John von Neumann

John von Neumann
	Budapešť, Rakousko-Uhersko (Maďarsko)
Datum a místo úmrtí	8. únor 1957 Washington DC, Spojené státy americké
	rakovina
	matka Kann Margit otec Max Neumann 1. manželka Marietta Kövesi von Neumann dcera Marina von Neumann Whitman (1935) 2. manželka Klára Dan von Neumann (1911 - 1963)
	–
	maďarské, od r. 1938 americké
Vzdělání	Fasori Evangélikus Gimnázium (1913 - 1921)
Pracoviště
	Bôrcherova cena (1938) President Medal for Merit (1947) President Medal for Freedom (1956)
Známý pro	matematika, teorie her, von Neumannova architektura

Teorie her

Ačkoli první náznaky teorie her můžeme pozorovat již přibližně ve třetím století po Kristu v Babylónském Talmudu, základní kámen teorie položil až John von Neumann. Ten roku 1928 v článku Zur Theorie der Gesellschaftsspiele (kratší verzi prezentoval Společnosti matematiků v Göttingenu již v zimě roku 1926.) (v němčině: http://link.springer.com/article/10.1007%2FBF01448847, v angličtině: http://public.econ.duke.edu/~erw/190/von%20Neumann%201928-1959.pdf) vymezil pojmy teorie her a demonstroval základní větu maticových her, tzv. teorém minimaxu. Na svou prvnotní práci navázal spoluprací s Oskarem Morgensternem. Spolu v v roce 1944 publikovali knihu Teorie her a ekonomické chování (Theory of games and Economic Behavior). Tento text je považován za jednu z nejdůležitějších ekonomických publikací. V knize podali Neuman s Morgensternem ucelenou teorii her pro dva hráče s nulovým součtem, ve kterých náhoda nehraje žádnou roli. V podstatě se jedná o hru pro n hráčů, z nichž každý chce minimalizovat svou ztrátu a zároveň maximalizovat svůj zisk. Cílem je najít takový postup pro jednotlivé hráče, aby výsledek byl vždy nejlépe vyhovující každému jednomu z nich. Tyto konfliktní situace bývají na rozdíl od společenských věd komplikované. Pravidla nejsou vždy přesně dána nebo se v průběhu hry mění. Výsledek ovlivňuje i nepředvídatelné chování hráčů během hry a možné koalice. John Von Neuman byl k teorii her na sklonku života skeptický. Podle něj nepřekážely teorii her v rozvoji jen empirické potíže. Vzhledem ke vzdálenosti několika hlavních bodů (například pravidla hry, řešení hry, koalice) od kategorií daných ekonomickým rozborem. [3] Dodnes teorie her nachází uplatnění jak v ekonomii, sociologii, tak například i v biologii nebo politologii.

Vypočetní technika - Computing

ENIAC

První samočinný počítač vznikl jako podpora pro vývoj vodíkových bomb ve Výzkumné balistické laboratoři na Moorově škole elektrického inženýrství při Univerzitě v Pensylvánii, USA. John von Neumann hledal rychlejší metodu pro výpočty nelineárních parciálních diferenciálních rovnic než dosud používanou metodu analytickou. ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator) byl první elektronický digitální počítač. http://www.princeton.edu/turing/alan/history-of-computing-at-p/ V tomto počítači byly poprvé místo elektromechanického relé použity elektronky pro obvody a magnetické bubny pro paměť. ENIAC měřil téměř 10 metrů na výšku a 100 metrů na délku. Hloubka byla 3 metry. S váhou téměř třicet tun se vešel do místnosti o 300m2.. Stroj byl rozdělen na 30 jednotek, z nichž každá plní jednu nebo více funkcí. Při počtu 18 000 elektronek a 1 500 relé měl stroj značnou spotřebu energie[1]. Ke chlazení mu sloužily dva letecké motory. Program se do počítače zaváděl pomocí děrných štítků a papírových pásek. Tiskárna sloužila pro výstup. Výpočetní výkon, tisíckrát rychlejší než elektromechanické počítače, spolu s univerzálním programováním, nadchl vědce i průmyslníky. Byl však schopen zpracovávat vždy jen jednu úlohu, což vedlo k jeho nedostatečnému využití. Počítal v desítkové soustavě. ENIAC byl veřejnosti představen 14. února 1946. Po renovaci spojené s rozšířením paměti a přesunu do Aberdeen Proving Ground v Marylandu pak pracoval nepřetržitě až do roku 1955. Části ENIACu jsou dnes k vidění v Smithsonian Institution ve Washington, DC.

EDVAC

Na vývoji EDVAC [Electronic Discrete Variable Automatic Computer] se Neumann podílel již v roce 1945 jako konzultant během stavby ENIAC. EDVAC nabídl nové přístupy k úložné kapacitě, programovatelnou pamět, rychlejší výpočty, rychlejší klasifikaci, kódování úkolů a plán obvodů. Pracoval již s binární soustavou a s pamětí dnešních 5,5 kB. EDVAC začal pracovat v roce 1951, i když jen omezeně, kvůli sporům ohledně patentů. Fungoval do roku 1961. Během provozu získal řadu vylepšení. Například děrný štítek O/I (1953) a magnetický buben pro rozšíření paměti (1953). Pro vyhledání a přečtení slova potřeboval pouhých 25 mikrosekund oproti 200 mikrosekundám, které pro stejný úkol potřeboval EDVAC. Ve zprávě z roku 1945 nastínil Neumann architekturu počítače platnou s malými úpravami dodnes.

Citáty

“Zdá se, že jsme dosáhli hranice toho, čeho je možné dosáhnout s počítačovými technologiemi; i když by si člověk měl dávat pozor na takováto tvrzení, protože za 5 let mohou znít hloupě” (1949)

“Jestliže lidé nevěří, že je matematika jednoduchá, je to jen proto, že ještě nezjistili, jak složitý je život. (1947)

Řekli o něm

„Johny byl jediný student, kterého jsem se kdy obával. Pokud se v průběhu přednášky objevil nějaký neobjasněný problém, byla tu šance, že se po skončení přednášky přijde s kompletním řešením načmáraným na kousku papíru.“ (Georga Pólya)

„Von Neumann byl dle mého prvním člověkem, který jasně pochopil, že počítač v zásadě provádí logické funkce, a že elektrické aspekty jsou podružné. Nejen, že pochopil toto, ale také vytvořil přesnou a detailní studii funkcí a vzájemných interakcí jednotlivých částí počítače. Dnes to může znít banálně, téměř nehodno zmínky. V roce 1944 to znamenalo velký pokrok v myšlení.“ [Goldstine]

Externí odkazy

Theorie der Gesellschaftsspiele, anglicky vyšlo pod názvem On the Theory of Games of Strategy, trans. Sonya Bargmann. In Contributions to the Theory of Games, vol 4, edited by A .W. Tucker and R. D. Luce (Princeton, 1959)

Theory of games and economic behavior