Schwarz systém: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Stránka vyprázdněna)
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Autor:''' Eva Neureterová
 
  
'''Klíčová slova:''' Švarcsystém, zaměstnavatel, zaměstnanec, živnostenský list, závislá činnost, Zákoník práce, zhotovitel, objednatel.
 
 
 
 
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován po podnikateli ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval smlouvy o dílo a v tomto způsobu pokračoval až do jeho zákazu. Jeho jméno dalo vznik výrazu Švarcsystém jako pojmenování pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastním živností.<sup>[3]</sup>
 
 
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů – daně a pojistného.
 
 
&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Vzhledem k tomu, že vzniklo mnoho nejasností, co je a co není Švarcsystém a přitom hrozily výrazné postihy za porušení zákona, vydalo Ministerstvo financí v roce 2005 Pokyn č. D – 285<sup id="cite_ref-2" class="reference">[1]</sup>, v němž vymezilo podmínky pro závislou činnost (tzn. zaměstnanecký poměr). V něm je hlavní definice závislé činnosti: ''„Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).“'', kde poplatníkem se rozumí zaměstnanec a plátcem zaměstnavatel.<sup>[2]</sup>
 
 
 
 
== Znaky Švarcsystému<sup>[4]</sup><br/> ==
 
 
• Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému.
 
 
• Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele.
 
 
• Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou. • Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele.
 
 
• Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele.
 
 
• Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci.
 
 
<br/>'''O Švarcsystém se nejedná, pokud:'''
 
 
• při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance,
 
 
• pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník).
 
 
 
 
== Výhody Švarcsystému ==
 
 
'''1. pro zaměstnavatele:'''
 
 
a) má jednodušší administrativu,
 
 
b) neposkytuje a vyplácí dovolenou,
 
 
c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce,
 
 
d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání,
 
 
e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje,
 
 
<br/>'''2. pro zaměstnance:'''
 
 
a) zpravidla od zaměstnavatele získává vyšší odměnu,
 
 
b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů,
 
 
c) může kombinovat několik odlišných činností,
 
 
d) může flexibilněji využívat čas,
 
 
e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl.
 
 
 
 
== Nevýhody Švarcsystému pro zaměstnance<br/> ==
 
 
a) zatížení administrativou,
 
 
b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy,
 
 
c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí,
 
 
d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb,
 
 
e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,
 
 
f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce.
 
 
 
 
== Použité zdroje<br/> ==
 
 
[1]&nbsp; Česká republika. Pokyn č. D - 285 - k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. In: Praha, Finanční zpravodaj Ministerstva financí České republiky, roč. 2005, č. 36. Dostupné z:[http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/ http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/]
 
 
[2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: [http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/ http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/]
 
 
[3] ŚTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: ''Ekonom'' [online]. 16.2.2012. Economia, a.s., 2012 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: [http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe]
 
 
[4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: ''Ekonom'' [online]. 11.12.2013. STORMWARE s.r.o., 2013 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: [http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/ http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/]
 

Aktuální verze z 1. 8. 2014, 23:56