Mezinárodní úmluva o právech lidí s postižením: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 17: Řádek 17:
 
18. 12. 2002 – přijata rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/229, kde byl schválen další postup při přípravě Úmluvy
 
18. 12. 2002 – přijata rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/229, kde byl schválen další postup při přípravě Úmluvy
  
−
25. 8. 2006 – přijaty návrh textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva) a [[Opční protokol]]
+
25. 8. 2006 – přijaty návrh textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva) a [[http://iuridictum.pecina.cz/w/Op%C4%8Dn%C3%AD_protokol|Opční protokol]]
  
 
13. 12. 2006 – přijaty Úmluva i Opční protokol
 
13. 12. 2006 – přijaty Úmluva i Opční protokol

Verze z 27. 12. 2014, 02:10

Autor: Eva Neureiterová

Klíčová slova: úmluva o právech osob se zdravotním postižením, osoba(y) se zdravotním postižením,

Související pojmy:

nadřazené – OSN, ratifikace, vláda ČR, parlament ČR,

podřazené –


Historie

19. 12. 2001 – vznikl Ad Hoc výbor rezolucí Valného shromáždění OSN č. 56/168, který se měl zabývat posuzováním návrhů na znění mezinárodní úmluvy

18. 12. 2002 – přijata rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/229, kde byl schválen další postup při přípravě Úmluvy

25. 8. 2006 – přijaty návrh textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva) a [protokol]

13. 12. 2006 – přijaty Úmluva i Opční protokol

30. 3. 2007 – Česká republika podepsala Úmluvu (nikoliv Opční protokol)[[|[1]]]

3. 5. 2008 – vstoupily v platnost Úmluva i Opční protokol

28. 10. 2009 – pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost (nikoliv Opční protokol)

12. 2. 2010 – v České republice vstoupila Úmluva do právního řádu, jehož součástí se tak stala[[|[2]]]

Charakteristika Úmluvy

Smyslem Úmluvy nebylo zavádění nových práv specifických pro osoby se zdravotním postižením, nýbrž zajištění toho, aby tyto osoby byly rovnoprávné s osobami bez zdravotního postižení a byla jim zajištěna veškerá lidská práva obecně platná. Jejich práva do té doby zaštiťovaly již existující mezinárodní předpisy, které přihlížely i k jiným skupinám lidí vyžadujícím zvláštní ochranu. Nicméně tyto skupiny osob měly své postavení ochráněné prostřednictvím ještě dalších speciálních úmluv, zatímco osoby se zdravotním postižením žádný podobný předpis neměly.


Obsah Úmluvy

V Preambuli státy vyjadřují, že se s přihlédnutím k různým skutečnostem a situacím týkajících se osob se zdravotním postižením, dohodly na Článku 1 Účelu Úmluvy.

Článek 2 přináší Definice použitých pojmů.

V Článku 3 jsou Obecné zásady, na kterých je Úmluva založena, což jsou důležité principy, na jejichž základě jsou pak další Články rozpracované do konkrétních opatření, zákazů, cílů. Těmito zásadami jsou:

"a) respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob;

b) nediskriminace;

c) plné a účinné zapojení a začlenění do společnosti;

d) respektování odlišnosti a přijímání osob se zdravotním postižením jako součásti lidské různorodosti a přirozenosti;

e) rovnost příležitostí;

f) přístupnost;

g) rovnoprávnost mužů a žen;

h) respektování rozvíjejících se schopností dětí se zdravotním postižením a jejich práva na zachování identity".[[|3]]

Článek 4 rozpracovává Obecné závazky vyplývající z Úmluvy, které se státy ratifikující Úmluvu zavazují plnit.

Články 5 až 30 jsou věnovány jednotlivým oblastem, ve kterých by mohly být skupiny osob se zdravotním postižením vystaveny nerovným podmínkám. Témata těchto Článků jsou například rovnost, nediskriminace, ženy a děti, právo na život, rizikové situace a humanitární krize, rovnost před zákonem, svoboda a osobní bezpečnost, ochrana před vykořisťováním, svoboda pohybu či projevu, přístup k informacím, vzdělávání, zaměstnávání a další oblasti.

Články 31 až 50 upravují organizační záležitosti kolem naplňování závazků spojených s obsahem Úmluvy. A to povinnosti států na národní i mezinárodní úrovni, monitoring, obsah práce a pravomocí Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, způsobe ratifikace i vypovězení a jiné.

Opční protokol

Česká republika dosud opční protokol k Úmluvě neratifikovala. Opční protokol je ujednání, které rozšiřuje mezinárodní úmluvu. V tomto případě jde o rozšíření textu Úmluvy o možnost stěžovat si na její nedodržování k Výboru pro práva osob se zdravotním postižením. Výbor má právo posuzovat samotnou stížnost i to, zda k porušení ze strany státu došlo a informovat stát o došlých stížnostech. Stát pak předkládá „vysvětlení nebo prohlášení objasňující věc a informující o případné nápravě“[[|4]]


Poznámky

1. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/51539/43806

2. Sbírka mezinárodních smluv č 10/2010, Ročník 2010, Částka 4. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/vvzpo/dokumenty/Umluva-ve-sbirce.pdf

3. Překlad Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10774/umluva_CJ_rev.pdf

4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/51539/43806

Použité zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Mezinárodní_úmluva_o_právech_lidí_s_postižením&oldid=48496“