Selekční údaje

Autor:  Martin Svinka, UČO: 408397

Klíčová slova: MARC 21, katalogizace, selekční údaje, knihovny

Synonyma:  ---

Související pojmy: Záhlaví

nadřazené: Katalogizace

podřazené: Jmenné selekční údaje, Věcné selekční údaje, Věcná katalogizace, Jmenná katalogizace

Charakteristika 

Selekční údaje jsou jedna ze tří složek bibliografického záznamu (těmi dalšími jsou popisné údaje a obsahové charakteristiky), sloužící k třídění a vyhledávání záznamů.

Předepsaným pramenem popisu pro selekční údaje jsou hlavní pramen, výrazně uvedené údaje v popisné jednotce a obsah popisované jednotky. Pokud údaje v dokumentu nejsou jednoznačné, je možno též použít i zdroj mimo popisovanou jednotku.

Selekční údaje se dělí na jmenné a věcné. 

Jmenné selekční údaje

Související článek: Jmenná katalogizace

Jmenné selekční údaje informují o formální stránce dokumentu. Dělí se na: 

Personální záhlaví

Vytváří se ze jména hlavního autora, tj. ten, který má hlavní podíl odpovědnosti na daném díle.

Hlavní personální záhlaví se vytváří, pokud má dílo jasně vyznačeného individuálního autora.

Pokud se jedná o dílo více autorů s tím, že jeden z nich má vyznačenou hlavní zodpovědnost, píše se tento do hlavního záhlaví. Zbývající autoři se poté uvedou do vedlejšího záhlaví.

Jestliže je hlavní odpovědnost přisouzena dvěma či třem autorům, uvádí se do hlavního personálního záhlaví první jmenovaný a pro ostatní autory bud vytvořeno vedlejší personální záhlaví.

Pro personální záhlaví se v MARC 21 používají pole 100 (hlavní záhlaví), 700 a 800 (vedlejší záhlaví).

Korporátní záhlaví

Korporátní záhlaví se vytváří, je-li autorem díla korporace, tzn. skupina osob spojená pod jedno jméno a vystupující jako celek (firmy, instituce, konference, náboženské organizace, státy apod.)

Hlavní korporátní záhlaví se vytváří pro příslušnou korporaci v případě, že jde o díla administrativního charakteru, zabývající se korporací samotnou, o právnické, náboženské nebo vládní dokumenty, zaznamenávající kolektivní myšlení korporace, o zprávy o kolektivních aktivitách (např. sborníky z konferencí – konference spadají mezi korporace), nebo o díla, která jsou výsledkem společné aktivity skupin interpretů.

Pro korporátní záhlaví se v MARC 21 užívá polí 110, 111 (hlavní), 710, 711, 810, 811 (vedlejší).

Názvové záhlaví

Užívá se, pokud není autor znám, autorů je víc, než tři a jejich dílo nepochází od korporace, jde o sborník různých osob nebo korporací, posvátnou knihu některého náboženství apod.

Pro tvorbu hlavního názvového záhlaví se v MARC 21 používají pole k zápisu názvových informací, především pole 245. Pokud má první indikátor tohoto pole hodnotu 0, znamená to že se vedlejší záhlaví nevytváří a pole 245 je užito jako hlavního. Pro tvorbu záhlaví z unifikovaného názvu se užívá polí 130 (hlavní), 730 a 830 (vedlejší). 

Věcné selekční údaje

Související článek: Věcná katalogizace

Věcné selekční údaje informují o obsahové stránce dokumentu. Dělí se na předmětové a systematické. Mezi nejužívanější selekční jazyky patří předmětová hesla, v Evropě je nejužívanějším selekčním jazykem Mezinárodní desetinné třídění (MDT).

Konspekt: Metoda Konspektu umožňuje soubornou charakteristiku fondu knihovny či skupiny knihoven bez podrobných bibliografických informací. Poskytuje jednotný přehled o fondech a umožňuje jejich porovnávání.

V MARC 21 se pro věcné selekční údaje užívají pole 072 (Konspekt), 080 (MDT), 600, 610, 611,630, 648, 650, 651 (předmětová hesla, vyjadřující věcné téma) a 655 (forma nebo žánr). 

Předmětové 

Jedná se o předmětové podání informací, jehož výstupem jsou předmětová hesla, deskriptory a předmětová hesla. Předmětový selekční jazyk (např. LCSH) využívá přirozený jazyk a snaží se co nejpřesněji vystihnout obsah dokumentu pomocí řízeného tezauru.

Systematické 

Jedná se o systematické podání informací podle klasifikačního systému. Výstupem jsou znaky vědních oborů (viz MDT). Systematické selekční jazyky jsou formalizované a vytváří hierarchický systém kategorií.

Použité zdroje

• STODOLA, Jiří. Selekční údaje. In: STODOLA, Jiří. KKNIH ÚČL, Filizofická fakulta, Masarykova univerzita. Sémantické aspekty katalogizace: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/js14/katalogizace/web/pages/12-selekcni-udaje.html
• . 9. Bibliografický záznam jako věc. In: Sémantické aspekty katalogizace: Skripta předmětu VIKBB37 [online]. 2011 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://vikbb37.blogspot.cz/2011/11/9-bibliograficky-zaznam-jako-vec.html
• HÁLOVÁ, Nikola. Věcná katalogizace. In: WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/V%C4%9Bcn%C3%A1_katalogizace
• CHLUPOVÁ, Zuzana. Jmenná katalogizace. In: WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Jmenn%C3%A1_katalogizace
• HOŠÁKOVÁ, Radka. Bibliografický záznam. In: WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. 2014 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Bibliografick%C3%BD_z%C3%A1znam
• Základní pojmy. In: JMENNÝ POPIS MONOGRAFIÍ: Výukový program pro studenty oboru Vědecké informace a knihovnictví FF MU [online]. [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/~vencova/pojmy.html
• LICHTENBERGOVÁ, Edita. Metoda Konspektu. In: Národní fondy NK [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://konspekt.nkp.cz/konspekt.phtml