Elektronické volby: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Kateřina Petrová<br />
 
'''Autor:''' Kateřina Petrová<br />
−
'''Klíčová slova:''' [[e-government]], volby<br />
+
'''Klíčová slova:''' [[eGovernment]], volby<br />
 
'''Synonyma:''' e-volby, e-voting<br />
 
'''Synonyma:''' e-volby, e-voting<br />
 
'''Související pojmy:'''<br />
 
'''Související pojmy:'''<br />
−
:Nadřazené – [[e-government]], eParticipace<br />
+
:Nadřazené – [[eGovernment]], eParticipace, eDemokracie<br />
 
:Podřezené - ----<br />
 
:Podřezené - ----<br />
  
  
 
==Charakteristika:==
 
==Charakteristika:==
−
Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''<ref>''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.</ref>
+
Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a [[internet]]u. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.''<ref>''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.</ref>
  
 
==Typy elektronických voleb:==  
 
==Typy elektronických voleb:==  
 
Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:<br />
 
Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:<br />
−
1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako „klasické“ volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od „klasických voleb jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.<br />
+
1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako "klasické" volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.<br />
−
2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.
+
2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.''<ref>''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.</ref>
−
''<ref>''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.</ref>
 
  
 
==Výhody a nevýhody e-voleb:==
 
==Výhody a nevýhody e-voleb:==
 
===Výhody:===
 
===Výhody:===
−
E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:
+
"E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:
 
*Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;
 
*Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;
 
*nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);
 
*nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);
 
*nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;
 
*nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;
 
*nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;
 
*nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;
−
*vysoké náklady.''<ref>''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.</ref>
+
*vysoké náklady."''<ref>''ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. ''Magazí egovernment: e-democracy'' [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.</ref>
 
Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:
 
Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:
−
#Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci
+
# Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.
−
#Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.
+
# Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.
−
#Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků
+
# Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.
−
#Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru
+
# Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku. Umožňují také vyhlásit více referend najednou při zachování ceny, jako za jedno referendum.
−
#Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení,  tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu
+
 
 
===Nevýhody:===
 
===Nevýhody:===
−
#Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele,  aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.
+
- Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů).
−
#Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.
+
#Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje ([[rodné číslo]], bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.
−
#Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou
+
#Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.
−
#Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.
+
#Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.
−
#Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).
+
#Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.
−
#Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.''<ref>''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..</ref>
+
#Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup k informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až úplně vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb, kdy musí být volit umožňěno všem občanům bez rozdílu.''<ref>''ŠTĚDROŇ, Bohumír. ''Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce''. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..</ref>
 +
 
 
==Elektronické volby v Evropě:==
 
==Elektronické volby v Evropě:==
−
Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.
+
Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli.
−
==Poznámky:==
+
V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.
 +
 
 +
==Použitá literatura:==
 
<references/>
 
<references/>
−
==Použitá literatura:==
+
 
 +
==Další zdroje:==
 
*JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace
 
*JEŠUTA, Martin. ''Elektronické volby - nástroj eParticipace'' [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace
 
*KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/  
 
*KOPECKÝ, František. E-volby. ''CEVRO REVUE'' [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/  

Aktuální verze z 13. 1. 2013, 13:07

Autor: Kateřina Petrová
Klíčová slova: eGovernment, volby
Synonyma: e-volby, e-voting
Související pojmy:

Nadřazené – eGovernment, eParticipace, eDemokracie
Podřezené - ----


Charakteristika:

Elektronické volby jsou volby, při kterých občané (voliči) volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.[1]

Typy elektronických voleb:

Elektronické volby můžeme rozdělit do dvou typů:
1. Poll-site electronic voting – tyto volby se stejně jako "klasické" volby odehrávají ve volebních místnostech ve stanovený čas a datum, ale na rozdíl od nich jsou využívány elektronické zařízení, definované zákonem. Hlas voliče je tedy zde sice elektronický, ale jinak neřeší problém občanů, kteří se v stanovený den nemohou dostat do volební místnosti. Tento typ e-voleb je využívaný hlavně v USA.
2. Remote electronic voting (e-voting dle terminologie EU) – tyto volby se také odehrávají v přesně stanovený čas a datum, ale na rozdíl od předchozích je možno hlas odevzdat na libovolném elektronickém zařízení splňujícím technické požadavky kompatibility s volebním systémem. Toto zařízení se může nacházet kdekoliv a umožňuje tak hlasovat lidem z domova i ze zahraničí.[2]

Výhody a nevýhody e-voleb:

Výhody:

"E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:

  • Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;
  • nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);
  • nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;
  • nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;
  • vysoké náklady."[3]

Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:

  1. Vyšší voličská účast – Možnost volit z domova by byla výhodná pro občany, kteří se nemohou dostavit do volební místnosti ať už z časových nebo zdravotních důvodů. Také je tato možnost výhodná pro voliče, kteří se nacházejí v jiné zemi než právě v ČR. Tito voliči se totiž nyní musí v termínu voleb dostavit na nejbližší zastupitelský úřad, který bývá často dosti vzdálen od jejich bydliště v dané zemi. Elektronická forma voleb by také mohla přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající formou voleb.
  2. Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – Přepočítávání elektronických hlasů je nesrovnatelně rychlejší než přepočítávání papírových volebních lístků. Díky čemuž by mohly být výsledky voleb známy již několik minut po skončení voleb.
  3. Menší finanční náklady – Přes prvotní investice do vývoje a zavedení elektronických voleb by tyto volby měly být levnější než ty stávající. Toho se docílí díky snížení nákladů na pracovní sílu v podobě lidí, kteří sedí ve volební místnosti a přepočítávají hlasy a díky tomu že nebude nutné tisknout papírové volební lístky.
  4. Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – Elektronické volby umožňují snadnější vyhlášení referend a tím větší vliv a vyjádření občanů na politiku. Umožňují také vyhlásit více referend najednou při zachování ceny, jako za jedno referendum.

Nevýhody:

- Podle ústavy ČR je nutné aby volby splňovaly několik podmínek, se kterými by mohli mít e-volby nemalé potíže. Volby musí být tajné (nesmí se dá zjistit kdo koho volil), přímé (nikdo nesmí hlasovat v zastoupení), rovné (každý voličský hlas má stejnou váhu) a všeobecné (týkají se všech voličů).

  1. Nebezpečnost – Velkým problémem e-voleb je jakým způsobem zajistit ochranu systému před různými viry, které by buď mohli změnit hlas voliče, a nebo zjistit citlivé údaje o něm. Jako jsou například voličovy osobní údaje (rodné číslo, bydliště, věk), ale také údaje o tom jak volil.
  2. Účast voličů se nezvýší – Účast na volbách se zvýší pouze krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska zůstane volební účast stejná, protože ten koho volby nezajímají, nebude volit ani elektronicky.
  3. Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – Riziko, které se objevuje u všech typů voleb, je zde podpořeno tím, že voliče při volbě fyzicky nikdo nevidí a tudíž není jistota jeho svobodného rozhodnutí.
  4. Vysoké náklady – Prvotní náklady na vývoj a zavedení e-voleb budou značné. Také bude nutné vytvořit kvalitní kampaň pro seznámení občanů s formou e-voleb a také občany vzdělat v tom jak v novém systému volit, což bude vyžadovat vysoké investice.
  5. Vyčleňování obyvatelstva – Sociálně nebo jinak znevýhodnění občané, kteří nemají dostatečný přístup k informačním technologiím, by byli značně znevýhodněni, až úplně vyloučeni z voleb. To by porušovalo pravidlo o všeobecnosti voleb, kdy musí být volit umožňěno všem občanům bez rozdílu.[4]

Elektronické volby v Evropě:

Jak je tedy zřejmé, před zavedením e-voleb je nutné vyřešit několik závažných problémů. Nejlepším způsobem jak předejít mnoha potížím při zavádění e-voleb v ČR je poučit se z příkladů jiných zemí, které e-volby již z různě velkým úspěchem zavedli. V roce 2004 vydala Rada Evropy nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni. Praktické zkušenosti s e-volbami mají například ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Nizozemí, Velké Britanii, Španělsku a Estonsku. Právě v posledně zmiňovaném Estonsku je například k této formě volby zapotřebí mít pouze připojení k internetu, čipem vybavený občanský průkaz a elektronickou čtečku.

Použitá literatura:

  1. ↑ ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.
  2. ↑ ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online]. 2006, č. 4, str. 14. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.
  3. ↑ ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online]. 2006, č. 4, str. 15. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf.
  4. ↑ ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253..

Další zdroje:

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Elektronické_volby&oldid=27925“