Zámecké knihovny: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor''': Martin Töpfer '''Klíčová slova''': zámek, knihovna '''Související slova''': <blockquote>''Nadřazené'' – --- </blockquote> <blockquote>''Podřaze...) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor''' | + | '''Autor:''' Martin Töpfer |
| − | ''' | + | '''UČO:''' 436701 |
| − | ''' | + | '''Klíčová slova:''' [[zámek]], [[knihovna]], [[šlechtický rod]], [[knihovní fond]] |
| − | + | '''Související pojmy:''' [[Základní knihovny]], [[Specializované knihovny]], [[Akademické knihovny]], [[Školní knihovny]], [[Knihovny muzeí a galerií]], [[Oborové knihovny]], [[Krajské knihovny]], [[Artotéka]] | |
| − | < | + | |
| + | == Definice == | ||
| + | Podle definice TKDIV je zámecká knihovna knihovnou budovanou šlechtickým rodem nebo jednotlivci pro soukromé účely trvale uložená na jednom šlechtickém sídle. <ref>SODOMKOVÁ, Jana. Zámecká knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002035&local_base=KTD </ref> | ||
| + | == Historický vývoj == | ||
| + | Celkový počet do dnešní doby dochovaných knihoven je 341. Z tohoto počtu jich je kolem 50 interiérových, osazených v původních prostorách a v původním mobiliáři. Většinou jsou součástí prohlídkových tras památkových objektů. Ostatní fondy jsou uskladněny v depozitářích, které jsou pro veřejnost nepřístupné. Význam fondů zámeckých knihoven je především v tom, že byly intaktně zachovány a tvoří tak ucelený soubor, na kterém je možné dobře sledovat kulturní vývoj doby. Přibližují nám vznik a vývoj a společenského postavení rodů i jednotlivých majitelů. | ||
| + | == Správa zámeckých knihoven == | ||
| + | Odborná správa zámeckých knihoven spadá pod Národní muzeum. Toto oddělení zámeckých knihoven, které sídlí v Praze na zámku Zbraslav, vzniklo v roce 1954. Jeho hlavním úkolem je shromažďovat a zpřístupňovat informace o všech zámeckých knihovnách na území státu. Mezi další úkoly tohoto specializovaného oddělení patří zajištění jejich zpracování a vědecké využití. <ref>http://www.nm.cz/Knihovna-nm/Oddeleni-KNM/Oddeleni-zameckych-knihoven/</ref> | ||
| + | == Vlastníci == | ||
| + | Zámecké knihovny mají různou formu vlastnictví. Mezi vlastníky patří různé instituce (akademie věd, archívy, muzea) i soukromé osoby. Jedním z nejvýznamnějších vlastníků je Národní památkový ústav, který spravuje celkem asi 67 fondů, to je přibližně asi 490 000 svazků. Po roce 1989 bylo zrestituováno 40 fondů s cca 200 000 svazky. Největší počet – 190 svozových fondů vlastní Národní muzeum v Praze. <ref> http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/historicke-knihovni-fondy/</ref> | ||
| + | == Fondy == | ||
| + | Zámecké knihovny obsahují celkem více než 1 672 000 svazků. Z toho je zde zastoupeno 7895 rukopisů, více než 1000 prvotisků a asi 15 000 tisků 16. století. Z hlediska historického – nejstarší rukopis pochází z 9. století, nejmladší je z poloviny 20. století. <ref>http://www.nm.cz/Knihovna-nm/Oddeleni-KNM/Oddeleni-zameckych-knihoven/</ref> Nejmenší počet svazků (dvanáct) vlastní knihovna v Lesné u Tachova; největší sbírku má roudnická lobkovická knihovna, více než 65 000. <ref> MAŠEK, Petr, TURKOVÁ, Helga. ''Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: k výstavě 50 let oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea 1954–2004''. Praha, Národní muzeum 2004. [68] s. ISBN 80-7036-161-1</ref> Z jazyků jsou zastoupeny především latina, němčina, angličtina, francouzština, čeština a italština. Část fondů je psána holandsky, dánsky, rusky, polsky, ale také španělsky a maďarsky. Obsahově jsou zde zastoupena díla různých vědních oborů: filozofická, historická, teologická, přírodovědná, cestopisy, právnické a hospodářské knihy, knihy o výtvarném umění i beletrie. Tyto sbírky často odrážely zájmy a záliby jejich majitelů; typickou aristokratickou literaturou byly například knihy o lovu, koních, genealogii. | ||
| + | == Nejvýznamnější zámecké knihovny == | ||
| + | *ROUDNICE - Lobkowiczká knihovna <ref>(Lobkowiczká knihovna. Lobkowicz [online]. 2010 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.lobkowicz.cz/Lobkowiczka-knihovna-158.htm) </ref> | ||
| + | * BLUDOV (Blauda) - Žerotin | ||
| + | * BUCHLOV (Buchlau) - Berchtold | ||
| + | * ČESKÝ KRUMLOV (Krumau) - Schwarzenberg | ||
| + | * ČESKÝ ŠTERNBERK (Sternberg) - Sternberg | ||
| + | * DOKSY (Hirschberg) - Waldstein | ||
| + | * PALÁCOVÁ KNIHOVNA KINSKÝCH V PRAZE | ||
| + | * KONOPIŠTĚ (Konopischt) - Habsburg | ||
| + | * KROMĚŘÍŽ (Kremsier) - Olomoucké arcibiskupství | ||
| + | * KŘIVOKLÁT (Pürglitz) - Fürstenberg | ||
| + | * KYNŽVART (Königswarter) - Metternich-Winneburg | ||
| + | * MALTÉZSKÁ KNIHOVNA - Řád maltézských rytířů | ||
| + | * MIKULOV (Nikolsburg) - Dietrichstein | ||
| + | * MNICHOVO HRADIŠTĚ (Münchengrätz) - Waldstein | ||
| + | |||
| + | == Uživatelé a služby zámeckých knihoven == | ||
| + | Tyto knihovny jsou za jasně stanovených podmínek otevřeny k badatelským účelům i široké veřejnosti, využívány jsou především ze strany odborníků pro jejich vědeckou činnost. Fondy jsou již částečně zpracovány ve jmenném souborném katalogu zámeckých knihoven. Každá z těchto knihoven je zpracována v lokálních katalozích a více než 400 000 svazků je také již zpracováno v elektronické databázi. | ||
| + | |||
| + | == Poznámky == | ||
| + | |||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | == Použitá literatura == | ||
| + | |||
| + | * CEJPEK, Jiří. ''Dějiny knihoven a knihovnictví''. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3. | ||
| + | * MAŠEK, Petr, TURKOVÁ, Helga. ''Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: k výstavě 50 let oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea 1954–2004''. Praha, Národní muzeum 2004. [68] s. ISBN 80-7036-161-1 | ||
| + | * Historické knihovní fondy. NPU [online]. 2010 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/historicke-knihovni-fondy/ | ||
| + | * SODOMKOVÁ, Jana. Zámecká knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002035&local_base=KTD. | ||
Aktuální verze z 5. 12. 2014, 21:26
Autor: Martin Töpfer
UČO: 436701
Klíčová slova: zámek, knihovna, šlechtický rod, knihovní fond
Související pojmy: Základní knihovny, Specializované knihovny, Akademické knihovny, Školní knihovny, Knihovny muzeí a galerií, Oborové knihovny, Krajské knihovny, Artotéka
Definice
Podle definice TKDIV je zámecká knihovna knihovnou budovanou šlechtickým rodem nebo jednotlivci pro soukromé účely trvale uložená na jednom šlechtickém sídle. [1]
Historický vývoj
Celkový počet do dnešní doby dochovaných knihoven je 341. Z tohoto počtu jich je kolem 50 interiérových, osazených v původních prostorách a v původním mobiliáři. Většinou jsou součástí prohlídkových tras památkových objektů. Ostatní fondy jsou uskladněny v depozitářích, které jsou pro veřejnost nepřístupné. Význam fondů zámeckých knihoven je především v tom, že byly intaktně zachovány a tvoří tak ucelený soubor, na kterém je možné dobře sledovat kulturní vývoj doby. Přibližují nám vznik a vývoj a společenského postavení rodů i jednotlivých majitelů.
Správa zámeckých knihoven
Odborná správa zámeckých knihoven spadá pod Národní muzeum. Toto oddělení zámeckých knihoven, které sídlí v Praze na zámku Zbraslav, vzniklo v roce 1954. Jeho hlavním úkolem je shromažďovat a zpřístupňovat informace o všech zámeckých knihovnách na území státu. Mezi další úkoly tohoto specializovaného oddělení patří zajištění jejich zpracování a vědecké využití. [2]
Vlastníci
Zámecké knihovny mají různou formu vlastnictví. Mezi vlastníky patří různé instituce (akademie věd, archívy, muzea) i soukromé osoby. Jedním z nejvýznamnějších vlastníků je Národní památkový ústav, který spravuje celkem asi 67 fondů, to je přibližně asi 490 000 svazků. Po roce 1989 bylo zrestituováno 40 fondů s cca 200 000 svazky. Největší počet – 190 svozových fondů vlastní Národní muzeum v Praze. [3]
Fondy
Zámecké knihovny obsahují celkem více než 1 672 000 svazků. Z toho je zde zastoupeno 7895 rukopisů, více než 1000 prvotisků a asi 15 000 tisků 16. století. Z hlediska historického – nejstarší rukopis pochází z 9. století, nejmladší je z poloviny 20. století. [4] Nejmenší počet svazků (dvanáct) vlastní knihovna v Lesné u Tachova; největší sbírku má roudnická lobkovická knihovna, více než 65 000. [5] Z jazyků jsou zastoupeny především latina, němčina, angličtina, francouzština, čeština a italština. Část fondů je psána holandsky, dánsky, rusky, polsky, ale také španělsky a maďarsky. Obsahově jsou zde zastoupena díla různých vědních oborů: filozofická, historická, teologická, přírodovědná, cestopisy, právnické a hospodářské knihy, knihy o výtvarném umění i beletrie. Tyto sbírky často odrážely zájmy a záliby jejich majitelů; typickou aristokratickou literaturou byly například knihy o lovu, koních, genealogii.
Nejvýznamnější zámecké knihovny
- ROUDNICE - Lobkowiczká knihovna [6]
- BLUDOV (Blauda) - Žerotin
- BUCHLOV (Buchlau) - Berchtold
- ČESKÝ KRUMLOV (Krumau) - Schwarzenberg
- ČESKÝ ŠTERNBERK (Sternberg) - Sternberg
- DOKSY (Hirschberg) - Waldstein
- PALÁCOVÁ KNIHOVNA KINSKÝCH V PRAZE
- KONOPIŠTĚ (Konopischt) - Habsburg
- KROMĚŘÍŽ (Kremsier) - Olomoucké arcibiskupství
- KŘIVOKLÁT (Pürglitz) - Fürstenberg
- KYNŽVART (Königswarter) - Metternich-Winneburg
- MALTÉZSKÁ KNIHOVNA - Řád maltézských rytířů
- MIKULOV (Nikolsburg) - Dietrichstein
- MNICHOVO HRADIŠTĚ (Münchengrätz) - Waldstein
Uživatelé a služby zámeckých knihoven
Tyto knihovny jsou za jasně stanovených podmínek otevřeny k badatelským účelům i široké veřejnosti, využívány jsou především ze strany odborníků pro jejich vědeckou činnost. Fondy jsou již částečně zpracovány ve jmenném souborném katalogu zámeckých knihoven. Každá z těchto knihoven je zpracována v lokálních katalozích a více než 400 000 svazků je také již zpracováno v elektronické databázi.
Poznámky
- ↑ SODOMKOVÁ, Jana. Zámecká knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002035&local_base=KTD
- ↑ http://www.nm.cz/Knihovna-nm/Oddeleni-KNM/Oddeleni-zameckych-knihoven/
- ↑ http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/historicke-knihovni-fondy/
- ↑ http://www.nm.cz/Knihovna-nm/Oddeleni-KNM/Oddeleni-zameckych-knihoven/
- ↑ MAŠEK, Petr, TURKOVÁ, Helga. Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: k výstavě 50 let oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea 1954–2004. Praha, Národní muzeum 2004. [68] s. ISBN 80-7036-161-1
- ↑ (Lobkowiczká knihovna. Lobkowicz [online]. 2010 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.lobkowicz.cz/Lobkowiczka-knihovna-158.htm)
Použitá literatura
- CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247 s. ISBN 80-246-0323-3.
- MAŠEK, Petr, TURKOVÁ, Helga. Zámecké, hradní a palácové knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: k výstavě 50 let oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea 1954–2004. Praha, Národní muzeum 2004. [68] s. ISBN 80-7036-161-1
- Historické knihovní fondy. NPU [online]. 2010 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/historicke-knihovni-fondy/
- SODOMKOVÁ, Jana. Zámecká knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002035&local_base=KTD.
