Webový server: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Související pojmy: | Související pojmy: | ||
| − | nadřazené - internet | + | nadřazené - [[internet]] |
| − | podřazené - webová stránka, webová aplikace | + | podřazené - webová stránka, [[webová aplikace]] |
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| − | + | Webový server je vlatně obyčejný počítač, na kterém běží služba [[WWW]](jsou na něm uloženy stránky k prohlížení). Bez Web serverů by nebyl Web. Právě na nich jsou uloženy [[HTML]] nebo XHTML dokumenty, což jsou tzv. nosiče Web stránek, které můžou být prakticky na jakékoliv téma. Při prohlížení Web stránek, díky hypertextovým odkazům, se zpravidla putuje po Web serverech v různých částech světa, což čtenář ani nevnímá<ref>KLÁN, Petr a Jindřich JINDŘICH. ''WWW pro zelenáče''. Praha: Neocortex, 2002, 318 s. ISBN 80-863-3009-5.</ref>. Instalace je zpravidla prací pro administrátora serveru, ale zabývá se jí i řada specializovaných firem. Web servery běží nepřetržitě 24 hodin denně, proto tomu musí odpovídat i příslušný hardware. Klíčová je také rychlost a dostatek paměti, ale i přes tyto nároky je ovšem možné instalovat Web server i na běžné PC. Výsledkem je něco, co se označuje jako personální Web server. | |
| + | |||
| + | == Historie == | ||
| + | |||
| + | Tim Berners-Lee představil v roce 1989 nový projekt s cílem zjednodušit výměny informací mezi vědci na bázi hypertextových odkazů. Výsledkem projektu byly dva programy: | ||
| + | 1) Browser WorldWideWeb | ||
| + | 2) A první webový server na světě, později známý jako CERN httpd běžící na systému NeXTSTEP. | ||
| + | |||
| + | V letech 1991 a 1994 jednoduchost a efektivita prvních technologií pro surfování a výměnu dat přes World Wide Web pomohla k rozšíření na mnoho operačních systémů a mezi různé sociální skupiny, nejprve vědce, později univerzity a průmysl. V roce 1994 se Tim Berners-Lee rozhodl pro založení World Wide Web konzorcia (W3C), které mělo regulovat budoucí vývoj a standardizaci mnoha technologií jako jsou HTTP, [[HTML]] a jiné.<ref>NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3. </ref> | ||
== Apache == | == Apache == | ||
| − | Populárním Web serverem je Web server zvaný Apač (Apache) na Web adrese www.apache.org | + | Populárním Web serverem je Web server zvaný Apač (Apache) na Web adrese www.apache.org, který je poskytován zdarma. Odhaduje se, že téměř 80% všech Web serverů je právě Apač<ref>POŠMURA, Vladimír. Apache: Příručka správce WWW serveru. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002, 311 s. ISBN 80-722-6696-9.</ref>. Jelikož hlavním cílem Apache není být „nejrychlejším“ webovým serverem, tak se i přesto dá jeho výkon srovnávat s ostatními výkonnými webovými servery. Místo implementování jedné architektury poskytuje Apache mnoho tzv. MultiProcessing modulů (MPM), což mu dovoluje přizpůsobit se potřebám systému na kterém běží. |
| Řádek 26: | Řádek 34: | ||
== Bezpečný Webový server == | == Bezpečný Webový server == | ||
| − | Metoda šifrování RSA se používá k vytvořní tzv. bezpečného Web serveru | + | Metoda šifrování RSA se používá k vytvořní tzv. bezpečného Web serveru, pod slovem bezpečným se rozumí, že se šifrují data, která se přenášejí mezi Web prohlížečem a Web serverem, a tak chrání proti nepovolanému čtení. Taková ochrana může být zvláště důležitá pro Web server pro obchodní účely.<ref>MALÁR, Lukáš. Jednoduchý webový server: Simple web server. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2007, 1 elektronický optický disk [CD-ROM / DVD]. </ref> |
V zásadě dnes existují 2 systémy, které umožňují vytvořit takový bezpečný Web server: | V zásadě dnes existují 2 systémy, které umožňují vytvořit takový bezpečný Web server: | ||
| Řádek 37: | Řádek 45: | ||
== Vlastnictví == | == Vlastnictví == | ||
| − | Pokud uživatel umístí HTML popřípadě XHTML dokument na Web server, stává | + | Pokud uživatel umístí HTML popřípadě XHTML dokument na Web server, tak se tento dokument stává veřejným. To je důležitá skutečnost, protože je tak otevřený mezinárodní audienci, tj. mohou jej prohlížet Web prohlížeče odkudkoliv z internetu. Dokument se stává oknem, kterým se tvůrce reprezentuje vůči světu. Fáze zveřejnění je tedy jednoduchá, protože stačí když se zdrojový dokument nakopíruje jako počítačový soubor do odpovídajícího adresáře na Web serveru (např. public_html), případně se nastaví potřebná přístupová práva k souboru, aby ho mohl číst kdokoli. |
| Řádek 57: | Řádek 65: | ||
|} | |} | ||
| + | == Citace == | ||
| + | <references /> | ||
| + | == Použitá literatura == | ||
| − | |||
| − | + | KLÁN, Petr a Jindřich JINDŘICH. ''WWW pro zelenáče''. Praha: Neocortex, 2002, 318 s. ISBN 80-863-3009-5. | |
| − | + | MALÁR, Lukáš. Jednoduchý webový server: Simple web server. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2007, 1 elektronický optický disk [CD-ROM / DVD]. | |
| + | |||
| + | NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3. | ||
| + | |||
| + | POŠMURA, Vladimír. Apache: Příručka správce WWW serveru. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002, 311 s. ISBN 80-722-6696-9. | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2013, 08:04
Autor: Foral Jakub
Klíčová slova: web, server, internet
Související pojmy:
nadřazené - internet
podřazené - webová stránka, webová aplikace
Charakteristika
Webový server je vlatně obyčejný počítač, na kterém běží služba WWW(jsou na něm uloženy stránky k prohlížení). Bez Web serverů by nebyl Web. Právě na nich jsou uloženy HTML nebo XHTML dokumenty, což jsou tzv. nosiče Web stránek, které můžou být prakticky na jakékoliv téma. Při prohlížení Web stránek, díky hypertextovým odkazům, se zpravidla putuje po Web serverech v různých částech světa, což čtenář ani nevnímá[1]. Instalace je zpravidla prací pro administrátora serveru, ale zabývá se jí i řada specializovaných firem. Web servery běží nepřetržitě 24 hodin denně, proto tomu musí odpovídat i příslušný hardware. Klíčová je také rychlost a dostatek paměti, ale i přes tyto nároky je ovšem možné instalovat Web server i na běžné PC. Výsledkem je něco, co se označuje jako personální Web server.
Historie
Tim Berners-Lee představil v roce 1989 nový projekt s cílem zjednodušit výměny informací mezi vědci na bázi hypertextových odkazů. Výsledkem projektu byly dva programy: 1) Browser WorldWideWeb 2) A první webový server na světě, později známý jako CERN httpd běžící na systému NeXTSTEP.
V letech 1991 a 1994 jednoduchost a efektivita prvních technologií pro surfování a výměnu dat přes World Wide Web pomohla k rozšíření na mnoho operačních systémů a mezi různé sociální skupiny, nejprve vědce, později univerzity a průmysl. V roce 1994 se Tim Berners-Lee rozhodl pro založení World Wide Web konzorcia (W3C), které mělo regulovat budoucí vývoj a standardizaci mnoha technologií jako jsou HTTP, HTML a jiné.[2]
Apache
Populárním Web serverem je Web server zvaný Apač (Apache) na Web adrese www.apache.org, který je poskytován zdarma. Odhaduje se, že téměř 80% všech Web serverů je právě Apač[3]. Jelikož hlavním cílem Apache není být „nejrychlejším“ webovým serverem, tak se i přesto dá jeho výkon srovnávat s ostatními výkonnými webovými servery. Místo implementování jedné architektury poskytuje Apache mnoho tzv. MultiProcessing modulů (MPM), což mu dovoluje přizpůsobit se potřebám systému na kterém běží.
Bezpečný Webový server
Metoda šifrování RSA se používá k vytvořní tzv. bezpečného Web serveru, pod slovem bezpečným se rozumí, že se šifrují data, která se přenášejí mezi Web prohlížečem a Web serverem, a tak chrání proti nepovolanému čtení. Taková ochrana může být zvláště důležitá pro Web server pro obchodní účely.[4]
V zásadě dnes existují 2 systémy, které umožňují vytvořit takový bezpečný Web server:
- S-HTTP od NCSA - jedná se o bezpečnou (šifrovanou) verzi standardního protokolu používaného ke komunikaci mezi Web serverem a Web prohlížečem. Je však dobré se přesvědčit, zda jej Web prohlížeč podporuje.
- SSL od Netscape (Secure Sockets Layer) - je podporován prohlížeči Netscape a jinými. Při instalaci se volí číselné šifry v souladu s RSA. Vrstva SSL se vkládá mezi aplikační vrstvu a vrstvu TCP komunikačního protokolu. Data se pak mezi Web serverem a web prohlížečem přenášejí za pomoci šifrování veřejným a tajným klíčem. Klíče mohou navíc obsahovat informaci od nějaké certifikační autority.
Vlastnictví
Pokud uživatel umístí HTML popřípadě XHTML dokument na Web server, tak se tento dokument stává veřejným. To je důležitá skutečnost, protože je tak otevřený mezinárodní audienci, tj. mohou jej prohlížet Web prohlížeče odkudkoliv z internetu. Dokument se stává oknem, kterým se tvůrce reprezentuje vůči světu. Fáze zveřejnění je tedy jednoduchá, protože stačí když se zdrojový dokument nakopíruje jako počítačový soubor do odpovídajícího adresáře na Web serveru (např. public_html), případně se nastaví potřebná přístupová práva k souboru, aby ho mohl číst kdokoli.
Zastoupení různých Webových serverů na trhu
Podle průzkumu společnosti Netcraft z března 2011
| Produkt | Výrobce | Počet hostovaných stránek | Procentuální podíl |
|---|---|---|---|
| Apache | Apache Foundation | 179 720 332 | 60.31% |
| IIS | Microsoft | 57 644 692 | 19.34% |
| nginx | Igor Sysoev | 22 806 060 | 7.65% |
| GWS | 15,161,530 | 5.09% | |
| lighttpd | lighttpd | 1,796,471 | 0.60% |
Citace
- ↑ KLÁN, Petr a Jindřich JINDŘICH. WWW pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2002, 318 s. ISBN 80-863-3009-5.
- ↑ NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.
- ↑ POŠMURA, Vladimír. Apache: Příručka správce WWW serveru. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002, 311 s. ISBN 80-722-6696-9.
- ↑ MALÁR, Lukáš. Jednoduchý webový server: Simple web server. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2007, 1 elektronický optický disk [CD-ROM / DVD].
Použitá literatura
KLÁN, Petr a Jindřich JINDŘICH. WWW pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2002, 318 s. ISBN 80-863-3009-5.
MALÁR, Lukáš. Jednoduchý webový server: Simple web server. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2007, 1 elektronický optický disk [CD-ROM / DVD].
NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.
POŠMURA, Vladimír. Apache: Příručka správce WWW serveru. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002, 311 s. ISBN 80-722-6696-9.
