Významné osobnosti knihovnictví (1969 - 1989)

V tomto období je mnoho knihovnických osobností, které se musely často potýkat s problémy tehdejší politické situace v Československu. Především na počátek 70. let byl dobou náhlých změn. Tyto změny obvykle zapříčinily, že několik zde jmenovaných muselo opustit svá místa a odejít často na méně významné pozice. Někteří se naopak dopustili ústupků, aby vyhověli režimu.

Dr. Miloš Papírník

(1924 - 2012)

Tento knihovník pocházející z Brna začal s prací v knihovně hned po studiích na gymnáziu. Již ve 29 letech se stal ředitelem Univerzitní knihovny v Brně. Stál u zrodu Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) v roce 1968 i u jeho obnovy v roce 1990. 15 let také vyučoval na Střední knihovnické škole v Brně.

Dr. Naděžda Ježková

(1922 - 2003 )

Žena, která v roce 2001 dostala Cenu českých knihovníků. Zasloužila se především o rozvoj knihovnictví na severní Moravě. Od roku 1965 do roku 1971, kdy musela z politických důvodů odstoupit, byla ředitelkou Knihovny města Ostravy. Rozvíjela vztahy s knihovníky na Slovensku, Německu a Polsku.

PhDr. Karel Bezděk

(1920 - 2009)

V Knihovně národního muzea pracoval s přestávkami 46 let. Patří mezi zakladatele Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP).

Karel Doucha

(1913 - 1979)

První poválečný profesionální knihovník v Chebu. Byl ředitelem chebské knihovny od roku 1951 až 1974, kdy z politických důvodů dobrovolně odešel. Za jeho vedení se Chebská knihovna zařadila mezi naše největší knihovny.

Prof. Jiří Cejpek

(1928 - 2005)

Významná osobnost československého knihovnictví. Vytudoval knihovnictví a vzdělávání dospělých na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací UK. V roce 1968 byl jmenován docentem. V roce 1973 byl nucen odejít pracovat na Slovensko. Povolení působit v Praze získal v roce 1985, kdy začal pracovat ve výzkumném oddělení Československého střediska výstavby a architektury. V roce 1990 se vrátil na univerzitu. Přednášel také na univerzitě v Opavě a Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1991 získal profesorský titul. Má na kontě díla zabývající se hlavně dějinami knihovnictví a informací.

Miroslav Nádvorník

(1921-1989)

Podobně jako Dr. Naděžda Ježková a Dr. Miloš Papírník se tento muž zasadil o rozvoj knihovnictví v na Moravě. Konkrétně v Olomouci jako ředitel Státní vědecké knihovny, kam nastoupil po deseti letech v brněnské Univerzitní knihovně. V publikační činnosti se zabýval především pravidly jmenného katalogu, teorií organizace a řízení knihoven a tvorbě slovníků.

PhDr. Jaroslav Suchý

(1921 - 2002)

Jeden ze zakládajících členů SKIP. V devadesátých letech také člen její redakční rady Bulletinu SKIP. Po 33 let byl ředitelem okresní knihovny v Náchodě. Zde vznikla tradice knihovnických týdnů, které se rozšířily a pořadají se dodnes.

== Pravoslav Kneidl == (1927 - 2003)

Pravoslav Kneidl byl nejen knihovědcem a knihovníkem, ale také literárním historikem a bibliofilem. Devět let pracoval v knihovně Národního muzea, deset let jako vedoucí a poté zástupce ředitele Strahovské knihovny Památníku národního písemnictví. Mezi lety 1990-1992 se stal ředitelem. Postupně se stal odborníkem rukopisů a starých vzácných tisků. Publikoval a také působil jako redaktor. Od roku 1990 přednášel v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy. .

Dr. Jaroslav Kunc

(1912 - 1983)

Tento knihovník je spjat především s Pražskou Městskou knihovnou. Krátce poté co se stal jejím ředitelem (po roce 1948) odešel do Národní knihovny. Zde se po sedmi letech opět stal ředitelem. Z funkce byl odvolán kvůli politickým důvodům v roce 1970. Významný je zejména pro svou bibliografickou činnost. Za svého života vypracoval soupisy českých spisovatelů a publicistů. Po jeho vedením se vydávaly překlady Marxe, Gorkého, Gogola či Jiráska, ale také specializované řady České národní bibliografie.