Kartografické materiály

Autor: Radek Bábík (--77549 3. 12. 2014, 11:49 (CET))

Klíčová slova: kartografie, knihovna, katalogizace

Související pojmy: Nadřazené – netextové dokumenty, multimediální nosiče

Podřazené – mapa, atlas, globus

Kartografický dokument

Kartografický dokument je dokument, který znázorňuje zemský povrch či povrch jiného vesmírného tělesa, jeho část nebo jeho vlastnosti ve vzájemných prostorových souvislostech a je opatřen měřítkem.

Lze sem zařadit dvou- i třírozměrné mapy, atlasy, glóby, plány, letecké a družicové snímky apod.

Kartografické dokumenty v knihovnách

Mapa - je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.

Atlas - je soubor map spojených účelem, tématikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo.

Plán - je generalizovaný obraz velkého měřítka, zanedbávající zakřivení Země.

Globus - je v kartografii obvykle otáčivý model naší planety (terestrický glóbus), Měsíce nebo i jiné planety. Může však také představovat pohled na hvězdnou oblohu jako na kouli viděnou zvenčí (nebeský glóbus).

Letecký snímek - snímek zemského povrchu, získaný z kamery, umístěné na letadle. Zachycuje reálný stav zemského povrchu v daný okamžik.

Družicový snímek - snímek, pořízený radiometrem, umístěným na družici, která obíhá Zemi po určité dráze. Obvykle takový snímek bývá multispektrální, tzn., nezachycuje pouze viditelné spektrum

Katalogizace kartografických dokumentů

Při katalogizaci se daný kartografický dokument popisuje a organizuje v širším kontextu katalogizačního systému.

Hlavní pramen popisu

Každý dokument má pramen, ze kterého se čerpá, při jeho popisu. U tištěných atlasů je to (podobně jako u knihy) titulní strana. U ostatních dokumentů to může být sama kartografická jednotka (např. samostatná mapa). Pramenem popisu může být také obal kartografické jednotky (krabice, pouzdro), rám nebo např. stojan globusu.

Pokud informace není k dispozici v hlavním prameni, lze ji převzít z doprovodných materiálů (leták, brožura).

Oblasti popisných údajů kartografického dokumentu

Při katalogizaci kartografického dokumentu se podle standardu AACR2 vyplňuje 8 oblastí údajů.

1. Oblast názvu a odpovědnosti

• vychází z hlavního pramene

• „Hlavní název [obecné označení dokumentu]”

• zapisuje se v jazyce dokumentu,

• plný název bez zkratek;

• je-li měřítko součástí názvu, rovněž se zapisuje

• není-li název k dispozici ani v doprovodném dokumentu, vytváří se umělý název, zohledňující znázorněnou zeměpisnou oblast (zapisuje se do hranatých závorek)

• často uváděna specifikace kartografického dokumentu (automapa, turistická mapa, …), doporučují se vždy uvádět

• zapisují se osoby výrazně uvedené na dokumentu, odpovědné za „ intelektuální a umělecký obsah (autor mapy, vedoucí kartograf, fotograf či autor doprovodných textů)

• Příklady:

  Hodonín [kartografický dokument]: městský plán 1:15000: s informacemi o residenčních službách/ vydal a zpracoval SHOCart;

  [Map of Manhattan][kartografický dokument]

2. Oblast údajů o vydání

• vychází z hlavního pramene a doprovodného tištěného materiálu

• zapisuje se tak, jak je uvedeno v dokumentu, lze použít i zkratky (vyd., ed., éd., izd.)

• římské a slovně vyjádřené číslice se přepisují na arabské číslice, jejich zápis respektuje jazyk dokumentu

• Příklady

  1. vyd.;  Aktualizované vyd.;  3rd ed.

3. Oblast specifických údajů

• vychází z hlavního pramene a doprovodného tištěného materiálu

• obsahuje údaje o kartografickém zobrazení, použitém měřítku, souřadnicovém systému atd.

• měřítko - povinný údaj; vždy se uvazuje slovem „Měřítko“; uvádí se formou symbolického zlomku 1:xxxxx

• Příklady:

  Měřítko 1:20000 - nepoužívají se cizojazyčné ekvivalenty

  Měřítko [ca 1:20000] - Měřítko odhadnuto z grafického měřítka, číselné neuvedeno

  Měřítka různá - více hlavních map s různými měřítky

  Měřítko 1:20000-1:30000 - kolísající měřítko se známými krajními hodnotami

  Měřítko se mění - kolísající měřítko s neznámými krajními hodnotami

  Měřítko neuvedeno - měřítko nelze určit žádným způsobem

4. Oblast nakladatelských údajů

• vychází z hlavního pramene a doprovodného tištěného materiálu

• „místo vydání : jméno nakladatele, datum vydání“

• je-li nakladatelů či míst vydání více, oddělují se středníky

• neuvedené místo vydání se uvádí v hranatých závorkách, [S. l.] = Sine loco

• neuvedené jméno nakladatele [s. n.]= sine nomine

• datum vydání se udává arabskými číslicemi, neuvedené datum pak v hranatých závorkách, např. [1995?], [18--?],

• Příklady:

  Praha : Kartografie, 1994

  [S. l. : s. n., 1953]

5. Oblast údajů fyzického popisu

• lze vycházet z jakéhokoliv relevantního pramene

• „rozsah : další fyzické údaje ; rozměr + doprovodný materiál“

• rozsah se u atlasů a globů udává počtem fyzických jednotek, u dalších kartografických dokumentů se udává počet map; k jejich číslování se používají arabské číslice

• mezi další fyzické údaje patří údaje o uspořádání, způsobu výroby (pokud dokument není tištěný), barva, materiál (pokud je významný)či upevnění (stojan, plátno)

• rozměry se uvádějí v celých centimetrech, 2D mapy výška x šířka, u atlasů pouze výška, u globusů průměr

• doprovodným materiálem mohou být volně přiložené dokumenty

• Příklad:

  1 mapa : barev. ; 80 x 90 cm, složeno na 15 x 20 cm v plastovém obalu + informační brožura (37 s. ; 15 cm)

6. Oblast údajů o edici

• vychází z hlavního pramene a doprovodného tištěného materiálu

• „(Hlavní název edice : další názvová informace / údaj o odpovědnosti, ISSN edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice)“

• zapisuje se ve stejném jazyku i formě jako je v samotném dokumentu

• U hlavního názvu a názvu subedice velká písmena

• používají se zkratky a arabské číslice

• Příklad:

  (Soubor topografických map Slovácka ; sv. 1)

7. Oblast údajů pro poznámky

• lze vycházet z jakéhokoliv relevantního pramene

• poznámky jsou formalizované, citační nebo volně tvořené

8. Oblast údajů o standardním čísle a dostupnosti

• lze vycházet z jakéhokoliv relevantního pramene

• „ISBN (vysvětlivka) : Údaje o dostupnosti a ceně (vysvětlivka)“

Údaje jsou uloženy ve formátu MARC 21.

Citace kartografického dokumentu

Pokud z kartografického dokumentu čerpáme informace pro naši práci, je potřeba jej řádně ocitovat.

Standard pro samostatný kartografický dokument:

Jméno tvůrce. Název mapy. Vedlejší názvy. Měřítko. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, datum. Rozměr. Název edice, číslo edice. Standardní identifikátor. Poznámky.

Příklad:

Okolí Brna: Ivančicko: turistická mapa. 1:50 000. Praha: Trasa, 2010. 58 x 77 cm. Edice Klubu českých turistů, 89. ISBN 978-80-7324-259-6.

Kartografický dokument jako součást knihy nebo časopisu:

Tvůrce mapy. Název mapy. Vedlejší názvy. Měřítko. Tvůrce publikace. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok, rozsah stran. Rozměr. Standardní identifikátor. Poznámky.

Příklad:

Mapa Korejského poloostrova v r. 1945. Měřítko neuvedeno. KUČEROVÁ, Ilona. History revue. Praha: RF Hobby, 2012, s. 26. ISSN 1803-0440.

Vedlejší názvy, údaje o rozměrech, dalších tvůrcích a poznámky nejsou povinnými citačními údaji.