Vizualizace dat: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
 
'''Klíčová slova:''' [[data]], vizualizace, [[grafika]]
 
'''Klíčová slova:''' [[data]], vizualizace, [[grafika]]
  
'''Související pojmy:''' [[graf]], pc
+
'''Související pojmy:''' [[graf]], analýza
 
 
  
 +
<blockquote>
 +
''nadřazené'' - metadata, [[data]]  </blockquote>
 +
<blockquote>
 +
''podřazené'' - [[graf]], malované rodokmeny, kartografické mapy</blockquote>
  
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
''„Vizualizace je proces zkoumání dat a informací po jejich převedení do grafické podoby. Jejím cílem je pochopení zkoumaných jevů a vniknutí do problému. Proto o vizualizaci mluvíme též jako o vizuální analýze dat."''<ref>Pojem vizualizace. ČVUT - geologie [online]. 2006 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://geo3.fsv.cvut.cz/~soukup/dip/krejny/2_pojem_vizualizace.htm
+
''„Vizualizace je proces zkoumání dat a informací po jejich převedení do grafické podoby. Jejím cílem je pochopení zkoumaných jevů a vniknutí do problému. Proto o vizualizaci mluvíme též jako o vizuální analýze dat."''<ref>Pojem vizualizace. In: ''ČVUT - geologie'' [online]. 2006 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://geo3.fsv.cvut.cz/~soukup/dip/krejny/2_pojem_vizualizace.htm
</ref> Díky grafickému výstupu dat můžeme mnohem efektivněji pracovat s velkým množstvím nepřehledných údajů v tabulkách. Základním grafickým výstupem dat je [[graf]]. Může se jednat o jakékoliv podoby grafů jak koláčové, či sloupcové, tak spojnicové či zcela odlišné. Výhodou vizualice je lepší porozumění datům, které zpracovávame. "Vizualizaci dat je možné dobře využít také proto, že lidská psychika dokáže vytěžit mnohem více informací z vnímaných tvarů nebo barev než při čtení textu nebo při přelétnutí tabulky. A když je navíc grafika interaktivní, může uživatel lépe vystopovat nové souvislosti."<ref>ČERNÝ, Michal. Vizualizace dat: Jak odhalit utajené souvislosti. In: VTM E15 [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/vizualizace-dat-jak-odhalit-utajene-souvislosti
+
</ref> Díky grafickému výstupu dat můžeme mnohem efektivněji pracovat s velkým množstvím nepřehledných údajů v tabulkách. Základním grafickým výstupem dat je [[graf]]. Může se jednat o jakékoliv podoby grafů jak koláčové, či sloupcové, tak spojnicové či zcela odlišné. Výhodou vizualice je lepší porozumění datům, které zpracovávame. "Vizualizaci dat je možné dobře využít také proto, že lidská psychika dokáže vytěžit mnohem více [[informace|informací]] z vnímaných tvarů nebo barev než při čtení textu nebo při přelétnutí tabulky. A když je navíc grafika interaktivní, může uživatel lépe vystopovat nové souvislosti."<ref>ČERNÝ, Michal. Vizualizace dat: Jak odhalit utajené souvislosti. In: ''VTM E15'' [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/vizualizace-dat-jak-odhalit-utajene-souvislosti
 
</ref>
 
</ref>
  
 
==Historie==
 
==Historie==
Vizualizace dat rozhodně není novým vynálezem posledního století. Historicky nelze stanovit první záznam grafického znázornění, protože do této kapitoly spadají jak staré malované rodokmeny, tak kartografické mapy. Za jedny z nejstarších grafických záznamů dat se považuje [[tématická kartografie]](mapy doplněné daty). Další možností zpracování dat je tzv.: [[Statistická grafika]], (graf popisující statistické udáje), která se začala objevovat v 17. století, ale k jejímu rozvoji došlo až v 18. století. Ze začátku se nejvíce používají pro politicko-ekonomickou tématiku. V 19. století se rozšiřovala i do ostatních oborů. Například díky francouzským stavebním inženýrům se začala využívat grafická vyzobrazení i ve stavebnictví, nebo také se začala uplaťnovat pro potřeby katastrálních záznamů pozemku. <ref>SAXL, Ivan a Lucie ILUCOVÁ. HISTORIE GRAFICKÉHO ZOBRAZOVÁNÍ STATISTICKÝCH DAT. In: ROBUST 2004. Praha: JČMF, 2004, 363 - 386. ISBN 80-7015-972-3. Dostupné z: http://www.statspol.cz/robust/2004_robust2004.pdf</ref> Dnes je tato metoda světově rozšířená a zasahuje do takřka každého oboru pracující s daty a to hlavně díky vynálezu počítače, který nesmírně rozšířil možnosti pracováním v digitálním prostředí. Mezi historicky nejvýznamější vizualizace dat se řadí například: Rozdíly v odhadech zeměpisné délky od Michaela Florent van Langrena v roce 1644, Časová osa od autora Jacques Barbeu-Dubourg roku 1753, První choropleth (kartogram) Charlese Dupina r. 1826, nebo  Napoleonův pochod na Rusko a zpět zpracovanou Charles Joseph Minardem v roce 1869, kterou Edward Tufte označil za: "Pravděpodobně nejlepší statistickou grafiku, jaká kdy byla nakreslená".
+
Vizualizace dat rozhodně není novým vynálezem posledního století. Historicky nelze stanovit první záznam grafického znázornění, protože do této kapitoly spadají jak staré malované rodokmeny, tak kartografické mapy a mnoho dalších. Za jedny z nejstarších grafických záznamů dat se považuje [[tématická kartografie]] (mapy doplněné daty). Další možností zpracování dat je tzv.: [[Statistická grafika]], (graf popisující statistické udáje), která se začala objevovat v 17. století, ale k jejímu rozvoji došlo až v 18. století. Ze začátku se nejvíce používají pro politicko-ekonomickou tématiku. V 19. století se rozšiřovala i do ostatních oborů. Například díky francouzským stavebním inženýrům se začala využívat grafická vyzobrazení i ve stavebnictví, nebo se také začala uplaťnovat pro potřeby katastrálních záznamů. <ref>SAXL, Ivan a Lucie ILUCOVÁ. Historie grafického zobrazování staistických dat. In: ''ROBUST 2004.'' Praha: JČMF, 2004, 363 - 386. ISBN 80-7015-972-3. Dostupné z: http://www.statspol.cz/robust/2004_robust2004.pdf</ref> Dnes je tato metoda světově rozšířená a zasahuje do takřka každého oboru pracující s daty a to hlavně díky vynálezu počítače, který nesmírně rozšířil možnosti pracováním v digitálním prostředí. Mezi historicky nejvýznamější vizualizace dat se řadí například: Rozdíly v odhadech zeměpisné délky od Michaela Florent van Langrena v roce 1644, Časová osa od autora Jacques Barbeu-Dubourg roku 1753, První choropleth (kartogram) Charlese Dupina r. 1826, nebo  Napoleonův pochod na Rusko a zpět zpracovanou Charles Joseph Minardem v roce 1869, kterou Edward Tufte označil za: "Pravděpodobně nejlepší statistickou grafiku, jaká kdy byla nakreslená".
<ref>Historie vizualizace dat. Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: www.slideshare.net/tomasmarek/historie-33916198</ref>
+
<ref>Historie vizualizace dat. In: ''Slideshare'' [online]. 2014 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/tomasmarek/historie-33916198</ref>
 
 
==Rozdělení==
 
V současné době je trh roztříštěný na několik mobilních platforem (''„kombinace hardwarového a softwarového prostředí pro tablety, smartphony a jiná přenosná zařízení,"''<ref>Encyplodeia. In: <i>PC Magazine</i> [online]. © 1981 - 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/47144/mobile-platform
 
</ref> zjednodušeně operační systém, který používá váš telefon). Mezi ty nejpoužívanější patří například Apple [[iOS]], Google  [[Android]] a Microsoft Windows Phone.  Díky těmto platformám dělíme mobilní aplikace na nativní a webové.
 
 
 
''„Takzvané nativní aplikace jsou vyvinuty specificky pro danou platformu a nainstalovány v zařízení podobně, jako jsou nainstalovány aplikace ve stolním počítači."'' <ref>CASTLEDINE, Earle, Myles EFTOS a Max WHEELER. <i>Vytváříme mobilní web a aplikace</i>. Brno: Computer Press, 2013, s. 23. ISBN 978-80-251-3763-5.
 
</ref> Mohou využívat hardwarových dispozic telefonu ([[GPS]], fotoaparát, kalendář, kontakty) a díky snadné optimalizaci jsou rychlé, spolehlivé a více šetří baterii zařízení.
 
 
 
''„Webové aplikace jsou přístupné prostřednictvím internetového připojení a prohlížeče zařízení – jedná se v podstatě o weby, které nabízejí funkcionalitu aplikací."'' <ref>CASTLEDINE, Earle, Myles EFTOS a Max WHEELER. <i>Vytváříme mobilní web a aplikace</i>. Brno: Computer Press, 2013, s. 24. ISBN 978-80-251-3763-5.
 
</ref> Webová aplikace tedy funguje napříč všemi platformami. Je uložená na [[server]]u, kde zároveň probíhají i veškeré výpočty a proto musí být uživatel při jejím používání online.
 
  
V současné době se mezi vývojáři vede diskuze, který druh mobilních aplikací vyvíjet. Kvalitní nativní aplikace si díky častému stahování a umístění v předních příčkách vyhledávačů online obchodů dokáže udělat jinak nezaplatitelnou reklamu (výhoda pro vývojáře) a prozatím stále nabízí více funkcí a kvalitnější user interface (výhoda pro uživatele). Je ji ale potřeba pro každou platformu vyvíjet zvlášť. Díky novým technologiím ([[HTML5]]) se proto na trhu objevuje stále více aplikací webových.
+
==Tvorba vizualizací dat==
 +
Základní programy, které se používají k tvorbě vizualizací dat jsou [[MS EXCEL]] a [[OO Calc]]. Přestože se jedná o nejpoužívanější programy pro tvorbu vizualizací, jsou to tabulkové procesory, které mají vizualizaci pouze dat jako jednu z doplňujících možností při práci s daty. Dnes se vizualizace dat převážně používá pro prezentování grafů ve firmách, medií, školství a dalších subjektech, proto stačí pro základní potřeby tyto kancelářské balíky. Programy zaměřené přímo na vizuální analýzu dat jsou například [[QtiPlot]], nebo [[SciDAVis]]. QtiPlot je program ideálně vytvořený pro tento účel. Krom mnoha dalších variant grafů navíc, je narozdíl od omezujícího excelu při práci s daty intuitivnější a dovoluje uživateli větší možnosti manipulace s daty. Program SciDAVis je jednoduší varianta QtiPlot, vytvořená pro začínající uživatele.<ref>ČERNÝ, Michal. Jak vyrobit dobrý graf – nástroje na analýzu a vizualizaci dat zdarma. In: ''DSL'' [online]. 2010 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/1852-jak-vyrobit-dobry-graf-8211-nastroje-na-analyzu-a-vizualizaci-dat-zdarma</ref>
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
Řádek 33: Řádek 27:
 
==Použitá literatura==
 
==Použitá literatura==
  
* CASTLEDINE, Earle, Myles EFTOS a Max WHEELER. <i>Vytváříme mobilní web a aplikace</i>. Brno: Computer Press, 2013. ISBN 978-80-251-3763-5.
+
* CAIRO, Alberto. ''The functional art: an introduction to information graphics and visualization.'' 363 pages. ISBN 03-218-3473-9. Dostupné z: http://axpdf.iqtrueform.com/book/978-0321834737
* Encyplodeia. In: <i>PC Magazine</i> [online]. © 1981 - 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.pcmag.com/encyclopedia/term/47144/mobile-platform
+
* Pojem vizualizace. In: ''ČVUT - geologie'' [online]. 2006 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://geo3.fsv.cvut.cz/~soukup/dip/krejny/2_pojem_vizualizace.htm
* History of Nokia part 2: Snake. In: <i>Converzations by Nokia</i> [online]. 20.1.2009 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://conversations.nokia.com/2009/01/20/history-of-nokia-part-2-snake/
+
* ČERNÝ, Michal. Vizualizace dat: Jak odhalit utajené souvislosti. In: ''VTM E15'' [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/vizualizace-dat-jak-odhalit-utajene-souvislosti
* KAHNEY, Leander. <i>Jak myslí Steve Jobs</i>. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2794-0.  
+
* SAXL, Ivan a Lucie ILUCOVÁ. Historie grafického zobrazování staistických dat. In: ''ROBUST 2004''. Praha: JČMF, 2004, 363 - 386. ISBN 80-7015-972-3. Dostupné z: http://www.statspol.cz/robust/2004_robust2004.pdf
* Mobile App Industry to Reach Record Revenue in 2013. In: <i>New Relic</i> [online]. 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://blog.newrelic.com/2013/04/01/mobile-apps-industry-to-reach-record-revenue-in-2013/
+
* Historie vizualizace dat. In: ''Slideshare'' [online]. 2014 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/tomasmarek/historie-33916198
* Mobile application (Mobile App). In: <i>Technopedia: Where IT and Business meet</i> [online]. © 2010 - 2013 [cit. 2013-06-16]. Dostupné z: http://www.techopedia.com/definition/2953/mobile-application-mobile-app
+
* ČERNÝ, Michal. Jak vyrobit dobrý graf – nástroje na analýzu a vizualizaci dat zdarma. In: ''DSL'' [online]. 2010 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/1852-jak-vyrobit-dobry-graf-8211-nastroje-na-analyzu-a-vizualizaci-dat-zdarma
* VÁVRŮ, Jiří. <i>IPhone: vývoj aplikací</i>. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4457-5.
 
  
  
 
[[Kategorie:Export]]
 
[[Kategorie:Export]]

Aktuální verze z 11. 1. 2015, 10:34

Autor: Martin Töpfer

Klíčová slova: data, vizualizace, grafika

Související pojmy: graf, analýza

nadřazené - metadata, data

podřazené - graf, malované rodokmeny, kartografické mapy

Charakteristika

„Vizualizace je proces zkoumání dat a informací po jejich převedení do grafické podoby. Jejím cílem je pochopení zkoumaných jevů a vniknutí do problému. Proto o vizualizaci mluvíme též jako o vizuální analýze dat."[1] Díky grafickému výstupu dat můžeme mnohem efektivněji pracovat s velkým množstvím nepřehledných údajů v tabulkách. Základním grafickým výstupem dat je graf. Může se jednat o jakékoliv podoby grafů jak koláčové, či sloupcové, tak spojnicové či zcela odlišné. Výhodou vizualice je lepší porozumění datům, které zpracovávame. "Vizualizaci dat je možné dobře využít také proto, že lidská psychika dokáže vytěžit mnohem více informací z vnímaných tvarů nebo barev než při čtení textu nebo při přelétnutí tabulky. A když je navíc grafika interaktivní, může uživatel lépe vystopovat nové souvislosti."[2]

Historie

Vizualizace dat rozhodně není novým vynálezem posledního století. Historicky nelze stanovit první záznam grafického znázornění, protože do této kapitoly spadají jak staré malované rodokmeny, tak kartografické mapy a mnoho dalších. Za jedny z nejstarších grafických záznamů dat se považuje tématická kartografie (mapy doplněné daty). Další možností zpracování dat je tzv.: Statistická grafika, (graf popisující statistické udáje), která se začala objevovat v 17. století, ale k jejímu rozvoji došlo až v 18. století. Ze začátku se nejvíce používají pro politicko-ekonomickou tématiku. V 19. století se rozšiřovala i do ostatních oborů. Například díky francouzským stavebním inženýrům se začala využívat grafická vyzobrazení i ve stavebnictví, nebo se také začala uplaťnovat pro potřeby katastrálních záznamů. [3] Dnes je tato metoda světově rozšířená a zasahuje do takřka každého oboru pracující s daty a to hlavně díky vynálezu počítače, který nesmírně rozšířil možnosti pracováním v digitálním prostředí. Mezi historicky nejvýznamější vizualizace dat se řadí například: Rozdíly v odhadech zeměpisné délky od Michaela Florent van Langrena v roce 1644, Časová osa od autora Jacques Barbeu-Dubourg roku 1753, První choropleth (kartogram) Charlese Dupina r. 1826, nebo Napoleonův pochod na Rusko a zpět zpracovanou Charles Joseph Minardem v roce 1869, kterou Edward Tufte označil za: "Pravděpodobně nejlepší statistickou grafiku, jaká kdy byla nakreslená". [4]

Tvorba vizualizací dat

Základní programy, které se používají k tvorbě vizualizací dat jsou MS EXCEL a OO Calc. Přestože se jedná o nejpoužívanější programy pro tvorbu vizualizací, jsou to tabulkové procesory, které mají vizualizaci pouze dat jako jednu z doplňujících možností při práci s daty. Dnes se vizualizace dat převážně používá pro prezentování grafů ve firmách, medií, školství a dalších subjektech, proto stačí pro základní potřeby tyto kancelářské balíky. Programy zaměřené přímo na vizuální analýzu dat jsou například QtiPlot, nebo SciDAVis. QtiPlot je program ideálně vytvořený pro tento účel. Krom mnoha dalších variant grafů navíc, je narozdíl od omezujícího excelu při práci s daty intuitivnější a dovoluje uživateli větší možnosti manipulace s daty. Program SciDAVis je jednoduší varianta QtiPlot, vytvořená pro začínající uživatele.[5]

Poznámky

  1. Pojem vizualizace. In: ČVUT - geologie [online]. 2006 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://geo3.fsv.cvut.cz/~soukup/dip/krejny/2_pojem_vizualizace.htm
  2. ČERNÝ, Michal. Vizualizace dat: Jak odhalit utajené souvislosti. In: VTM E15 [online]. 2012 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/vizualizace-dat-jak-odhalit-utajene-souvislosti
  3. SAXL, Ivan a Lucie ILUCOVÁ. Historie grafického zobrazování staistických dat. In: ROBUST 2004. Praha: JČMF, 2004, 363 - 386. ISBN 80-7015-972-3. Dostupné z: http://www.statspol.cz/robust/2004_robust2004.pdf
  4. Historie vizualizace dat. In: Slideshare [online]. 2014 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/tomasmarek/historie-33916198
  5. ČERNÝ, Michal. Jak vyrobit dobrý graf – nástroje na analýzu a vizualizaci dat zdarma. In: DSL [online]. 2010 [cit. 2014-12-25]. Dostupné z: http://www.dsl.cz/clanek/1852-jak-vyrobit-dobry-graf-8211-nastroje-na-analyzu-a-vizualizaci-dat-zdarma

Použitá literatura