Zajímavé projekty

autor: Kateřina Hanušová

Centrální portál knihoven^[1]

Charakteristika

Vytvoření Centrálního portálu knihoven (dále jen CPK) je jeden z klíčových bodů Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2015. Úplné zprovoznění a zapojení do toho projektu všech knihoven, které budou projevovat zájem, se plánuje na rok 2020. Idea, na které tento projekt stojí, a cíl, kterého by měl projekt dosáhnout, je vytvoření takového portálu, který uživateli umožní získat informace kdykoli, odkudkoli a v jakékoli formě-tj. v tištěné nebo digitální. 

Cíle projektu

„Jedním z cílů CPK je dosáhnout toho, aby uživatel kterékoliv knihovny – velké, malé či specializované – mohl využívat všechny služby a zdroje, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Podmínkou pro splnění tohoto cíle je, aby si knihovny vzájemně uznávaly své registrované uživatele a pro některé specifické služby sdílely jejich identifikační údaje. Jedním z možných řešení je využití systému Moje ID pro sdílení uživatelských identit, které je provozováno společností CZ.NIC.“ ^[2]
CPK by měl dále umožnit vrácení knih v jakékoli zapojené knihovně, možnost on-line plateb za poskytnuté knihovnické služby, v informační části této webové stránky se vyskytuje soupis služeb a aktivit knihoven.
Další přínos projektu je spatřován v rozvoji knihoven. V dnešní době je v ČR okolo 6000 knihoven, jejichž úroveň služeb je však značně nevyrovnaná a právě to se bude snažit minimalizovat CPK. Obecně platí, že větší kvalitu služeb mají knihovny ve velkých městech a obyvatelům menších měst jsou tudíž nedostupné. CPK by tuto vzdálenostní bariéru měl odstranit a umožnit i lidem žijících v malých městech služby kvalitní. Nelze však o projektu mluvit jako o souboru služeb pro knihovny a obyvatele pouze v menších městech, měl by sloužit všem knihovnám a jejím uživatelům.

Očekávání knihoven a uživatelů^[3]

V roce 2013 proběhla analýza a specifikace funkcí a služeb, které by CPK měl poskytovat knihovnám i uživatelům.

• Výrazná většina knihoven a uživatelů oceňuje přínos a užitek CPK. Největší přínos je spatřován pro oblast studia, výzkumu a odborné práce.
• Třetina uživatelů se domnívá, že jim CPK nic zvláštního nepřinese. Jedná se zejména to ty, kteří využívají knihovny pro svůj volný čas a zábavu.
• Oboustranně se předpokládá největší zájem o zdroje a dokumenty v češtině, ale výrazná část uživatelů má zájem nebo bude preferovat zahraniční zdroj.
• Jeden z nejvýraznějších přínosů je spatřován v oblasti integrace a zpřístupnění zahraničních specializovaných zdrojů.
• Nadpoloviční většina uživatelů má zájem o dodávání dokumentů ve fyzické i elektronické formě. Za tyto služby jsou ochotni platit maximálně 50,- Kč za transakci.
• Ochota knihoven poskytovat služby dodávání dokumentů uživatelům z jiných knihoven je značně diferencovaná podle typu knihovny.
• Obecně je preferováno jednoduché vyhledávání, které umožňují běžné internetové vyhledávače, ale portál musí nabídnout i možnosti sofistikovaného vyhledávání.
• Zájem využívat CPK pomocí různých mobilních zařízení není příliš velký, ale v budoucnu bude význam těchto zařízení výrazně narůstat.
• Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
• Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.

Noc s Andersenem^[4]

Charakteristika

Noc s Andersenem je jeden z mnoha projektů, které si pokládají za úkol podporu dětského čtenářství. Způsob, kterým toho chtějí dosáhnout, je shromáždit dětské publikum na půdu knihovny, školy či dětských domovů a předčítat jim Andersenovy pohádky. Jak tvrdí psycholog dr. Václav Mertin- jít dětem příkladem a ukázat jim, jak velké dobrodružství může čtení být, je nejlepší způsob, jak přimět děti knihy milovat, či je alespoň přesvědčit o tom, že čtení není žádná věda a že literatura je běžná součást života a naší kultury.

Proměna projektu

Prvopočátky

Poprvé tato akce proběhla v roce 2000 v uherskohradišťské knihovně a to 2. dubna, v den, kdy se narodil Hans Christian Andersen a který je zároveň označen v kalendáři jako Mezinárodní den dětské knihy. Do knihovny v Uherském Hradišti dorazilo na 20 malých čtenářů, kteří byli plni očekávání, co tato kouzelná noc plná pohádek přinese. Jejich očekávání bylo naplněno, akce sklidila veliký úspěch a zájem o zapojení do této akce projevily další knihovny po celé republice.

Projekt se rozvíjí

Rok poté Mezinárodní den dětské knihy v podobě Noci s Andersenem společně oslavilo 40 knihoven. Tomuto masivnímu rozšíření pomohl především Klub dětských knihoven (KDK) a propagace na internetu. Další zásluhu měla i Národní knihovna ČR, v čele s Mgr. Zlatou Houškovou, a ČVUT, které společně vytvořili elektronickou konferenci "Andersen".
V roce 2002 se počet zapojených knihoven a jiných institucí zvýšil na 72. V tento rok si akce přibírá ještě jeden cíl - vrátit měsíci březen zpátky status měsíc knihy. O tomto projektu se začalo psát i v odborných časopisech jako je Ikaros a Čtenář, což taktéž zvýšilo pupularitu a věhlas této akce.
V roce 2003 již lze mluvit o mezinárodní akci.„V 151 městech, místech, knihovnách, školách, domech dětí, družinách, ústavech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Polska spalo (minimálně) celkem 3494 dětí a 842 dospělých (je to celkem podle našich propočtů 4336 nočních spáčů).”^[5] Z akce, která původně tkvěla v předčítání Andersenových textů, se začal formovat projekt, který přesahuje tento prvotní plán. Jednotlivé knihovny, domovy dětí a jiné instituce si vytvářejí svůj program pro své čtenáře. Od předčítání pohádek současnými spisovateli, přes lampionové průvody až po výpravu za pokladem. V tomto roce akce dostává finanční podporu i od Ministerstva kultury ČR, díky níž může vzniknout logo nebo třeba pamětní samolepky pro děti.