Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů

Na stránce se ještě pracuje, prosím zatím nehodnotit!

Autor: Alžběta Lukšů

Klíčová slova: digitální dokument, digitalní archivace

Synonyma: archivace digitálních dokumentů

Související pojmy:

nadřazené: archivace, uchovávání digitálních dokumentů, digitální média

podřazené: metadata, migrace, emulace, hardwarové muzeum, digitální knihovny, repozitáře

Digitální dokument

Digitální dokument je takový dokument, jehož obsah je kódován v počítačově čitelné a zpracovatelné podobě. Pro označení takového dokumentu se používá také termín elektronický zdroj.

Lze definovat dvě složky digitálního dokumentu [1, s. 10]: obsah digitálního dokumentu a metadata popisující dokument. Obsah digitálního dokumentu je dán sekvencí znaků z určité konečné množiny znaků. Metadata pak identifikují sadu znaků použitou pro kódování obsahu dokumentu a obsahují i další informace charakterizující dokument (autor, název atd.).

Problematika dlouhodobého uchovávání digitálních dokumentů

Digitální dokumenty jsou ohroženy jak krátkou životností záznamového média, tak i krátkým technologickým cyklem a rychlým zastaráváním softwarových i hardwarových technologií a standardů. Archivace digitálních dokumentů se tedy nezaměřuje uchování originálu dokumentu na původním médiu, ale na uchování projevu či zobrazení záznamu na výstupním zařízení.

Digitální archivaci lze definovat jako užití digitální technologie pro uchování informačního obsahu [2] nebo jako proces zajišťující přístupnost a použitelnost elektronického materiálu v určitém časovém období [3].

Základní přístupy k dlouhodobému uchovávání digitálních dokumentů

Migrace

Migrací se rozumí [1, s. 30-56], [4]:

• prosté překopírování obsahu na nové médium stejného typu (refreshing),
• konverze média (např. překopírování dat z diskety na CD),
• konverze objektu z jednoho datového formátu na jiný, obvykle ze zastaralého formátu na novější formát nebo na formát, který je výhodnější z hlediska přístupu či manipulace.
• upgrade na vyšší verzi,
• migrace technického prostředí (např. upgrade operačního systému),
• migrace na jiné než digitální médium.

Výhody migrace [1, s. 4, 54]:

• široce aplikovaný a dobře propracovaný přístup,jsou tedy k dispozici potřebné znalosti, lidské zdroje i softwarové nástroje.
• migrované dokumenty jsou vždy přístupné v aktuálně používaných zobrazovacích systémech, nekladou tedy zvýšené nároky na specializované znalosti uživatelů a splňují aktuální standardy kvality (Borghof 14)

Nevýhody migrace[1, s. 55-56], [2]:

• obtížná automatizace, finanční náročnost
• nutnost pravidelného opakování migračního procesu vždy, když daný formát zastará,
• hrozba ztráty autenticity a akumulace chyb v důsledku opakovaných drobných změn v dokumentu.

Použité zdroje

1. Borghoff, U., Rödig, P., Schmitz, L. Long-Term Preservation of Digital Documents: Principles and Practices. Berlin: Springer, 2003. ISBN: 13 978-3-540-33639-6.
2. Styblińska, M. Long-Term Preservation of Digital Assets – Some Specific Aspects [online]. ©2006. [cit. 2010-04-26]. Dostupné z: <http://www.proceedings2006.imcsit.org/pliks/149.pdf>.
3. Strodl, S. et al. How to Choose a Digital Preservation Strategy: Evaluating a Preservation Planning Procedure [online]. [cit. 2010-04-26]. Dostupné z: < http://www.ifs.tuwien.ac.at/~strodl/paper/FP060-strodl.pdf>.
4. Heslop, H., Davis, S., Wilson, A. An Approach to the Preservation of Digital Records [online]. December 2002. [cit. 2010-04-26]. Dostupné z: < http://www.naa.gov.au/images/an-approach-green-paper_tcm2-888.pdf>.