Persona: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Petr Zapletal | '''Autor:''' Petr Zapletal | ||
| − | '''Klíčová slova:''' | + | '''Klíčová slova:''' persona, maska |
'''Synonyma:''' osobnost | '''Synonyma:''' osobnost | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
''nadřazené'' - archetyp </blockquote> | ''nadřazené'' - archetyp </blockquote> | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''podřazené'' - stín | + | ''podřazené'' - stín </blockquote> |
== <br/>Charakteristika<br/> == | == <br/>Charakteristika<br/> == | ||
| − | Slovo persona pochází z latinského jazyka a | + | Slovo persona pochází z latinského jazyka a původní význam je maska. Často je však bráno jako synonymu ke slovu osobnost. A právě na tomto vztahu definoval švýcarský lékař, psychoterapeut a zakladatel [[analytické psychologie|analytická psychologie]] [[Carl Gustav Jung]] (1875-1961) svoji slavnou teorii. Podle Junga je Persona ''„komplikonavý systém vztahů mezi inviduálním vědomím a společností, případně jakási maska, která má na jedné straně dělat na ostatní lidi určitý dojem a na druhé straně zakrýt pravou povahu jedince."''<ref>JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, 94. ISBN 80-85880-18-0.</ref>Tuto definici zachytil C. G. Jung ve svém dílé Vědomí a přenos. Definice je postavena na Jungově struktuře osobnosti. Ta se skládá z vědomé části našeho já - z Ega, bytostného Já, osobního nevědomí a pro nás nejdůležitějšího kolektivního nevědomí.<ref>HOLMANOVÁ. Persony: C. G. Jung: " Per-sony - pružný most mezi naším já a světem [online]. České Buďějovice, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tdivcj/downloadPraceContent_adipIdno_13866. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Věra Vejsová.</ref> To obsahuje všechny zkušenosti našich minulých generací a to Jung označuje jako tzv. '''''[[archetyp]]'''''. Což je ''„nevědomý obsah , který se uvědoměním a vnímáním mění, a to ve smyslu toho kterého individuálního vědomí, v němž se objevuje."'' <ref>JUNG, Carl Gustav. Archetypy a nevědomí. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997, s. 100. ISBN 8085880113.</ref>A právě jedním z archetypů je '''''persona''''', která nám buduje představy o své vlastní osobnosti. Proto zde Jung použil latinský význam slova - maska. Inspiroval se v antickém divadle, kde herci měli masku, aby bylo možné poznat, jakou roli hrají.<ref>RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-31]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Hroch.</ref> Tudíž persona nám vytváří jakýsi náhled našeho vědomí, se kterým se prezentujeme před společností, ale plně nevykresluje naše pravé a inviduální rysy povahy. Dá se tedy říct, že skrze masku - personu, se člověk může skrývat či hrát před společností na něco úplně jiného, než ve skutečnosti je. |
| − | == <br/> Invidualismus | + | == <br/> Invidualismus vs. individuace a cesta k odhalení pravého já <br/> == |
Tyto dva pojmy souvisí dle Junga s '''''personou''''' v tom, jak můžeme najít cestu ke svému pravému já. Invidualismus Jung popisuje jako ''„úmyslné vyzdvihování a zdůrazňování domnělé svéráznosti v protikladu ke kolektivním zřetelům."''<ref>JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, 70. ISBN 80-85880-18-0.</ref> Oproti individuace, ta s kolektivním vědomím nijak nebojuje. Pravou cestou k nalezení svého já podle Junga tedy není [[invidualismus]], ale [[individuace]]. Ta se dá označit jako proces, kdy se člověk dobrovolně a chtěně stává sebou samým a tudíž žádná maska - persona by mu v tom neměla zabránit a měl by se jí bez problémů plně odprostit. ''„V takovém případě je postupně možné (a nutné) „odložit štít, sejmout masku a pohlédnout sami sobě do tváře."''<ref>RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Hroch</ref> Odměnou by nám za to všechno mělo být nahlédnutí do pravého já a do naší pravé individuality. Tím vyloučíme jakékoliv domněnky a obavy o tom, že jsme splynuli s naší '''''personou''''' a plně se od ní odprostíme a rozpustíme ji. Pokud dosáhneme tohoto bodu, tak se nám otevře cesta k odvrácené straně našeho já. To nazval Jung '''''stínem'''''. ''„Převážnou část stínu tvoří vytěsněné tužby a necivilizované pudy, morálně méněcenné motivy, dětinské fantazie a nejrůznější resentimenty, tedy záležitosti, na které člověk rozhodně není nijak pyšný."''<ref>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2005, s. 147. ISBN 8085880393.</ref> Stín tedy můžeme chápat jako to nejhorší v nás. Je to jakýsi pradávný dotek přírody, pudovosti a živočišnosti. Avšak ne vždy je tomu tak. Vše závisí na daném jedinci a o jeho sugestivním názoru na tyto potlačované věci. Při podrobnějším zkoumání můžeme najít i pozitivní stránky stínu. | Tyto dva pojmy souvisí dle Junga s '''''personou''''' v tom, jak můžeme najít cestu ke svému pravému já. Invidualismus Jung popisuje jako ''„úmyslné vyzdvihování a zdůrazňování domnělé svéráznosti v protikladu ke kolektivním zřetelům."''<ref>JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, 70. ISBN 80-85880-18-0.</ref> Oproti individuace, ta s kolektivním vědomím nijak nebojuje. Pravou cestou k nalezení svého já podle Junga tedy není [[invidualismus]], ale [[individuace]]. Ta se dá označit jako proces, kdy se člověk dobrovolně a chtěně stává sebou samým a tudíž žádná maska - persona by mu v tom neměla zabránit a měl by se jí bez problémů plně odprostit. ''„V takovém případě je postupně možné (a nutné) „odložit štít, sejmout masku a pohlédnout sami sobě do tváře."''<ref>RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Hroch</ref> Odměnou by nám za to všechno mělo být nahlédnutí do pravého já a do naší pravé individuality. Tím vyloučíme jakékoliv domněnky a obavy o tom, že jsme splynuli s naší '''''personou''''' a plně se od ní odprostíme a rozpustíme ji. Pokud dosáhneme tohoto bodu, tak se nám otevře cesta k odvrácené straně našeho já. To nazval Jung '''''stínem'''''. ''„Převážnou část stínu tvoří vytěsněné tužby a necivilizované pudy, morálně méněcenné motivy, dětinské fantazie a nejrůznější resentimenty, tedy záležitosti, na které člověk rozhodně není nijak pyšný."''<ref>Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2005, s. 147. ISBN 8085880393.</ref> Stín tedy můžeme chápat jako to nejhorší v nás. Je to jakýsi pradávný dotek přírody, pudovosti a živočišnosti. Avšak ne vždy je tomu tak. Vše závisí na daném jedinci a o jeho sugestivním názoru na tyto potlačované věci. Při podrobnějším zkoumání můžeme najít i pozitivní stránky stínu. | ||
Aktuální verze z 31. 1. 2015, 03:49
Autor: Petr Zapletal
Klíčová slova: persona, maska
Synonyma: osobnost
Související pojmy: anima, anime
nadřazené - archetyp
podřazené - stín
Charakteristika
Slovo persona pochází z latinského jazyka a původní význam je maska. Často je však bráno jako synonymu ke slovu osobnost. A právě na tomto vztahu definoval švýcarský lékař, psychoterapeut a zakladatel analytická psychologie Carl Gustav Jung (1875-1961) svoji slavnou teorii. Podle Junga je Persona „komplikonavý systém vztahů mezi inviduálním vědomím a společností, případně jakási maska, která má na jedné straně dělat na ostatní lidi určitý dojem a na druhé straně zakrýt pravou povahu jedince."[1]Tuto definici zachytil C. G. Jung ve svém dílé Vědomí a přenos. Definice je postavena na Jungově struktuře osobnosti. Ta se skládá z vědomé části našeho já - z Ega, bytostného Já, osobního nevědomí a pro nás nejdůležitějšího kolektivního nevědomí.[2] To obsahuje všechny zkušenosti našich minulých generací a to Jung označuje jako tzv. archetyp. Což je „nevědomý obsah , který se uvědoměním a vnímáním mění, a to ve smyslu toho kterého individuálního vědomí, v němž se objevuje." [3]A právě jedním z archetypů je persona, která nám buduje představy o své vlastní osobnosti. Proto zde Jung použil latinský význam slova - maska. Inspiroval se v antickém divadle, kde herci měli masku, aby bylo možné poznat, jakou roli hrají.[4] Tudíž persona nám vytváří jakýsi náhled našeho vědomí, se kterým se prezentujeme před společností, ale plně nevykresluje naše pravé a inviduální rysy povahy. Dá se tedy říct, že skrze masku - personu, se člověk může skrývat či hrát před společností na něco úplně jiného, než ve skutečnosti je.
Invidualismus vs. individuace a cesta k odhalení pravého já
Tyto dva pojmy souvisí dle Junga s personou v tom, jak můžeme najít cestu ke svému pravému já. Invidualismus Jung popisuje jako „úmyslné vyzdvihování a zdůrazňování domnělé svéráznosti v protikladu ke kolektivním zřetelům."[5] Oproti individuace, ta s kolektivním vědomím nijak nebojuje. Pravou cestou k nalezení svého já podle Junga tedy není invidualismus, ale individuace. Ta se dá označit jako proces, kdy se člověk dobrovolně a chtěně stává sebou samým a tudíž žádná maska - persona by mu v tom neměla zabránit a měl by se jí bez problémů plně odprostit. „V takovém případě je postupně možné (a nutné) „odložit štít, sejmout masku a pohlédnout sami sobě do tváře."[6] Odměnou by nám za to všechno mělo být nahlédnutí do pravého já a do naší pravé individuality. Tím vyloučíme jakékoliv domněnky a obavy o tom, že jsme splynuli s naší personou a plně se od ní odprostíme a rozpustíme ji. Pokud dosáhneme tohoto bodu, tak se nám otevře cesta k odvrácené straně našeho já. To nazval Jung stínem. „Převážnou část stínu tvoří vytěsněné tužby a necivilizované pudy, morálně méněcenné motivy, dětinské fantazie a nejrůznější resentimenty, tedy záležitosti, na které člověk rozhodně není nijak pyšný."[7] Stín tedy můžeme chápat jako to nejhorší v nás. Je to jakýsi pradávný dotek přírody, pudovosti a živočišnosti. Avšak ne vždy je tomu tak. Vše závisí na daném jedinci a o jeho sugestivním názoru na tyto potlačované věci. Při podrobnějším zkoumání můžeme najít i pozitivní stránky stínu.
Poznámky
- ↑ JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, 94. ISBN 80-85880-18-0.
- ↑ HOLMANOVÁ. Persony: C. G. Jung: " Per-sony - pružný most mezi naším já a světem [online]. České Buďějovice, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tdivcj/downloadPraceContent_adipIdno_13866. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Věra Vejsová.
- ↑ JUNG, Carl Gustav. Archetypy a nevědomí. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997, s. 100. ISBN 8085880113.
- ↑ RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-31]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Hroch.
- ↑ JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, 70. ISBN 80-85880-18-0.
- ↑ RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Hroch
- ↑ Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2005, s. 147. ISBN 8085880393.
Použitá literatura
- HOLMANOVÁ. Persony: C. G. Jung: " Per-sony - pružný most mezi naším já a světem [online]. České Buďějovice, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: https://theses.cz/id/tdivcj/downloadPraceContent_adipIdno_13866. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Věra Vejsová.
- RAFAILOV, Boris. Filosofické aspekty v díle C. G. Junga [online]. Brno, 2008 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/195324/ff_d/kompletni_DISERTACE.pdf. Disertační práce.
- JUNG, Carl Gustav. Osobnost a přenos: výbor z díla III. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1998, ISBN 80-85880-18-0.
- JUNG, Carl Gustav. Archetypy a nevědomí. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1997, ISBN 8085880113.
- Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 2005, ISBN 8085880393
