Technopesimismus: Porovnání verzí
m |
m (14 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/)) |
||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Hana Nováková | '''Autor:''' Hana Nováková | ||
| + | |||
| + | '''Klíčová slova:''' technologie, pesimismus | ||
| + | |||
| + | '''Synonyma:''' technologický pesimismus | ||
| + | |||
| + | '''Související pojmy:''' technooptimismus | ||
| + | |||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''nadřazené'' - technologický determinismus</blockquote> | ||
| + | <blockquote> | ||
| + | ''podřazené'' - luddismus</blockquote> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Definice == | ||
| + | Technopesimismus, nebo-li technologický pesimismus či technodystopismus, je jednou z forem technologického determinismu [[#Literatura|[8, s. 35]]], což znamená, že vychází z předpokladu, že technologie, které společnost využívá, ovlivňují nebo přímo řídí vývoj sociálních struktur a hodnot. Protikladem mu je technooptimismus, přičemž se ale oba přístupy nemusí nutně vzájemně vylučovat. Technopesimismus se, na rozdíl od technooptimismu, který věří v prospěšnost technologií, soustředí na negativní vlivy a nebezpečí, která s sebou technika a technologie přinášejí nebo mohou přinést jedinci či společnosti. Podle technopesimistů v tomto pojetí tedy technologie nemohou lidstvu prospět, spíše se obrátí proti němu, místo řešení problémů způsobují nové. | ||
| + | |||
| + | == Příklady negativních vlivů a nebezpečí, na které technopesimisté upozorňují == | ||
| + | - zvětšující se propast mezi těmi, kteří přístup k technologiím mají, a těmi, kteří nemají (jde především o počítače a přístup k internetu, vzniká tzv. digitální propast)<br> | ||
| + | - stroje berou lidem práci<br> | ||
| + | - s novými technologiemi se objevují nové konflikty<br> | ||
| + | - možnosti vymknutí se kontrole a zneužití technologií<br> | ||
| + | - technostres a další na zdraví jedince negativně působící aspekty užívání technologií, především počítačů a internetu<br> | ||
| + | - vytrácení se kulturní rozmanitosti<br> | ||
| + | - dehumanizace<br> | ||
| + | - ohrožení demokracie, hrozba posilování kontrolních a mocenských mechanismů, narušení a zásahy do soukromí<br> | ||
| + | - negativní dopad na stav přírody a klimatu, ztenčování ozónové vrstvy, vymírání živočišných druhů, jaderný a toxický odpad<br> | ||
| + | - dle některých filozofů technologicky založená společnost musí být přirozeně špatná<br> | ||
| + | |||
| + | == Hlavní technopesimisticky orientované směry a myslitelé == | ||
| + | ''luddité'' – hnutí britských textilních řemeslníků z počátku 19. století zaměřené proti zavádění strojů v továrnách jako příčině nezaměstnanosti [[#Literatura|[6]]]<br> | ||
| + | ''neoluddismus'' – novodobá podoba luddismu stavící se proti technologickému pokroku [[#Literatura|[3]]]<br> | ||
| + | ''bioluddismus'' – zaměřuje se konkrétně proti biotechnologiím, genovému inženýrství apod.[[#Literatura|[2]]]<br> | ||
| + | některé ''anarchistické směry'' – mezi představitele patří např. anarcho-luddita ''the Unamomber Ted Kaczynski''<br> | ||
| + | více či méně ''ekologové'', ''křesťané'' ad.<br><br> | ||
| + | Mezi další technopesimistické filozofy patří např. ''Herbert Marcuse'', ''Francis Fukuyama'', ''Bill Joy'', ''Theodore Roszak'', ''Martin Heidegger'' ad. | ||
| + | |||
| + | == Technopesimismus v literatuře a filmu == | ||
| + | Za technopesimistické lze označit nejedno dílo především sci-fi literatury a filmové tvorby. Některá z nich bývají řazena mezi antiutopie. Děj se často odehrává v budoucnosti, která se vyznačuje přetechnizovaností a odlidštěností, nebo se můžeme setkat s apokalyptickými vizemi, v nichž lidstvo prostřednictvím technologií zdevastovalo svět (a tudíž i sebe) nebo je ovládáno stroji, které samo stvořilo.<br><br> | ||
| + | ''Příklady literárních děl s technopesimistickými prvky:''<br> | ||
| + | Aldous Huxley: Konec civilizace (1932)<br> | ||
| + | George Orwell: 1984 (1949)<br> | ||
| + | Karel Čapek: R.U.R. (1920)<br> | ||
| + | Kevin Warwick: Úsvit robotů, soumrak lidstva (1999)<br> | ||
| + | Raymond Douglas Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita (1953)<br><br> | ||
| + | |||
| + | ''Příklady filmů s technopesimistickými prvky:''<br> | ||
| + | Andrew Niccol: Gattaca (1997)<br> | ||
| + | James Cameron: Terminátor (1984)<br> | ||
| + | Lana Wachowski, Andy Wachowski: Matrix (1999)<br> | ||
| + | Mick Jackson: Vlákna (1984)<br> | ||
| + | Shuko Murase, Sayo Yamamoto: Ergo Proxy (animovaný seriál)(2006)<br> | ||
| + | Terry Gilliam: Brazil (1985) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Technooptimisté o technopesimismu == | ||
| + | Optimisté mohou technopesimismus vysvětlovat jako důsledek xenofobie, tedy strachu z cizího a neznámého, ale také strachu z vlastního sebepoznání. Ve specifických případech upozorňují na tendence přisuzovat umělým systémům lidské vlastnosti, způsoby chování a omezení, příp. na obavu ze ztráty statusu výjimečné bytosti.[[#Literatura|[1]]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Jiný možný význam pojmu "technopesimismus" == | ||
| + | Dalším možným významem pojmu "technopesimismus" může být skepse vůči možnostem technologií, tedy nedůvěra v optimistické předpovědi a futuristické vize vývoje technologií (např. v možnost stvoření inteligentních robotů nebo dosažení nesmrtelnosti prostřednictvím biotechnologií nebo „uploadování“ lidské mysli). | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | # BURIAN, J. ''Budoucnost umělé inteligence'' [prezentace]. Podzim 2006, prezentace z přednášky k předmětu Filozofie a kognitivní věda konané na FF MU. | ||
| + | # Česká asociace transhumanistů. ''Transpedie'' [online]. 29.3.2005 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://www.transhumanismus.cz/transpedia.php> | ||
| + | # GLENDINNING, Ch. Notes toward a Neo-Luddite manifesto. ''Utne Reader''. March/April 1990, p. 50-53. ISSN 8750-0256. | ||
| + | # CHANDLER, D. Technology-led theories. ''Technological or Media Determinism'' [online]. 11.4.2000 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://www.aber.ac.uk/media/Documents/tecdet/tdet02.html> | ||
| + | # LORENZ, M. ''Mezi technologickou singularitou a enviromentální krizí: politika technologií'' [prezentace]. Podzim 2008, prezentace z přednášky k předmětu Informace, komunikace, myšlení konané na FF MU. | ||
| + | # Luddites. ''Columbia Electronic Encyclopedia'' [online]. 6th Edition. 10.1.2009 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=4&hid=10&sid=345d2c96-a910-4bfd-aacd-6439fd45619d%40sessionmgr4&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=39019146> | ||
| + | # MACEK, J. ''Raná kyberkultura''. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2004. 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. David Kořínek. | ||
| + | # PASEKOVÁ, L. ''Mediální aktivismus: jeho demokratický potenciál a manifestace''. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jakub Macek. | ||
| + | # SEGAL, H.P. Many still fear technological progress. ''Bangor Daily News''. June 1995, p. 1. ISSN 0892-8738 | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2012, 12:08
Autor: Hana Nováková
Klíčová slova: technologie, pesimismus
Synonyma: technologický pesimismus
Související pojmy: technooptimismus
nadřazené - technologický determinismus
podřazené - luddismus
Definice
Technopesimismus, nebo-li technologický pesimismus či technodystopismus, je jednou z forem technologického determinismu [8, s. 35], což znamená, že vychází z předpokladu, že technologie, které společnost využívá, ovlivňují nebo přímo řídí vývoj sociálních struktur a hodnot. Protikladem mu je technooptimismus, přičemž se ale oba přístupy nemusí nutně vzájemně vylučovat. Technopesimismus se, na rozdíl od technooptimismu, který věří v prospěšnost technologií, soustředí na negativní vlivy a nebezpečí, která s sebou technika a technologie přinášejí nebo mohou přinést jedinci či společnosti. Podle technopesimistů v tomto pojetí tedy technologie nemohou lidstvu prospět, spíše se obrátí proti němu, místo řešení problémů způsobují nové.
Příklady negativních vlivů a nebezpečí, na které technopesimisté upozorňují
- zvětšující se propast mezi těmi, kteří přístup k technologiím mají, a těmi, kteří nemají (jde především o počítače a přístup k internetu, vzniká tzv. digitální propast)
- stroje berou lidem práci
- s novými technologiemi se objevují nové konflikty
- možnosti vymknutí se kontrole a zneužití technologií
- technostres a další na zdraví jedince negativně působící aspekty užívání technologií, především počítačů a internetu
- vytrácení se kulturní rozmanitosti
- dehumanizace
- ohrožení demokracie, hrozba posilování kontrolních a mocenských mechanismů, narušení a zásahy do soukromí
- negativní dopad na stav přírody a klimatu, ztenčování ozónové vrstvy, vymírání živočišných druhů, jaderný a toxický odpad
- dle některých filozofů technologicky založená společnost musí být přirozeně špatná
Hlavní technopesimisticky orientované směry a myslitelé
luddité – hnutí britských textilních řemeslníků z počátku 19. století zaměřené proti zavádění strojů v továrnách jako příčině nezaměstnanosti [6]
neoluddismus – novodobá podoba luddismu stavící se proti technologickému pokroku [3]
bioluddismus – zaměřuje se konkrétně proti biotechnologiím, genovému inženýrství apod.[2]
některé anarchistické směry – mezi představitele patří např. anarcho-luddita the Unamomber Ted Kaczynski
více či méně ekologové, křesťané ad.
Mezi další technopesimistické filozofy patří např. Herbert Marcuse, Francis Fukuyama, Bill Joy, Theodore Roszak, Martin Heidegger ad.
Technopesimismus v literatuře a filmu
Za technopesimistické lze označit nejedno dílo především sci-fi literatury a filmové tvorby. Některá z nich bývají řazena mezi antiutopie. Děj se často odehrává v budoucnosti, která se vyznačuje přetechnizovaností a odlidštěností, nebo se můžeme setkat s apokalyptickými vizemi, v nichž lidstvo prostřednictvím technologií zdevastovalo svět (a tudíž i sebe) nebo je ovládáno stroji, které samo stvořilo.
Příklady literárních děl s technopesimistickými prvky:
Aldous Huxley: Konec civilizace (1932)
George Orwell: 1984 (1949)
Karel Čapek: R.U.R. (1920)
Kevin Warwick: Úsvit robotů, soumrak lidstva (1999)
Raymond Douglas Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita (1953)
Příklady filmů s technopesimistickými prvky:
Andrew Niccol: Gattaca (1997)
James Cameron: Terminátor (1984)
Lana Wachowski, Andy Wachowski: Matrix (1999)
Mick Jackson: Vlákna (1984)
Shuko Murase, Sayo Yamamoto: Ergo Proxy (animovaný seriál)(2006)
Terry Gilliam: Brazil (1985)
Technooptimisté o technopesimismu
Optimisté mohou technopesimismus vysvětlovat jako důsledek xenofobie, tedy strachu z cizího a neznámého, ale také strachu z vlastního sebepoznání. Ve specifických případech upozorňují na tendence přisuzovat umělým systémům lidské vlastnosti, způsoby chování a omezení, příp. na obavu ze ztráty statusu výjimečné bytosti.[1]
Jiný možný význam pojmu "technopesimismus"
Dalším možným významem pojmu "technopesimismus" může být skepse vůči možnostem technologií, tedy nedůvěra v optimistické předpovědi a futuristické vize vývoje technologií (např. v možnost stvoření inteligentních robotů nebo dosažení nesmrtelnosti prostřednictvím biotechnologií nebo „uploadování“ lidské mysli).
Zdroje
- BURIAN, J. Budoucnost umělé inteligence [prezentace]. Podzim 2006, prezentace z přednášky k předmětu Filozofie a kognitivní věda konané na FF MU.
- Česká asociace transhumanistů. Transpedie [online]. 29.3.2005 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://www.transhumanismus.cz/transpedia.php>
- GLENDINNING, Ch. Notes toward a Neo-Luddite manifesto. Utne Reader. March/April 1990, p. 50-53. ISSN 8750-0256.
- CHANDLER, D. Technology-led theories. Technological or Media Determinism [online]. 11.4.2000 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://www.aber.ac.uk/media/Documents/tecdet/tdet02.html>
- LORENZ, M. Mezi technologickou singularitou a enviromentální krizí: politika technologií [prezentace]. Podzim 2008, prezentace z přednášky k předmětu Informace, komunikace, myšlení konané na FF MU.
- Luddites. Columbia Electronic Encyclopedia [online]. 6th Edition. 10.1.2009 [cit. 22.6.2010]. Dostupný na WWW: <http://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=4&hid=10&sid=345d2c96-a910-4bfd-aacd-6439fd45619d%40sessionmgr4&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#db=a9h&AN=39019146>
- MACEK, J. Raná kyberkultura. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2004. 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. David Kořínek.
- PASEKOVÁ, L. Mediální aktivismus: jeho demokratický potenciál a manifestace. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra mediálních studií a žurnalistiky, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jakub Macek.
- SEGAL, H.P. Many still fear technological progress. Bangor Daily News. June 1995, p. 1. ISSN 0892-8738
