Lístkový katalog: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[Soubor:Katalog.JPG|thumb| | + | [[Soubor:Katalog.JPG|thumb|Listkový katalog Semináře dějin umění FF MU používaný v letech 1930-2005<ref>foto vlastní</ref>]] (anglicky ''card catalogue'') obsahuje abecedně nebo systematicky řazené katalogizační záznamy, které jsou zapsány na samostatných katalogizačních lístcích předepsaného formátu.<ref>RESSLER, Miroslav, ed. ''Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV''. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006, s. 75. ISBN 80-7080-599-4 </ref> |
| − | Lístkový katalog patří mezi sekundární | + | Lístkový katalog patří mezi sekundární informační zdroje. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje. Je vytvářen podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání dokumentů. |
| + | |||
| + | '''Související pojmy''': katalog, organizace informací, blokový katalog, listový katalog, svazkový katalog | ||
==Funkce lístkového katalogu== | ==Funkce lístkového katalogu== | ||
| Řádek 7: | Řádek 9: | ||
* lokační funkce - katalogizační záznam informuje o umístění dokumentu a organizaci fondu | * lokační funkce - katalogizační záznam informuje o umístění dokumentu a organizaci fondu | ||
* bibliografická funkce - katalogizační záznam informuje o existenci dokumentu | * bibliografická funkce - katalogizační záznam informuje o existenci dokumentu | ||
| − | * rešeršní funkce - katalogizační záznam umožňuje | + | * rešeršní funkce - katalogizační záznam umožňuje vyhledání dokumentů |
| − | * propagační funkce - katalogizační záznam informuje o nově vydaných dokumentech | + | * propagační funkce - katalogizační záznam informuje o nově vydaných dokumentech |
| − | Lístkové knihovní katalogy se dělí podle typů zpřístupňovaných dokumentů na katalog knih, periodik, speciálních dokumentů | + | Lístkové knihovní katalogy se dělí podle typů zpřístupňovaných dokumentů na katalog knih, periodik, speciálních dokumentů apod.<ref>tamtéž </ref> |
| − | Lístkový katalog umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné. Užíval se od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě. Knihovny s rozsáhlým fondem sice postupně převádějí záznamy do elektronické podoby, ale než se podaří převést všechny záznamy, zveřejňuji na svých webových stránkách alespoň původní podobu katalogizačního záznamu.<ref>BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, s. 4.</ref> | + | Lístkový katalog umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné. Užíval se od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě. Knihovny s rozsáhlým fondem sice postupně převádějí záznamy do elektronické podoby, ale než se podaří převést všechny záznamy, zveřejňuji na svých webových stránkách alespoň původní podobu katalogizačního záznamu.<ref>BUŘILOVÁ, Marcela. ''Identifikační popis'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, s. 4. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf]</ref> |
==Druhy lístkových katalogů== | ==Druhy lístkových katalogů== | ||
| Řádek 23: | Řádek 25: | ||
V rámci jednoho katalogu je umožněn přistup k jednomu dokumentu pouze z velmi omezeného počtu selekčních údajů (tj. záhlaví a odkazů). Proto muselo být budováno více lístkových katalogů.<ref>tamtéž, s. 3.</ref> | V rámci jednoho katalogu je umožněn přistup k jednomu dokumentu pouze z velmi omezeného počtu selekčních údajů (tj. záhlaví a odkazů). Proto muselo být budováno více lístkových katalogů.<ref>tamtéž, s. 3.</ref> | ||
| − | Pro tradiční lístkové katalogy bylo potřeba několik | + | Pro tradiční lístkové katalogy bylo potřeba několik kopií katalogizačních záznamů pro všechny druhy katalogů, a to nejen jmenné, ale i věcné nebo názvové. Záznam se totiž zařazoval do několika katalogů (generální, dílčí, čtenářský), v rámci jmenného katalogu na několik míst (v případě díla dvou nebo tři autorů) a do věcných katalogů také na několik míst, protože obsah dokumentu je obvykle vyjádřen několika třídníky MDT a několika předmětovými hesly. Průměrný počet kopií se pohyboval kolem 10 lístků na jeden dokument.<ref>tamtéž, s. 85. </ref> |
==Formát katalogizačního lístku== | ==Formát katalogizačního lístku== | ||
| − | Velikost katalogizačních lístků se v jednotlivých zemích lišila, proto je v roce 1898 schválen mezinárodní formát velikosti 125 x 75 mm. V Čechách se začal tento formát používat od roku 1909 v Knihovně obchodní komory v Praze, Knihovně Národního shromáždění | + | Velikost katalogizačních lístků se v jednotlivých zemích lišila, proto je v roce 1898 schválen mezinárodní formát velikosti 125 x 75 mm. V Čechách se začal tento formát používat od roku 1909 v Knihovně obchodní komory v Praze, Knihovně Národního shromáždění a v Národní knihovně.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 467. </ref> |
==Historie karetních záznamů== | ==Historie karetních záznamů== | ||
| − | [[Soubor: | + | [[Soubor:Karta.jpg|thumb|Karta se záznamem knihy z roku 1624 <ref>NIX, Larry T. ''Library History Buff Blog: promoting the appreciation, enjoyment, and preservation of our library heritage'' [online]. June 5, 2011 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html]</ref>]] |
| − | Poprvé byl formát katalogizačních záznamů použit v období Velké francouzské revoluce, kdy se dokumenty zaznamenávaly na hrací karty. V roce 1789 francouzská revoluční vláda zabavila veškerý církevní majetek včetně knihovních fondů. Tyto zabavené knihy tvořily základ veřejných knihoven. Důvody pro použití hracích karet k evidenci knih je možné vidět v nedostatku papíru v období revoluce nebo v odolnosti pevného karetního papíru. Další možností je snadná a rychlá dostupnost. Byly nalezeny i hrací karty, které zároveň sloužily jako oddací a úmrtní listy. Nejednotnost bibliografických záznamů na kartách vedla v roce 1791 k vytvoření francouzského katalogizačního | + | Poprvé byl formát katalogizačních záznamů použit v období Velké francouzské revoluce, kdy se dokumenty zaznamenávaly na hrací karty. V roce 1789 francouzská revoluční vláda zabavila veškerý církevní majetek včetně knihovních fondů. Tyto zabavené knihy tvořily základ veřejných knihoven. Důvody pro použití hracích karet k evidenci knih je možné vidět v nedostatku papíru v období revoluce nebo v odolnosti pevného karetního papíru. Další možností je snadná a rychlá dostupnost. Byly nalezeny i hrací karty, které zároveň sloužily jako oddací a úmrtní listy. Nejednotnost bibliografických záznamů na kartách vedla v roce 1791 k vytvoření francouzského katalogizačního zákoníku.<ref>tamtéž </ref> |
| − | [[Soubor: | + | [[Soubor:Karty.jpg|thumb|Ručně psaný a strojopisný katalogizační lístek <ref>foto vlastní</ref>]] |
| − | V knize Československé knihovnictví se uvádí, že lístky pro katalogy zavádí teoreticky teprve | + | V knize Československé knihovnictví se uvádí, že lístky pro katalogy zavádí teoreticky teprve roku 1790 knihovník knížecí knihovny Thurn-Taxiské v Řezně Albrecht Christoph Kayser (1756-1811). Původní lístkové katalogy byly buď psané, nebo tištěné. Tištěné katalogy jsou daleko mladší a počínají se vyskytovat až v druhé polovici 19. století.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 465.</ref> |
| − | Dále je používání kartiček k vytvoření přehledných záznamů připisováno vynálezci a přírodovědci Carlu Linnemu, který je znám jako „otec moderní taxonomie“. Díky své práci na kategorizaci druhů si vytvořil systém k organizování dat, který by mohl být snadno rozšířen měněn. „Lístkový katalog tak, jak jej známe, se objevil v 19. století. Melvil Dewey standardizoval indexové lístky používané v knihovních katalozích v 70. letech 19. století. Na konci 90. let 19. století byly vynalezeny edge-notched cards, které umožňovaly snadno třídit data pomocí nástroje jehlovitého tvaru. Ty pak byly opuštěny až v 80. letech 20. století a nahrazeny počítačovými databázemi.“<ref>Kartotéka. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15].</ref> | + | Dále je používání kartiček k vytvoření přehledných záznamů připisováno vynálezci a přírodovědci Carlu Linnemu, který je znám jako „otec moderní taxonomie“. Díky své práci na kategorizaci druhů si vytvořil systém k organizování dat, který by mohl být snadno rozšířen a měněn. „Lístkový katalog tak, jak jej známe, se objevil v 19. století. Melvil Dewey standardizoval indexové lístky používané v knihovních katalozích v 70. letech 19. století. Na konci 90. let 19. století byly vynalezeny edge-notched cards, které umožňovaly snadno třídit data pomocí nástroje jehlovitého tvaru. Ty pak byly opuštěny až v 80. letech 20. století a nahrazeny počítačovými databázemi.“<ref>Kartotéka. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka]</ref> |
==Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925== | ==Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925== | ||
| − | 1. Všechny záznamy pro katalogy se pořizují přímo z popisovaných | + | 1. Všechny záznamy pro katalogy se pořizují přímo z popisovaných knih. |
2. Lístky katalogu jsou vždy úplně stejně veliké. Ať se jedná o jakýkoli katalog, papír, jehož se užije, budiž trvanlivý, nejlépe papír dřevaprostý nebo i ruční. | 2. Lístky katalogu jsou vždy úplně stejně veliké. Ať se jedná o jakýkoli katalog, papír, jehož se užije, budiž trvanlivý, nejlépe papír dřevaprostý nebo i ruční. | ||
| Řádek 43: | Řádek 45: | ||
3. Píše-li se katalog ručně, budiž psán vždy co možno nejkrasopisněji. V severní Americe mají pro katalogy předepsáno zvláštní krásné a jasné písmo. V Itálii v státních knihovnách jest zakázáno v katalozích škrábati nebo psané kyselinou ničiti. Nutné opravy se dějí červeným inkoustem a to tak, aby se mohlo poznati, co bylo dříve napsáno. | 3. Píše-li se katalog ručně, budiž psán vždy co možno nejkrasopisněji. V severní Americe mají pro katalogy předepsáno zvláštní krásné a jasné písmo. V Itálii v státních knihovnách jest zakázáno v katalozích škrábati nebo psané kyselinou ničiti. Nutné opravy se dějí červeným inkoustem a to tak, aby se mohlo poznati, co bylo dříve napsáno. | ||
| − | 4. Inkoustu nutno užívati co nejlepšího. Musí to býti inkoust dobré jakosti, neměnící za desetiletí barvy, a inkoust, který zraku neuniká. Vyklepávají-li se záznamy katalogu psacím strojem, nutno užívati pásky, které zaručují stejnost a trvanlivost písma na desetiletí. Psaní katalogů tužkou, třebas i inkoustovou, jest zásadně | + | 4. Inkoustu nutno užívati co nejlepšího. Musí to býti inkoust dobré jakosti, neměnící za desetiletí barvy, a inkoust, který zraku neuniká. Vyklepávají-li se záznamy katalogu psacím strojem, nutno užívati pásky, které zaručují stejnost a trvanlivost písma na desetiletí. Psaní katalogů tužkou, třebas i inkoustovou, jest zásadně vyloučeno. |
| − | 5. Katalogy formy lístkové popisují se jen na přední straně. Vyžaduje-li popsání spisu několik lístků, očíslujeme je v levém rohu dole.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. Praha: Československý kompas, 1925, s. 466-467.</ref> | + | 5. Katalogy formy lístkové popisují se jen na přední straně. Vyžaduje-li popsání spisu několik lístků, očíslujeme je v levém rohu dole.<ref>TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925, s. 466-467.</ref> |
==Citace a poznámky== | ==Citace a poznámky== | ||
| Řádek 52: | Řádek 54: | ||
==Použité zdroje== | ==Použité zdroje== | ||
| − | + | BUŘILOVÁ, Marcela. ''Identifikační popis'' [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, 93 s. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf] | |
| + | |||
| + | Kartotéka. In: ''Wikipedie: otevřená encyklopedie'' [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka] | ||
| + | |||
| + | NIX, Larry T. ''Library History Buff Blog: promoting the appreciation, enjoyment, and preservation of our library heritage'' [online]. June 5, 2011 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: [http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html] | ||
| + | |||
| + | RESSLER, Miroslav, ed. ''Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV''. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006. 161 s. ISBN 80-7080-599-4. | ||
| + | |||
| + | TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. ''Československé knihovnictví''. Praha: Československý kompas, 1925. x, 612 s. | ||
Aktuální verze z 16. 5. 2015, 09:30
(anglicky card catalogue) obsahuje abecedně nebo systematicky řazené katalogizační záznamy, které jsou zapsány na samostatných katalogizačních lístcích předepsaného formátu.[2]
Lístkový katalog patří mezi sekundární informační zdroje. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje. Je vytvářen podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání dokumentů.
Související pojmy: katalog, organizace informací, blokový katalog, listový katalog, svazkový katalog
Funkce lístkového katalogu
K základním funkcím katalogu patří:
- lokační funkce - katalogizační záznam informuje o umístění dokumentu a organizaci fondu
- bibliografická funkce - katalogizační záznam informuje o existenci dokumentu
- rešeršní funkce - katalogizační záznam umožňuje vyhledání dokumentů
- propagační funkce - katalogizační záznam informuje o nově vydaných dokumentech
Lístkové knihovní katalogy se dělí podle typů zpřístupňovaných dokumentů na katalog knih, periodik, speciálních dokumentů apod.[3]
Lístkový katalog umožňuje vřazovat nové záznamy a vyřazovat nepotřebné. Užíval se od konce 18. stol. do konce 20. stol. V současné době přetrvává v knihovnách obvykle jen pro starší část fondu nebo v naskenované formě. Knihovny s rozsáhlým fondem sice postupně převádějí záznamy do elektronické podoby, ale než se podaří převést všechny záznamy, zveřejňuji na svých webových stránkách alespoň původní podobu katalogizačního záznamu.[4]
Druhy lístkových katalogů
Každý katalog byl vybudován tak, aby umožňoval uživatelům vyhledat záznam konkrétního dokumentu podle určitých hledisek. Lístkový katalog umožňoval přístup k dokumentům jen z několika předem určených formálních nebo věcných charakteristik. Tomu odpovídají různé druhy nejčastěji abecedně řazených katalogů:
- jmenný
- názvový
- systematický
- předmětový
V rámci jednoho katalogu je umožněn přistup k jednomu dokumentu pouze z velmi omezeného počtu selekčních údajů (tj. záhlaví a odkazů). Proto muselo být budováno více lístkových katalogů.[5]
Pro tradiční lístkové katalogy bylo potřeba několik kopií katalogizačních záznamů pro všechny druhy katalogů, a to nejen jmenné, ale i věcné nebo názvové. Záznam se totiž zařazoval do několika katalogů (generální, dílčí, čtenářský), v rámci jmenného katalogu na několik míst (v případě díla dvou nebo tři autorů) a do věcných katalogů také na několik míst, protože obsah dokumentu je obvykle vyjádřen několika třídníky MDT a několika předmětovými hesly. Průměrný počet kopií se pohyboval kolem 10 lístků na jeden dokument.[6]
Formát katalogizačního lístku
Velikost katalogizačních lístků se v jednotlivých zemích lišila, proto je v roce 1898 schválen mezinárodní formát velikosti 125 x 75 mm. V Čechách se začal tento formát používat od roku 1909 v Knihovně obchodní komory v Praze, Knihovně Národního shromáždění a v Národní knihovně.[7]
Historie karetních záznamů
Poprvé byl formát katalogizačních záznamů použit v období Velké francouzské revoluce, kdy se dokumenty zaznamenávaly na hrací karty. V roce 1789 francouzská revoluční vláda zabavila veškerý církevní majetek včetně knihovních fondů. Tyto zabavené knihy tvořily základ veřejných knihoven. Důvody pro použití hracích karet k evidenci knih je možné vidět v nedostatku papíru v období revoluce nebo v odolnosti pevného karetního papíru. Další možností je snadná a rychlá dostupnost. Byly nalezeny i hrací karty, které zároveň sloužily jako oddací a úmrtní listy. Nejednotnost bibliografických záznamů na kartách vedla v roce 1791 k vytvoření francouzského katalogizačního zákoníku.[9]
V knize Československé knihovnictví se uvádí, že lístky pro katalogy zavádí teoreticky teprve roku 1790 knihovník knížecí knihovny Thurn-Taxiské v Řezně Albrecht Christoph Kayser (1756-1811). Původní lístkové katalogy byly buď psané, nebo tištěné. Tištěné katalogy jsou daleko mladší a počínají se vyskytovat až v druhé polovici 19. století.[11] Dále je používání kartiček k vytvoření přehledných záznamů připisováno vynálezci a přírodovědci Carlu Linnemu, který je znám jako „otec moderní taxonomie“. Díky své práci na kategorizaci druhů si vytvořil systém k organizování dat, který by mohl být snadno rozšířen a měněn. „Lístkový katalog tak, jak jej známe, se objevil v 19. století. Melvil Dewey standardizoval indexové lístky používané v knihovních katalozích v 70. letech 19. století. Na konci 90. let 19. století byly vynalezeny edge-notched cards, které umožňovaly snadno třídit data pomocí nástroje jehlovitého tvaru. Ty pak byly opuštěny až v 80. letech 20. století a nahrazeny počítačovými databázemi.“[12]
Ukázka pravidel sestavování katalogů z roku 1925
1. Všechny záznamy pro katalogy se pořizují přímo z popisovaných knih.
2. Lístky katalogu jsou vždy úplně stejně veliké. Ať se jedná o jakýkoli katalog, papír, jehož se užije, budiž trvanlivý, nejlépe papír dřevaprostý nebo i ruční.
3. Píše-li se katalog ručně, budiž psán vždy co možno nejkrasopisněji. V severní Americe mají pro katalogy předepsáno zvláštní krásné a jasné písmo. V Itálii v státních knihovnách jest zakázáno v katalozích škrábati nebo psané kyselinou ničiti. Nutné opravy se dějí červeným inkoustem a to tak, aby se mohlo poznati, co bylo dříve napsáno.
4. Inkoustu nutno užívati co nejlepšího. Musí to býti inkoust dobré jakosti, neměnící za desetiletí barvy, a inkoust, který zraku neuniká. Vyklepávají-li se záznamy katalogu psacím strojem, nutno užívati pásky, které zaručují stejnost a trvanlivost písma na desetiletí. Psaní katalogů tužkou, třebas i inkoustovou, jest zásadně vyloučeno.
5. Katalogy formy lístkové popisují se jen na přední straně. Vyžaduje-li popsání spisu několik lístků, očíslujeme je v levém rohu dole.[13]
Citace a poznámky
- ↑ foto vlastní
- ↑ RESSLER, Miroslav, ed. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006, s. 75. ISBN 80-7080-599-4
- ↑ tamtéž
- ↑ BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, s. 4. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf
- ↑ tamtéž, s. 3.
- ↑ tamtéž, s. 85.
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. Praha: Československý kompas, 1925, s. 467.
- ↑ NIX, Larry T. Library History Buff Blog: promoting the appreciation, enjoyment, and preservation of our library heritage [online]. June 5, 2011 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html
- ↑ tamtéž
- ↑ foto vlastní
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. Praha: Československý kompas, 1925, s. 465.
- ↑ Kartotéka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka
- ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. Praha: Československý kompas, 1925, s. 466-467.
Použité zdroje
BUŘILOVÁ, Marcela. Identifikační popis [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008, 93 s. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/idp.pdf
Kartotéka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Praha: Wikimedia Česká republika, 2001, 28. 6. 2013 v 11.36 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kartot%C3%A9ka
NIX, Larry T. Library History Buff Blog: promoting the appreciation, enjoyment, and preservation of our library heritage [online]. June 5, 2011 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://libraryhistorybuff.blogspot.cz/2011/03/first-catalog-cards.html
RESSLER, Miroslav, ed. Informační věda a knihovnictví: výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví: výběr z hesel v databázi TDKIV. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická, 2006. 161 s. ISBN 80-7080-599-4.
TOBOLKA, Zdeněk Václav a BRADÁČ, Ludvík. Československé knihovnictví. Praha: Československý kompas, 1925. x, 612 s.
