''Metodický portál: Články'' [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
 
</ref> mediální výchovy:
 
*Přiblížit, jak fungují mediální texty
 
*Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
 
*Vyložit, jak fungují mediální organizace
 
*Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam
 
 
Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.<ref>JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: ''Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků'' [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf</ref>
 
 
 
Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:
 
 
'''Mediální výchova na gymnáziích'''
 
 
Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. ''Media Set'' - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.
 
 
'''Média tvořivě'''
 
 
Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka ''Média tvořivě''. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.
 
 
'''Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech'''
 
 
Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.
 
 
'''Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou'''
 
 
Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR,  slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz
 
  
 
==Poznámky==
 
==Poznámky==
Řádek 93: Řádek 107:
  
 
[[Kategorie:Informační vzdělávání]]
 
[[Kategorie:Informační vzdělávání]]
 +
 +
JIRÁK, Jan. WOLÁK, Radim. Mediální gramotnost:nový rozměr vzdělávání. Radioservis, 2007. ISBN 978-80-38212-58-6
 +
 +
Mediální gramotnost[online].[cit.2013-05-15].Dostupné z : http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz

Aktuální verze z 20. 5. 2013, 15:31

Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (382684)


„Gramotnost znamená ovládnutí různých druhů komunikace za účelem začlenění jedince v dané společnosti, pro jeho uspokojivé konání a bytí ve prospěch svůj i druhých. Jedná se o schopnost, která mu umožní řešit proměnlivé problémy denního života.“[1] Mediální gramotnost tedy znamená schopnost získávat přístup k médiím a kriticky vyhodnocovat informace z médií získané.

Vztah mezi informační a mediální gramotností

Ve vztahu mezi těmito gramotnostmi se setkáváme se dvěma hlavními myšlenkovými proudy. První považuje oblast informační gramotnosti za širší pojem, a gramotnost mediální řadí pod ni; druhý proud uvažuje o mediální gramotnosti jako o konceptu, pod nějž je řazena i gramotnost informační. Vztah mediální a informační gramotnosti je na první pohled velmi úzký. V obou případech je zdůrazňována práce s ICT.

Teorie

Média slouží ke zprostředkování informací (kromě toho slouží také k zábavě, vzdělávání..) a cílem médií je dostat informace k jedinci co nejrychleji. Nejznámějšími typy médií jsou média masová (televize, rozhlas, časopisy, noviny), média sociální (tématické weby) nebo média institucionální (firmy, úřady). Mediální gramotnost je schopnost získat, analyzovat, hodnotit, tvořit a podílet se prostřednictvím zpráv různých forem. Tyto formy zahrnují informace v tištěné, elektronické nebo digitální podobě. Informace lze rozdělit například i na noviny, rozhlas, televizi či internet. Mediální gramotnost má jedinci pomoci stát se kompetentními při kontrole interpretace toho, co vidí a slyší.

Člověk, který je takto kompetentní, se označuje jako mediálně gramotná osoba. Taková osoba je schopna :

  • hodnotit a srovnávat fakta(rozliší podstatné a nepodstatné)
  • zapojit se do mediální komunikace
  • porovnávat získané informace se svými vlastními
  • udržovat si od médií kritický odstup
  • zhodnotit věrohodnost informace
  • sledovat zpravodajství

Mediálně gramotný člověk se zároveň vyvaruje manipulaci médii, ke které využívají nejrůznější triky jako je klamavý titulek, desinterpretace, desinformace, vytržení z kontextu a další.

Mediální výchova

Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje „systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“[2]

Hlavní cíle[3] mediální výchovy:

  • Přiblížit, jak fungují mediální texty
  • Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
  • Vyložit, jak fungují mediální organizace
  • Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam

Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.[4]


Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:

Mediální výchova na gymnáziích

Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. Media Set - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.

Média tvořivě

Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka Média tvořivě. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.

Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech

Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.

Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou

Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR, slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz

Stav mediální gramotnosti v zahraničí

V současné době ve většině rozvojových zemí roste trend zařazovaní do všeobecného vzdělávání i mediální výchovu. Tyto snahy lze pozorovat již od období druhé světové války, kdy byla určitá informační gramotnost považována za snahu o ochranu před totalitní propadandou. Pojetí mediální gramotnosti v každé zemi se odvíjí od vlastních specifik dané země(kulturních, historických, sociálních, politických, ekonomický, náboženských,..), která je třeba respektovat a brát v úvahu. Pier Cesare Rivoltella uvádí čtyři modely mediální výchovy. Model kanadský, zaměřený na rozvíjení kritického myšlení a občanství, model Spojených států, zaměřený na obranu před sexem a násilím, model latinskoamerický, zaměřený na odolnost proti ideologii a na posílení kulturních hodnot a model australský, jehož cílem je ochrana minorit. V těchto čtyřech oblastech probíhal v posledních 30 - 40 letech vývoj mediální výchovy nejintenzivněji.

V mnoha zemích stále není mediální gramotnost součástí školního programu, v tomto případě hrají svou nezaměnitelnou roli na poli mediálního vzdělávání neziskové organizace a asociace, které pořádají vzdělávací akce pro veřejnost dle aktuálních potřeb.

Stav mediální gramotnosti v ČR

V dubnu a listopadu roku 2011 proběhla výzkumná šetření soustřeďující se na analýzu populace České republiky. Výzkumy iniciovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a objednala jeho realizaci u Centra pro mediální studia CEMES UK FSV.

Projekt Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let[5] byl realizován formou kvantitativního výzkumu a šetření provedla společnost Ipsos Tambor. V rámci dotazníkového šetření bylo dotázáno celkem 819 respondentů, tito respondenti byli rovnoměrně rozložení z hlediska genderu stejně jako z hlediska věkové struktury.

Závěry šetření:

  • Otázka vztahu “tradičních” médií a nových komunikačních technologií

Česká populace žije stále v široce sdílené představě, že klíčovým médiem z hlediska socializace, rodinné soudržnosti i zaplňování volného času je televize. Různé generace mají samozřejmě rozdílný přístup, ale zdá se, že tento fakt všichni akceptují. Sledování televize v reálném čase zůstává dominantním i navzdory výraznější dostupnosti internetu. Nejvíce je toto postavení televize oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací – začíná dominovat internet. Faktory, které ovlivňují vztah k médiím je generačního soužití a výše příjmu. Starší generace je otevřenější vůči nastupujícím komunikačním technologiím, je-li k nim „přivedena“ mladší generací. Vyšší příjem posiluje ochotu využívat nové komunikační technologie. Je tedy očividné, že „tradiční“ média mají velkou uživatelskou setrvačnost a významně ovlivňují i přístup k novým médiím a komunikačním technologiím. Proměny vztahu k tradičním médiím budou ovlivňovat vztah k „novým“ médiím, a je to proto zřejmě klíčový ukazatel, který bude signalizovat trend vývoje.

  • Otázka dovednosti v užívání nových medií

Česká populace má tendenci vnímat nová médie spíše jako alternativu k využití stávajících médií a komunikačních prostředků (např. mobilní telefon jako nástroj pro telefonování a pro psaní zpráv). Přirozeně se tato tendence opět mění s věkem, mladší generace se přizpůsobují snáze, ochota využívat i další funkce nových komunikačních technologií sílí s klesajícím věkem, a naopak.

  • Otázka znalosti tradičních a nových médií

Česká populace se v zásadě domnívá, že má vůči médiím poměrně silná práva, pokud jde o možnost dobrat se práva na odpověď, vystoupení v televizi, založení periodika apod. Za faktor, který ovlivňuje podobu mediální produkce, bývají často považovány ekonomické zájmy. Oblast znalostí je klíčová, formuje se prostřednictvím dovedností, ale současně sama formuje postoje.

  • Otázka postoje k tradičním a novým mediím

Pozitivní postoj k novým komunikačním technologiím se zásadně liší věkem, se zvyšujícím věkem se snižuje otevřenost k inovacím, přesto se i u starší generace objevuje poměrně silné přesvědčení o potenciální užitečnosti nových technologií (zvláště mobilního telefonu). Představy o rizicích nejsou příliš vysoké, pohybují se spíše v rovině tušení. Přesto jsou rizika nových médií považována za hrozbu, starší generace souhlasí s potřebou kontroly obsahu na internetu.

Projekt Stav mediální gramotnosti v ČR, Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let[6] navazuje na předchozí průzkum provedený v květnu 2011 a shrnuje výsledky průzkumu úrovně mediální gramotnosti české dětské populace.

Závěry šetření:

  • Dominantním médiem v rodině zůstává televize, ale pomalu jeho funkce přebírá počítač.
  • Představy dětí o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na postojích rodičů, převažuje představa, že zpravodajství není relevantní výpovědí o světě.
  • S přibývajícím věkem dětí klesá zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záležitostí.
  • Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).
  • Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.

Poznámky

  1. DOLEŽALOVÁ, Jana. Funkční gramotnost – proměny a faktory gramotnosti ve vztazích a souvislostech. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s. 14. ISBN 80-7041-115-5.
  2. VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm
  3. JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. Metodický portál: Články [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
  4. JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf
  5. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, květen 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf
  6. Stav mediální gramotnosti v ČR: Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, listopad 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-do-15.pdf

JIRÁK, Jan. WOLÁK, Radim. Mediální gramotnost:nový rozměr vzdělávání. Radioservis, 2007. ISBN 978-80-38212-58-6

Mediální gramotnost[online].[cit.2013-05-15].Dostupné z : http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz