Významné osobnosti

Autor: Růžičková Martina

== Seznam významných osobností v období 1990 po současnost ==

Henriette Davidson Avram

(1919 - 2006)

Americká programátorka a knihovnice, která vyvinula standard MARC pro výměnu knihovnických dat. 

Marcia Bates 

(1942 - ) 

Americká profesorka, významná v oblasti metodologie. Je autorkou techniky vyhledávání informací založené na výběru či „vyzobávání“ informací z řady odpovědí, tuto techniku nazvala berrypicking. Dále definovala několik vlastních metateorií.

Nicholas J. Belkin 

(1942 - ) 

Americký informační vědec a pedagog, jeho přínos pro obor spočívá ve výzkumu zaměřený na digitální knihovny, vyhledávání informací a interakci mezi člověkem a počítačem. Jeho nejvýznamnější teoretická práce je teorie o Anomálním stavu poznání, ve které zdůrazňuje, jak je důležité pochopit lidské chování při vyhledávání a využívání informací a informačních systémů.

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. 

(1925 – 2005) 

Vystudoval pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vyučovat začal v roce v 1956 na katedře knihovnictví a vědeckých informací, od r. 1968 jako docent. Působil také na Slezské univerzitě v Opavě (1991-2001) po té na Masarykově univerzitě v Brně na katedře Filozofické fakulty r. 2001 - 2005. Věnoval se pedagogické a publikační činnosti: dějiny knihoven, knihovnictví a knižní kultury, knihovnická a informační terminologie, právní informatika, informační věda. Publikační činnost zahrnuje cca 290 titulů monografií, statí ve sbornících, článků v časopisech uveřejněných v ČR a v zahraničí. Publikoval: Informace, komunikace a myšlení, Dějiny knihoven a knihovnictví.

Eugene Garfield  

(1925 – ) 

Informační vědec a citační analytik – zasloužil se o vnik impakt faktoru a citačního indexu. Zpracoval Citační rejstřík pro vědu (Science Citation Index).  Jeden ze spoluzakladatelů sciometrie. Průkopník v oblasti bibliometrie, jeho výzkum v této oblasti vedl k založení Web of Science. Zakladatel ISI (Institute for Scientific Informations), zakladatel časopisu The Scientist.

Jorge E. Hirsch 

(1953 - )

Americký fyzik, zabýval se supravodivostí a feromagnetismem. Byl přínosem v oblasti scientometrie a v roce 2005 definoval h-index, který hodnotí publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupiny autorů.

Elfreda Chatman 

(1942 - 2012)

Americká informační vědkyně a knihovnice, známá především díky svému přínosu v oblasti metodologie, a to v podobě několika teorií. Teorie Života v kole (Life in the Round), která vznikla studiem sociálního světa vězenkyň, teorie Normativního chování (Normative behavior), nejvýznamnější je teorie Informační chudoby (Information Povetry).

Peter Ingwersen 

(1947 - )

Dánský informační vědec, který se zabývá informačním vyhledáváním a získání informace a webometrie. Definoval web impakt faktor (slouží k výpočtu důležitosti webových stránek), zastánce kognitivního modelu vyhledávání informací.

PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D.

Od roku 1991 pracuje jako odborná asistentka na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. V letech 2001-2003 vedla oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Od října 2003 pracuje na Ústavu informatiky, kde založila a do října 2008 vedla oddělení informační vědy, rozběhla navazující magisterské studium oboru Informační a knihovnická studia, později bakalářské studium oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví.

Claude Elwood Shannon 

(1916 - 2001) 

Americký matematik a elektrický inženýr. Zakladatel oboru informatiky, tvůrce teorie informace – zvaný jako otec informace. Sestrojil první učící se mechanismus, napojený na počítač, který projíždí bludištěm – tato „myš“ nese dnes jeho jméno. Šlo o první pokus s umělou inteligencí. Publikovala: Matematická teorie komunikace, Programování počítačů hrajících šachy.

Brian Campbell Vickery 

(1918 - 2009)

Britský informační vědec a knihovník, jedna z nejvýznamnějších osobností 20. stol. v oblasti třídění a vyhledávání informací. Vytvořil metodiku fazetové klasifikace a výrazně se zasadil i její zavedení do praxe. Jeho kniha Information science in theory and practice bývá považována za základní učebnici v oboru informační vědy či za úvod do tohoto oboru.

Osobnosti oceněné medailí Zdeňka Václava Tobolky

Medaili se uděluje jedenkrát ročně u příležitosti konání konference Knihovny současnosti, a to ve dvou kategoriích: za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví, nebo  za celoživotní práci v českém knihovnictví.

v roce 2014:

• Mgr. Marie Balíková, Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Zdeňka Friedlová, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíněza významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• Ing. Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Hana Nová  Národní knihovna ČR za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví

v roce 2013:

• Sylva Šimsová za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• Děvana Pavlíková za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví
• PhDr. Michaela Řeháková, Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví
• Mgr. Ladislava Zemánková, Národní knihovna ČR za celoživotní práci v českém knihovnictví

z Masarykovy univerzity:

• 2011  - Mgr. Zdeňka Dohnálková, Masarykova univerzita v Brně za rozvoj českého knihovnictví
• 2013  - RNDr. Miroslav Bartošek, Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita v Brně za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví.7

Andrew Lass - Cena VIZE 97

Andrew Lass, americký profesor kulturní a sociální antropologie, byl oceněn v roce 2014 za porevoluční přínos českému knihovnictví. Pracoval na projektu modernizace českého a slovenského knihovnictví CASLIN (Czech and Slovak Information Network).  Obdržel cenu VIZE 97 od Nadace Dagmar a Václava Havlových pro svou mezinárodní cenu význačnému mysliteli, který svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání a přispívá k rozvoji vědy.