Autobiografie: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Martina Sehnalová '''Klíčová slova:''' literatura faktu, životopis '''Synonyma:''' vlastní životopis '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nad...) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Klíčová slova:''' literatura faktu, životopis | '''Klíčová slova:''' literatura faktu, životopis | ||
| − | '''Synonyma:''' vlastní životopis | + | '''Synonyma:''' vlastní životopis, paměti |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
''podřazené'' - fiktivní autobiografie, konfese, apologie</blockquote> | ''podřazené'' - fiktivní autobiografie, konfese, apologie</blockquote> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Autobiografie je epický literární žánr. Jedná se o formu biografické prózy, ve které je autor hrdinou svého díla. Toto slovo je složeno z řeckých slov „autos“ = sám, „bios“ = život a „grafein“ = psát. V roce 1809 tento termín utvořil anglický romantický básník a biografista R. Southey.<ref>MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.28. ISBN 807185669x..</ref> Autoři píší autobiografii často na sklonku života, aby shrnuli svoji celoživotní kariéru. Nespisovatelé si k psaní autobiografie občas zvou novináře a spisovatele, aby jejich vyprávění dali určitou formu. | ||
| + | |||
| + | ==Hlavní rysy== | ||
| + | Určujícím rysem autobiografie je niternost, popř. intimita detailů a vyznavačství (konfesijnost), jimiž autor zdůvěrňuje často až mytizovanou představu uznávaného umělce, myslitele, vědce, politika apod. Předpokládá časovou i hodnotící distanci zobrazovaných událostí a zážitků. Velmi typický zde bývá i bilanční charakter, tj. autor se snaží shrnout své dosavadní úsilí. Součástí bývá i jistá didaktická tendence (osobní zkušenost jako model jednání, zdroj poučení, varování před pýchou a sebepřeceněním, směřování ke skromnosti a pokoře, vůle k překonávání překážek atd.)<ref>MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s. 28-29. ISBN 807185669x..</ref>Pro autobiografie je též typická velká míra subjektivity. | ||
| + | |||
| + | ==Varianty autobiografie== | ||
| + | * '''konfese''' - vyznání | ||
| + | * '''apologie''' - obrana | ||
| + | |||
| + | ==Fiktivní autobiografie== | ||
| + | Jedná se o zvláštní případ autobiografie. Vyvolává dojem autentického životopisu, nicméně je zcela smyšlená, např. ''Obyčejný život'' od Karla Čapka <ref>MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.29. ISBN 807185669x..</ref>.Ve fiktivní autobiografii se může jednak jak o osoby naprosto smyšlené, tak i o osoby historické (v tomto případě se jedná často o fiktivní deníky). | ||
| + | |||
| + | ==Autobiografický román== | ||
| + | Nachází se na rozhraní mezi autobiografií a biografickým románem. Autor zde pracuje s vlastím životopisem, ale podrobuje jej "umělecké transformaci" a doplňuje o smyšlené skutečnosti. Tematicky se zaměřuje především na období dětství a dospívání.<ref>MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.29. ISBN 807185669x..</ref> | ||
| + | |||
| + | ==Autobiografie v české literatuře== | ||
| + | Autobiografie v české literatuře není příliš častý žánr. Avšak pár případů se najde. Za zmínku stojí hlavně ''Vita Caroli'', autobiografie Karla IV. Jedná se o upřímné vylíčení Karlova mládí a prvních let jeho vlády. Napsána byla původně latinsky, ale již ve 14. století byla převedena do češtiny.<ref>BALAJKA, Bohuš et al. Přehledné dějiny literatury: dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. [Díl] 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. str.49. Knižnice všeobecného vzdělání. Kostka.</ref> Mezi další autobiografie v české literatuře patří také ''Vlastní životopis'' J. A. Komenského (ačkoliv se zachovalo jen torzo). Zájem napsat autobiografii pojal i Josef Jungmann, ale omezil se jen na pár vzorků. Dá se říci, že v dnešní době začíná být psaní autobiografií čím dál populárnější.<ref>MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s. 30. ISBN 807185669x.</ref>Autobiografie vydávají nejen spisovatelé a umělci, ale také podnikatelé, politici, modelky a další známé osobnosti. | ||
| + | |||
| + | == Poznámky == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | ==Použitá literatura== | ||
| + | |||
| + | * MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, 699 s. ISBN 807185669x. | ||
| + | * BALAJKA, Bohuš et al. Přehledné dějiny literatury: dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. [Díl] 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 463, [1] s. Knižnice všeobecného vzdělání. Kostka. | ||
| + | [[Kategorie:Export]] | ||
Aktuální verze z 16. 1. 2013, 08:05
Autor: Martina Sehnalová
Klíčová slova: literatura faktu, životopis
Synonyma: vlastní životopis, paměti
Související pojmy:
nadřazené - literatura, literární žánry, biografie, literatura faktu
podřazené - fiktivní autobiografie, konfese, apologie
Autobiografie je epický literární žánr. Jedná se o formu biografické prózy, ve které je autor hrdinou svého díla. Toto slovo je složeno z řeckých slov „autos“ = sám, „bios“ = život a „grafein“ = psát. V roce 1809 tento termín utvořil anglický romantický básník a biografista R. Southey.[1] Autoři píší autobiografii často na sklonku života, aby shrnuli svoji celoživotní kariéru. Nespisovatelé si k psaní autobiografie občas zvou novináře a spisovatele, aby jejich vyprávění dali určitou formu.
Hlavní rysy
Určujícím rysem autobiografie je niternost, popř. intimita detailů a vyznavačství (konfesijnost), jimiž autor zdůvěrňuje často až mytizovanou představu uznávaného umělce, myslitele, vědce, politika apod. Předpokládá časovou i hodnotící distanci zobrazovaných událostí a zážitků. Velmi typický zde bývá i bilanční charakter, tj. autor se snaží shrnout své dosavadní úsilí. Součástí bývá i jistá didaktická tendence (osobní zkušenost jako model jednání, zdroj poučení, varování před pýchou a sebepřeceněním, směřování ke skromnosti a pokoře, vůle k překonávání překážek atd.)[2]Pro autobiografie je též typická velká míra subjektivity.
Varianty autobiografie
- konfese - vyznání
- apologie - obrana
Fiktivní autobiografie
Jedná se o zvláštní případ autobiografie. Vyvolává dojem autentického životopisu, nicméně je zcela smyšlená, např. Obyčejný život od Karla Čapka [3].Ve fiktivní autobiografii se může jednak jak o osoby naprosto smyšlené, tak i o osoby historické (v tomto případě se jedná často o fiktivní deníky).
Autobiografický román
Nachází se na rozhraní mezi autobiografií a biografickým románem. Autor zde pracuje s vlastím životopisem, ale podrobuje jej "umělecké transformaci" a doplňuje o smyšlené skutečnosti. Tematicky se zaměřuje především na období dětství a dospívání.[4]
Autobiografie v české literatuře
Autobiografie v české literatuře není příliš častý žánr. Avšak pár případů se najde. Za zmínku stojí hlavně Vita Caroli, autobiografie Karla IV. Jedná se o upřímné vylíčení Karlova mládí a prvních let jeho vlády. Napsána byla původně latinsky, ale již ve 14. století byla převedena do češtiny.[5] Mezi další autobiografie v české literatuře patří také Vlastní životopis J. A. Komenského (ačkoliv se zachovalo jen torzo). Zájem napsat autobiografii pojal i Josef Jungmann, ale omezil se jen na pár vzorků. Dá se říci, že v dnešní době začíná být psaní autobiografií čím dál populárnější.[6]Autobiografie vydávají nejen spisovatelé a umělci, ale také podnikatelé, politici, modelky a další známé osobnosti.
Poznámky
- ↑ MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.28. ISBN 807185669x..
- ↑ MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s. 28-29. ISBN 807185669x..
- ↑ MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.29. ISBN 807185669x..
- ↑ MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s.29. ISBN 807185669x..
- ↑ BALAJKA, Bohuš et al. Přehledné dějiny literatury: dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. [Díl] 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. str.49. Knižnice všeobecného vzdělání. Kostka.
- ↑ MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, s. 30. ISBN 807185669x.
Použitá literatura
- MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004, 699 s. ISBN 807185669x.
- BALAJKA, Bohuš et al. Přehledné dějiny literatury: dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. [Díl] 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 463, [1] s. Knižnice všeobecného vzdělání. Kostka.
