Pramen: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Lenka Cahlová | '''Autor:''' Lenka Cahlová | ||
| − | '''Klíčová slova:''' | + | '''Klíčová slova: '''informační pramen |
| − | '''Synonyma:''' | + | '''Synonyma: '''zdroj |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
| + | <blockquote>''nadřazené -''</blockquote><blockquote>''podřazené - ''primární informační pramen, sekundární informační pramen, terciální informační pramen<br/></blockquote> | ||
| + | == Charakteristika<br/> == | ||
| + | Pramen lze obecně definovat jako zdroj informací. Jeho základní funkcí je přinášet či zprostředkovávat informace o určitém tématu. Prameny mohou být hmotné i nehmotné. | ||
| + | <p style="text-align: justify">Databáze TDKIV definuje informační pramen jako „''informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)''“.<ref> Informační zdroj. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.</ref></p><p style="text-align: justify">Pramen můžeme také popsat jako prostředek společenské komunikace, který je tvořen množinou informací a který slouží k jejich zaznamenání a přenosu v čase a prostoru. Je to objekt, který je nositelem informací, ale který také informace zprostředkovává či šíří dál (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty). Většinu pramenů můžeme chápat jako hierarchicky strukturované celky obsahující zpracované dokumenty, jež jsou tvořeny strukturovanými jednotkami obsahujícími informace.<ref>KUČEROVÁ, Helena. ''Zdroje informací a jejich struktura''. [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/strukt.htm </ref></p><p style="text-align: justify">Prameny lze dále definovat jako materiály, ze kterých čerpá věda své poznání. Jsou to výsledky lidské činnosti, jež jsou svým posláním nebo jen svou existencí či vznikem vhodné k účelu poznání a ověřování faktů.<ref>Petráň, Josef et al. ''Úvod do studia dějěpisu''. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 207 s.</ref></p> | ||
| + | == Třídění pramenů<br/> == | ||
| + | <p style="text-align: justify">Rozlišujeme různé druhy informačních pramenů, které jsou tříděny podle různých hledisek. Nejzákladnější je dělení pramenů podle míry původnosti jejich obsahu. Dělíme je na primární, sekundární a terciální prameny.</p> | ||
| + | *'''Primární informační prameny''' – přináší původní, nové informace. Jsou to původní tvůrčí díla, umělecká nebo literární; původní zprávy o nějaké události nebo časovém období, které vznikly během události nebo v určitém časovém období. Obsahují fakta, nikoli různé interpretace. Primárními prameny jsou knihy, časopisy, noviny, písně, obrazy, sochy, publikované výsledky vědeckých studií, sborníky z konferencí… | ||
| + | *'''Sekundární informační prameny''' – jsou to prameny, které informují o existenci primárních pramenů a odkazují na ně. Většinou mají formu seznamů utříděných podle určitých aspektů. Jsou nezbytné pro vyhledávání potřebných dokumentů a pro odbornou práci s informacemi. Mezi tento druh pramenů patří bibliografie, obsahová periodika, rejstříky, indexy a knihovní katalogy. Sekundárními prameny jsou i dokumenty, které vycházejí z primárních pramenů a které analyzují a interpretují původní informace. Mohou to být přehledové biografie, slovníky, encyklopedie, biografie, historiografie, recenze a literární kritiky, analýzy klinických studií nebo recenze shrnující výsledky studií a experimentů. | ||
| + | *'''Terciální informační prameny''' – jsou nejméně běžné a obsahují informace o sekundárních pramenech. Příkladem jsou bibliografie bibliografií obsahující záznamy publikovaných bibliografií či databáze databází, které obsahují záznamy o existujících databázích.<ref>''Primární a sekundární dokumenty'' [online]. 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076581/03_Primarni_a_sekundarni_dokumenty.pdf</ref> | ||
| + | <br/>Prameny jsou tradičně děleny na hmotné, obrazové, ústní a písemné. | ||
| + | *'''Hmotné – '''všechny hmotné pozůstatky po člověku, všechny hmotné výtvory, např. kosterní pozůstatky, stavby, šperky, výrobní nástroje | ||
| + | *'''Obrazové''' – mapy, plány, technické výkresy, obrazy, kresby, grafika, karikatury, plastiky, fotografie, filmy | ||
| + | *'''Ústní – '''pověsti, lidové písně, vyprávění lidové slovesnosti, vyprávění pamětníků historických událostí, rozhovory | ||
| + | *'''Písemné –''' krásná literatura, knihy, časopisy, kroniky, úřední listiny, patenty, normy, šedá literatura, vědecké publikace, výsledky z výzkumů<ref>Klasifikace historických pramenů. ''Paleografie.org'' [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery301&mid=566 </ref> | ||
| + | == Poznámky<br/> == | ||
| − | + | <references /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Aktuální verze z 15. 1. 2013, 01:04
Autor: Lenka Cahlová
Klíčová slova: informační pramen
Synonyma: zdroj
Související pojmy:
nadřazené -
podřazené - primární informační pramen, sekundární informační pramen, terciální informační pramen
Charakteristika
Pramen lze obecně definovat jako zdroj informací. Jeho základní funkcí je přinášet či zprostředkovávat informace o určitém tématu. Prameny mohou být hmotné i nehmotné.
Databáze TDKIV definuje informační pramen jako „informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“.[1]
Pramen můžeme také popsat jako prostředek společenské komunikace, který je tvořen množinou informací a který slouží k jejich zaznamenání a přenosu v čase a prostoru. Je to objekt, který je nositelem informací, ale který také informace zprostředkovává či šíří dál (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty). Většinu pramenů můžeme chápat jako hierarchicky strukturované celky obsahující zpracované dokumenty, jež jsou tvořeny strukturovanými jednotkami obsahujícími informace.[2]
Prameny lze dále definovat jako materiály, ze kterých čerpá věda své poznání. Jsou to výsledky lidské činnosti, jež jsou svým posláním nebo jen svou existencí či vznikem vhodné k účelu poznání a ověřování faktů.[3]
Třídění pramenů
Rozlišujeme různé druhy informačních pramenů, které jsou tříděny podle různých hledisek. Nejzákladnější je dělení pramenů podle míry původnosti jejich obsahu. Dělíme je na primární, sekundární a terciální prameny.
- Primární informační prameny – přináší původní, nové informace. Jsou to původní tvůrčí díla, umělecká nebo literární; původní zprávy o nějaké události nebo časovém období, které vznikly během události nebo v určitém časovém období. Obsahují fakta, nikoli různé interpretace. Primárními prameny jsou knihy, časopisy, noviny, písně, obrazy, sochy, publikované výsledky vědeckých studií, sborníky z konferencí…
- Sekundární informační prameny – jsou to prameny, které informují o existenci primárních pramenů a odkazují na ně. Většinou mají formu seznamů utříděných podle určitých aspektů. Jsou nezbytné pro vyhledávání potřebných dokumentů a pro odbornou práci s informacemi. Mezi tento druh pramenů patří bibliografie, obsahová periodika, rejstříky, indexy a knihovní katalogy. Sekundárními prameny jsou i dokumenty, které vycházejí z primárních pramenů a které analyzují a interpretují původní informace. Mohou to být přehledové biografie, slovníky, encyklopedie, biografie, historiografie, recenze a literární kritiky, analýzy klinických studií nebo recenze shrnující výsledky studií a experimentů.
- Terciální informační prameny – jsou nejméně běžné a obsahují informace o sekundárních pramenech. Příkladem jsou bibliografie bibliografií obsahující záznamy publikovaných bibliografií či databáze databází, které obsahují záznamy o existujících databázích.[4]
Prameny jsou tradičně děleny na hmotné, obrazové, ústní a písemné.
- Hmotné – všechny hmotné pozůstatky po člověku, všechny hmotné výtvory, např. kosterní pozůstatky, stavby, šperky, výrobní nástroje
- Obrazové – mapy, plány, technické výkresy, obrazy, kresby, grafika, karikatury, plastiky, fotografie, filmy
- Ústní – pověsti, lidové písně, vyprávění lidové slovesnosti, vyprávění pamětníků historických událostí, rozhovory
- Písemné – krásná literatura, knihy, časopisy, kroniky, úřední listiny, patenty, normy, šedá literatura, vědecké publikace, výsledky z výzkumů[5]
Poznámky
- ↑ Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.
- ↑ KUČEROVÁ, Helena. Zdroje informací a jejich struktura. [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/strukt.htm
- ↑ Petráň, Josef et al. Úvod do studia dějěpisu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 207 s.
- ↑ Primární a sekundární dokumenty [online]. 2012. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076581/03_Primarni_a_sekundarni_dokumenty.pdf
- ↑ Klasifikace historických pramenů. Paleografie.org [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.paleografie.org/UK/index.php?target=gallery301&mid=566
