Evidence knihoven: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Oprava odkazu na zákon (citace))
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
(probíhá editace)
 
  
 
'''Autor:''' Eva Ogrocká
 
'''Autor:''' Eva Ogrocká
  
'''Klíčová slova:'''
+
'''Klíčová slova:''' evidence, knihovnictví, knihovní zákon
  
'''Synonyma:'''přehled
+
'''Synonyma:''' přehled
  
'''Související pojmy:'''Zákon o jednotné soustavě knihoven, Knihovní zákon 257/2001 Sb.
+
'''Související pojmy:'''
  
 +
*nadřazené: knihovnictví, knihovní zákony, spolupráce knihoven
 +
*podřazené: seznam evidovaných knihoven
 +
 +
 
  
 
== Evidence knihoven ==
 
== Evidence knihoven ==
  
V současné době evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o soupis knihoven všech typů, které se evidovaly a zavázaly se k plnění knihovního zákona. Podle databáze knihoven MKČR je zaevidováno 6110 knihoven. Seznam evidovaných knihoven je dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.<ref name="mkcr">[http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/ www.mkcr.cz]</ref>
+
V současné době evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o soupis knihoven všech typů, které se evidovaly a zavázaly se k plnění knihovního zákona. Podle databáze knihoven MKČR je zaevidováno 6110 knihoven. Seznam evidovaných knihoven je dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.<ref name="mkcr">''Seznam evidovaných knihoven'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.</ref>
  
 +
&nbsp;
  
 
== Historie evidence knihoven ==
 
== Historie evidence knihoven ==
Řádek 21: Řádek 25:
 
Už od konce 19. století stoupaly požadavky společnosti na literaturu i na knihovnické služby. Zároveň možnosti jednotlivých knihoven byly značně omezené. Vznikla proto myšlenka vytvoření celostátní jednotné soustavy knihoven, ve které by mohly knihovny účinně spolupracovat. Tuto myšlenku mělo podpořit vydání Zákona o jednotné soustavě knihoven (2. knihovnický zákon) č. 53/1959 Sb. ze dne 9. 7. 1959.
 
Už od konce 19. století stoupaly požadavky společnosti na literaturu i na knihovnické služby. Zároveň možnosti jednotlivých knihoven byly značně omezené. Vznikla proto myšlenka vytvoření celostátní jednotné soustavy knihoven, ve které by mohly knihovny účinně spolupracovat. Tuto myšlenku mělo podpořit vydání Zákona o jednotné soustavě knihoven (2. knihovnický zákon) č. 53/1959 Sb. ze dne 9. 7. 1959.
  
Jiří Cejpek připomíná také to, že Zákon o veřejných knihovnách obecních a městských z roku 1919 již dávno zastaral, proto bylo potřeba vydat nový knihovnický zákon.<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří: ''Československé knihovnictví, poslání a organizace''. 2. vydání, SPN: Praha, 1967, s.69.</ref>
+
Jak uvedl Jiří Cejpek, bylo potřeba vydat nový knihovnický zákon, protože Zákon o veřejných knihovnách obecních a městských z roku 1919 již dávno zastaral.<ref name="Cejpek">CEJPEK, Jiří: ''Československé knihovnictví, poslání a organizace''. 2. vydání, SPN: Praha, 1967, s.69.</ref>
 
 
V době svého vydání, tedy v 50. letech 20. století, byl Zákon o jednotné soustavě knihoven ojedinělým na světě především díky širokému záběru.
 
  
Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů.
+
Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o [[MVS|meziknihovní výpůjční službě]] a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů.
  
Podle Cejpka je přehled o počtu, typu a umístění knihoven důležitý pro rozvoj knihovnických služeb. Proto knihovní zákon z roku 1959 nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. <ref name="Cejpek2">Tamtéž, s. 71.</ref>
+
Druhý knihovnický zákon nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. <ref name="Cejpek2">Tamtéž, s. 71.</ref>
Mimo jiné vyhláška stanovila zásady meziknihovní výpůjční služby a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům.
 
  
Podle Cejpka knihovnický zákon o povinné evidenci knihoven spolu s vyhláškou MŠK, která obsahuje podrobné pokyny k její realizaci, umožnily "... vypracovat poprvé v historii československého knihovnictví skutečný přehled o stavu a činnosti knihoven v ČSSR."<ref name="Cejpek3">Tamtéž, s. 75.</ref>
+
Mimo jiné vyhláška stanovila zásady [[MVS|meziknihovní výpůjční služby]] a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům.
  
 
Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji''. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě.
 
Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji''. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě.
Řádek 36: Řádek 37:
 
Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven. Huberová však upozorňuje, že ona ''jednotná soustava knihoven'' není zdaleka jednotná, protože velká část odborných, zvláště technických knihoven se k evidenci nepřihlásila.<ref name="Huberova">HUBEROVÁ, Marie: ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. I. část''. KJM: Brno, 1973.</ref>
 
Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven. Huberová však upozorňuje, že ona ''jednotná soustava knihoven'' není zdaleka jednotná, protože velká část odborných, zvláště technických knihoven se k evidenci nepřihlásila.<ref name="Huberova">HUBEROVÁ, Marie: ''Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. I. část''. KJM: Brno, 1973.</ref>
  
==== Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ====
+
== Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ==
  
 
Evidencí knihoven se dále zabývá Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.
 
Evidencí knihoven se dále zabývá Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.
  
Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje knihovní řád dané knihovny.  
+
Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje [[Knihovní_řád|knihovní řád]] dané knihovny.
 +
 
 +
Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a [[Informační_služby|informačním službám]]. (§ 6)<ref name="zakon">''Knihovní zákon 257/2001 Sb.'' [online]. 2001 [cit. 2018-02-19]. Dostupný z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=257/2001&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy>.</ref>
 +
 
 +
Květa Cempírková v příspěvku ''Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb.'' uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy ''rovný přístup'' a ''všem'' zcela jasně definovány.<ref name="Cempírková">CEMPÍRKOVÁ, Květa: </ref>
 +
 
 +
Ministerstvo kultury uvedlo tři hlavní důvody pro registraci do evidence:<ref name="mkcr2">''Informace k evidenci knihoven včetně změn platných od 1. 1. 2008'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.</ref>
 +
 
 +
*evidované knihovny mohou žádat o dotace ze státního rozpočtu
 +
*při [[Revize|revizi knihovních fondů]] mohou evidované knihovny využít výjimky ze zákona o účetnictví (563/1991 Sb.)
 +
*evidované knihovny zastupuje Národní knihovna ČR při jednání s ochrannými autorskými organizacemi a s kolektivními správci [[Autorské_právo|autorských práv]].
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
&nbsp;
  
Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám. (§ 6)<ref name="zakon">Knihovní zákon 257/2001 Sb., dostupný online ke stažení na  [http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=257~2F2001&part=&name=&rpp=15#seznam portálu veřejné správy]</ref>
+
== Použité zdroje ==
Květa Cempírková v příspěvku ''Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb.'' uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy ''rovný přístup'' a ''všem'' zcela jasně definovány.<ref name="Cempírková">CEMPÍRKOVÁ, Květa: "Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb." In: ''Funkce krajských knihoven.'' Sborník příspěvků ze semináře sestavil Jaromír Kubíček, SKČR: Brno, 2002.</ref>
 
  
 
<references />
 
<references />

Aktuální verze z 19. 2. 2018, 10:40

Autor: Eva Ogrocká

Klíčová slova: evidence, knihovnictví, knihovní zákon

Synonyma: přehled

Související pojmy:

  • nadřazené: knihovnictví, knihovní zákony, spolupráce knihoven
  • podřazené: seznam evidovaných knihoven

 

Evidence knihoven

V současné době evidenci knihoven vede Ministerstvo kultury České republiky. Jedná se o soupis knihoven všech typů, které se evidovaly a zavázaly se k plnění knihovního zákona. Podle databáze knihoven MKČR je zaevidováno 6110 knihoven. Seznam evidovaných knihoven je dostupný na internetových stránkách Ministerstva kultury ČR.[1]

 

Historie evidence knihoven

Zákon o jednotné soustavě knihoven

Už od konce 19. století stoupaly požadavky společnosti na literaturu i na knihovnické služby. Zároveň možnosti jednotlivých knihoven byly značně omezené. Vznikla proto myšlenka vytvoření celostátní jednotné soustavy knihoven, ve které by mohly knihovny účinně spolupracovat. Tuto myšlenku mělo podpořit vydání Zákona o jednotné soustavě knihoven (2. knihovnický zákon) č. 53/1959 Sb. ze dne 9. 7. 1959.

Jak uvedl Jiří Cejpek, bylo potřeba vydat nový knihovnický zákon, protože Zákon o veřejných knihovnách obecních a městských z roku 1919 již dávno zastaral.[2]

Některá ustanovení Zákona o jednotné soustavě knihoven rozvedla vyhláška ministerstva školství a kultury ze dne 25. 6. 1963 o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů.

Druhý knihovnický zákon nařídil knihovnám přihlásit se do evidence u okresních výborů, v jejichž obvodu působí. Vyhláška ministerstva z roku 1963 určila konečné datum pro splnění této povinnosti, a to 1. 10. 1963, a stanovila další podrobné pokyny. [3]

Mimo jiné vyhláška stanovila zásady meziknihovní výpůjční služby a zavedla okružní meziknihovní výpůjční službu. Tím byla podpořena spolupráce mezi jednotlivými knihovnami a zvýšena efektivita distribuce knih k uživatelům.

Po deseti letech od evidence knihoven v roce 1963 proběhla kontrola evidence knihoven jednotné soustavy. Výsledky shrnula Marie Huberová ve zprávě Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. Kontrola evidence byla provedena v letech 1972 a 1973. Cílem kontroly bylo získání celkového přehledu o jednotlivých knihovnách, knihovních sítích a jejich soustavě.

Ke kontrole evidence se v Jihomoravském kraji přihlásilo celkem 5770 knihoven. Při porovnání s evidencí z roku 1963 přibylo více než sto knihoven. Huberová však upozorňuje, že ona jednotná soustava knihoven není zdaleka jednotná, protože velká část odborných, zvláště technických knihoven se k evidenci nepřihlásila.[4]

Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb

Evidencí knihoven se dále zabývá Zákon 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb.

Podle § 5 tohoto zákona je evidence knihoven informačním systémem přístupným veřejnosti. Návrh na zápis do evidence podává provozovatel knihovny. Tento návrh musí obsahovat identifikaci osoby provozovatele a jeho firmy, dále adresu, název a druh knihovny, popř. její specializaci. K návrhu se připojuje knihovní řád dané knihovny.

Do evidence je zapsána pouze ta knihovna, která prokáže, že zaručuje rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám. (§ 6)[5]

Květa Cempírková v příspěvku Evidence knihoven podle zákona 257/2001 Sb. uvádí, že toto dokazování rovného přístupu není jednoduché, protože v zákoně nejsou pojmy rovný přístup a všem zcela jasně definovány.[6]

Ministerstvo kultury uvedlo tři hlavní důvody pro registraci do evidence:[7]

  • evidované knihovny mohou žádat o dotace ze státního rozpočtu
  • při revizi knihovních fondů mohou evidované knihovny využít výjimky ze zákona o účetnictví (563/1991 Sb.)
  • evidované knihovny zastupuje Národní knihovna ČR při jednání s ochrannými autorskými organizacemi a s kolektivními správci autorských práv.

 

 

Použité zdroje

  1. Seznam evidovaných knihoven [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.
  2. CEJPEK, Jiří: Československé knihovnictví, poslání a organizace. 2. vydání, SPN: Praha, 1967, s.69.
  3. Tamtéž, s. 71.
  4. HUBEROVÁ, Marie: Výsledky kontroly evidence knihoven jednotné soustavy v Jihomoravském kraji. I. část. KJM: Brno, 1973.
  5. Knihovní zákon 257/2001 Sb. [online]. 2001 [cit. 2018-02-19]. Dostupný z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=257/2001&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy>.
  6. CEMPÍRKOVÁ, Květa:
  7. Informace k evidenci knihoven včetně změn platných od 1. 1. 2008 [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupný z WWW: <http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/evidence-a-adresar-knihoven-evidovanych-ministerstvem-kultury-a-souvisejici-informace-443/>.