Emilia Currás: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
'''Zaměstnání''' | '''Zaměstnání''' | ||
− | * | + | *Do roku 1955 pracovala ve škole veterinárního lékařství jako vědecko-výzkumný pracovník v oddělení chemie. |
− | * | + | *V roce 1959 zahájila doktorské studium v Berlíně (Technische Universität Berlin). |
− | * | + | *V roce 1961 zahájila doktorské studium v Madridu. |
− | * | + | *V Madridu byla poté ředitelkou Úřadu pro dokumentaci. |
− | * | + | *Zkušenosti získané na této pozici zúročila v Ústavu dokumentace ve Frankfurtu nad Mohanem, kam se zapsala po získání dalšího titulu v roce 1966. |
− | * | + | *Vedla sekci patentové dokumentace Dynamit Nobel v Troisdorfu. |
− | * | + | *V roce 1969 se vrátila do Španělska řídit oddělení dokumentace Hispanoil v Madridu. |
− | * | + | *V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 byla jmenována profesorkou. Na této univerzitě působila až do roku 1996. |
− | Členství ve společnostech a organizacích | + | '''Členství ve společnostech a organizacích''' |
+ | |||
+ | Je nositelkou celé řady vědeckých titulů a hodností - například akademičkou Královské akademie v Madridu a Akademie krásných umění a historických věd v Toledu. Dále je zakladatelkou španělské společnosti informace a vědecké dokumentace SEDIC, které předsedala 12 roků. Dále byla zakládajícím členem '''ASEABI, prošla členstvím v Radě FID''' (8 roků) a v Mezinárodním výboru pro hodnocení profesní certifikace Americké knihovní asociace (ALA). Mezi její funkce patří i post viceprezidentky Sekce pro vědu a technologii ATENEO v Madridu. Úplný výčet funkcí a členství v organizacích by byl mnohem širší. | ||
+ | |||
+ | '''Práce''' | ||
+ | |||
+ | Oblasti její vědecké práce i zkoumání lze rozdělit do tří hlavních oblastí: filosofie, dokumentace a chemie. | ||
+ | |||
+ | '''Filosofie a dějiny vědy''' | ||
+ | |||
+ | Dlouhodobě se věnovala analýzám definic informace a zjistila, že obsahují ''ontogenetický princip''. Do našeho vnitřního světa nám informaci přináší svět vnější. Currás sahá k vědecky podloženým zkoumáním a poukazuje na to, že lidé žijící v lehčích životních podmínkách měli možnost lépe zpracovávat přijaté informace a že jejich kultura dosáhla vyšší úrovně než kultura lidí, kteří byli donuceni žít ve ztížených podmínkách. | ||
+ | |||
+ | ''Informacionizmem'' rozumí Currás novou vizi reality s vyšším stupněm abstrakce a hovoří o nové epistemologické (týkající se vědeckého poznávání) teorii, která je založena na informaci. „''human processor''“ (anglosaský termín) = „''lidský operátor''“ (český ekvivalent) = „''procesador''“ (španělsky) = ''„metabolizmus“''. – PROČ TO TU JE? ÚPLNĚ NECHÁPU PŘESNOU SOUVISLOST. |
Verze z 12. 5. 2014, 15:10
Emilia Currás (8. října 1927, Madrid, Španělsko) byla profesorkou na Universidad Autónoma v Madridu.
Vzdělání
Vzdělání získala v oboru chemie, filosofie, historie a informační vědy. Od útlého věku projevovala velký zájem o organizaci znalostí. Studovala na Institutu Lope de Vega v Madridu, vystudovala chemii na Univerzitě Complutense v Madridu (dříve Central University).
Zaměstnání
- Do roku 1955 pracovala ve škole veterinárního lékařství jako vědecko-výzkumný pracovník v oddělení chemie.
- V roce 1959 zahájila doktorské studium v Berlíně (Technische Universität Berlin).
- V roce 1961 zahájila doktorské studium v Madridu.
- V Madridu byla poté ředitelkou Úřadu pro dokumentaci.
- Zkušenosti získané na této pozici zúročila v Ústavu dokumentace ve Frankfurtu nad Mohanem, kam se zapsala po získání dalšího titulu v roce 1966.
- Vedla sekci patentové dokumentace Dynamit Nobel v Troisdorfu.
- V roce 1969 se vrátila do Španělska řídit oddělení dokumentace Hispanoil v Madridu.
- V roce 1970 nastupila na Fakultu věd Autonomní univerzity v Madridu a řídila Úřad vědecké dokumentace v rámci katedry aplikované fyzikální chemie. V roce 1985 byla jmenována profesorkou. Na této univerzitě působila až do roku 1996.
Členství ve společnostech a organizacích
Je nositelkou celé řady vědeckých titulů a hodností - například akademičkou Královské akademie v Madridu a Akademie krásných umění a historických věd v Toledu. Dále je zakladatelkou španělské společnosti informace a vědecké dokumentace SEDIC, které předsedala 12 roků. Dále byla zakládajícím členem ASEABI, prošla členstvím v Radě FID (8 roků) a v Mezinárodním výboru pro hodnocení profesní certifikace Americké knihovní asociace (ALA). Mezi její funkce patří i post viceprezidentky Sekce pro vědu a technologii ATENEO v Madridu. Úplný výčet funkcí a členství v organizacích by byl mnohem širší.
Práce
Oblasti její vědecké práce i zkoumání lze rozdělit do tří hlavních oblastí: filosofie, dokumentace a chemie.
Filosofie a dějiny vědy
Dlouhodobě se věnovala analýzám definic informace a zjistila, že obsahují ontogenetický princip. Do našeho vnitřního světa nám informaci přináší svět vnější. Currás sahá k vědecky podloženým zkoumáním a poukazuje na to, že lidé žijící v lehčích životních podmínkách měli možnost lépe zpracovávat přijaté informace a že jejich kultura dosáhla vyšší úrovně než kultura lidí, kteří byli donuceni žít ve ztížených podmínkách.
Informacionizmem rozumí Currás novou vizi reality s vyšším stupněm abstrakce a hovoří o nové epistemologické (týkající se vědeckého poznávání) teorii, která je založena na informaci. „human processor“ (anglosaský termín) = „lidský operátor“ (český ekvivalent) = „procesador“ (španělsky) = „metabolizmus“. – PROČ TO TU JE? ÚPLNĚ NECHÁPU PŘESNOU SOUVISLOST.