DOI

Autor: David Kudrna

Klíčová slova: DOI, digital object identifier, identifikátor digiálního objektu

Související pojmy: Crossref, Handle System, URL, URN

Úvod

Zkratka DOI pochází z anglického "Digital Object Indetifier", česky "idetifikátor digitálního objektu". Původní myšlenka pochází od Americké asociace nakladatelů. Tento identifikátor vyvíjí a spravuje od roku 1997 společnost IDF - International DOI Foundation, která angažuje další instituce, které napomáhají v různých aplikačních oblastech, například organizace CrossRef. Ačkoliv je IDF vlastníkem DOI a vlastní i ochrannou známku na tento systém, nevlastní patenty.  DOI je od roku 2012 mezinárodním standardem ISO 26324. Zajišťuje jednoznačnou identifikaci digitálního dokumentu na internetu, je neměnný a poskytuje trvalý odkaz na dokument.

Jak to funguje?

DOI je v podstatě URN. URN má za úkol přesně popsat a identifikovat dokument na internetu, aby byl vždy zpětně dohledatelný. Pojí se s URL, která naopak zajišťuje přístupovou cestu k tomuto dokumentu. Díky DOI nedochází k situacím, kdy prohlížeč hlásí "webová stránka nebyla nalezena". "Společně s DOI a URL jsou v rejstříku uložena i metadata popisující daný digitální objekt, případně různé formáty, ve kterých je zveřejněn (HTML, PDF, XML)." Systémem DOI mohou být opatřeny libovolné digitální dokumenty:

1. Časopisy: celý titul, ročník, číslo, článek
2. Konferenční sborníky: titul série (edice), titul sborníku, článek
3. Knihy: edice, celý titul knihy, kapitoly, části
4. Technické zprávy, databáze, dizertace, normy

Nejčastěji je DOI využíván pro vědecké a univerzitní časopisy.

Jaká je struktura DOI?

Kód identifikátoru se skládá z prefixu a sufixu. Prefix je údaj, který jednoznačně identifikuje instituci, která DOI dokumentu přiděluje, prefix přiděluje organizace CrossRef. K přidělenému prefixu si  instituce sama určí svůj vlastní sufix, podle vlastních potřeb a měřítek.

Příklady kódu DOI

doi 10.1058/am123456- před lomítkem je prefix Masarykovy univerzity, za lomítkem je sufix.