Schwarz systém: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | <p><b>Autor:</b> Eva Neureiterová | |
| − | + | </p><p><b>Klíčová slova:</b> Švarcsystém, zaměstnavatel, zaměstnanec, živnostenský list, závislá činnost, Zákoník práce, zhotovitel, objednatel. | |
| − | + | </p><p><br /> | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h2> Vznik a historie Švarcsystému<br /> </h2> | |
| − | + | <p>     Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy smlouvu o dílo a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastním živností.<sup>[3]</sup> | |
| − | + | </p><p>     Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného. | |
| − | + | </p><p>     Vzhledem k tomu, že vzniklo mnoho nejasností, co je a co není Švarcsystém a přitom hrozily výrazné postihy za porušení zákona, vydalo Ministerstvo financí v roce 2005 Pokyn č. D – 285<sup id="cite_ref-2" class="reference">[1]</sup>, v němž vymezilo podmínky pro závislou činnost (tzn. zaměstnanecký poměr). V něm je hlavní definice závislé činnosti: <i>„Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).“</i>, kde poplatníkem se rozumí zaměstnanec a plátcem zaměstnavatel.<sup>[2]</sup> | |
| − | & | + | </p><p><br /> |
| − | + | </p> | |
| − | & | + | <h2> Znaky Švarcsystému<sup>[4]</sup><br /> </h2> |
| − | + | <p>• Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému. | |
| − | & | + | </p><p>• Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele. |
| − | + | </p><p>• Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou. | |
| − | + | </p><p>• Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele. | |
| − | + | </p><p>• Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele. | |
| − | + | </p><p>• Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci. | |
| − | + | </p><p><br /><b>O Švarcsystém se nejedná, pokud:</b> | |
| − | • Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému. | + | </p><p>• při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance, |
| − | + | </p><p>• pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník). | |
| − | • Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele. | + | </p><p><br /> |
| − | + | </p> | |
| − | • Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou. | + | <h2> Výhody Švarcsystému </h2> |
| − | + | <p><b>1. pro zaměstnavatele:</b> | |
| − | • Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele. | + | </p><p>a) má jednodušší administrativu, |
| − | + | </p><p>b) neposkytuje a nevyplácí dovolenou, | |
| − | • Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele. | + | </p><p>c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce, |
| − | + | </p><p>d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání, | |
| − | • Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci. | + | </p><p>e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje, |
| − | + | </p><p><br /><b>2. pro zaměstnance:</b> | |
| − | <br/> | + | </p><p>a) zpravidla od zaměstnavatele získává vyšší odměnu, |
| − | + | </p><p>b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů, | |
| − | • při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance, | + | </p><p>c) může kombinovat několik odlišných činností, |
| − | + | </p><p>d) může flexibilněji využívat čas, | |
| − | • pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník). | + | </p><p>e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl. |
| − | + | </p><p><br /> | |
| − | + | </p> | |
| − | + | <h2> Nevýhody Švarcsystému pro zaměstnance<br /> </h2> | |
| − | + | <p>a) zatížení administrativou, | |
| − | + | </p><p>b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy, | |
| − | + | </p><p>c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí, | |
| − | + | </p><p>d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb, | |
| − | a) má jednodušší administrativu, | + | </p><p>e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, |
| − | + | </p><p>f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce. | |
| − | b) neposkytuje a nevyplácí dovolenou, | + | </p><p><br /> |
| − | + | </p> | |
| − | c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce, | + | <h2> Použité zdroje<br /> </h2> |
| − | + | <p>[1]  Česká republika. Pokyn č. D - 285 - k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. In: Praha, Finanční zpravodaj Ministerstva financí České republiky, roč. 2005, č. 36. Dostupné z: <a href="http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx">http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx</a> | |
| − | d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání, | + | </p><p>[2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: <a href="http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/">http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/</a> |
| − | + | </p><p>[3] ŚTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: <i>Ekonom</i> [online]. 16.2.2012. Economia, a.s., 2012 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: <a href="http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe">http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe</a> | |
| − | e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje, | + | [4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: <i>Ekonom</i> [online]. 11.12.2013. STORMWARE s.r.o., 2013 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: <a href="http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/">http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/</a> |
| − | + | </p> | |
| − | <br/> | ||
| − | |||
| − | a) zpravidla od zaměstnavatele získává vyšší odměnu, | ||
| − | |||
| − | b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů, | ||
| − | |||
| − | c) může kombinovat několik odlišných činností, | ||
| − | |||
| − | d) může flexibilněji využívat čas, | ||
| − | |||
| − | e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | a) zatížení administrativou, | ||
| − | |||
| − | b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy, | ||
| − | |||
| − | c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí, | ||
| − | |||
| − | d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb, | ||
| − | |||
| − | e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, | ||
| − | |||
| − | f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [1]& | ||
| − | |||
| − | [2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/ | ||
| − | |||
| − | [3] ŚTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: | ||
| − | [4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: | ||
Verze z 23. 7. 2014, 00:43
Autor: Eva Neureiterová
Klíčová slova: Švarcsystém, zaměstnavatel, zaměstnanec, živnostenský list, závislá činnost, Zákoník práce, zhotovitel, objednatel.
Vznik a historie Švarcsystému
Tento způsob „zaměstnávání“ byl pojmenován podle podnikatele ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi, který začínal se živností v r. 1989, kdy legislativa živnostníkům neumožňovala zaměstnávat pracovníky formou pracovního poměru. Proto využíval náhradou pracovní smlouvy smlouvu o dílo a v tomto způsobu zaměstnaneckého vztahu pokračoval až do jeho zákazu. Jméno podnikatele dalo vznik výrazu Švarcsystém jako označení pro závislou činnost protizákonně převedenou na obchodní vztah objednatele (ve skutečnosti zaměstnavatele) a zhotovitele (ve skutečnosti zaměstnance) s vlastním živností.[3]
Zákaz skrytého zaměstnávání formou objednávání práce u osob samostatně výdělečně činných s vlastním(i) živnostenským(i) listem(y) vznikl z přesvědčení politiků, že touto formou unikají státu peníze z odvodů daně a pojistného.
Vzhledem k tomu, že vzniklo mnoho nejasností, co je a co není Švarcsystém a přitom hrozily výrazné postihy za porušení zákona, vydalo Ministerstvo financí v roce 2005 Pokyn č. D – 285[1], v němž vymezilo podmínky pro závislou činnost (tzn. zaměstnanecký poměr). V něm je hlavní definice závislé činnosti: „Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce).“, kde poplatníkem se rozumí zaměstnanec a plátcem zaměstnavatel.[2]
Znaky Švarcsystému[4]
• Objednatel a zhotovitel má mít v obchodním vztahu rovnocenné postavení. Nemá-li jej a vztah je postaven na systému příkazů objednatele, je to znak Švarcsytému.
• Vůči třetím osobám nevystupuje zhotovitel vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, ale jménem objednatele.
• Objednatel odměňuje zhotovitele měsíčně stále stejnou nebo podobnou částkou.
• Zhotovitel nemá vlastní pracovní pomůcky, ale využívá pomůcky objednatele.
• Zhotovitel pracuje pouze pro jednoho objednatele, nemá vlastní zakázky pro jiné zákazníky. Někdy je tato skutečnost podchycena přímo ve smlouvě, kde je výslovný zákaz práce pro jiné objednatele.
• Objednatel kontroluje dodržování pracovní doby zhotovitelem, případně od ní odvozuje odměnu za práci.
O Švarcsystém se nejedná, pokud:
• při objednávce práce u zhotovitele, který má vlastní zaměstnance, přičemž objednatel v tomto případě nemusí mít žádné své zaměstnance,
• pro objednatele na smlouvu pracuje zhotovitel, který nemá stejný obor činnosti jako objednatel (například pro stavební firmu účetní, pro marketingovou firmu řemeslník).
Výhody Švarcsystému
1. pro zaměstnavatele:
a) má jednodušší administrativu,
b) neposkytuje a nevyplácí dovolenou,
c) nevyplácí mzdu v období, kdy není práce,
d) nevyplácí náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání,
e) může okamžitě ukončit spolupráci se zaměstnancem, který mu nevyhovuje,
2. pro zaměstnance:
a) zpravidla od zaměstnavatele získává vyšší odměnu,
b) není omezován na jednoho objednatele a může získávat zakázky i od jiných subjektů,
c) může kombinovat několik odlišných činností,
d) může flexibilněji využívat čas,
e) může uplatňovat náklady, které by jako zaměstnanec nemohl.
Nevýhody Švarcsystému pro zaměstnance
a) zatížení administrativou,
b) riziko ztráty výdělku v období, kdy objednatel pro něho nemá práci a kdy by jako zaměstnanec měl nárok na náhradu mzdy,
c) nutnost zakoupit vlastní pracovní pomůcky, například nářadí,
d) nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako je dovolená, různé náhrady, stravenky, čerpání z Fondu kulturních a sociálních potřeb,
e) nemá nárok na případnou náhradu za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,
f) v případě okamžitého ukončení spolupráce s objednatelem se ukončení řeší podle vzájemně smluvně dohodnutých podmínek a zaměstnanec nemá nárok na odstupné podle Zákoníku práce.
Použité zdroje
[1] Česká republika. Pokyn č. D - 285 - k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti. In: Praha, Finanční zpravodaj Ministerstva financí České republiky, roč. 2005, č. 36. Dostupné z: <a href="http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx">http://business.center.cz/business/finance/dane/D-285.aspx</a>
[2] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Praha, 2005. Dostupné z: <a href="http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/">http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/</a>
[3] ŚTĚTKA, Jan.Ten, který rozjel švarcsystém a skončil na dlažbě. In: Ekonom [online]. 16.2.2012. Economia, a.s., 2012 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: <a href="http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe">http://ekonom.ihned.cz/c1-52306170-ten-ktery-rozjel-svarcsystem-a-skoncil-na-dlazbe</a>
[4] KANDLEROVÁ, Kateřina. Co je a není švarcsystém. In: Ekonom [online]. 11.12.2013. STORMWARE s.r.o., 2013 [cit. 2014-07-23]. Dostupné z: <a href="http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/">http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/co-je-a-neni-svarcsystem/</a>
