Confirmation bias: Porovnání verzí
(→Zdroje) |
|||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
| − | + | KLAYMAN, J. ''Varieties of Confirmation Bias''.(1995).[cit. 2014-08-05] | |
NICKERSON, Raymond S. ''Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises''. [online].[cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://psy2.ucsd.edu/~mckenzie/nickersonConfirmationBias.pdf | NICKERSON, Raymond S. ''Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises''. [online].[cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://psy2.ucsd.edu/~mckenzie/nickersonConfirmationBias.pdf | ||
Verze z 7. 6. 2014, 11:18
Autor: Pavel Klammert
Klíčová slova: Confirmation bias, bias, rozhodování, psychologie
Synonyma: Konfirmační zkreslení
Související pojmy:
nadřazené – kognitivní zkreslení, heuristika
podřazené - ---
Vymezení
I přes zažitost tohoto pojmu se ve vědeckých kruzích stále nemusíme setkat s jednotným vymezením. Někteří autoři termín “confirmation bias” označují jakožto nepřesný (například Klayman[1]) a sami preferují spíše termín “confirmation biases”, tedy množné číslo, jež lépe nastiňuje obsáhlost pojmu. Tento fenomén však již dávno přerostl oblast akademické psychologie a je užíván i širokou veřejností, proto jej můžeme vyložit jakožto „tendenci ověřovat si své výchozí předpoklady či názory pouze na základě důkazů, které je potvrzují. Zaměření pozornosti na taková data, která jsou v souladu s výchozím stanoviskem, případně jejich aktivní vyhledávání“.[2]
Jde tedy o vyhledávání či užití informací, jež jsou v souladu s našimi předpoklady nebo domněnkami, spíše než hledání informací, které by je mohly vyvrátit. Nejedná se však o vědomý podvod, ale spíše jde o podvědomý proces, který je výsledkem heuristik, tedy jednoduchých pravidel, dle kterých děláme rozhodnutí.
Historie a výzkumy
Projevy konfirmačního zkreslení byly lidem známy již v dávných dobách. O této tendenci najdeme zmínku například již od Alighieriho, Francise Bacona, ale dokonce i Thúkydidése (žil v 5. století př. n. l. v antickém Řecku) Poprvé byl však přesný termín užit anglickým psychologem Peterem Cathcartem Wasenem při experimentu z roku 1960[3], který je dnes brán jako vzorový příklad tohoto fenoménu (popsán níže). Další, často replikovaný, experiment, který je uváděn na podporu pravdivosti je například „Wason selection task“.
Vybrané potvrzující experimenty
Níže jsou popsány dva z mnoha experimentů, které potvrzují existenci konfirmačního zkreslení. Jsou vybrány tak, aby bylo zřejmý dosah tohoto jevu.
Wasonův 2-4-6 experiment
Účastníci výzkumu dostali za úkol zjistit pravidlo (pouze to, které měl Wason na mysli – tři čísla se vzrůstající hodnotou), podle kterého se řídí následující tři čísla: 2 – 4 – 6. K tomuto zjištění měli dospět prostým vytvářením vlastních čísel. Tyto pak sdělili experimentátorovi, jež by obratem potvrdil, zdali jsou ve shodě s pravidlem. Wason zjistil, že si účastníci vymysleli pravidlo (kupř. přibývá o 2, po sobě jdoucí sudá čísla atd..) a na něj aplikovali různá čísla, přičemž zkoušeli ta, která jejich pravidlo potvrzují, nikoliv vyvracejí. Vyzkoušeli např. 10-12-14 nebo 100-102-104 atd. místo například 10-12-13, což je sekvence, která by vyvrátila jejich pravidlo, avšak ne Wasonovo.
Wason výsledky pak interpretoval jako tendenci preferovat potvrzování před falzifikací.[4]
Trest smrti
Experimentu se zúčastnilo 48 lidí, přičemž 24 bylo pro trest smrti a 24 proti. Během experimentu obdržel každý z účastníků dvě odborné studie zabývající se trestem smrti a jeho úkolem bylo každou studii důkladně prostudovat a posoudit, zdali byla provedena dobře a jak
přesvědčivé jsou její závěry. Obě studie byly fiktivní, jedna poukazovala na pokles četnosti
vražd po zavedení trestu smrti a zdůrazňovala jeho efektivitu a odstrašující účinek,
podle druhé trest smrti má spíše negativní efekt, vede ke zvýšení počtu vražd a měl by
být zrušen.
Výsledkem bylo, že zastánci trestu smrti hodnotili významně
častěji jako odborně správnější i jako přesvědčivější studii podporující trest smrti,
zatímco odpůrci hodnotili jako správnější i přesvědčivější studii zamítající trest smrti.[3]
Poznámky
- ↑ Klayman, J. Varieties of Confirmation Bias.(1995).[cit. 2014-08-05]
- ↑ PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, c2004, 472 s. ISBN 8020010866.
- ↑ 3,0 3,1 PROTIVÍNSKÝ, Tomáš. Konfirmační zkreslení a vliv zpětné vazby na jeho překonání [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-05-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Špalek. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/219595/fss_m/DP_protivinsky.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dconfirmation%20bias%26start%3D1. Vedoucí práce Jiří Špalek.
- ↑ NICKERSON, Raymond S. Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises. Review of General Psychology [online]. 1998, roč. 2, č. 2 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://psy2.ucsd.edu/~mckenzie/nickersonConfirmationBias.pdf
Zdroje
KLAYMAN, J. Varieties of Confirmation Bias.(1995).[cit. 2014-08-05]
NICKERSON, Raymond S. Confirmation Bias: A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises. [online].[cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://psy2.ucsd.edu/~mckenzie/nickersonConfirmationBias.pdf
PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, c2004, 472 s. ISBN 8020010866
PROTIVÍNSKÝ, Tomáš. Konfirmační zkreslení a vliv zpětné vazby na jeho překonání [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-05-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Špalek. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/219595/fss_m/DP_protivinsky.pdf?zpet=%2Fauth%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dconfirmation%20bias%26start%3D1.
Externí odkazy
Jednoduchá replikace Wasonova 2-4-6 experimentu - https://www.youtube.com/watch?v=vKA4w2O61Xo
