Komunitní funkce knihoven

Autor: Věra Bertha Večeřová

Klíčová slova: knihovny – služby knihoven – funkce knihoven – komunitní funkce knihoven – komunitní knihovna

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené – funkce knihoven – služby knihoven

podřazené – ---

Pojem komunita

,,Pojem komunita pochází z latinského slova "communitas", kde znamená lidské společenství, společnost, obec, ale také vlídnost, laskavost i družnost, která se pojí se vzájemným dáváním a přijímáním úsluh. Komunita je slovo, které se v češtině (ale také např. v angličtině) užívá v několika významech - především jako označení skupiny lidí, jejíž život se odehrává na nějakém zeměpisně vymezeném místě, nebo kterou spojuje místo společných aktivit (pracoviště, školy atd.), případně se tímto slovem označuje společenství lidí, které pojí společný zájem, profese, náboženství. U nás se také často používá v souvislosti s etnickými menšinami (např. romská komunita). V souvislosti s místními projekty se ustálil význam, ve kterém se slovo komunita používá i v kontextu s aktivitami knihoven a který lze ve stručnosti vyjádřit asi takto: Komunita je tvořena lidmi, kteří patří k určitému místu (žijí v určité lokalitě, mají společnou tradici apod.) a mají mezi sebou nějaké vztahy - sociální vazby (např. přátelské, příbuzenské nebo vytvořené na základě ekonomické směny, na základě společně konané aktivity apod.). Pro potřeby knihovny, která má zájem působit jako knihovna komunitní, je vhodné teritoriální území vymezit prostorem, který má být dotyčnou knihovnou obsluhován (městská knihovna - město, sídlištní pobočka - sídliště)."[3]

Komunitní knihovna

• Veřejná knihovna, zapojující se aktivně do života místní komunity a napomáhající v jejím rozvoji.
• Kromě služeb registrovaným čtenářům systematicky vytváří podmínky pro ty služby, které naplňují potřeby komunity.
• Dává prostor aktivitám jednotlivých skupin lidí a propojuje je s dalšími skupinami i jednotlivci v rámci rozvoje komunity.
• Společně s dalšími organizacemi rozvíjí kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity vycházející z potřeb komunity.
• Při všech aktivitách dbá na zachování neutrální půdy knihovny, aby mohla být pro všechny i různorodé skupiny přijatelná a důvěryhodná.[1]
• Komunitní knihovna spoluvytváří život lokality, živě spolupracuje s místními organizacemi a institucemi.

• Svými aktivitami podporuje propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli, občany.
• Cílem komunitní knihovny (při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb) je povzbudit místní obyvatele k aktivní účasti na životě své obce, pomoci rozšířit možnosti lidí ovlivnit to, co se s nimi děje, pomoci řešení problémů komunity informační podporou všech zainteresovaných, posilovat vztah lidí k místu, ve kterém žijí, koordinovaně s dalšími organizacemi (a ve spolupráci s nimi) rozvíjet kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity vycházející z potřeb komunity (podpora rozvoje potenciálu místa).[2]

Komunitní aktivity

Komunitní aktivity jsou činnosti knihovny, zaměřující se nejen na registrované uživatele knihovny, oslovují celou komunitu (nebo její část) a vedou k její podpoře. Současně tím posilují postavení knihovny v dané lokalitě. Příležitostně komunitní aktivity různého rozsahu realizuje velká část veřejných knihoven, často jako součást svých PR aktivit - snaží se jimi oslovit své okolí a získat další uživatele svých služeb. Pro mnohé veřejné knihovny není komunitní činnost novinkou - své komunitní role alespoň částečně již dlouho plní.[2]

Pracovní skupina pro komunitní aktivity knihoven. V roce 2003 se v cyklu seminářů nazvaných "Knihovna jako komunitní centrum", pořádaných s finanční podporou Open Society Fund Praha, zástupci devatenácti knihoven ze všech krajů České republiky učili know-how skutečné komunitní knihovny. V současnosti jsou tyto knihovny připraveny pomoci radou, konzultací, některé z nich i metodickou pomocí dalším knihovnám.[4]

Komunitní projekty

Komunitní projekt je konkrétní plán komunitních aktivit a činností s jasným směrováním i cílem - obsahuje soubor technologických postupů i zdrojů, které jsou použity při dosahování stanoveného cíle. Hlavním cílem komunitních projektů je rozvoj určité komunity.[2]

Znaky dobrého komunitního projektu (podle programu CPSI realizovaného Nadací OSF Praha):

• Rozvíjí zaujetí a zájem lidí (jeho idea se rodí v otevřeném procesu, projekt dává příležitost lidem podílet se na veřejných věcech, dělat věci tak, jak je cítí a jak je považují za potřebné, projekt pomáhá proti lhostejnosti, posiluje účastníky projektu).

• Otvírá lidem a skupinám nové rozměry (pomáhá překonávat černobílé vidění problémů, dává lidem příležitost učit se ze svých chyb i od sebe navzájem).

• Posiluje a pomáhá uvést věci do pohybu (odkrývá a využívá existující potenciál komunity, pomáhá formulovat priority zájmu komunity, prvky projektu mohou být znovu použity i v jiných případech).

• Je dobře prezentován a připraven (představuje veřejnosti všechny zúčastněné skupiny, vychází ze znalosti místních partnerů, má realizační plán, který zahrnuje jednotlivé kroky).[2]

Použitá literatura

1. JEŽKOVÁ, Zuzana. Komunitní knihovna : terénní sociální práce. Komunitní role veřejných knihoven [online]. 18.9.2007 [cit. 2010-06-18]. <http://www.smocr.cz/data/fileBank/0d016cd0-fae8-4676-a1b9-471a2b0ccebf.ppt>.
2. Komunitní aktivity. Skip – Komunitní knihovna [online]. 2004 [cit. 2010-06-13]. <http://skip.nkp.cz/akcKom.htm>.
3. Pojem komunita. Skip – Komunitní knihovna [online]. 2004 [cit. 2010-06-13]. <http://skip.nkp.cz/akcKom.htm#poj>.
4. Pracovní skupina pro komunitní aktivity knihoven. Skip – Komunitní knihovna [online]. 2004 [cit. 2010-06-13]. <http://skip.nkp.cz/akcKom.htm#prac>.