NSFNET: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Eva Mlynářová '''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'' - síť, ...)
 
m (5 revizí: IMPORT N: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Eva Mlynářová
 
'''Autor:''' Eva Mlynářová
  
'''Klíčová slova:''' internet, NSFNET, ARPANET
+
'''Klíčová slova:''' internet, NSF, ARPANET, NSFNET
  
 
'''Synonyma:''' ---  
 
'''Synonyma:''' ---  
Řádek 11: Řádek 11:
 
<blockquote>
 
<blockquote>
 
''podřazené'' - </blockquote>
 
''podřazené'' - </blockquote>
 +
 +
 +
==Definice==
 +
NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe.
 +
 +
Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.[[#Literatura|[4]]]
 +
 +
==Historie==
 +
První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. [[#Literatura|[5]]]
 +
 +
Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). [[#Literatura|[4]]]
 +
 +
Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu.
 +
 +
==Význam==
 +
Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.[[#Literatura|[1]]]
 +
 +
V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.
 +
 +
==Zánik==
 +
V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS).[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
==Zajímavosti==
 +
* Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.[[#Literatura|[4]]]
 +
 +
* V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
* V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.[[#Literatura|[3]]]
 +
 +
* Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.[[#Literatura|[2]]]
 +
 +
* Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.[[#Literatura|[2]]]
 +
 +
* Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).[[#Literatura|[4]]]
 +
 +
==Použitá literatura==
 +
#''Merit Network'' [online]. 2010 [cit. 2011-01-06]. History. Dostupné z WWW: <http://www.merit.edu/about/history/>.
 +
#''SeniorClub'' [online]. 2007 [cit. 2011-01-06]. Historie internetu. Dostupné z WWW: <http://www.seniorclub.cz/internet.htm>.
 +
#''The World's First Book Published on the Web'' [online]. 1996, 2010 [cit. 2011-01-05]. NSFNET -- National Science Foundation Network. Dostupné z WWW: <http://www.livinginternet.com/i/ii_NSFNET.htm>.
 +
#''US NSF - National Science Foundation'' [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2009, 8.1.2009 [cit. 2011-01-05]. The Launch of NSFNET. Dostupné z WWW: <http://www.nsf.gov/about/history/nsf0050/internet/launch.htm>.
 +
#''US NSF - National Science Foundation'' [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2008, 7.10.2008 [cit. 2011-01-05]. NSF and the Birth of the Internet. Dostupné z WWW: <http://nsf.gov/news/special_reports/nsf-net/1980s.jsp>.

Aktuální verze z 20. 2. 2012, 11:48

Autor: Eva Mlynářová

Klíčová slova: internet, NSF, ARPANET, NSFNET

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - síť, internet

podřazené -


Definice

NSFNET byl vytvořen nezávislou vládní organizací NSF (Národní vědecká nadace) v roce 1985. Jednalo se o síť, která propojila výkonné počítače umístěné v počítačových centrech několika univerzit v Americe.

Cílem NSFNET bylo zpřístupnění sítě širší společnosti, neboť k dřívějším sítím byl omezený přístup. Předchozí sítě mohlo využívat jen několik vědců z velkých společností a zároveň byly využívány pouze pro výzkum zbraní. Jako zakladatel je označován Dennis Jennings.[4]

Historie

První kroky k následnému vzniku NSFNETu se odehrávají již od roku 1980. V roce 1984 NSF zahajuje program, jehož cílem je vytvoření výkonných počítačů a jejich poskytnutí vědcům. [5]

Právě díky tomuto programu vznikají počítačová centra (John von Neumannovo Centrum na Princetonské Universitě, Národní centrum pro superpočítačové aplikace na Universitě v Illinois, dále pak v San Diegu, Pittsburghu, aj.). [4]

Následně jsou právě tyto počítače v roce 1985 propojeny a vzniká sít NSFNET, která se stává hlavní součástí páteřní sítě Internetu.

Význam

Účast na projektu NSFNET byla tak velká, že NSF musela začít řešit rozšiřování kapacity této sítě. V roce 1987 získává konsorcium Merit-led (zahrnující společnosti IBM, MCI a strategický fond státu Michigan) od NFS grant v hodnotě 39 milionů dolarů s cílem modernizace a správy NSFNETu.[1]

V červenci 1988 se rychlost zvedá na 1,5 Mb/s a k původním počítačovým centrům se připojují další sítě (BARRNet, zásluhy, MIDnet, NCAR, NorthWestNet, SESQUINET, aj.). Takto modernizovaná sítě propojoval více než 170 další sítí fungujících na protokolu TCP/IP.[3]

Spolupráce byla tedy úspěšná a dále pokračovala, protože provoz sítě se přibližně každých sedm měsíců zdvojnásoboval a tudíž byla údržba nutná.[3]

Toto masivní propojování dalších sítí a nárůst provozu dále pokračoval až vyústil ve vznik moderního Internetu, tak jak ho známe dnes.

Zánik

V 1990 došlo k zániku sítě ARPANET a tudíž veškeré jeho pozůstatky přešly právě pod NSFNET.[3]

Dne 30. dubna 1995, NSFNET byl oficiálně zrušen. NSF udržela pouze hlavní výzkumné sítě pro výzkum a to: Very High Speed Backbone Network Service (vBNS).[3]

Nikdo však nemůže NSFNETu upřít, že v období největšího rozvoje propojoval více než 4 tisíce institucí a spojoval přes 50 tisíc dalších sítí ať už ve Spojených státech nebo i v Kanadě a Evropě.[3]

Zajímavosti

  • Původní přenosová rychlost NSFNETu se pohybovala okolo 56kb/s. V dnešních poměrech působí tato rychlost směšně až nepředstavitelně, avšak v tehdejší době byl NSFNET 25krát rychlejší než jeho předchůdce CSNET.[4]
  • V lednu 1992 provoz na síti NSFNET přesáhl 12 bilionů paketů (1 trilion bytů) za měsíc. V listopadu stejného roku se provoz zdvojnásobil a NSFNET byl připojen do více než 7 500 dalších sítí (třetina z nich byla mimo USA).[3]
  • V prosinci 1992 byla páteř NSFNETu kompletně převedena na jiný typ linky (T3) o rychlosti 44,7 Mb/s. NSFNET byl schopen přenášet 4,5 milionů znaků za sekundu.[3]
  • Roku 1991 vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě největším "viníkem“ za současnou podobu internetu.[2]
  • Pro prohledání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.[2]
  • Koncem roku 1994 měsíční provoz na NSFNETu překročil hranici 17,8 trilionů bytů (čtvrtina celého tehdejšího obsahu Kongresové knihovny).[4]

Použitá literatura

  1. Merit Network [online]. 2010 [cit. 2011-01-06]. History. Dostupné z WWW: <http://www.merit.edu/about/history/>.
  2. SeniorClub [online]. 2007 [cit. 2011-01-06]. Historie internetu. Dostupné z WWW: <http://www.seniorclub.cz/internet.htm>.
  3. The World's First Book Published on the Web [online]. 1996, 2010 [cit. 2011-01-05]. NSFNET -- National Science Foundation Network. Dostupné z WWW: <http://www.livinginternet.com/i/ii_NSFNET.htm>.
  4. US NSF - National Science Foundation [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2009, 8.1.2009 [cit. 2011-01-05]. The Launch of NSFNET. Dostupné z WWW: <http://www.nsf.gov/about/history/nsf0050/internet/launch.htm>.
  5. US NSF - National Science Foundation [online]. The National Science Foundation, Virginia, USA : 2008, 7.10.2008 [cit. 2011-01-05]. NSF and the Birth of the Internet. Dostupné z WWW: <http://nsf.gov/news/special_reports/nsf-net/1980s.jsp>.