Zákon: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
m (16 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Autor:'''  
+
'''Autor:''' Dominika Frömelová<br>
  
'''Klíčová slova:'''  
+
'''Klíčová slova:''' Norma, Právní řád, Zákon<br>
  
'''Synonyma:''' pravidlo, norma, vzor chování
+
'''Synonyma:''' Pravidlo, Norma, Vzor chování<br>
  
'''Související pojmy:'''
+
'''Související pojmy:''' Legislativa<br><br>
  
nadřazené - Právo, Zákoník
+
''nadřazené'' - Právo, Zákoník<br>
  
podřazené -  
+
''podřazené'' - Právní norma, matematický zákon, Pravidlo chování<br> <br>
  
 
==Obecně==
 
==Obecně==
 
+
Obecně se vždy jedná o pravidlo. Rozeznáváme velké množství druhů zákonů, například zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon:  Starý zákon a Nový zákon.
Obecně se vždycky jedná o pravidlo. Zákon v matematice a fyzice popisuje pravidlo chování ve vztahu něčeho k něčemu případně určité obecné pravidlo.<br>
+
Označení zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).<br>
Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon:  Starý zákon a nový zákon.
+
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí.
Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).<br>
 
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování a má obecnou působnost.
 
  
 
==Charakteristika zákona v oblasti práva==
 
==Charakteristika zákona v oblasti práva==
  
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu¹. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být  podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace.
+
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být  podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace.
 +
Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.<br>
 +
K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (například Občanský zákoník<ref>Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů</ref>). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 87. ISBN 80-86395-31-6.</ref>
  
 
==Dělení právních norem==
 
==Dělení právních norem==
Řádek 26: Řádek 26:
 
Právní normy dělíme na: <br><br>
 
Právní normy dělíme na: <br><br>
 
- ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br>
 
- ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br>
- ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy.<br>
+
- ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 102. ISBN 80-86395-31-6</ref>
 +
 
  
 
==Působnost právních norem==
 
==Působnost právních norem==
Řádek 33: Řádek 34:
 
''prostorovou'' - na kterém území norma platí<br>
 
''prostorovou'' - na kterém území norma platí<br>
 
''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br>
 
''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br>
''časovou'' - do kdy je norma platná<br>
+
''časovou'' - do kdy je norma platná<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 104. ISBN 80-86395-31-6</ref>
 +
 
 +
== Zákonodárný proces v České republice==
 +
Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu.<br> Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brán jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).<br> Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit, jinak není zákon platný.<br> Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.<ref>Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html</ref>
 +
 
 +
== Poznámky ==
 +
<references />
 +
 
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 +
 
 +
WIENBERGER, O. ''Norma a instituce: Úvod do teorie práva''. přeložil: Hungr P. Brno : Masarykova univerzita, 1995. S. 217. ISBN 80-210-1123-8.<br>
 +
KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.<br>
 +
HENDRYCH, D.a kol. ''Správní právo: Obecná část''. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.<br>
 +
Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html<br>

Aktuální verze z 22. 2. 2012, 14:05

Autor: Dominika Frömelová

Klíčová slova: Norma, Právní řád, Zákon

Synonyma: Pravidlo, Norma, Vzor chování

Související pojmy: Legislativa

nadřazené - Právo, Zákoník

podřazené - Právní norma, matematický zákon, Pravidlo chování

Obecně

Obecně se vždy jedná o pravidlo. Rozeznáváme velké množství druhů zákonů, například zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a Nový zákon. Označení zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí.

Charakteristika zákona v oblasti práva

Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace. Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (například Občanský zákoník[1]). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).[2]

Dělení právních norem

Právní normy dělíme na:

- kogentní -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků
- dispozitivní- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části[3]


Působnost právních norem

Působnost právních norem rozeznáváme:

věcnou - oblast vztahů, které norma upravuje
prostorovou - na kterém území norma platí
osobní - pro které subjekty zákon platí
časovou - do kdy je norma platná[4]

Zákonodárný proces v České republice

Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Poslanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu.
Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brán jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).
Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit, jinak není zákon platný.
Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.[5]

Poznámky

  1. Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
  2. KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 87. ISBN 80-86395-31-6.
  3. KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 102. ISBN 80-86395-31-6
  4. KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 104. ISBN 80-86395-31-6
  5. Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html


Použitá literatura

WIENBERGER, O. Norma a instituce: Úvod do teorie práva. přeložil: Hungr P. Brno : Masarykova univerzita, 1995. S. 217. ISBN 80-210-1123-8.
KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.
HENDRYCH, D.a kol. Správní právo: Obecná část. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.
Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html