Sociální informatika: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<p>Autor: Jiří Velísek</p>
+
Autor: Jiří Velísek
<p>Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor</p>
 
<p>Synonyma: –</p>
 
<p>Související pojmy:</p>
 
<ul>
 
<li>nadřazené: sociální vědy, informatika</li>
 
<li>podřazené: HCI, UX</li>
 
</ul>
 
  
<p>Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”[[#Poznámky|[3]]] Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace.[[#Poznámky|[4]] Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.</p>
+
Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor
  
<h2>Historie</h2>
+
Synonyma: –
  
<h3>Vývoj v Sovětském svazu</h3>
+
Související pojmy:
  
<p>V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a  výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.</p>
+
*nadřazené: sociální vědy, informatika
<p>Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.</p>
+
*podřazené: HCI, UX
  
<h3>Vývoj v USA</h3>
+
Sociální informatika je poměrně nový  [[Transdisciplinární|transdisciplinární]] a [[Interdisciplinární|interdisciplinární]] obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „[[Informace|informace]], vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref> Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů [[Komputerizace|komputerizace]].<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref> Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
  
<p>Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.</p>
+
== Historie ==
  
<h3>Přístupy americké sociální informatiky</h3>
+
=== Vývoj v Sovětském svazu ===
  
<p>V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.</p>
+
V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především [[Sociální informace|sociální informací]] u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref>
<ul>
 
<li>Analytický</li>
 
<p>se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.</p>
 
  
<li>Normativní</li>
+
Druhý proud je postaven zejména na práci profesora Ursula a vzniká na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
<p>jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.</p>
 
  
<li>Kritický<li>
+
=== Vývoj v USA ===
<p>zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.</p>
 
  
<h2>Poznámky</h2>
+
Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
# ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
 
# JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.
 
Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,
 
2009. 96 s.
 
# JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika
 
# KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.
 
Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
 
<h2>Použitá literatura</h2>
 
  
ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
+
<h2>Přístupy americké sociální informatiky</h2>
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.
+
 
Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,
+
V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.
2009. 96 s.  
+
 
JANEČKOVÁ, Jana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika
+
*Analytický
KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.
+
 
Vol. 5., No. 1, 1999.
+
se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.
Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
+
 
 +
*Normativní
 +
 
 +
jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry [[Informační politika|informační politiky]].<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s. </ref>
 +
 
 +
*Kritický
 +
 
 +
zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref>
 +
 
 +
== Reference ==
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 +
 
 +
ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z [http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/ http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/]
 +
 
 +
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z [http://www.inflow.cz/socialni-informatika http://www.inflow.cz/socialni-informatika]
 +
 
 +
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.
 +
 
 +
KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z [http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html]

Aktuální verze z 26. 12. 2014, 15:48

Autor: Jiří Velísek

Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor

Synonyma: –

Související pojmy:

  • nadřazené: sociální vědy, informatika
  • podřazené: HCI, UX

Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”[1] Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace.[2] Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.[3]

Historie

Vývoj v Sovětském svazu

V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.[4]

Druhý proud je postaven zejména na práci profesora Ursula a vzniká na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.[5]

Vývoj v USA

Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.[6]

Přístupy americké sociální informatiky

V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.

  • Analytický

se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.

  • Normativní

jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.[7]

  • Kritický

zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.[8]

Reference

  1. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  2. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
  3. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  4. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  5. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  6. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  7. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.
  8. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html

Použitá literatura

ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.

KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html