Problem-based learning: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Autor:''' Lenka Svobodová<br/> | |
| + | '''Klíčová slova:''' problem-based learning, tutor<br/> | ||
| + | '''Synonyma:'''<br/> | ||
| + | '''Související pojmy:''' lecture based learning, blended learning<br/> | ||
| + | :::nadřazené - teaching strategies, blended learning environments<br/> | ||
| + | :::podřazené - teacher-centered learning, student-centered learning | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == Charakteristika PBL == | |
| + | |||
Problem-based learning (PBL) je metoda výuky založená na principu samostatné práce studentů na řešení zadaných úkolů - problémů. Třída je rozdělena do malých skupinek studentů (asi 5-10) a je vedena tutorem, jehož úkolem není vedení výuky klasickou formou, kde učitel je ústředním zprostředkovatelem informací (teacher-centered learning), ale naopak nechává studentům co největší volnost při řešení problémů. Tento styl vedení, tzv. student-centered learning, nevyžaduje od tutora schopnost odpovědět na všechny otázky, které vyvstávají v průběhu řešení problému, ale spíše schopnost je vytvářet a usměrňovat diskuzi. | Problem-based learning (PBL) je metoda výuky založená na principu samostatné práce studentů na řešení zadaných úkolů - problémů. Třída je rozdělena do malých skupinek studentů (asi 5-10) a je vedena tutorem, jehož úkolem není vedení výuky klasickou formou, kde učitel je ústředním zprostředkovatelem informací (teacher-centered learning), ale naopak nechává studentům co největší volnost při řešení problémů. Tento styl vedení, tzv. student-centered learning, nevyžaduje od tutora schopnost odpovědět na všechny otázky, které vyvstávají v průběhu řešení problému, ale spíše schopnost je vytvářet a usměrňovat diskuzi. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == Historie PBL == | |
| + | |||
| + | Přístup PBL byl vytvořen školiteli na lékařských fakultách v období mezi lety 1950 až 1960, aby čelil prudkému nárůstu lékařských znalostí a lépe spojil tradiční přístup řešení problémů v prostředí třídy s přístupy používanými v klinické praxi. <ref>ALLEN, Deborah E., Richard S. DONHAM a Stephen A. BERNHARDT. Problem-based learning. 2011, č. 128, 21 - 29. DOI: 10.1002/tl.</ref> Následně se začal používat v dalších oblastech. Úspěch této výukové metody je především v efektivitě výuky a širokém pohledu na zadaný probém. Velkou výhodou PBL je možnost řízení velkého počtu studentů rozděleného do menších skupin pouze jedním vyučujícím. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Nástroje PBL == | ||
| + | |||
Při realizaci PBL se využívá mnoha různých způsobů výuky, které pomáhají při řešení problému, jimiž jsou např. výuka v online prostředí, studentské prezentace na různá témata, diskuze, práce na reálných problémech v autentickém prostředí (např. analýza úspěchu firem a vytváření návrhů na jejich zlepšení), a další. Kombinaci výuky v online prostředí a prezenční výuku také využívají přístupy tzv. blended learning. | Při realizaci PBL se využívá mnoha různých způsobů výuky, které pomáhají při řešení problému, jimiž jsou např. výuka v online prostředí, studentské prezentace na různá témata, diskuze, práce na reálných problémech v autentickém prostředí (např. analýza úspěchu firem a vytváření návrhů na jejich zlepšení), a další. Kombinaci výuky v online prostředí a prezenční výuku také využívají přístupy tzv. blended learning. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == Stanovení problému == | |
| + | |||
| + | V tradičním PBL procesu připravuje instruktor případy na prodiskutování pro několik malých skupin, z nichž každá je monitorována speciálně připravovanými tutory. Každý případ je vytvořen tak, aby stimuloval diskuzi a studium specifických problémů, ze kterých studenti generují učební otázky sloužící k sebeřízenému studiu. <ref>Duek JE, Wilkerson L, Adinolfi T. Learning issues identified by students in tutorless problem-based tutorials. Adv Health Sci Educ. 1996;1(1):29-40.</ref> Kvalita stanoveného problému je často klíčovým faktorem pro úspěch metody. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Fáze PBL == | ||
| + | |||
Samotné řešení problému se skládá z několika částí. Prvním krokem je porozumění problému. Studenti se zde poprvé setkávají s problémem a stanovují svoji informační potřeby, tzn. vytvářejí otázky, na které musí najít odpověď, aby vyřešili problém. Druhou fází je prozkoumání předmětu problému. Studenti v této chvíli sbírají a sdílejí mezi sebou informace a vyvozují z nich možné závěry. V poslední fázi dochází k vyřešení problému. Nejlepší možné řešení, které studenti zvolili, je prezentováno a prodiskutováno. | Samotné řešení problému se skládá z několika částí. Prvním krokem je porozumění problému. Studenti se zde poprvé setkávají s problémem a stanovují svoji informační potřeby, tzn. vytvářejí otázky, na které musí najít odpověď, aby vyřešili problém. Druhou fází je prozkoumání předmětu problému. Studenti v této chvíli sbírají a sdílejí mezi sebou informace a vyvozují z nich možné závěry. V poslední fázi dochází k vyřešení problému. Nejlepší možné řešení, které studenti zvolili, je prezentováno a prodiskutováno. | ||
| − | + | ||
| − | Osobnost studenta, prostředí a výukové metody ovlivňují dosažené výsledky a osobnostní rozvoj studentů ve vzdělávacích institucích. Tutoři mají však kontrolu pouze nad výukovými metodami. Vytvoření a implementování různých výukových prostředí a metod může vést k rozvoji a zlepšení výsledků dosažených ve vzdělávání. | + | == Cíle PBL == |
| + | |||
| + | Osobnost studenta, prostředí a výukové metody ovlivňují dosažené výsledky a osobnostní rozvoj studentů ve vzdělávacích institucích. Tutoři mají však kontrolu pouze nad výukovými metodami. Vytvoření a implementování různých výukových prostředí a metod může vést k rozvoji a zlepšení výsledků dosažených ve vzdělávání. <ref>DELIALIOGLU, Ömer. Student Engagement in Blended Learning Environments with Lecture-Based and Problem-Based Instructional Approaches. Educational technology. 2011, roč. 3, č. 15, s. 310-322. ISSN 1436-4522.</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
Cílem PBL je aktivní zapojení studentů do procesu výuky, výzkumy totiž ukazují, že studenti, kteří se angažují v dění ve třídě nebo škole, se učí rychleji, snadněji a lépe. PBL rozvíjí také samostatné a kritické myšlení, protože nepodává na otázky jednoznačné odpovědi, ale spíše vytváří další otázky k zamyšlení a tím podněcuje diskuzi. PBL od studentů vyžaduje komplexní pohled na problém a nutí je vyhledávat si další informace, které s problémem souvisí. Tento způsob výuky by měl vést k dlouhodobému zapamatování nabytých znalostí a proniknutí do podstaty problému. | Cílem PBL je aktivní zapojení studentů do procesu výuky, výzkumy totiž ukazují, že studenti, kteří se angažují v dění ve třídě nebo škole, se učí rychleji, snadněji a lépe. PBL rozvíjí také samostatné a kritické myšlení, protože nepodává na otázky jednoznačné odpovědi, ale spíše vytváří další otázky k zamyšlení a tím podněcuje diskuzi. PBL od studentů vyžaduje komplexní pohled na problém a nutí je vyhledávat si další informace, které s problémem souvisí. Tento způsob výuky by měl vést k dlouhodobému zapamatování nabytých znalostí a proniknutí do podstaty problému. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Poznámky: == | ||
| + | <references/> | ||
Aktuální verze z 13. 12. 2012, 10:56
Autor: Lenka Svobodová
Klíčová slova: problem-based learning, tutor
Synonyma:
Související pojmy: lecture based learning, blended learning
- nadřazené - teaching strategies, blended learning environments
- podřazené - teacher-centered learning, student-centered learning
- nadřazené - teaching strategies, blended learning environments
Charakteristika PBL
Problem-based learning (PBL) je metoda výuky založená na principu samostatné práce studentů na řešení zadaných úkolů - problémů. Třída je rozdělena do malých skupinek studentů (asi 5-10) a je vedena tutorem, jehož úkolem není vedení výuky klasickou formou, kde učitel je ústředním zprostředkovatelem informací (teacher-centered learning), ale naopak nechává studentům co největší volnost při řešení problémů. Tento styl vedení, tzv. student-centered learning, nevyžaduje od tutora schopnost odpovědět na všechny otázky, které vyvstávají v průběhu řešení problému, ale spíše schopnost je vytvářet a usměrňovat diskuzi.
Historie PBL
Přístup PBL byl vytvořen školiteli na lékařských fakultách v období mezi lety 1950 až 1960, aby čelil prudkému nárůstu lékařských znalostí a lépe spojil tradiční přístup řešení problémů v prostředí třídy s přístupy používanými v klinické praxi. [1] Následně se začal používat v dalších oblastech. Úspěch této výukové metody je především v efektivitě výuky a širokém pohledu na zadaný probém. Velkou výhodou PBL je možnost řízení velkého počtu studentů rozděleného do menších skupin pouze jedním vyučujícím.
Nástroje PBL
Při realizaci PBL se využívá mnoha různých způsobů výuky, které pomáhají při řešení problému, jimiž jsou např. výuka v online prostředí, studentské prezentace na různá témata, diskuze, práce na reálných problémech v autentickém prostředí (např. analýza úspěchu firem a vytváření návrhů na jejich zlepšení), a další. Kombinaci výuky v online prostředí a prezenční výuku také využívají přístupy tzv. blended learning.
Stanovení problému
V tradičním PBL procesu připravuje instruktor případy na prodiskutování pro několik malých skupin, z nichž každá je monitorována speciálně připravovanými tutory. Každý případ je vytvořen tak, aby stimuloval diskuzi a studium specifických problémů, ze kterých studenti generují učební otázky sloužící k sebeřízenému studiu. [2] Kvalita stanoveného problému je často klíčovým faktorem pro úspěch metody.
Fáze PBL
Samotné řešení problému se skládá z několika částí. Prvním krokem je porozumění problému. Studenti se zde poprvé setkávají s problémem a stanovují svoji informační potřeby, tzn. vytvářejí otázky, na které musí najít odpověď, aby vyřešili problém. Druhou fází je prozkoumání předmětu problému. Studenti v této chvíli sbírají a sdílejí mezi sebou informace a vyvozují z nich možné závěry. V poslední fázi dochází k vyřešení problému. Nejlepší možné řešení, které studenti zvolili, je prezentováno a prodiskutováno.
Cíle PBL
Osobnost studenta, prostředí a výukové metody ovlivňují dosažené výsledky a osobnostní rozvoj studentů ve vzdělávacích institucích. Tutoři mají však kontrolu pouze nad výukovými metodami. Vytvoření a implementování různých výukových prostředí a metod může vést k rozvoji a zlepšení výsledků dosažených ve vzdělávání. [3]
Cílem PBL je aktivní zapojení studentů do procesu výuky, výzkumy totiž ukazují, že studenti, kteří se angažují v dění ve třídě nebo škole, se učí rychleji, snadněji a lépe. PBL rozvíjí také samostatné a kritické myšlení, protože nepodává na otázky jednoznačné odpovědi, ale spíše vytváří další otázky k zamyšlení a tím podněcuje diskuzi. PBL od studentů vyžaduje komplexní pohled na problém a nutí je vyhledávat si další informace, které s problémem souvisí. Tento způsob výuky by měl vést k dlouhodobému zapamatování nabytých znalostí a proniknutí do podstaty problému.
Poznámky:
- ↑ ALLEN, Deborah E., Richard S. DONHAM a Stephen A. BERNHARDT. Problem-based learning. 2011, č. 128, 21 - 29. DOI: 10.1002/tl.
- ↑ Duek JE, Wilkerson L, Adinolfi T. Learning issues identified by students in tutorless problem-based tutorials. Adv Health Sci Educ. 1996;1(1):29-40.
- ↑ DELIALIOGLU, Ömer. Student Engagement in Blended Learning Environments with Lecture-Based and Problem-Based Instructional Approaches. Educational technology. 2011, roč. 3, č. 15, s. 310-322. ISSN 1436-4522.
