Otevřená data: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Tereza Veletová '''Klíčová slova:''' otevřená data, přístup k informacím '''Synonyma:''' open data '''Související pojmy:''' ''nadřazené:'' da...)
 
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
''podřazené:'' open access, veřejná správa, státní správa
 
''podřazené:'' open access, veřejná správa, státní správa
 +
 +
==Charakteristika==
 +
V dnešní době lze vyhledat téměř cokoli, a to včetně informací produkovaných veřejnou správou, univerzitami, nevládními organizacemi či soukromými firmami. Jedná se například o příjmy států, měření čistoty ovzduší, výsledky voleb, jízdní řády a mnoho dalšího. Tyto informace by mohly být pro společnost velmi prospěšné, bohužel se jejich potenciál nevyužívá dostatečně. Hlavním důvodem by mohl být důvod, že široká veřejnost nechce pracovat přímo s [[data|daty]]. Vyžaduje zajímavé [[aplikace]], které s daty pracují jako např. UKCrimeStats (kriminalita)<ref>http://www.ukcrimestats.com/</ref>, uk.roadworks (opravy silnic)<ref>http://roadworks.org/</ref> či CareHomeMap (průvodce po domácí zdravotní péči.)<ref>http://www.carehomemap.co.uk/</ref> <ref>Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/node/29</ref> Pro vytvoření takovýchto aplikací však data musí být tzv. otevřená. Aby se data mohla považovat za otevřená, musí splňovat několik podmínek:
 +
 +
* jsou volně dostupná na [[internet|internetu]] (tj., zveřejněná pod otevřenou licencí)
 +
* ve strukturované a strojově čitelné podobně
 +
* jsou zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické či jiné překážky
 +
 +
Podrobněji jsou tyto principy a základní pravidla shrnuty v takzvané ''Open Definiton''.<ref>The Open Definition [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendefinition.org/</ref>
 +
 +
==Přínos otevřených dat==
 +
Otevřená data mají bezesporu mnoho přínosů, např.:
 +
* zvýšení efektivity (uvolněná data je možné sdílet a následně analyzovat)
 +
* podpora ekonomiky  (data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek – lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví)
 +
* transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy
 +
* zapojení občanů do rozhodování (občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu)
 +
* [[datová žurnalistika]] (otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem pro novináře) <ref>Co jsou otevřená data. FOND OTAKARA MOTEJLA. Otevřená data [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/</ref>
 +
 +
Britský premiér David Cameron na prestižní kalifornské konferenci [[TED]] (Technology, Entertainment, Design) shrnul roli otevřených dat ve svém vystoupení '''The Next Age of Governement''' (Příští éra vládnutí)- ''„Věřím, že když každému přenecháte větší kontrolu nad svým životem, když každému dáte širší možnost volby, když ho necháte rozhodovat, můžete vytvořit silnější a kvalitnější společnost. Spojte to s ohromným množstvím informací, které máme, a můžete kompletně změnit politiku, rozhodování a veřejnou službu.“''
 +
 +
Jasné a jednoduché vysvětlení, jaké jsou přínosy otevřených dat a proč bychom se o ně měli zajímat všichni, přináší také film #opendata, který vznikl v celosvětové komunitě zabývající se problematikou otevřených dat. <ref>Film #opendata. Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/film</ref>
 +
 +
==Současná situace ve světě==
 +
''„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“'' <ref>BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3. S. 5.</ref>
 +
Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. [[Světová banka]] nebo [[OSN]]. Dnes je více než třicet zemí, které provozují vlastní katalog otevřených dat.
 +
 +
Nadace '''Open knowledge foundation''' sestavila tzv. ''Index otevřenosti dat'' a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce. <ref>http://global.census.okfn.org/</ref>
 +
 +
==Praxe==
 +
Několik příkladů, jak jsou otevřená data využívána v České republice i světě:
 +
* [[Mobilní aplikace]] firedepartment.mobi<ref>firedepartment.mobi</ref> je  určena profesionálním i amatérským zdravotníkům, kteří prošli kurzem první pomoci. V případě volání na linku první pomoci, kdy je podezření na zástavu srdce, se prostřednictvím této aplikace přivolá nejbližší zdravotník, který umí poskytnout resuscitaci.
 +
* Server otvorenezmluvy.sk <ref>http://otvorenezmluvy.sk/</ref> je příkladem otevřenosti dat na Slovensku. Jedná se o web, kde se dají nalézt všechny smlouvy státní správy. Nad každou smlouvou lze také diskutovat či upozornit, pokud ji považujete za podezřelou.
 +
* Z českých webů jistě stojí za zmínku např. budovanistatu.cz <ref>http://budovanistatu.cz/</ref>, kde je přehledný rozklikávácí rozpočet České republiky- jednoduchá vizualizace příjmů a výdajů celého státu i jednotlivých úřadů. Lze tak sledovat, jak úřady s veřejnými penězi zachází. Dále lze vypočítat, kolik peněz ze zvoleného příjmu putuje na daních do různých odvětví.
 +
 +
==Poznámky==
 +
<references/>
 +
 +
==Použitá literatura==
 +
* BASCH, Robert. Otevřená data – nedoceněný zdroj informací a zisku. In: Mediainfo.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.mediainfo.cz/clanky/otevrena-data-nedoceneny-zdroj-informaci-a-zisku/
 +
* BERG, Michal a Jan BOČEK. Otevřená data ve státní správě - nová éra rozhodování. Praha: Nadace Open Society Fund Praha, 2012, 24 s. ISBN 978-80-87110-24-9
 +
* BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3
 +
* Co jsou otevřená data. FOND OTAKARA MOTEJLA. Otevřená data [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/
 +
* MRÁČEK, Jakub, Jan BOČEK a Jáchym ČEPICKÝ. Jak otevírat data?. Praha: Fond Otakara Motejla, 2014, 113 s. ISBN 978-80-87725-16-0
 +
* MYŠKA, Matěj. Co jsou otevřená data, otevřené licence aneb kolik Nováků je v Brně?. In: Věda.muni.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.veda.muni.cz/vite/3961-co-jsou-otevrena-data-otevrene-licence-aneb-kolik-novaku-je-v-brne#.VGPSq_mG9XZ
 +
* Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.opendata.cz/cs

Aktuální verze z 25. 12. 2014, 18:31

Autor: Tereza Veletová

Klíčová slova: otevřená data, přístup k informacím

Synonyma: open data

Související pojmy:

nadřazené: data, internet

podřazené: open access, veřejná správa, státní správa

Charakteristika

V dnešní době lze vyhledat téměř cokoli, a to včetně informací produkovaných veřejnou správou, univerzitami, nevládními organizacemi či soukromými firmami. Jedná se například o příjmy států, měření čistoty ovzduší, výsledky voleb, jízdní řády a mnoho dalšího. Tyto informace by mohly být pro společnost velmi prospěšné, bohužel se jejich potenciál nevyužívá dostatečně. Hlavním důvodem by mohl být důvod, že široká veřejnost nechce pracovat přímo s daty. Vyžaduje zajímavé aplikace, které s daty pracují jako např. UKCrimeStats (kriminalita)[1], uk.roadworks (opravy silnic)[2] či CareHomeMap (průvodce po domácí zdravotní péči.)[3] [4] Pro vytvoření takovýchto aplikací však data musí být tzv. otevřená. Aby se data mohla považovat za otevřená, musí splňovat několik podmínek:

  • jsou volně dostupná na internetu (tj., zveřejněná pod otevřenou licencí)
  • ve strukturované a strojově čitelné podobně
  • jsou zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické či jiné překážky

Podrobněji jsou tyto principy a základní pravidla shrnuty v takzvané Open Definiton.[5]

Přínos otevřených dat

Otevřená data mají bezesporu mnoho přínosů, např.:

  • zvýšení efektivity (uvolněná data je možné sdílet a následně analyzovat)
  • podpora ekonomiky (data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek – lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví)
  • transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy
  • zapojení občanů do rozhodování (občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu)
  • datová žurnalistika (otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem pro novináře) [6]

Britský premiér David Cameron na prestižní kalifornské konferenci TED (Technology, Entertainment, Design) shrnul roli otevřených dat ve svém vystoupení The Next Age of Governement (Příští éra vládnutí)- „Věřím, že když každému přenecháte větší kontrolu nad svým životem, když každému dáte širší možnost volby, když ho necháte rozhodovat, můžete vytvořit silnější a kvalitnější společnost. Spojte to s ohromným množstvím informací, které máme, a můžete kompletně změnit politiku, rozhodování a veřejnou službu.“

Jasné a jednoduché vysvětlení, jaké jsou přínosy otevřených dat a proč bychom se o ně měli zajímat všichni, přináší také film #opendata, který vznikl v celosvětové komunitě zabývající se problematikou otevřených dat. [7]

Současná situace ve světě

„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“ [8] Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. Světová banka nebo OSN. Dnes je více než třicet zemí, které provozují vlastní katalog otevřených dat.

Nadace Open knowledge foundation sestavila tzv. Index otevřenosti dat a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce. [9]

Praxe

Několik příkladů, jak jsou otevřená data využívána v České republice i světě:

  • Mobilní aplikace firedepartment.mobi[10] je určena profesionálním i amatérským zdravotníkům, kteří prošli kurzem první pomoci. V případě volání na linku první pomoci, kdy je podezření na zástavu srdce, se prostřednictvím této aplikace přivolá nejbližší zdravotník, který umí poskytnout resuscitaci.
  • Server otvorenezmluvy.sk [11] je příkladem otevřenosti dat na Slovensku. Jedná se o web, kde se dají nalézt všechny smlouvy státní správy. Nad každou smlouvou lze také diskutovat či upozornit, pokud ji považujete za podezřelou.
  • Z českých webů jistě stojí za zmínku např. budovanistatu.cz [12], kde je přehledný rozklikávácí rozpočet České republiky- jednoduchá vizualizace příjmů a výdajů celého státu i jednotlivých úřadů. Lze tak sledovat, jak úřady s veřejnými penězi zachází. Dále lze vypočítat, kolik peněz ze zvoleného příjmu putuje na daních do různých odvětví.

Poznámky

  1. http://www.ukcrimestats.com/
  2. http://roadworks.org/
  3. http://www.carehomemap.co.uk/
  4. Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/node/29
  5. The Open Definition [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendefinition.org/
  6. Co jsou otevřená data. FOND OTAKARA MOTEJLA. Otevřená data [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/
  7. Film #opendata. Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/film
  8. BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3. S. 5.
  9. http://global.census.okfn.org/
  10. firedepartment.mobi
  11. http://otvorenezmluvy.sk/
  12. http://budovanistatu.cz/

Použitá literatura