Zajímavé projekty

autor: Kateřina Hanušová

Centrální portál knihoven

Charakteristika

Vytvoření Centrálního portálu knihoven (dále jen CPK) je jeden z klíčových bodů Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2015. Úplné zprovoznění a zapojení do toho projektu všech knihoven, které budou projevovat zájem, se plánuje na rok 2020. Idea, na které tento projekt stojí, a cíl, kterého by měl projekt dosáhnout, je vytvoření takového portálu, který uživateli umožní získat informace kdykoli, odkudkoli a v jakékoli formě-tj. v tištěné nebo digitální. 

Cíle projektu

„Jedním z cílů CPK je dosáhnout toho, aby uživatel kterékoliv knihovny – velké, malé či specializované – mohl využívat všechny služby a zdroje, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Podmínkou pro splnění tohoto cíle je, aby si knihovny vzájemně uznávaly své registrované uživatele a pro některé specifické služby sdílely jejich identifikační údaje. Jedním z možných řešení je využití systému Moje ID pro sdílení uživatelských identit, které je provozováno společností CZ.NIC.“CPK by měl dále umožnit vrácení knih v jakékoli zapojené knihovně, možnost on-line plateb za poskytnuté knihovnické služby, v informační části této webové stránky se vyskytuje soupis služeb a aktivit knihoven.
Další přínos projektu je spatřován v rozvoji knihoven. V dnešní době je v ČR okolo 6000 knihoven, jejichž úroveň služeb je však značně nevyrovnaná a právě to se bude snažit minimalizovat CPK. Obecně platí, že větší kvalitu služeb mají knihovny ve velkých městech a obyvatelům menších měst jsou tudíž nedostupné. CPK by měl tuto vzdálenostní bariéru odstranit a umožnit i lidem žijících v malých městech služby kvalitní. Nelze však o projektu mluvit jako o souboru služeb pro knihovny a obyvatele pouze v menších městech, měl by sloužit všem knihovnám a jejím uživatelům.

Očekávání knihoven a uživatelů

V roce 2013 proběhla analýza a specifikace funkcí a služeb, které by CPK měl poskytovat knihovnám i uživatelům.
Zjištěné poznatky:

• Výrazná většina knihoven a uživatelů oceňuje přínos a užitek CPK. Největší přínos je spatřován pro oblast studia, výzkumu a odborné práce.
• Třetina uživatelů se domnívá, že jim CPK nic zvláštního nepřinese. Jedná se zejména to ty, kteří využívají knihovny pro svůj volný čas a zábavu.
• Oboustranně se předpokládá největší zájem o zdroje a dokumenty v češtině, ale výrazná část uživatelů má zájem nebo bude preferovat zahraniční zdroj.
• Jeden z nejvýraznějších přínosů je spatřován v oblasti integrace a zpřístupnění zahraničních specializovaných zdrojů.
• Nadpoloviční většina uživatelů má zájem o dodávání dokumentů ve fyzické i elektronické formě. Za tyto služby jsou ochotni platit maximálně 50,- Kč za transakci.
• Ochota knihoven poskytovat služby dodávání dokumentů uživatelům z jiných knihoven je značně diferencovaná podle typu knihovny.
• Obecně je preferováno jednoduché vyhledávání, které umožňují běžné internetové vyhledávače, ale portál musí nabídnout i možnosti sofistikovaného vyhledávání.
• Zájem využívat CPK pomocí různých mobilních zařízení není příliš velký, ale v budoucnu bude význam těchto zařízení výrazně narůstat.
• Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
• Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.

BiblioEduca

Charakteristika

Projekt BiblioEduca vzešel ze vzájemné spolupráce neziskové organizace KTP (Společnost pro kvalifikaci na trhu práce) a KISKu (Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně) a byl odstartován na počátku roku 2013.

Cíle projektu

Hlavním bodem projektu je vytvoření vzdělávacího programu pro knihovníky knihoven Jihomoravského kraje, což zajistí konkurenceschopnost knihoven na další léta. „Vzdělávání totiž bylo a je přirozenou doménou knihoven. To, co je dnes potřeba změnit, je forma, jakou vzdělávání probíhá.“ Požadavky na knihovny se stále zvyšují, proto je nutné neomezovat činnost knihoven jen na půjčování knih, ale vnímat knihovny jako centra vzdělávací a kulturní. Cílem je poskytnout knihovnám ucelený vzdělávací program pro dospělou veřejnost. „Ačkoliv již mnohé knihovny vlastní vzdělávací aktivity realizují a většina z nich ve svých koncepcích o posílení vzdělávací pozice usiluje, teprve systémové proškolení pracovníků a vytvoření vzdělávací strategie šité na míru jejich potřebám umožní knihovnám plně realizovat slibný potenciál vzdělávacích institucí.“

Semináře pro zapojené knihovny

Knihovnický personál absolvuje sedm seminářů, jejichž témata byla vybírána podle vzdělávacích programů ČR a Evropské komise.

• Modul 1 – Definice a implementace strategie dalšího vzdělávání v knihovnách
• Modul 2 – Výuka finanční gramotnosti pro dospělé
• Modul 3 – Výuka mediální a internetové gramotnosti pro dospělé
• Modul 4 – Rozvoj cizojazyčných dovedností
• Modul 5 – Rozvoj multikulturního povědomí
• Modul 6 – Začlenění pozitivní psychologie a koučování do vzdělávání dospělých
• Modul 7 – Rozvoj mezigeneračního učení

„Seminářů se průběžně účastní 30 knihovníků z 22 knihoven Jihomoravského kraje.“ Každý z těchto seminářů probíhá vždy na půdě jiné knihovny, které jsou do projektu zapojeny. To pomáhá k předávání zkušeností knihovníků mezi sebou a ke sdílení svých poznatků. Vedle workshopů se tým KTP vydává několikrát do konkrétní knihovny, kde rozšiřuje vědomosti knihovníků a společně se je snaží aplikovat do praxe tak, aby byly vhodné pro daný region.

Po ukončení projektu

„Na podzim roku 2014 se bude konat závěrečná konference, jak pro knihovníky, tak pro realizační tým včetně všech lektorů a konzultantů. Při té příležitosti proběhne předání osvědčení o absolvování vzdělávacího programu BiblioEduca úspěšným absolventům.“Knihovny získají metodické a studijní brožury, kde budou veškeré texty ke všem proběhnutým modulům, kontaktní listy na vzdělavatele na konkrétní téma, vzory právních dokumentů pro propojení institucí v daném regionu atd.. Součástí tohoto projektu je i vytvoření online databáze, kde budou k nalezení veškeré záznamy vytvořené během projektu, především pak z workshopů. Po ukončení projektu bude tento vzdělávací program zařazen do nabídky kurzů pro knihovníky JMK. Kurz bude otevírán jednou ročně pro 10 účastníků a potrvá 10 měsíců. Za kurz budou muset knihovny zaplatit poplatek.

Noc s Andersenem 

Charakteristika

Noc s Andersenem je jeden z mnoha projektů, které si pokládají za úkol podporu dětského čtenářství. Způsob, kterým toho chtějí dosáhnout, je shromáždit dětské publikum na půdu knihovny, školy či dětských domovů a předčítat jim nejen Andersenovy pohádky. Jak tvrdí psycholog dr. Václav Mertin- jít dětem příkladem a ukázat jim, jak velké dobrodružství může čtení být, je nejlepší způsob, jak přimět děti knihy milovat, či je alespoň přesvědčit o tom, že čtení není žádná věda a že literatura je běžná součást života a naší kultury.

Proměna projektu

Prvopočátky

Poprvé tato akce proběhla v roce 2000 v uherskohradišťské knihovně a to 2. dubna, v den, kdy se narodil Hans Christian Andersen a který je zároveň označen v kalendáři jako Mezinárodní den dětské knihy. Do knihovny v Uherském Hradišti dorazilo na 20 malých čtenářů, kteří byli plni očekávání, co tato kouzelná noc plná pohádek přinese. Jejich očekávání bylo naplněno, akce sklidila veliký úspěch a zájem o zapojení do této akce projevily další knihovny po celé republice.

Projekt se rozvíjí

Rok poté Mezinárodní den dětské knihy v podobě Noci s Andersenem společně oslavilo 40 knihoven. Tomuto masivnímu rozšíření pomohl především Klub dětských knihoven (KDK) a propagace na internetu. Další zásluhu měla i Národní knihovna ČR, v čele s Mgr. Zlatou Houškovou, a ČVUT, které společně vytvořili elektronickou konferenci "Andersen", kde spolu mohou zapojené instituce komunikovat.
V roce 2002 se počet zapojených knihoven a jiných institucí zvýšil na 72. V tento rok si akce přibírá ještě jeden cíl - vrátit měsíci březen zpátky status měsíc knihy. O tomto projektu se začalo psát i v odborných časopisech jako je Ikaros a Čtenář, což taktéž zvýšilo pupularitu a věhlas této akce.
V roce 2003 již lze mluvit o mezinárodní akci. Spalo se ve 151 městech na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Polska a počet zúčastněných dětí přesáhl 4000. Z akce, která původně tkvěla v předčítání Andersenových textů, se začal formovat projekt, který přesahuje tento prvotní plán. Jednotlivé knihovny, domovy dětí a jiné instituce si vytvářejí svůj program pro své čtenáře. Od předčítání pohádek současnými spisovateli, přes lampionové průvody až po výpravu za pokladem. V tomto roce akce dostává finanční podporu i od Ministerstva kultury ČR, díky níž může vzniknout logo nebo třeba pamětní samolepky pro děti.
Každý rok vyhlašuje Klub dětských knihoven téma, kterého se jednotlivé knihovny drží. Často jím bývá spisovatel, jehož výročí narození se slaví v daný rok. Této úcty se již dostalo K. H. Máchovi či Františku Hrubínovi.
Každým rokem počet účastníků narůstá a zapojují se do něho další instituce i země světa. Ve statistice z roku 2014 se lze dočíst, že „Noci s Andersenem se zúčastnilo 81.559 dětí a dospělých celkem v 1397 místech naší planety, v 16 zemích světa.” Projekt už tedy dosáhl daleko dál, než se organizátoři domnívali, což s sebou přináší další podstatné prvky dnešní Noci s Andersenem. Projekt dnes spojuje děti postižené s dětmi nehandicapovanými, děti s vírou i bez, děti ze sociálně slabých rodin, děti bez rozdílu pleti, spojuje ale i svět dospělých se světem dětí, na jejichž propojení se často zapomíná.

Použité zdroje

STOKLASOVÁ, Bohdana, Petr ŽABIČKA, Martin LHOTÁK, Iva BUREŠOVÁ, Karolína KOŠŤÁLOVÁ, Pavlína LONSKÁ, Jaroslav MEIXNER a Ondřej ČERNÝ. Projektový záměr: verze 3.docx [online]. 2014-24-04 [cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/

RICHTER, Vít. Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven

RICHTER, Vít. V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-26-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven

STRNADOVÁ, Alžběta a Michaela NAVRÁTILOVÁ. Projekt BiblioEduca [online]. 2014-03-20 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/projekt-biblioeduca

O projektu [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.biblioeduca.cz/cs/o-projektu

BiblioEduca_Shrnutí [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: https://docs.google.com/file/d/0B8R89A5srFRuUUNEQVdlam1LY0U/edit?pli=1

Noc s Andersenem 2014 / Night with Andersen 2014 (.odt) [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/ke-stazeni.html

O projektu[online]. [cit. 2014-27-10]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/o-projektu.html