E-learning

Autor: Markéta Kulíková

Klíčová slova: e-learnin, e-tutor, e-student, e-kurz, distanční vzdělávání, interaktivní výuka, kurzy na webu

Synonyma: elektronické vzdělávání, online learning

Související pojmy:

nadřazené – interaktivní výuka, internet, vzdělávání

podřazené – e-tutor, e-student, e-kurz, LMS, TBT, CBT, WBT

Charakteristika e-learningu

“E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie.“[1] Lze jej také definovat jako použití elektronických, technických a komunikačních prostředků k výuce a učení se. Je třeba se jím zabývat ze dvou úhlů, a to jak z pedagogického tak z technologického.

V pedagogickém pojetí je e-learning vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání a pro zvýšení přístupu ke vzdělávání. Používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení výuky, prostřednictvím internetu snadný přístup k studijním materiálům a službám, k výměně informací a k vzájemné spolupráci.

V technologickém pojetí je e-learning soubor aplikací a prostředků, které slouží ke vzdělávání. Jedná se především o technologie, jejich prostřednictvím se vytváří vzdělávací e-kurz. Zahrnuje tvorbu virtuální třídy, umožnění digitální spolupráce, přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií.

Dělení

Základní dělení e-learningu vychází z míry zastoupení techniky při výuce, a z nutnosti osobní přítomnosti účastníka během kurzu.

Základní rozdělení e-learningu podle zastoupení techniky:

CBT – Computer Based Training (Počítačem podporovaná výuka) Výukové počítačové programy jsou spuštěny přímo na počítači uživatele, často k dispozici na pevných nosičích (diskety, DVD, CD-ROM).

WBT – Web Based Training (Výuka podporovaná Internetem) Výukové programy dostupné prostřednictvím Internetu, využívající různé programy a aplikace.

TBT – Technology Based Training (Výuka na bázi technologií) Široká kategorie do které spadá jak CBT, WBT tak televizní a rozhlasové vzdělávací pořady, video-lekce atd.

Nutnosti osobní přítomnost účastníků během kurzu:

Distanční vzdělávání (DiV) je vzdělávací proces, při němž není nutná osobní účast aktérů vzdělávání. Komunikace mezi učitelem a studujícím probíhá v moderních distančních kurzech hlavně elektronicky, výukové materiály, jako knihy, audio a video kazety, CD-ROM může být. někdy účelné zasílat poštou, nikoliv po sít E-kurz studenti absolvují dálkově prostřednictvím internetu, aniž by se osobně setkali s vyučujícím, či spolužáky.

Smíšené vzdělávání (též Blended learning) je forma výuky, kdy je e-kurz kombinován s živými přednáškami. E-kurz může být „doplňkem“ k prezenční výuce. Častěji se však účastníci e-kurzu osobně setkají jen na začátku z motivačních důvodů a popř. na konci při závěrečné zkoušce. Na univerzitách se stále více využívá e-learningu jako doplňku k prezenční formě studia.

Výhody a nevýhody e-learningu

Při srovnání e-learningu s klasickým vzděláváním, má vzdělávání realizované prostřednictvím e-kurzů řadu výhod ale i několik nevýhod.

Mezi výhody e-learningu patří:

• Kvalita studijních materiálů z didaktického hlediska. Zahrnuje správné využití psaného textu, obrazového materiálu a audo-vizuálních pomůcek. • Snadná aktualizace informací a studijních materiálů, zařazení nových informací z oboru, provádění změn. • Možnost snadného provádění odkazů na související studijní materiály a prameny, které může student okamžitě využít. • E-kurz umožňuje žákům studium z prostředí, které jim vyhovuje, tedy z pohodlí vlastního domova, nebo kanceláře. Studenti mohou v průběhu práce jíst, pít, odcházet a přicházet, jak potřebují. • Non-stop přístup k studijním materiálům, studentům je umožněno začít se studiem lekce kdykoliv se jim to hodí. • E-lerning je levný, a to i přes své vysoké počáteční náklady. V konečném důsledku je však levnější pro studenty i provozovatele. Provozovatelé ušetří na pronájmu učeben, pomůckách a studijních materiálech. Studenti ušetří na dopravě a studijních pomůckách, svůj ušlý zisk.

Nevýhody e-learningu: • Vysoké počáteční náklady jak z hlediska finančních nákladů tak lidských zdrojů. • Vysoké nároky na e-tutora, především náročnost sestavení a vedení e-kurzu. • Zvýšené nároky na e-studenta, v první řadě důraz na rozvoj sebekázně, samostatnosti při studiu, počítačovou gramotnost. • Oddělení vyučujícího a vyučovaného v čase i prostoru a nepřítomnost přímého kontaktu může být problematická pro všechny zúčastněné. Při aktivním a správném využíváním komunikačních technologií, lze částečně tuto nevýhodu kompenzovat.

Použitá literatura